58 C 19/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; CANABA - pozemní stavby, s.r.o., IČO , sídlem adresa , obec a číslo , zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec I. proti žalovaný: ; jméno příjmení , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec - o zaplacení 80.353 Kč s příslušenstvím (faktura), smluvní pokuty 11.892 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 92 245 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 80 353 Kč od 10.12.2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 87 506,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne 30.9.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 92 245 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že na základě smlouvy o dílo [číslo] ze dne 14.9.2017 ve znění přílohy [číslo] [číslo] ve znění dodatků [číslo] – [číslo] zhotovil pro žalovaného spodní a vrchní stavbu rodinného domu typ„ [příjmení] [jméno]“. Smluvní cena byla dle citované smlouvy o dílo dohodnuta v konečném znění dle dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] na [částka] (+ DPH). Stavba rodinného domu (dílo) byla žalobcem předána žalovanému dne 21.11.2019. Po zhotovení a předání díla – spodní a vrchní stavby rodinného domu vystavil žalobce žalovanému fakturu na doplatek ceny díla dle čl. IX. bod 3 smlouvy o dílo [číslo] znějící na částku 80 353 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy dluh neuhradil, proto byl žalobce nucen obrátit se se svým nárokem na soud. Žalobce dále požaduje v souladu s čl. XII. odst. 1 písm. b) smlouvy o dílo zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení, kdy kapitalizovaná smluvní pokuta je vypočítána ke dni 30.9.2020 (den sepisu žaloby) a činí [částka].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil ve svém podání ze dne 9.11.2020 tak, že je pravda, že žalobce pro žalovaného na základě smlouvy o dílo [číslo] ze dne 14.9.2017 ve znění přílohy [číslo] [číslo] ve znění dodatků [číslo] - [číslo] zhotovil spodní a vrchní stavbu rodinného domu typ "Classic City". Dále uvedl, že je rovněž pravda, že v průběhu stavby byly rozsah předmětu díla a cena postupně uzavíranými dodatky dle citované smlouvy upravovány. Cena byla naposledy dohodnuta v dodatku [číslo] částkou [částka] (+ DPH), ale k tomuto dodatku žalovaný namítl, že tato částka byla určena nesprávně. Stavba rodinného domu (dílo) byla sice žalovanému předána dne [datum], ovšem s výhradami, týkajícími se ceny základové desky, kvality provedených prací a opožděného termínu dodání – předání díla. Dále žalovaný uvedl, že je pravda, že po zhotovení a předání díla - spodní a vrchní stavby rodinného domu žalobce vystavil fakturu na doplatek ceny díla dle čl. IX. bod 3 smlouvy o dílo [číslo] znějící na částku 80 353 Kč, kterou žalovaný neuhradil a odmítá zaplatit i smluvní pokutu. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný namítal, že cena díla upravená naposledy Dodatkem [číslo] byla stanovena nesprávně. Tímto dodatkem je po žalovaném mj. neoprávněně požadováno zaplacení příplatku za atypické provedení spodní stavby, ačkoliv byla zhotovena standardní základová deska. Cena díla byla neoprávněně navýšena o 30 806,00 Kč bez DPH, tedy o 35 427,00 Kč vč. DPH. Je pravdou, že žalovaný obdržel technickou zprávu, ze které ona atypičnost základové desky vyplývala. Jenže následně zjistil, že stavba je prováděna podle jiné technické zprávy a základní provedení spodní stavby v podobě, v jaké bylo realizováno, atypické není. Žalovaný tedy trval na tom, že nebyly provedeny žádné atypické úpravy základního provedení spodní stavby a že mu nikdy nebylo vysvětleno, v čem je rozdíl, přestože o to opakovaně žádal. V této souvislosti podotkl, že stavbyvedoucí mu potvrdil, že byla zhotovena běžná základová deska, která se v ničem neliší od standardu. Žalovaný dále dodal, že stavba byla prováděna na rovině, podloží bylo jeho nákladem před zahájením stavby řádně zhutněno a stavba nebyla ovlivněna spodními vodami. Žalovaný dále ve svém podání podrobně popsal sjednané ceny za spodní stavbu (380 973 Kč včetně DPH) a jejich navýšení o atypičnost včetně provedených odpočtů (kdy celková cena poté činila 416 400 Kč včetně DPH). Žalovaný uvedl, že odmítá platit atypické úpravy základního provedení spodní stavby, tedy doplácet částku 35 427 Kč (416 400 Kč – 380 973 Kč). Pokud se týká termínu dodání – předání díla, pak žalovaný uvedl, že je pravda, že ve smlouvě o dílo byly sjednány platební a fakturační podmínky. Žalovaný neměl problém platit řádně a v termínu, pokud by jeho řádnému plnění odpovídalo řádné plnění ze strany žalobce – pokud by dílo bylo prováděno v odpovídající kvalitě. Žalovaný nebyl spokojen s provedením vnitřních omítek, které jsou nerovné a s nekvalitně provedenou povrchovou úpravou. Svou nespokojenost s kvalitou a prováděním díla sděloval jak stavbyvedoucímu, tak i Ing. Parchantkovi. Do stavebního deníku své výhrady zapsat nemohl, protože mu přes opakované žádosti stavební deník nebyl nikdy předložen. Pokud nekvalitu vytýkal, bylo mu doslova řečeno, že je to v normě, že se na to musí koukat ze dvou metrů a proč to žalovaný reklamuje, když nic nepřebral,„ že se na to mohou vysrat, že kdyby to měli dělat pořádně, tak jim to nikdo nezaplatí“. Když výtky žalovaného nevedly k nápravě, byl nucen sáhnout ke krajnímu řešení a nedoplatil jednu z faktur. Pokud by práce byly prováděny kvalitně, neučinil by tak. Nedoplacení faktury a zásah žalovaným přizvaného odborníka vedly k tomu, že se kvalita prací částečně zlepšila a některé vadně provedené práce byly na příkaz stavbyvedoucího předělány. Součástí díla podle smlouvy bylo i kompletní provedení podlah, včetně položení podlahových krytin. Po uzavření smlouvy bylo dohodnuto, že žalobce nebude realizovat přípravu podkladu pro pokládku finálních vrstev podlah. Na to bylo reagováno v Dodatku [číslo] kde ale byla odečtena pouze cena krytin. Nebyla odečtena příprava podkladu pro pokládku finálních vrstev podlah. Byl tak proveden naprosto nereálný odpočet, protože za odečtenou částku nebylo možné vybudovat kvalitní podlahy a položit krytinu. Podlahy při předání díla vykazovaly značné nerovnosti a bylo vyloučeno provést pouhou pokládku krytin – jenom ta byla dodatkem [číslo] odečtena. Za vyrovnání podlah žalovaný [právnická osoba] s.r.o. zaplatil 70.587,00 Kč. Žalovaný potvrdil, že sice nebyl oprávněn nehradit splatné pohledávky, ale na druhé straně ani žalobce nebyl oprávněn dílo provádět nekvalitně a požadovat přitom řádné placení faktur. Proto by mu jeho vynucené prodlení nemělo být dáváno k tíži. Z hlediska termínu dodání – předání díla - nelze opomenout, že práce na díle byly zahájeny v době, kdy podle smlouvy mělo být již dokončeno. Žalovaný dále tvrdil, že převzetí díla bylo provedeno pod tlakem – pokud by nepodepsal předávací protokol, neobdržel by klíče od domu. Jenže v té době již měl sjednáno provedení dalších dokončovacích prací, u nichž mu v případě neumožnění jejich provedení hrozily sankce. Proto předávací protokol podepsal. Neobdržel ani jeho stejnopis. Naposledy žalovaný uvedl, že největší problém vznikl, když se zakládala základová deska. Stavba byla prováděna v původně svažitém terénu a žalovaný měl zájem na tom, aby dům stál na rovině. Proto nechal ještě před zahájením výstavby základové desky vybudovat nad budoucím domem opěrnou zeď a nechal vyrovnat i terén. Při převzetí staveniště bylo stvrzeno, že výškové založení bude upřesněno v den zahájení realizace spodní stavby (tj. v den zahájení výstavby základové desky). Bylo dohodnuto, že izolace základové desky bude 20 cm nad úrovní terénu. Chybou stavbyvedoucího došlo k tomu, že výška osazení byla spočítána nesprávně a v důsledku toho je stavba„ utopená“ o 34 cm - izolace základové desky byla po jejím dokončení cca 20 cm pod úrovní terénu. [příjmení] srážková voda nezatékala nad izolací do stavby, byl žalovaný nucen snížit úroveň terénu mezi domem a opěrnou zdí a tím pádem bylo nutné upravit i již hotovou opěrnou zeď. Nesprávné založení stavby žalovaný vytýkal a stavbyvedoucí mu říkal, že mu to budou kompenzovat v ceně díla, což se nestalo. Náklady na úpravu opěrné zdi a snížení úrovně terénu představují částku 98.240,00 Kč. Již v rámci mimosoudních jednání dne 25.06.2020 provedl žalovaný zápočet části svých pohledávek vůči žalobkyni. Započetl pohledávku 70 000 Kč, jakožto nárok na slevu za vady vnitřních omítek a nedokončených podlah, pohledávku 50000 Kč, jakožto nárok na náhradu škody, spočívající v nákladech na eliminování neodstranitelné vady díla, spočívající v chybném založení základové desky (v té době ještě neznal přesnou výši toho, co vynaloží – ve skutečnosti vynaložil 98 240 Kč). Žalovaný uvedl, že je přesvědčen, že žalobci nic nedluží a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval podáním ze dne 2.12.2020. K atypické úpravě základního provedení spodní stavby žalobce uvedl, že k této skutečnosti ještě před podáním žaloby probíhala obsáhlá korespondence mezi stranami. Žalobce žalovanému sdělil, že konečná fakturovaná cena díla vycházela z částky sjednané stranami na základě uzavřeného dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo]. Veškeré odpočty a jednotlivé příplatky jsou již v tomto dodatku, resp. v jeho příloze podrobně popsány a žalobce je žalovanému i v dopise z 5.8.2020 opětovně popisoval, že za položku atypické úpravy základního provedení spodní stavby – násyp pod desku, zvětšení půdorysu, bednění desky a základových pasů, základová deska po dvojgaráž, kanalizace vedená po základovou deskou činil příplatek 136 000 Kč. [příjmení] žalovaný konkrétně dané položky neplatil dvakrát, byly učiněny jejich odpočty a to i) příplatku ze smlouvy o dílo za základovou desku dvojgaráž [jméno] 6,4 x 6,1 ve výši 76 435 Kč a ii) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo za navýšení ceny základové desky vzhledem k prodloužení půdorysu rodinného domu ve výši 28 759 Kč. K položce atypická úprava základního provedení spodní stavby žalobce žalovanému vysvětlil, že při uzavírání smlouvy o dílo je uvažována spodní stavby v typovém provedení, tj. za tzv. ideálních podmínek (stavba na ideální rovině, s ideální únosností podloží, bez vlivu spodních vod atd.). Po obdržení projektové dokumentace osazení rodinného domu do terénu, kterýžto projekt si zajišťuje investor (žalovaný), dochází k docenění spodní stavby dle faktických zjištěných podmínek, tj. k úpravě oproti typovému provedení, viz. položka atypická úprava základního provedení spodní stavby. Pokud žalobce žádá úhradu sjednané ceny díla ve znění dodatků smlouvy, žádá tak po právu. K podlahám žalobce uvedl, že součástí předmětu díla nebyla dodávka a montáž podlah. Žalovanému bylo dopisem z 8.10.2019 vysvětleno, že součástí pokládky finálních vrstev podlah je i úprava podkladu, který zohledňuje požadavky na rovinnost podkladu pro konkrétní vybrané nášlapné vrstvy (koberec x keramická dlažba x laminátová podlaha). S ohledem na skutečnost, že žalobce nezajišťoval v daném případě dodávku a montáž podlah, nebyla součástí dodávky žalobce úprava tohoto konkrétního vybraného podkladu, jako je např. sponkování různorodých materiálů, realizace vyrovnávacích vrstev apod. Opět tedy pokud žalobce žádá úhradu sjednané ceny díla ve znění dodatků smlouvy, žádá tak po právu. Žalobce se ohradil proti tvrzení žalovaného, že na žalovaného byl vyvíjen nátlak při předání díla. Dílo bylo dle žalobce předáno cca 2 měsíce před stanoveným termínem dokončení a předání, žalobce tak neměl žádný důvod spěchat na předání díla. K výškovému usazení stavby žalobce uvedl, že při převzetí staveniště žalobcem od žalovaného bylo skutečně účastníky stvrzeno, že výškové založení bude upřesněno v den zahájení realizace spodní stavby (tj. v den zahájení výstavby základové desky), viz. přebírací protokol ze dne 28.2.2019. Na podkladě uvedeného bylo výškové usazení dohodnuto při zahájení realizace spodní stavby a to na současný stav zakreslením kóty +/- 0,000 na tzv. stavební neboli zaměřovací lavičce. Stalo se tak dne 13.3.2019. K žádné chybě ze strany žalobce nedošlo. Nebylo řečeno nic ze strany stavbyvedoucího o jakékoliv kompenzaci v tomto směru. Pro žalobce bylo překvapení, že žalovaný k založení základu stavby ničeho nenamítal v průběhu realizace základové desky, po jejím dokončení ani po montáži. S uvedeným se na žalobce obrátil až po dokončení a předání celého rodinného domu. Rodinný dům je nicméně ve svahu zasazen nejen dle stavu určeného na přání žalovanému a dohodnutého dne 13.3.2019 přímo na místě stavby, ale rovněž technologicky zcela správně, když úroveň +/- 0,000, kterou si žalovaný zvolil, je s ohledem na podmínky pozemku zcela optimální. Nakonec žalobce uvedl, že žalovanému nesvědčí nárok na úhradu částky 70 000 Kč ani nárok na úhradu částky 50 000 Kč. Pohledávka žalobce uplatněná v tomto řízení nezanikla započtením, když pro neurčitost a nedůvodnost nemohl projev žalovaného učiněný dopisem ze dne 25.6.2020 vyvolat následky započtení.

