Okresní soud v Náchodě · Rozsudek

56 C 4/2021

č. j. 56 C 4/2021-57

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNA:2021:56.C.4.2021.6

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 000 EUR s příslušenstvím (dluh)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 12 000 EUR od 5. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 67 012,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 000 EUR s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný se na základě dohody se žalobcem zavázal pro žalobce realizovat dovoz vozidla [anonymizována dvě slova] (dále jen„ vozidlo“) z Ukrajiny, přičemž za tímto účelem žalovaný dne 13. 9. 2019 převzal od žalobce částku ve výši 12 000 EUR. Vzhledem ke skutečnosti, že k realizaci dohody nedošlo, žalobce přípisem ze dne 25. 8. 2020 od dohody odstoupil a na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení. Současně žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení a k vrácení uhrazené zálohy, žalovaný však ani po výzvě neuhradil ničeho. Žalobce se tak domáhal po žalovaném úhrady dlužné částky a na příslušenství uplatnil zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od 8. dne ode dne doručení předžalobní upomínky (doručení vykázáno dne 28. 8. 2020), tj. od 5. 9. 2020.

2. V řízení soud vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky platebním rozkazem ze dne 18. 3. 2021, č. j. 56 C 4/2021 - 15, který byl žalovanému doručen dne [datum]. Proti němu si žalovaný podal v zachované lhůtě dne 31. 3. 2021 odpor. V něm žalovaný potvrdil, že žalovanou částku od žalobce převzal jako zálohu na nákup a dovoz vozidla. Svěřené prostředky po předchozí dohodě použil na nákup vozidla – částka 10 254 EUR, do vozidla byly namontovány dva nové akumulátory za cenu 309 EUR, byl uhrazen notářský poplatek za kupní smlouvu ve výši 537 EUR a poplatek za notářsky ověřený překlad kupní smlouvy ve výši 42 EUR, dále byl uhrazen poplatek za znalecký posudek ve výši 282 EUR, uhrazeno umytí vozidla za 47 EUR, dále byla uhrazena doprava dopravci v částce 1 850 EUR a doplnění palivových nádrží ve výši 170 EUR Celkem žalovaný zaplatil [částka]. Dopravce vozidlo naložil a převzal k přepravě do České republiky. Po vstupu na území EU byl dopravce zastaven polskými orgány, neboť neměl platná povolení na přepravu nadrozměrného nákladu a byl odstaven na zádržné parkoviště. O této skutečnosti byl žalobce vyrozuměn. Následně přepravní společnost přestala komunikovat, proto vůči ní žalovaný podal trestní oznámení. Po vypuknutí pandemie se však celá věc začala odkládat. Žalobce jej během července 2020 požádal, aby vozidlo vrátil prodávajícímu, s nímž se v tomto smyslu žalovaný dohodl, a prodávající se zavázal kupní cenu v plné výši vrátit. Nyní je věc v soudním řízení na Ukrajině. Jakmile přepravní společnost vrátí vozidlo prodávajícímu a vrátí cenu již uhrazené dopravy, bude žalovaný moci vrátit žalobci zálohu. Dodal, že žalobce je o celém průběhu informován. K odporu žalovaný přiložil kopie několika listin v ukrajinském jazyce.

3. Okresní soud v Náchodě byl na základě výše uvedeného toho názoru, že vyjádření žalovaného obsažené v samotném odporu proti platebnímu rozkazu neobsahuje údaje nutné ke splnění povinnosti kvalifikovaně se vyjádřit a dne 12. 5. 2021 vydal rozsudek pro uznání č. j. 56 C 4/2021-33, kterým žalovanému uložil zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 12 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 12 000 EUR od 5. 9. 2020 do zaplacení a dále zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 63 467,20 Kč k rukám zástupce žalobce.

