58 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 81.624 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 21.624,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11.039 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 64,59 % ročně z částky 60.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 2.484 Kč a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 60.000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 60.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 60.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 13.315 Kč, a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 71.039 Kč s příslušenstvím a částku 10.585,28 Kč představující smluvní pokutu. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi účastníky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 64,59 % prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.513 Kč počínaje měsícem prosinec 2021. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na svůj závazek ničeho neuhradil a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení dlužné částky odpovídající a) dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 69 641,27 Kč (tj. zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 60.000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9.641,27 Kč) s příslušenstvím, b) smluvní pokutě dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, kdy podle uzavřené smlouvy platí, že poskytovateli úvěru vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů, přičemž poskytovateli úvěru takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, kdy podle uzavřené smlouvy platí, že poskytovateli úvěru vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, v daném případě poskytovateli úvěru takto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 200 Kč, d) smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 69.641,27 Kč za každý den prodlení s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení s tím, že ke dni vyhotovení žaloby činí výše této smluvní pokuty částku 10.585,28 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 60.000,00 Kč ode dne [datum] do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 64,59% p.a. s tím, že za dobu od 91. dne prodlení žalobce uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k Vašemu prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Tvrdil, že žalovaný přes výzvy žalobce na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. K výzvě soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů žalobce v podání ze dne [datum] popsal, že vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru [číslo] byla uzavřena prostřednictvím internetu v podobě tzv. produktu A, má žalobce všechny důkazy k dispozici pouze v elektronické podobě, smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím e-mailu, do kterého měl povolen vstup výhradně žalovaný. Ověření totožnosti žalovaného vyplývá především z technického popisu, dle kterého: 1) Klient požádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Komunikuje v této věci s poradcem, a to prostřednictvím telefonu nebo osobně. Při této komunikaci je Klient povinen [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poskytnout požadované informace a doklady, mj. doklad o existenci účtu vedeného na jméno Klienta a kopie dvou dokladů totožnosti Klienta. 2) Klient je informován o zpracování svých osobních údajů a o souhlasech ke zpracování osobních údajů, které je oprávněn udělit. 3) Probíhá identifikace a kontrola Klienta podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v platném znění. Na telefonní číslo, které žadatel uvedl je současně zaslána SMS zpráva s potvrzením, že na e-mailovou adresu byly zaslány potřebné dokumenty. Poradce, který zprostředkovává úvěr, pak zadá žádost do systému žalobce. Tento systém vygeneruje jedinečný podpisový kód a platební příkaz, na základě, kterého je odeslána na uvedený účet žadatele částka ve výši 1 Kč. Jako variabilní symbol je pak uveden jedinečný podpisový kód. Pokud vše proběhne v pořádku, je žadateli zaslána další SMS zpráva, kterou má, a to i za pomoci jedinečného podpisového kódu, v odpovědi potvrdit, že souhlasí s parametry úvěru a s podpisem smlouvy a dalších souvisejících dokumentů.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavil.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] z Dodatku [číslo] k návrhu smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyhotovil znění smlouvy o úvěru, dle kterého se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 64,59 % prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.513 Kč počínaje měsícem prosinec 2021. Součástí vyhotovení smlouvy jsou příslušná ujednání o smluvní pokutě. Ze smlouvy je zřejmé, že žalovaný ji podepsal jedinečným elektronickým kódem [číslo] dne [datum], přičemž žalobce svůj podpis připojil dne [datum].

5. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] z [datum], ze splátkového kalendáře z [datum] a z dodejky poštovní zásilky soud zjistil, že doručením tohoto oznámení žalovanému došlo k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] žalovanému byl současně zaslán přehled splátek. Žalovaný stvrdil převzetí zásilky dne [datum].

6. Dokladem o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne [datum] byly na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslány peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč.

7. Z hodnocení klienta z [datum] a z [anonymizována dvě slova] z [datum] soud zjistil, že žalobce prováděl šetření úvěruschopnosti žalovaného, ze kterého zjistil, že je svobodný, má příjem ze zaměstnání od zaměstnavatele [jméno] [příjmení] ve výši 13.045 Kč, na bydlení vynakládá 2.603 Kč, má výdaje 3.860 Kč. Dle hodnocení CBS skóre vyšel žalovaný jako klient s menším rizikem.