4. Na jednání konaném dne 26.4.2021 žalovaný uvedl, že nesporuje, že se žalobcem bylo sjednáno, že žalobce nebude oproti původnímu znění smlouvy provádět finální podklad na podlahy včetně realizace vyrovnávacích vrstev. Po této dohodě byla upravena i cena díla a to v dodatku [číslo]. Žalovaný však tvrdil, že srážka z této ceny byla neúměrně nízká proti tomu, jaké práce a materiál ze strany žalobce ubyly. Připravenost pro položení podlahových krytin měla být uskutečněna žalobcem a nebyla. Uvedl, že se nedá říci, že by chyběla pouze stěrka, podlahy byly popraskané, nerovné a proto žalovaný nesouhlasí s cenou odpočtu. Tato vada byla vytknuta ještě před předáním díla, byla vytknuta žalovaným stavbyvedoucímu ústní formou. Dále žalovaný na jednání uvedl, že nesporuje to, že by na stavbě byla zaměřena lavička v dohodnuté kótě +/- 0,000 nicméně sporuje to, že dohoda byla dle jeho tvrzení, že izolace pod základovou desku měla být budována ve výšce 20 cm nad touto dohodnutou kótou, nicméně ve skutečnosti byla budována izolace ve výšce 20 cm pod dohodnutou kótou a tudíž i základová deska vystavená ještě pod izolací, byla níže, než bylo dohodnuto, a tudíž stavba je utopená. Izolace měla být nad úrovní terénu, aby do ní a do stavby nezatékalo. Žalovaný také upřesnil, že pohledávka 70 000 Kč, kterou uplatňuje jako námitku započtení, se týká pouze nároku na slevu stran nedokončených podlah v domě žalovaného. Dále upřesnil, že nebude chtít prokazovat nátlak, který měl být vyvíjen na žalovaného při předání díla, stejně tak nadále nebude řešit omítky a jejich vady, když částka 70 000 Kč, kterou uplatňuje k započtení, se vztahuje tedy již pouze na slevu z vadných podlah.

5. Ze smlouvy o dílo [číslo] má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 14.9.2017 smlouvu o dílo, na základě které se žalobce zavázal pro žalovaného provést výstavbu vrchní a spodní stavby (základové desky) rodinného domu typ„ [příjmení] [jméno]“ podle projektové dokumentace č. zak. projektu [číslo] 2017 vypracované žalobcem, která byla nedílnou součástí této smlouvy a tvořila přílohu [číslo] této smlouvy, v technickém provedení dle podmínek stanovených v přílohách [číslo] – 3 této smlouvy, to vše na pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [obec], v obci [obec]. Žalovaný se zavázal dokončené dílo převzít a zaplatit cenu díla, která činila včetně DPH 4 563 411 Kč. Byl sjednán termín zahájení dne 12.3.2018 a termín dokončení a předání díla dne 12.8.2019. Žalovaný se zavázal předat protokolárně žalobci staveniště, a to ve stavu odpovídajícím projektovým podmínkám, v termínu nejpozději do 21 dnů před termínem zahájení a v připravenosti, která byla podrobně specifikována v příloze 3 smlouvy o dílo. Bylo sjednáno, že práce a dodávky na spodní stavbě rodinného domu budou provedeny na základě projektu osazení do terénu a budou charakterizované jako příplatky k základnímu provedení základové desky specifikované a ocenění v příloze [číslo] smlouvy. Dále bylo sjednáno, že dílo bude provedeno v souladu se schválenou projektovou dokumentací a na základě platného stavebního povolení. Dle smlouvy měla být nadzemní část objektu osazena dle projektové dokumentace od kóty +/- 0,000 a spodní část objektu (základová deska) měla být osazena dle projektové dokumentace od kóty +/- 0,000. Ve smlouvě byly sjednány platební a fakturační podmínky, tedy výše a termíny jednotlivých splátek ceny díla. Účastníci si sjednali, že dílo bude převzato zápisem (předávacím protokolem) podepsaným oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Dále si sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se splněním povinností uvedených v článku VI. (protokolárním předáním staveniště žalobci) nebo bude žalovaný v prodlení s úhradou sjednaných záloh (záloh specifikovaných v čl. IX odst. 1 smlouvy, popř. záloh za odsouhlasené a smluvně potvrzené vícepráce), prodlužuje se stanovený termín dokončení a předání díla za každé jednotlivé prodlení či porušení povinností o dobu skutečného prodlení prodlouženou o další dva následující kalendářní měsíce. Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení žalovaného s placením končené faktury nebo jakéhokoliv nároku žalobce na peněžité plnění žalovaného, je žalobce oprávněn uplatňovat na žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Z přílohy [číslo] smlouvy o dílo [číslo] ze dne 14.9.2017 má soud za prokázané, že v této příloze byly podrobně specifikovány a vyčísleny standartní a nestandartní příplatky k základnímu provedení rodinného domu. Tyto již byly zohledněny v celkové ceně díla obsažené v samotné smlouvě [číslo] ze dne 14.9.2017.