4. Tento rozsudek napadl žalovaný dne 27. 5. 2021 odvoláním, ve kterém uvedl, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Zdůraznil, že již v odporu uznal, že žalovanou částku od žalobce převzal na koupi vozidla. Uvedl, že veškeré kroky při obstarání předmětné věci na základě ústní dohody se žalobcem vždy předem odsouhlasil ústní formou a konal s vědomím žalobce, což je doložitelné vzájemnou komunikací přes systém WhatsApp. Připomněl, že v odporu upřesňoval, jaké výdaje s obstaráním koupě měl a tyto doložil přílohami podání. Poukazoval na to, že z odporu se také podává, proč nezaviněně nemohl předat vozidlo žalobci (pandemie covidu) a jak se snaží věci uvést do souladu s dohodou o obstarání koupě vozidla. Uvedl, že na Ukrajině vede příslušná soudní a trestní řízení, aby žalovanou kupní cenu žalobci vrátil, když žalobce trvá na odstoupení od dohody o obstarání koupě vozidla. Na vrácení vozidla se již dohodl i s prodávajícím na Ukrajině. Po splnění tam uvedených podmínek žalobci požadovanou částku vrátí. Dovozoval, že do doby splnění těchto podmínek není zákonný ani smluvní důvod od dohody odstupovat, namítat jeho prodlení apod. Zdůraznil, že podnikl a doložil vše, aby dostál uzavřenému závazku. Plnění zkomplikovala pandemie coby vyšší moc. Proto odstoupení od smlouvy nepovažuje za platné. Uvedl, že vzhledem k obsahu odporu a k němu přiloženým důkazům vyloučil možnost rozhodnout rozsudkem pro uznání. Požadoval, aby byl napadený rozsudek zrušen pro nedostatek podmínek vydání takového rozhodnutí a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v odvolacím řízení usnesením č. j. 21 Co 176/2021-45 ze dne 29. 7. 2021 tak, že rozsudek okresního soudu zrušil a věc se vrátil k dalšímu řízení.

6. Soud nejprve řešil otázku své pravomoci s ohledem na mezinárodní prvek vnesený do sporu tím, že předmět plánované koupě měl být dovezen z Ukrajiny. Soud dospěl k závěru o zanedbatelnosti mezinárodního prvku, neboť celý právní vztah, z něhož spor vychází, vznikl v tuzemsku mezi osobami se sídlem/bydlištěm v ČR, kteří jsou i tuzemskými občany, takže zprvu popsaný mezinárodní prvek nemá na řešení sporu vliv.

7. Soud učinil ve věci v průběhu dokazování následující skutková zjištění:

8. Mezi účastníky je nesporné, že se na základě dohody žalovaný zavázal pro žalobce realizovat dovoz vozidla [anonymizována dvě slova] z Ukrajiny, přičemž za tímto účelem žalovaný dne 13. 9. 2019 od žalobce převzal částku ve výši 12 000 EUR (potvrzení o převzetí zálohy na č. l. 6).

9. Odstoupením od smlouvy, Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení, předžalobní upomínkou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce žalovanému písemně oznámil odstoupení od dohody a vyzval ho k úhradě 12 000 EUR (podací lístek, sledování zásilek č. l. 8-9).

10. Z příloh v ukrajinském jazyce, a to kupní smlouvy (včetně překladu do jazyka anglického), znaleckého posudku, celní deklarace a CMR (č. l. 18-25) má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s třetí stranou kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo výše uvedené vozidlo, na toto vozidlo byl vyhotoven znalecký posudek a následně bylo předáno k dopravě.

11. Z WhatsApp konverzace mezi účastníky má soud za prokázané, že se žalobce žalovaného tázal, zda mu vrátí zálohu, či vozidlo a ten ho informoval o aktuální situaci týkající se vozidla.

12. Soud hodnotil jednotlivé v řízení provedené důkazy, nejprve každý z nich jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech. Provedené důkazy se vyznačují vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobce se žalovaným mezi sebou uzavřeli dohodu, na základě které se žalovaný zavázal pro žalobce realizovat dovoz vozidla z Ukrajiny, přičemž za tímto účelem žalovaný dne 13. 9. 2019 převzal částku ve výši 12 000 EUR. Tuto částku žalovaný po předchozí dohodě použil na nákup vozidla, jeho úpravy a umytí, k uhrazení notářského poplatku za kupní smlouvu, ověřeného překladu kupní smlouvy, poplatku za znalecký posudek a dále byla uhrazena doprava dopravci v a doplnění palivových nádrží. Dopravce vozidlo naložil a převzal k přepravě do České republiky. Po vstupu na území EU byl dopravce zastaven polskými orgány, neboť neměl platná povolení na přepravu nadrozměrného nákladu, a byl odstaven na zádržné parkoviště. O této skutečnosti byl žalobce žalovaným vyrozuměn. Následně přepravní společnost přestala komunikovat, proto vůči ní žalovaný podal trestní oznámení, po vypuknutí pandemie se celá věc začala odkládat. Žalobce žalovaného v létě 2020 požádal, aby vozidlo vrátil prodávajícímu, s nímž se v tomto smyslu žalovaný dohodl, a prodávající se zavázal kupní cenu v plné výši vrátit. Žalovaný opakovaně tvrdí, že předmětnou částku žalobci vrátí, ovšem poté, co vozidlo vrátí prodávajícímu a bude mu vrácena kupní cena, přičemž tento postup shledává ve shodě s pokyny žalobce. Vzhledem k tomu, že nedošlo k realizaci dohody, žalobce přípisem z 25. 8. 2020 od dohody odstoupil a zálohu požaduje vrátit.