8. Z potvrzení zaměstnavatele [jméno] [příjmení] z [datum] soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán od [datum] jako dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem za 12 měsíců ve výši 16.566 Kč.

9. Smlouvou o [anonymizována tři slova] z [datum] má soud za prokázané, že bankovní účet č. [bankovní účet] je bankovní účet žalovaného.

10. Výzvami k zaplacení z [datum], z [datum] a z [datum] má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky.

11. Ze zaslané SMS (Informace o vyplacení) a z Důkazu o odeslání [částka] z [datum] soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného, že na jeho bankovní účet zaslal platbu 1 Kč.

12. Dalšími v řízení provedenými důkazy se soud v odůvodnění rozsudku blíže nezabýval, neboť na závěr soudu o skutkovém stavu věci nemohly mít podstatný vliv.

13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne [datum] žalobce vyhotovil písemnost, dle které mělo mezi účastníky dojít k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 60.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 64,59 % prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.513 Kč počínaje měsícem prosinec 2021. Žalovaný písemnost podepsal jedinečným elektronickým kódem [číslo] dne [datum]. Žalobce vyplatil na bankovní účet žalovaného dne [datum] částku 60.000 Kč, žalovaný mu na poskytnuté peněžní prostředky přes opakované výzvy až dosud ničeho neuhradil.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

18. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

20. Podle § 5 zákona [číslo] o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým a) činí úkon nebo právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást (dále jen "veřejnoprávní podepisující"), nebo b) činí úkon osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti.

21. Podle § 6 odst. 1 zákona [číslo] o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se činí úkon vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

22. Podle § 7 zákona [číslo] o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření Smlouvy o úvěru ze dne [datum] v podobě předložené soudu. Podle tvrzení žalobce měla být smlouva uzavřena v písemné formě, přičemž za písemnou formu se podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999). Vzhledem k tomu, že uzavření Smlouvy o úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení §§ 5 a 6 zákona č. 297/2016 Sb., lze k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na webových stránkách [webová adresa]). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky na internetových stránkách žalobce, přičemž žalovaný uvedený dokument nijak nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z kopie občanského průkazu), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy, lze sice dospět k závěru, že žalobce jednal s žalovaným, avšak nelze z toho dovodit, na jakém znění smlouvy se smluvní strany dohodly. Žalobce soudu předložil znění smlouvy ve formátu elektronického souboru pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dopět k závěru, že znění smlouvy v okamžiku jejího odsouhlasení žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobce tudíž neprokázal, že forma jednání, kterou zvolil, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít Smlouvu o úvěru ze dne [datum] v podobě předložené soudu a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 o. z. Zadání uživatelského jména, resp. jedinečného kódu ani předložení kopie občanského průkazu žalovaného přitom nijak neprokazuje, že smlouvu uzavřel skutečně žalovaný a že žalovaný tím potvrdil svou vůli uzavřít smlouvu ve znění, jež žalobce předložil soudu. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se podle ustanovení § 551 a § 554 o. z. nepřihlíží.

26. Žalobce však soudu prokázal, že žalovanému na jeho bankovní účet zaslal 60.000 Kč. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 60.000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 60.000 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, kdy soud za rozhodný okamžik, kdy byl žalovaný poprvé vyzván k vrácení dlužné částky, považuje den [datum], kdy došlo k zesplatnění úvěru. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.

27. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit úrok z úvěru, náklady úvěru a smluvní pokuty, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. Soud proto nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítl (výrok I. rozsudku).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v převážné části předmětu řízení úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13.315 Kč, kdy soud přiznal žalobci nárok na 46 % celkových nákladů řízení (28.945 Kč), když od úspěchu žalobce (tj. 73 %) odečetl 27 % úspěchu žalovaného. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 4.082 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 č. 177/1996 Sb. (4.380 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 17.520 Kč (tj. za čtyři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, 2x účast na jednání soudu), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 4 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem čtyři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně tj. 1.200 Kč Náklady soudního řízení dále představuje náhrada cestovních výdajů ve výši 1.028 Kč za dvě cesty uskutečněné na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 120 km a náhrada za promeškaný čas cestou k jednání za celkem 8 započatých půlhodin ve výši 800 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 4.315 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH.

29. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jako třídenní.