7. Z přílohy [číslo] smlouvy o dílo [číslo] ze dne 14.9.2017 má soud za prokázané, že v této příloze so strany blíže upravily kvalitativní požadavky na provedení díla včetně technologické tolerance a podmínky připravenosti staveniště zajišťované žalovaným.

8. Z Dodatku [číslo] ze dne 14.9.2017 ke smlouvě [číslo] má soud za prokázané, že strany si ujednali, že rozsah a smluvní cena díla byly stanoveny na základě předprojektu [číslo] 2017. Žalobce zahájí práce na realizaci projektové dokumentace dle čl. III. odst. 1 smlouvy až po úhradě splátky [číslo] sjednané v čl. IX. odst. 1 smlouvy žalovaným. Bylo sjednáno, že práce a dodávky nad rozsah předprojektu [číslo] 2017 a nad rámec prací a dodávek uvedených jako příplatky v příloze [číslo] smlouvy o dílo [číslo] budou zahrnuty do rozsahu a smluvní ceny díla formou dodatku k této smlouvě.

9. Z Dodatku [číslo] ze dne 28.11.2017 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla na základě požadavku žalovaného, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z původní částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla navýšena o částku 46 538 Kč (bez DPH). Na částku 53 519 Kč (navýšená cena dle dodatku včetně DPH) měla být vystavena samostatná zálohová faktura.

10. Z Dodatku [číslo] ze dne 9.8.2018 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla navýšena o částku 5 500 Kč (bez DPH). Na částku 6 325 Kč (navýšená cena dle dodatku včetně DPH) měla být vystavena samostatná zálohová faktura.

11. Z Dodatku [číslo] ze dne 29.8.2018 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla navýšena o částku 55 067 Kč (bez DPH). Na částku [částka] (navýšená cena dle dodatku včetně DPH) měla být vystavena samostatná zálohová faktura.

12. Z Dodatku [číslo] ze dne 31.10.2018 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla snížena o částku [částka] (bez DPH). Současně bylo sjednáno, že splátka [číslo] dle smlouvy o dílo [číslo] bude uhrazena ve výši 628 757 Kč do 10 dnů po zhotovení spodní stavby – základové desky. V příloze [číslo] byly učiněny tyto odpočty a přípatky: a) příplatek za atypické úpravy základního provedení spodní stavby – násyp pod desku, zvětšení půdorysu, bednění desky a základových pasů, základová deska pod dvojgaráž, kanalizace vedená atypicky pod základovou desku vše ve výši 136 000 Kč, b) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo – základová desky [příjmení] [jméno] 6,4 x 6,1 ve výši - 76 435 Kč, c) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo – navýšení ceny základové desky vzhledem k prodloužení půdorysu rodinného domu ve výši - 28 759 Kč, d) atypická elektroinstalace dle projektové dokumentace [číslo] 2017 – změna [číslo] (elektroinstalace pro rolety) ve výši 5 891 Kč, e) změna 2 ks oken v místnosti [číslo] z vel. [číslo] mm na velikost [číslo] mm ve výši 4 048 Kč, f) změna výrobní formy ve výši 5 000 Kč, g) probarvení plastových oken a dveří ve výši 22 693 Kč, h) zesílení tepelné izolace obvodových stěn ve výši 46 769 Kč, ch) odpočet příplatku z dodatku [číslo]: garážová vrata plechová výklopná, nezateplená (včetně montáže) místo 2 ks standartních garážových vrat rozdíl ceny ve výši - 30765 Kč, i) odpočet 2 ks standartních garážových vrat plechových/výklopných, nezateplených (včetně montáže) ve výši - 23 014 Kč, j) změna plastových okem v místnosti [číslo] ve výši - 1 514 Kč, k ) rozvody [jméno] ve výši 8 600 Kč, l) nadstandartní rozvodu NN- TV ve výši 15 644 Kč, m) zapracování atypických požadavků elektro do projektové dokumentace a odpočet příplatků NN, TV a [jméno] na rozšířený rodinný dům ve výši 1 135 Kč, n) odpočet standartních vnitřních dveří (včetně zárubní, kování a montáže) ve výši - 67 200 Kč, o) odpočet standartní keramické dlažby v místnosti [číslo] ve výši - 14 760 Kč, p) odpočet standartní plovoucí laminátové podlahy v místnosti [číslo] [číslo] ve výši - 29 478 Kč, q) odpočet standartního koberce v místnosti [číslo] ve výši - 22 338 Kč.

13. Z Dodatku [číslo] ze dne 27.12.2018 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla ponížena o částku 168 Kč (bez DPH). Současně bylo sjednáno, že splátka [číslo] dle smlouvy o dílo [číslo] bude uhrazena ve výši [částka] do 10 dnů po zhotovení spodní stavby – základové desky.

14. Z Dodatku [číslo] ze dne 5.8.2019 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla navýšena o částku 38 408 Kč (bez DPH). Na částku [částka] (navýšená cena dle dodatku včetně DPH) měla být vystavena samostatná zálohová faktura.

15. Z Dodatku [číslo] ze dne 9.10.2019 ke smlouvě [číslo] jeho přílohy [číslo] má soud za prokázané, že smluvní strany se dohodly na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodly na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla ponížena o částku [částka] (bez DPH). Současně bylo sjednáno, že částka 10 914 Kč (ponížená cena dle dodatku včetně DPH) měla být zúčtována v konečné faktuře.

16. Ze změny termínu realizace díla ze dne 5.3.2019 má soud za prokázané, že žalobce žalovanému oznámil změnu termínu realizace díla s odkazem na č. VI. smlouvy o dílo a s ohledem na skutečný termín převzetí staveniště (dle přílohy [číslo] smlouvy o dílo) a za uplatnění č. XIII odst. 2 smlouvy o dílo. Dle této změny byl termín zahájení dne 1.4.2019 a termín dokončení a předání díla 1.10.2019.

17. Ze změny termínu realizace díla ze dne 3.10.2019 má soud za prokázané, že žalobce žalovanému oznámil změnu termínu realizace díla s odkazem na č. VI. smlouvy o dílo a s ohledem na skutečný termín přijetí platby – splátky [číslo] za uplatnění č. XIII odst. 2 smlouvy o dílo. Dle této změny byl termín zahájení dne 1.4.2019 a termín dokončení a předání díla 3.2.2020.

18. Z předávacího protokolu ze dne 21.11.2019 má soud za prokázané, že dne 21.11.2019 sepsali žalovaný a žalobce zápis o předání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených součástí. V tomto protokole jsou uvedena pouze dvě výtky žalovaného a to, že žalovaný nesouhlasí s cenou základové desky – dodatek [číslo] – již reklamováno. Dále, že žalovaný nesouhlasí s termínem předání díla, dle smlouvy o dílo mělo dojít k předání 12.8.2019. Dle tohoto protokolu byly žalovanému předány tyto dokumenty: revizní zpráva elektroinstalace, osvědčení o stavu komínu, tlaková zkouška ústředního topení, zkouška vodotěsnosti vnitřní kanalizace, tlaková zkouška vnitřní kanalizace, prohlášení o shodě panelových dílců, prohlášení dodavatele stavby pro účely kolaudace, záruční listy. Žalovaný podpisem tohoto protokolu stvrdil, že mu byla předvedena způsobilost užívání stavby a že stavbu a staveniště přebírá a že stavba je předávána ve stavu připravenosti na další práce.

19. Z faktury č. 2019 ze dne 25.11.2019 má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalovanému konečnou fakturu na dodávku spodní a vrchní stavby rodinného domu„ [příjmení] [jméno]“, ve které mu vyúčtoval poslední část ceny díla ve výši 80 353 Kč s termínem splatnosti 9.12.2019. V této částce bylo zohledněno i odečtení částky 10 914 Kč, jak bylo sjednáno v dodatku [číslo] smlouvy o dílo.