15. Podle § 1807 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“) se má za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha. Záloha se stává bezdůvodným obohacením, jakmile je zřejmé, že k uzavření smlouvy nedojde ([příjmení], J., [příjmení], J., [příjmení], M., [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. [číslo]). Proto také ten, kdo poskytl zálohu, může kdykoli prohlásit, že smlouvu neuzavře – a požadovat zálohu nazpět. ([příjmení], Jan. § 1807 (Záloha). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 382.).

16. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>18. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.</b> 19. V rámci každého sporného řízení, tedy i v rámci tohoto řízení, má žalobce dvě základní procesní povinnosti, první je povinnost tvrzení, druhou pak povinnost důkazní. Povinnost tvrzení znamená, že žalobce je povinen uvést všechny pro věc rozhodné skutečnosti, druhá pak, že všechny pro věc rozhodné skutečnosti musí prokázat. Žalobce se domáhal v rámci tohoto řízení zaplacení částky 12 000 EUR na základě dohody s úrokem z prodlení, jak je uvedeno shora. Domáhá-li se žalobce ve sporném řízení zaplacení pohledávky, tj. peněžité částky, musí tvrdit všechny právně významné konkrétní okolnosti o vzniku, existenci a výši pohledávek. Této povinnosti žalobce s ohledem na výše uvedený závěr o skutkovém stavu dostál, když prokázal předání předmětné částky. S ohledem na výše uvedené tak bylo dle procesní teorie důkazního břemena na žalovaném v rámci tohoto řízení prokázat, že synallagamatický vztah z titulu dohody vůbec nevznikl, popřípadě, že již došlo, byť částečně, k uhrazení žalované částky žalovaným. Jak již bylo výše konstatováno, leží v řízení břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil, resp. vyvrátil existenci pohledávky. V tomto řízení navíc žalovaný opakovaně dluh nesporoval. Uvedl, že předmětnou částku od žalobce převzal za účelem dopravy vozidla do České republiky a uvedl i to, že doposud ničeho neuhradil, avšak uvedl, že dluh uhradí, jakmile mu dlužná částka bude vrácena třetí stranou. Na tomto místě musí soud konstatovat, že v rámci dohody měl žalovaný povinnost dopravit vozidlo do České republiky, a to za zálohu, kterou mu žalobce poskytl. Skutečnost, že vozidlo uvízlo v zahraničí kvůli problémům dopravce - třetí osoby, žalovaného neomlouvá, je k tíži žalovaného, který má v rámci své činnosti takovéto situace předvídat. Žalobce není povinen vyčkávat s požadavkem vrácení zálohy žalovaným do doby, kdy žalobci bude částka navrácena třetí osobou. Žalobce žalovanému poskytl zálohu k určitému úkonu, avšak ten žalovaným nebyl splněn a žalobce se tak nedočkal toho, co zaplatil. Má tak právo na vrácení poskytnuté zálohy.

20. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 67 012,50 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 15 648 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (9 580 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 38 320 Kč (tj. za 4 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a účast u jednání dne 13. 10. 2021, dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem čtyři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 1 200 Kč. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena cestovným, tedy jedna cesta z místa sídla advokátní kanceláře zástupce žalobce v [obec] do [obec] a zpět, v celkové délce 306 km, při použitém osobním automobilu tovární značky Jeep Grand Cherokee-SPZ: [anonymizováno], kombinované spotřebě 7 l [číslo] km a použitém palivu -nafta v ceně dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve výši 27,20 Kč a sazby za amortizaci ve výši 4,40 Kč Celkem tak cestovné ve výši 1 930 Kč. Náhrada nákladů řízení rovněž představuje náhradu promeškaného času v počtu 10 půlhodin (při hodnotě jedné půlhodiny ve výši 100 Kč) dle § 14 odst. 2 AT, celkem tedy 1 000 Kč Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalobce doložil, že je jejím plátcem ve smyslu § 137 o. s. ř. Daň z přidané hodnoty je počítána z daňového základu ve výši 42 450 Kč, daň tedy činí částku 8 914,50 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 67 012,50 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalovbci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.