20. Z výzvy ze dne 17.12.2019 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě faktury č. 2019 nejpozději do 31.12.2019. Současně ho upozornil, že pokud ve stanovené lhůtě nedojde k jejímu uhrazení, bude žalobce oprávněn k postupu dle č. XII odst. 1 písm. b) smlouvy o dílo (pozn. soudu: požadovat smluvní pokutu).

21. Z předžalobní výzvy ze dne 5.8.2020 a detailů odeslané zprávy má soud za prokázané, že žalobce žalovanému popsal, z jakého důvodu došlo k příplatkům za atypické úpravy základního provedení spodní stavby. K výtkám stran podlah žalobce žalovanému zdůraznil, že žalovaný byl upozorněn, že v případě odečtu podlah nebude žalobce realizovat přípravu podlah a že úprava podkladu je součástí pokládky finálních vrstev podlah. Stran„ utopené“ stavby žalobce odkázal na své vyjádření v dopise ze dne 17.6.2020. Žalobce opakovaně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky 80 353 Kč.

22. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] (stavbyvedoucím) a žalovaným ze dne 13.3.2019 má soud za prokázané, že stavbyvedoucí oznámil žalovanému, že byla stanovena +/- 0,000, zakresleno na přípravné lavičce. Dále mu sdělil, že na zadní straně rodinného domu bude potřeba stávající terén ještě maličko upravit, naopak na přední stěně rodinného domu bude třeba dosypat recyklátem. U garáže sdělil stavbyvedoucí žalovanému, že je nutné do zahájení výkopů základových pasů dosypat v celé ploše cca 50 cm z betonového recyklátu, který bude zhutněn. Na tuto desku bude skladba ještě cca 30 cm a tím se dostanou do požadované úrovně základové desky vůči stávající komunikaci. Žalovanému bylo sděleno, že náklady na betonáž pomocí čerpadla budou vyúčtovány po zhotovení základové desky formou dodatku ke smlouvě o dílo.

23. Z přebíracího protokolu ze dne 28.2.2019 má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný sepsali zápis o předání a převzetí staveniště. V tomto protokole bylo mimo jiné uvedeno u převzetí staveniště, že osazení do terénu vyhovuje, vyhovuje i převzetí základové desky, míněno převzetí půdorysných a výškových rozměrů, nikoliv kvalita provedení základové desky, tepelné izolace, hydroizolace a osazení do terénu. V protokole bylo sjednáno, že výškové osazení bude upřesněno v den zahájení základové desky. Skutečný termín zahájení bude 1.4.2019 a skutečný termín dokončení dne 1.10.2019.

24. Z dopisu žalobce ze dne 17.6.2020 a detailu odeslané zprávy má soud za prokázané, že žalobce se vyjádřil k výhradám žalovaného stran atypické úpravy základního provedení spodní stavby, termínu předání díla a stran„ utopené“ stavby. K atypické úpravě základního provedení spodní stavby odkázal žalobce na přípis ze dne 25.11.2019, který byl z jeho strany žalovanému již zaslán a dále na dodatek [číslo] smlouvy o dílo, z něhož konečná vyfakturovaná cena díla kromě jiného vychází. K termínu dodání díla žalobce uvedl, že žalovaný byl vždy oprávněn sdělovat v průběhu stavby své připomínky k provádění díla, to však nedává žalovanému právo nehradit splatné pohledávky. Jelikož došlo k pozdní úhradě zálohové faktury č. 2019, došlo k posunu termínu dokončení a předání díla ve smyslu čl. XIII bodu 2 smlouvy o dílo. Žalobce současně odmítl jakýkoliv nátlak z jeho strany na žalovaného stran převzetí díla. K„ utopené“ stavbě žalobce uvedl, že při převzetí staveniště bylo účastníky stvrzeno, že výškové osazení bude upřesněno v den zahájení realizace spodní stavby (zahájení výstavby základové desky). Na podkladě uvedeného bylo výškové osazení dohodnuto při zahájení realizace spodní stavby, a to na současný stav. Žalobce tedy nepochybil.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že ještě před tím, než se začala stavba stavět, svědek pro žalovaného připravoval terén a stavěl opěrnou zeď u domu. Na stavbě byl složitý terén, proto se stavěla opěrná zeď, která byla asi metr vysoká. Svědek uvedl, že se tam dávala i odvodňovací drenáž, celé to bylo proto, aby svah byl stabilní a aby před domem vznikl prostor ještě pro chodníček. Svědek tam působil v době, kdy na místě ještě nebyla základová deska. Stavbyvedoucí od žalobce se tam už v této době pohyboval. Svědek a jeho spolupracovníci sami uváděli nějaké výšky, jak by se měl dům usadit, aby od něj odtékala voda směrem k opěrné zdi. Dům měl být výš než je první řada opěrné zdi, respektive podlaha domu měla být výše než první řada ztraceného bednění, ze kterého byla opěrná zeď. Byly vytyčeny základní body dle výškových laviček. Tím byla výška daná, na tom se účastníci dohodli a od této výšky, resp. bodu se mělo stavět směrem nahoru. Svědek uvedl, že spolupracovali se stavbyvedoucím při stanovení základního bodu na výškové lavičce. Měřili to nivelákem (který patřil svědkovi). [příjmení], která se na lavičce vyznačila, odpovídala úrovni terénu a od ní se mělo stavět nahoru. [příjmení], kterou svědek a jeho spolupracovníci vytěžili při stavbě opěrné zdi, se přemístila do míst, kde je dnes zahrada. Pro stavbu, jejíž základy se měly stavět, byla v době, když staveniště opouštěli, připravena rovina. Od této doby už tam svědek nebyl, proto nedokázal říci, zda výšková kóta byla dodržena či nikoliv. Žalovaný už je nikdy nekontaktoval, že by chtěl opěrnou zeď nějak poupravit. Cenu opěrné zdi si svědek nepamatoval.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že svědek u žalovaného stavěl novou opěrnou zeď. Uvedl, že nějaká firma u domu žalovaného dělala opěrnou zeď, kdy poslední řádek ze základu této zdi měl odpovídat výšce, na které se měl začít stavět dům, deska domu však byla zhruba 30 cm pod touto výškou, takže se musela strhnout další zemina a vystavět nová opěrná zeď, která terén udržela, protože v opačném případě by stékající voda zatékala do domu. Svědek dále uvedl, že dům byl utopen a pokud by to řekl přehnaně, žalobce by ani pořádně nemohl otevírat dveře, aby se nenaráželo do půdního terénu. Opěrnou zeď svědek dělal asi na jaře 2020, kromě samotné opěrné zdi se musela odstranit přebytečná hlína. Svědek byl na místě v době, kdy už byla základová deska vylitá, bylo vidět, že je nízko, uvedl, že viděl, jak to žalovaný někomu říká, že je nízko, osoby, kterým to říkal, však svědek neznal. Svědek si nevybavoval konkrétně, kdy žalovaný někomu vytýkal základovou desku. Uvedl, že žalovaný této osobě, byl to mladý muž, sdělil, že deska je nízko, že by bylo dobré kolem udělat řádek ze ztraceného bednění a deska se zvedla, bylo mu však odpovězeno, že jim to nikdo nezaplatí. Od koho měl tento návrh řešení žalovaný, svědek nevěděl. Cena za novou opěrnou zeď se pohybovala mezi 90 000 Kč až 100 000 Kč. Na stavbě byla lavička, kde byla nějaká výška zaměřená, deska však šla pod tuto zaměřenou výšku, kolik přesně svědek nevěděl. Uvedl, že z cesty však na první pohled bylo vidět, že deska je nízko. Svědek dále uvedl, že jiné řešení než vybudování další opěrné zdi by spočívalo v tom, že by se pouze odstranila přebytečná hlína, avšak tímto by se obnažily i základy opěrné zdi a v důsledku tohoto a možných povětrnostních vlivů by tato časem nevydržela, nicméně bylo by to řešení pouze stran odtékání vody. Za opěrnou zdí jsou desítky tun zeminy, takže o jiném vhodnější řešení svědek neví. Svědek byl i uvnitř nemovitosti, kde pozoroval špatné omítky (tímto se kdysi zabýval i svědek), země byly nedodělané, stropy byly křivé, když na to svědek upozorňoval, bylo mu řečeno, že by jim to lépe nikdo nezaplatil. Podlahy byly v tom stavu, že by se tam ještě určitě musela dát stěrka před finální pokládkou podlahy samé.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a náčrtů podlah v prvním a druhém patře domu žalovaného č.l. 107-108 spisu má soud za prokázané, že svědek byl u žalovaného zaměřit plochu pro pokládku podlah s tím, že pak zaměřovali také výškové nerovnosti, které tam byly. Uvedl, že standardní situace v domech je taková, že na podlahách je většinou v celé ploše vylitá hotová betonová vrstva, tento dům byl však v tomto netypický, zvláště v horním patře, kdy tam namísto této betonové vrstvy byly jednotlivé panely, kdy jejich výškové rozdíly někdy dosahovaly až 2,5 cm. Svědek si udělal náčrty obou pater, do kterých tužkou zaznamenal v každé místnosti výškové rozdíly a přilévání betonu i do písmene T. Podle svědka bylo toto nestandardní řešení. Většinou je skladba nosný prvek, pak izolace a pak skladba betonu. Svědek však neviděl projektovou dokumentaci, nevěděl, zda toto byl standard či na tyto panely měla přijít ještě nějaká vrstva. Svědek dále uvedl, že v kuchyni dole museli provádět sponkování betonu, kdy beton byl vylit do tvaru písmene T a pak v dalších místech doléván, obdobně museli postupovat na chodbě podél venkovní zdi. Uvedl, že tato metoda dolévání betonu se většinou používá v místech dveří, kdy jedna místnost navazuje na druhou, nebo ve velkých místnostech, avšak v místnostech velikých zhruba 4x4 m mu to přijde spíše nestandardní. Co se týče samotné instalace podlah, pak pro žalovaného před samotnou stěrkou museli vylít i standardní rovinu, když se výškové rozdíly podlah skutečně zásadně lišily a to ve spodním patře někde až o 16 mm v horním nejvýše o 20 mm. Svědek uvedl, že by tedy nešla použít pouze finální stěrka pod podlahu, protože ona sama by podlahy nevyrovnala. [příjmení] nabídka znějící na 70 587 Kč se týkala pouze materiálu a prací, které byly vynaloženy na srovnání podlah, finální stěrka a podlahy samé pak byly součástí druhé cenové nabídky. Svědek dále uvedl, že k vyrovnání podlah by nestačilo použít finální stěrku, která se standardně dává pod konečný povrch podlah, ať už koberec či vinil, výškové rozdíly byly totiž značné. U keramické dlažby si svědek nebyl jist, uvedl, že jeho kolegové na stavbách klasicky koupelny před pokládkou dlažby vylijí nivelační vrstvou, je to pak snazší položit. Svědek dále uvedl, že výškové rozdíly by šly vyrovnat nalitím nivelační vrstvy, když nivelační stěrkou lze srovnat vše, záleží pouze na tom, kolik se jí tam vyleje. Svědek si nevzpomínal, kdy byl poprvé v domě žalovaného, uvedl, že podlahy se prováděly v srpnu nebo v září 2019. Na to si vzpomněl náhledem do vytvořených nabídek. Předpokládal tedy, že zaměření podlah se odehrálo v srpnu. Zaměření prováděl svědek a pan [příjmení], což je stavbyvedoucí pro firmu [právnická osoba] Výrobci podlah pro pokládku vyžadují rovný a hladký povrch, který se docílí pouze nivelační vrstvou. Standardně se provádí minimum požadované od výrobce, kdy se na 1m2 použije 4- 5 kg nivelizační stěrky, aby se docílilo rovného a hladkého povrhu, tato stěrka de-facto kopíruje podklad, který je pod ní, v tomto rozsahu je vysoká cca 3 mm a pokud je na podlaze samé nějaký zub, či nějaké propadnutí, pak se do těchto míst musí této stěrky vylít více, aby se vše srovnalo. Svědek souhlasil s tím, že se dole provádělo sponkování, protože tam měla být lepená podlaha, nahoře sponkování být nemuselo, protože podlaha měla být plovoucí. Ke svědkovi se nedostala informace, co znamenají rozdílné betonové plochy, k čemu jsou, apod. Pokud by se v přízemí dělala plovoucí podlaha, sponkování by se dělat nemuselo. Svědek uvedl, že sponkování je časově jedna z nejnáročnějších prací, které u žalovaného dělali. V případě sponkování se musí narušit horní vrstva betonové mazaniny, kdy se musí proříznout. Svědek souhlasil s tím, že příprava podkladu souvisí s aplikací finálního povrchu. Pokud by se v přízemí dělala plovoucí podlaha, sponkování by se provádět nemuselo. Uvedl, že vlastně použili řešení, o kterém hovořil, dorovnávali nerovnosti použitím větší vrstvy nivelační stěrky.

28. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že svědek byl stavbyvedoucím na stavbě rodinného domu žalovaného. Uvedl, že usazení rodinného domu bylo dáno již samotným projektem, na místě samém se pak řešilo výškové osazení, kóta +/- 0,000, kdy tato měla odpovídat výšce podlahy v přízemí domu. Od této kóty se začíná kopat směrem do země, izolační vrstva pod základovou deskou i samotná základová deska jsou tedy pod touto kótou, v úrovni kóty je pak finální vrstva základové desky, na kterou se následně dává podlaha. Výškové osazení se řešilo podle okolního terénu tak, aby usazení do terénu dávalo smysl. U zaměření byli dva pracovníci, kteří žalovanému stavěli opěrnou stěnu, byli z firmy pana [příjmení], stavělo se to právě tak, aby to vůči opěrné stěně vypadalo rozumně. Výška se řešila ve spolupráci s těmito osobami, měli nivelační přístroj, vše se tam zaměřovalo. Dané úrovně se zakreslovali na lavičku, danými úrovněmi svědek mínil hydroizolační vrstvu i pak konečnou nášlapovou plochu. S touto lavičkou se pak vše poměřuje, že tyto vrstvy byly učiněny správně. Svědek podrobně popsal zápis ze schůzky a tento popis poslal žalovanému e-mailem. Byl to e-mail ze dne 13. 3. 2019 (č.l. 64 spisu). Svědek dále uvedl, že to že se půjde pod kótu a až finální nášlapová plocha základové desky bude na úrovní kóty je běžný standard. Na místě samém o tom se žalovaným hovořil. Uvedl, že žádné zatékání srážkové vody by nehrozilo, když deska byla osazena správně. Hydroizolace byla umístěna asi 20 cm nad upraveným terénem, pak následovala další skladba desky, kdy její nášlapová plocha končila v kótě 0, není tedy možné, aby s upraveného terénu, kdy izolace byla 20 cm nad ním, zatékala do domu voda. Když se základová deska dokončila, žalovaný sdělil svědkovi, že je to níže, než si myslel. Svědek mu k tomuto uvedl, že se na tomto domluvili při samotném zaměření a že je to vidět i na oné lavičce, kde kóta byla. Svědek dále uvedl, že při předání žalovaný vytýkal křivost podlah, kdy ale žalovaný neměl dům přesně na klíč, a podlahy a finální vrstvu si chtěl dodělat sám. [příjmení] stran podlah se uzavřelo vzhledem k tomu, že tyto žalobce neměl dodělávat. Svědek uvedl, že kdyby tyto měli dodělávat až k samotnému závěru, tedy pokládat podlahy samé, pak by tuto křivost museli vyrovnat finálními vrstvami – nivelační stěrkou a pak teprve položit podlahy, žalovaný si však toto zařizoval sám. Tyto výtky byly ještě před tím, než na podlahách začala pracovat třetí firma, přišli tam totiž podlahy zaměřit. V druhém patře se odevzdával holý stropní panel s tím, že si podlahy dokončí sám žalovaný. To je standard při nedokončení podlah společností žalobce. To, že to je od žalobce standard svědek žalovanému sděloval v průběhu realizace, když se bavili, co a jak se ještě bude dělat. Žalovaný žalobce nikdy nevyzýval, aby podlahy opravil a zarovnal tak, aby na ně šla nanést pouze finální stěrka, která se dává pod podlahy samotné, tedy např. pod koberec, plovoucí podlahy, apod. Dále svědek uvedl, že doladění nedodělků se řešilo již den před samotným předáním díla, samotné předání pak bylo tedy pouze formální záležitostí, kdy se předávaly žalovanému i další dokumenty spojené s domem, vše probíhalo v poklidu a přátelském duchu. Doladěním nedodělků svědek mínil např. úklid staveniště, na některých místech mohly být odlouplé štuky, někde nějaká šmouha po barvě apod. Nebyly to nijak závažné vady či nedodělky. Svědek vypověděl, že si nemyslí, že by na žalovaného byl činěn jakýkoliv nátlak při předávání díla samotného. Když stavba byla zahájena, svědek zaznamenal, že se začínala stavět opěrná zeď. Nezaznamenal, že by v průběhu provádění stavby počala výstavba jakékoliv další opěrné zdi. Svědek dále uvedl, že projekt osazení do terénu si zařizuje klient, tady tedy žalovaný. Projektant měl základovou desku v terénu usazenou příliš vysoko, svědek však nevěděl, proč tomu tak bylo, proto se její výška přizpůsobovala okolí. Přizpůsobení se okolí znamená, že se na staveništi samém určila ona kóta, o které hovořil. Poměřovalo se to nivelačním přístrojem ve vztahu k opěrné zdi, která se tam stavěla. Kóta +/- 0,000 byla nad terénem, což být musí, zaměřovalo se to právě k oné opěrné zdi, kdy tato kóta byla vodorovně se základovou spárou opěrné zdi, která tam již byla postavena, pak se na ni stavělo ještě nějaké ztracené bednění. Hydroizolace je pod touto kótou, kdy finální část desky, tedy nášlapová část je v kótě 0 a pod ní jsou všechny jednotlivé vrstvy včetně tepelné vrstvy, hydroizolace, apod. Hydroizolace je sice pod kótou, ale stále nad úrovní terénu. Svědek uvedl, že pozemek se svažuje od opěrné zdi k domu, nelze říci, že by srážková voda zatékala pod dům, když samotná hydroizolace je stále nad terénem, takže řekněme, že srážková voda teče kolem domu. Kóta se vždy musí zaměřit, je to standard stavebních výkresů a to jestli se jde dolů či nahoru určí projekt. Uvedl, že pokud by projektanta poslechli, žalovaný by se do domu dostával zřejmě po žebříku, protože vstupní podlaha by byla ve výšce cca 1,5 m nad terénem. Dům se stavěl v částečně v zářezu. Dům není celým objemem zapuštěn do svahu. Polovina šíře domu byla zapuštěna do svahu. Terén měl být připraven klientem. K popisu fotky zachycující lavičku (č.l.109 spisu) svědek uvedl, že tam, kde je nápis 0,000 je ona kóta, která byla zaměřena, kde je nápis – izol – to je výška izolační vrstvy – vodorovné hydroizolace. Klient si poté sám dorovnává terén. Jak je na fotografii vidět, hydroizolační vrstva je nad úrovní dosavadního terénu, musí zůstat alespoň 20 cm nad upraveným terénem, což je klientovi doporučováno, že nesmí překročit. Jestli voda zatekla pod dům, to nemohl vyloučit, ale nad hydroizolaci nikoliv. Byl to asi 70. dům tohoto typu, na jehož stavbě se svědek podílel. Svědek nedokázal specifikovat, v čem spočívala atypičnost základové desky u domu žalovaného. Uvedl pouze, že oproti standardnímu typovému projektu tam byly hlubší základové pasy. Při typovém projektu je hloubka základové spáry cca 1m. Založení u domu pana žalovaného bylo hlubší. A v tom spočívá atypičnost. Bez nahlédnutí do příslušných podkladů však nebyl schopen říct, zda to bylo po celém obvodu domu. Projekt, který svědek obdržel, se neměnil. Byl to projekt osazení základové desky, který si nechal vypracovat sám žalovaný. K podlahám svědek znovu zopakoval, že pokud by podlahy dokončoval žalobce, pak by ještě udělali nivelační stěrku, samotnou nášlapovou vrstvu a nějaké přebroušení, penetraci, to co by bylo potřeba ke zvolené nášlapové vrstvě. Svědek uvedl, že žalovaný měl možnost zapsat cokoliv do zápisu o předání samotné stavby. Výtky zapisoval svědek na základě sdělení žalovaného.

29. Z faktury [číslo] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala dne [datum] žalovanému za vysponkování a vyrovnání podkladu nivelační stěrkou částku 70 587 Kč s termínem splatnosti 2.1.2020.

30. Z cenové nabídky [právnická osoba] s.r.o. č. N 2019 má soud za prokázané, že uvedená společnost učinila žalovanému dne 6.9.2019 cenovou nabídku na sponkování betonu, stěrkování podkladu, penetrování podkladu a s tím spojeného materiálu. [příjmení] nabídka zněla na částku 70 587 Kč včetně DPH.

31. Z dopisu žalovaného ze dne 9.9.2019 má soud za prokázané, že žalobce reklamoval provedené práce, konkrétně nerovnosti podlah a žádal jejich odstranění žalobcem nebo objednáním u firmy [právnická osoba] K tomuto dopisu přiložil cenovou nabídku firmy [právnická osoba] s tím, že oprava bude provedena na náklady žalobce. Žalovaný dále žádal žalobce o odečtení ceny za práci a materiál, které nebyly provedeny – příplatek za atypické úpravy základního provedení spodní stavby a stříšky nad vchodem.

32. Z cenové nabídky [právnická osoba] s.r.o. č. N 2019 a 2 ks listů A4, které zachycují místnosti domu v 1.NP a 2. NP má soud za prokázané, že uvedená společnost učinila žalovanému dne [datum] cenovou nabídku na provedení nivelace a penetrace místností označených v domě žalovaného jako pokoje [číslo] v celkové výši 50 053,33 Kč včetně DPH.

33. Z e-mailové komunikace ze dne 19.8.2019 soud zjistil, že tato obsahuje 11 ks fotografií stěn rodinného domu. Dále obsahuje 2 ks fotografií podlah v domě bez specifikace, o jakou místnost v domě se jedná. Tyto zachycují betonové panely.

34. Z dopisu ze dne 8.10.2019 má soud za prokázané, že žalobce tímto reagoval na dopis žalovaného ze dne 9.9.2019. K nerovným podlahám žalobce žalovanému uvedl, že součástí pokládky finálních vrstev podlah je i úprava podkladu, který zohledňuje požadavky na rovinnost podkladu pro konkrétní vybrané nášlapné vrstvy. Jelikož žalobce nezajišťoval dodávku ani montáž podlah, nebyla součástí dodávky úpravy povrchu, jako např. sponkování různorodých materiálů nebo realizace vyrovnávacích vrstev. K požadavku na odečtení cen prací a materiálu, které nebyly realizovány, žádal žalobce žalovaného o upřesnění toho, co nebylo dle jeho názoru realizováno.

35. Z dopisu ze dne 25.11.2019 má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalovanému, že nerozumí jeho současnému nesouhlasu s cenou základové desky a jeho nesouhlasu s termínem předání díla.

36. Na fotografii na č.l. 106 spisu je zachycena základová deska nad terénem. Na pravé straně uprostřed fotografie je zachycena„ lavička“. S ohledem na úhel, pod kterým je nemovitost zachycena ve vztahu k lavičce, nelze s jistotou konstatovat, v jaké úrovni se potkává v rovině vrchní část základové desky a„ lavička“.

37. Na 3 ks fotografií ve formátu A5 v přílohové obálce je zachycena stavba rodinného domu žalovaného, vybudovaná opěrná zeď a„ lavička“. S ohledem na úhel, pod kterým je nemovitost zachycena ve vztahu k lavičce a k opěrné zdi, nelze s jistotou konstatovat, v jaké úrovni se potkává v rovině podlaha přízemí domu,„ lavička“ a ztracené bednění opěrné zdi.

38. Na 1 ks fotografie ve formátu A5 v přílohové obálce jsou zachyceny základy nemovitosti. U těchto je přiložen metr, který jde pod tyto základy do hloubky cca 40 cm.

39. Z fotografie na č.l. 109 spisu a fotografie ve formátu A4 v přílohové obálce má soud za prokázané, že na této fotografii je zachycena„ lavička“, na které je zaznamenána kóta +/- 0,000, a to čarou, u které je současně nápis spodní ztracené bednění. Pod touto jsou čáry označující výšku jednotlivých vrstev jako např. beton, izolace, železobetonová deska, štěrk.

40. Ze společného povolení [číslo] ze dne 10.7.2018, sdělení o nabytí právní moci společného povolení ze dne 2.8.2018 a listiny – stavba povolena má soud za prokázané, že Městský úřad v Náchodě, odbor výstavby a územního plánování vydal dne 10.7.2018 společné stavební povolení pro stavbu rodinného domu ba p.p. [číslo] v k.ú. [obec]. Pro umístění a provedení této stavby dále úřad stanovil mimo jiné podmínku, že výškové umístění rodinného domu bude +/- 0,000 (úroveň podlahy 1. nadzemního podlaží rodinného domu) = 344,250 m n. m. Tato úroveň byla znázorněna i na grafické příloze, která byla součástí tohoto povolení. Společné povolení nabylo právní moci dne 10.7.2018, kdy toto bylo zasláno i žalovanému.

41. Z článku předloženého žalovaným č.l. 136-138 soud zjistil, že tento popisuje, jakým způsobem se obecně provádějí základy rodinného domu. Článek mimo jiné popisuje, že před realizací samotných základů se též pečlivě vyměřuje tzv. nulový bod, což je výška budoucí čisté podlahy. Nesprávní zaměření způsobí, že dům může být utopený v terénu, anebo nad něj bude zbytečně vyčnívat a bude potřebná dosypávka zeminy, případně jiných materiálů. [obec] podlaha (+/- 0,000) musí být alespoň 15 cm nad upraveným terénem.

42. Z vytyčovacího protokolu [číslo] ze dne 23.7.2018 má soud za prokázané, že v tomto protokolu byl společností [právnická osoba] vytyčen obvod stavby rodinného domu se zateplením. Uprostřed budovy rodinného domu se zateplení byla zaměřena základová desky ve výši 344,60 m n. m.

43. Z protokolu o zaměření výšek ze dne 12.5.2021 má soud za prokázané, že v tomto protokolu byly společností [právnická osoba] zaměřeny mimo jiné souřadnice výšky bodů na podlaze v pokoji v úrovni 344,22 m n. m. a podlaze na chodbě v úrovni 344,21 m n. m..

44. Z části projektové dokumentace – rodinný dům [příjmení] [jméno] s garáží základní provedení (obsaženo v přílohové obálce od žalovaného) Ing. [jméno] [příjmení] z listopadu 2017 soud zjistil, že i v této části projektové dokumentace je již patrné vedení kanalizace po základovou desku a hloubka základů 109 cm. Tento dokument je opatřen razítkem Městského úřadu v Náchodě ze dne 10.7.2018.

45. Z dopisu ze dne 5.12.2019 má soud za prokázané, že žalovaný žádal o osobní schůzku se žalobcem stran jeho rodinného domu. Dále žádal žalobce o zaslání projektové dokumentace orazítkované stavebním úřadem v [obec].

46. Z dopisu ze dne 18.12.2019 má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalovanému z důvodu neukončení smluvní vztahu, které je způsobeno ze strany žalovaného neuhrazením konečné faktury, nebyla požadovaná projektová dokumentace prozatím odeslána.

47. Z černobílého náčrtu s půdorysem domu a řezů typové projektové dokumentace, dvou barevných náčrtů půdorysů rodinného domu a řezů projektové dokumentace Ing. [jméno] [příjmení] a jednoho barevného náčrtu půdorysu rodinného domu Ing. [jméno] [příjmení] opatřeného razítkem Městského úřadu v Náchodě má soud za prokázané, že typová projektová dokumentace rodinného domu obsahuje zcela jiný prostup kanalizace pod základovou deskou, nežli je zobrazeno na barevném náčrtu půdorysu rodinného domu Ing. Krotila (i nežli je zobrazeno na části projektové dokumentace Ing. [příjmení] viz. odstavec 44 tohoto rozsudku). V této typové projektové dokumentaci nebylo počítáno ani s hutněným štěrkopískovým podsypem, jak je viditelné na řezu Z1 a Z2, naopak na barevném náčrtu půdorysu rodinného domu Ing. Krotila bylo s tímto podsypem počítáno. V typové projektové dokumentaci bylo (oproti barevném náčrtu půdorysu rodinného domu Ing. Krotila a oproti části projektové dokumentace Ing. [příjmení] viz. odstavec 44 tohoto rozsudku) dále počítáno s menším množstvím základových pasů (včetně jejich bednění), což je viditelné opět na řezu Z1 jednotlivých dokumentací. Z předložených dokumentací, zejména pak barevného náčrtu půdorysu rodinného domu Ing. Krotila opatřeného razítkem Městského úřadu v Náchodě má soud za prokázané, že kóta +/- 0 odpovídala +344,250 m n. m., což odpovídalo úrovni podlahy v 1. NP rodinného domu.

48. Z přehledu faktur č.l. 113 spisu má soud za prokázané, že žalovaný neuhradil žalobci fakturu č. 2019 znějící na částku 80 353 Kč. Ze stejných listin má soud za prokázané, že žalovaný uhradil celkem 4 faktury po termínu splatnosti, naposledy se jednalo o fakturu č. 2019 s termínem splatnosti 20.6.2019, kdy tato byla žalovaným uhrazena 26.8.2019.

49. Soud zamítl návrh žalovaného spočívající ve vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví. Žalovaný navrhoval, aby soud uložil znalci odpovědět na otázky: a) odpovídalo určení nulového bodu místním poměrů, na staveništi (předpokládaná úroveň terénu a původní opěrná zeď) – byla výška budoucí podlahy domu určena tak, aby byla nad předpokládanou úrovní terénu, b) docházelo by vzhledem k (nižšímu) položení základové desky ke stékání srážkové vody od původní opěrné zdi ke stavbě domu a k jejímu zatékání do stavby nad izolací, c) v čem se zhotovené základy liší od projektové dokumentace rodinný dům„ [příjmení] [jméno]“ s garáží základní provedení, základy, d) jaká by byla obvyklá cena za práce a materiál potřebný k vyrovnání podlah a pokládce dohodnutých krytin včetně olištování a spárování. Se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, dospěl soud k závěru, že tento důkaz by nemohl přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění, proto ho i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl.

50. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud nezjistil žádné další pro rozhodnutí významné skutečnosti.

51. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce a žalovaný spolu dne 14.9.2017 uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem bylo provedení výstavby vrchní a spodní stavby (základové desky) rodinného domu typ„ [příjmení] [jméno]“ podle projektové dokumentace č. zak. projektu [číslo] 2017 vypracované žalobcem, která byla nedílnou součástí této smlouvy a tvořila přílohu [číslo] této smlouvy, v technickém provedení dle podmínek stanovených v přílohách [číslo] – 3 této smlouvy, to vše na pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [obec], v obci [obec]. Žalovaný se zavázal dokončené dílo převzít a zaplatit cenu díla, která činila včetně DPH [částka]. Byl sjednán termín zahájení dne 12.3.2018 a termín dokončení a předání díla dne 12.8.2019. Žalovaný se zavázal předat protokolárně žalobci staveniště, a to ve stavu odpovídajícím projektovým podmínkám, v termínu nejpozději do 21 dnů před termínem zahájení a v připravenosti, která byla podrobně specifikována v příloze 3 smlouvy o dílo. Bylo sjednáno, že práce a dodávky na spodní stavbě rodinného domu budou provedeny na základě projektu osazení do terénu a budou charakterizované jako příplatky k základnímu provedení základové desky specifikované a ocenění v příloze [číslo] smlouvy. Dále bylo sjednáno, že dílo bude provedeno v souladu se schválenou projektovou dokumentací a na základě platného stavebního povolení. Dle smlouvy měla být nadzemní část objektu osazena dle projektové dokumentace od kóty +/- 0,000 a spodní část objektu (základová deska) měla být osazena dle projektové dokumentace od kóty +/- 0,000. Ve smlouvě byly sjednány platební a fakturační podmínky, tedy výše a termíny jednotlivých splátek ceny díla. Účastníci si sjednali, že dílo bude převzato zápisem (předávacím protokolem) podepsaným oprávněnými zástupci obou smluvních stran. Dále si sjednali, že v případě, že bude žalovaný v prodlení se splněním povinností uvedených v článku VI. (protokolárním předáním staveniště žalobci) nebo bude žalovaný v prodlení s úhradou sjednaných záloh (záloh specifikovaných v čl. IX odst. 1 smlouvy, popř. záloh za odsouhlasené a smluvně potvrzené vícepráce), prodlužuje se stanovený termín dokončení a předání díla za každé jednotlivé prodlení či porušení povinností o dobu skutečného prodlení prodlouženou o další dva následující kalendářní měsíce. Smluvní strany se dohodly, že v případě prodlení žalovaného s placením končené faktury nebo jakéhokoliv nároku žalobce na peněžité plnění žalovaného, je žalobce oprávněn uplatňovat na žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Rozsah sjednaného díla a jeho cena byly následně upravovány Dodatky [číslo] ke smlouvě o dílo [číslo] [ulice] cena pak činila celkem [částka] (bez DPH). V rámci Dodatku [číslo] byla cena díla snížena o částku 48 483 Kč (bez DPH). V příloze [číslo] tohoto dodatku byly učiněny odpočty a přípatky, zejména pak mimo jiné: a) příplatek za atypické úpravy základního provedení spodní stavby – násyp pod desku, zvětšení půdorysu, bednění desky a základových pasů, základová deska pod dvojgaráž, kanalizace vedená atypicky pod základovou desku vše ve výši 136 000 Kč, b) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo – základová desky [příjmení] [jméno] 6,4 x 6,1 ve výši - 76 435 Kč, c) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo – navýšení ceny základové desky vzhledem k prodloužení půdorysu rodinného domu ve výši - 28 759 Kč, d) odpočet standartní keramické dlažby v místnosti [číslo] ve výši - 14 760 Kč, e) odpočet standartní plovoucí laminátové podlahy v místnosti [číslo] [číslo] ve výši - 29 478 Kč, f) odpočet standartního koberce v místnosti [číslo] ve výši - 22 338 Kč. Odpočet podlah byl proveden z důvodu, že účastníci si sjednali, že žalobce nebude zajišťovat pro žalovaného dodávku ani montáž podlah. Dne 19.8.2019 vystavila společnost [právnická osoba] žalovanému cenovou nabídku č. N 2019 na provedení nivelace a penetrace místností označených v domě žalovaného jako pokoje [číslo] v celkové výši 50 053,33 Kč včetně DPH. Dne 6.9.2019 vystavila společnost [právnická osoba] žalovanému cenovou nabídku č. N 2019 na sponkování betonu, stěrkování podkladu, penetrování podkladu a s tím spojeného ve výši 70 587 Kč včetně DPH. Žalovaný dopisem z 9.9.2019 reklamoval nerovnosti podlah a žádal jejich odstranění žalobcem nebo objednáním u firmy [právnická osoba] K tomuto dopisu přiložil cenovou nabídku firmy [právnická osoba] s tím, že oprava bude provedena na náklady žalobce. Žalobce na výtku žalovaného reagoval tak, že součástí pokládky finálních vrstev podlah je i úprava podkladu, který zohledňuje požadavky na rovinnost podkladu pro konkrétní vybrané nášlapné vrstvy. Jelikož žalobce nezajišťoval dodávku ani montáž podlah, nebyla součástí dodávky úpravy povrchu, jako např. sponkování různorodých materiálů nebo realizace vyrovnávacích vrstev. [právnická osoba] dne 19.12.2019 vyúčtovala žalovanému za vysponkování a vyrovnání podkladu nivelační stěrkou částku 70 587 Kč s termínem splatnosti 2.1.2020. Sponkování se provádělo v místech, kde chtěl mít žalovaný lepenou podlahu. Výškové rozdíly na podlaze (nerovnosti) byly touto společností vyrovnány za použití větší vrstvy nivelační stěrky. Příplatek za atypickou úpravu základního provedení spodní stavby byl mezi žalovaným a žalobcem sjednán z důvodu, že oproti typové projektové dokumentaci rodinného domu [příjmení] [jméno] byl nakonec u rodinného domu žalovaného vytvořen jiný prostup kanalizace pod základovou deskou, bylo vybudováno více základových pasů (včetně jejich bednění). V rámci smlouvy o dílo došlo dvakrát ze strany žalobce k oznámení o změně termínu realizace díla vždy s odkazem na č. VI. smlouvy o dílo a za uplatnění č. XIII odst. 2 smlouvy o dílo. V prvním případě se tak stalo s ohledem na skutečný termín převzetí staveniště (dle této změny byl termín zahájení dne [datum] a termín dokončení a předání díla 1.10.2019), ve druhém případě se tak stalo s ohledem na skutečný termín přijetí platby – splátky [číslo] (dle této změny byl termín zahájení dne [datum] a termín dokončení a předání díla 3.2.2020). Žalovaný uhradil celkem 4 faktury po termínu splatnosti, naposledy se jednalo o fakturu č. 2019 s termínem splatnosti [datum], kdy tato byla žalovaným uhrazena [datum]. Dne 28.2.2019 byl mezi účastníky sepsán přebírací protokol, ve kterém si účastníci sjednali, že výškové osazení bude upřesněno v den zahájení základové desky. Dále si sjednali, že skutečný termín zahájení bude 1.4.2019 a skutečný termín dokončení dne 1.10.2019. Následně pak dne 13.3.2019 oznámil prostřednictvím e-mailové komunikace stavbyvedoucí žalovanému, že byla stanovena kóta +/- 0,000, zakreslena na přípravné lavičce. Základní body výškových laviček byly vytyčeny za účasti svědka [jméno] [příjmení] pomocí nivelizačního přístroje. Na„ lavičce“ byla zaznamenána kóta +/- 0,000. Tato kóta odpovídala dle náčrtů projektové dokumentace a dle společného povolení [číslo] ze dne 10.7.2018 Městského úřadu v Náchodě nadmořské výšce 344,250 m n. m. a současně úrovni podlahy 1. NP rodinného domu. Tato nebyla nakonec dodržena o 3 cm, když podlaha 1. NP rodinného domu byla dle souřadnic protokolu o zaměření výšek ze dne 12.5.2021 v úrovni 344,22 m n. m. Dne 21.11.2019 sepsali žalobce a žalovaný předávací protokol, ve kterém stavbyvedoucí zaznamenal dvě výtky žalovaného a to, že žalovaný nesouhlasí s cenou základové desky – dodatek [číslo] – již reklamováno. Dále, že žalovaný nesouhlasí s termínem předání díla, dle smlouvy o dílo mělo dojít k předání 12.8.2019. Dle tohoto protokolu byly žalovanému předány tyto dokumenty: revizní zpráva elektroinstalace, osvědčení o stavu komínu, tlaková zkouška ústředního topení, zkouška vodotěsnosti vnitřní kanalizace, tlaková zkouška vnitřní kanalizace, prohlášení o shodě panelových dílců, prohlášení dodavatele stavby pro účely kolaudace, záruční listy. Žalovaný podpisem tohoto protokolu stvrdil, že mu byla předvedena způsobilost užívání stavby a že stavbu a staveniště přebírá a že stavba je předávána ve stavu připravenosti na další práce. Žalobce následně dne 25.11.2019 vystavil žalovanému konečnou fakturu č. 2019 na dodávku spodní a vrchní stavby rodinného domu„ [příjmení] [jméno]“, ve které mu vyúčtoval poslední část ceny díla ve výši 80 353 Kč s termínem splatnosti 9.12.2019. Žalovaný tuto neuhradil. Žalovaný naopak započetl svoji tvrzenou pohledávku 70 000 Kč z titulu nároku na slevu za vady nedokončených podlah, a tvrzenou pohledávku 50 000 Kč z titulu nároku na náhradu škody, spočívající v nákladech na eliminování neodstranitelné vady díla, spočívající v chybném založení základové desky. Žalobce tyto zápočty neuznal. Žalobce žalovanému z důvodu neuhrazení této faktury doposud nepředal projektovou dokumentaci s razítkem stavebního úřadu v [obec].

52. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

53. Podle ustanovení § 2604 zákona č. 89/2012 Sb. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

54. Podle ustanovení § 2617 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

55. Podle ustanovení § 2620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

56. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

57. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

58. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

59. Žaloba je důvodná.

60. Mezi účastníky nebyla od počátku sporná skutečnost, že žalobce a žalovaný spolu dne 14.9.2017 uzavřeli smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem bylo provedení výstavby vrchní a spodní stavby (základové desky) rodinného domu typ„ [příjmení] [jméno]“ na pozemkové parcele [číslo] v k.ú. [obec], v obci [obec]. Nebylo ani sporné, že rozsah sjednaného díla a jeho cena byly následně upravovány písemnými dodatky k této smlouvě. Sporná dále nebyla skutečnost, že výsledná sjednaná cena díla, kterou se žalovaný zavázal žalobci uhradit, činila celkem [částka], žalovaný z této uhradil [částka], zbylou část ceny ve výši 80 353 Kč neuhradil. V řízení bylo prokázáno, že žalobce tuto částku 80 353 Kč vyúčtoval po předání díla žalovanému fakturou č. 2019 s termínem splatnosti 9.12.2019. Žalovaný však od počátku argumentoval tím, že nárok žalobce na zaplacení dlužné ceny díla zanikl, když žalovaný uplatnil k započtení oproti této pohledávce svoji pohledávku vůči žalobci ve výši 70 000 Kč z titulu slevy za vady nedokončených podlah v rodinném domě žalovaného a dále svoji pohledávku vůči žalobci ve výši 50 000 Kč z titulu náhrady škody spočívající v nákladech na eliminování neodstranitelné vady díla spočívající v chybném založení základové desky. Žalobce kromě toho, že zmiňované pohledávky žalovaného neuznával, dále poukazoval v souvislosti s těmito tvrzenými pohledávkami žalovaného na ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku a tedy, že tyto pohledávky nejsou způsobilé k započtení pro nejistotu a neurčitost, neboť z dosavadních písemných podání žalovaného lze očekávat, že zkoumání a existence tvrzených pohledávek žalovaného, jež měl dopisem ze dne 25.6.2020 započíst nepřiměřeně prodlouží řízení o pohledávce žalobce uplatněné žalobou. Soud však k tomuto uvádí, že ani výklad § 1987 odst. 2 občanského zákoníku nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka„ neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je proto třeba vzít v úvahu i skutečnost zda lze s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky. Soud navíc v daném případě přihlédl i ke skutečnosti, že žalovaným tvrzené pohledávky k započtení přímo souvisely se smlouvou o dílo [číslo] když vycházely z vad, které žalovaný tvrdil, že dílo mělo. Soud tak považoval za vhodné, spravedlivé i hospodárné, aby se všechny nároky týkající se této jedné smlouvy o dílo vypořádaly v rámci jednoho řízení.

61. Žalovaný v průběhu řízení jednak namítal, že nebyla provedena atypická úprava základního provedení spodní stavby, byla provedena úprava pouze základní, a tedy žalobce nemá právo na uhrazení přípatku za tuto atypickou úpravu. K tomuto svému tvrzení předkládal zejména náčrt s půdorysem rodinného domu s řezy tvořící projektovou dokumentaci ke stavbě rodinného domu od Ing. [příjmení], když uváděl, že na této je poznamenáno, že se jedná o základní provedení. V řízení bylo prokázáno, že v rámci Dodatku [číslo] ze dne 31.10.2018 ke smlouvě o dílo [číslo] jeho přílohy [číslo] se účastníci dohodli na změně rozsahu díla, tak jak bylo specifikováno v příloze 1 tohoto dodatku a současně se dohodli na změně ceny díla z částky [částka] (bez DPH) na částku [částka] (bez DPH). Cena dle tohoto dodatku tak byla nakonec s ohledem na celkové odpočty snížena o částku 48 483 Kč (bez DPH). V příloze [číslo] tohoto dodatku byly učiněny odpočty a přípatky (ceny bez DPH) vztahující se mimo jiné právě i ke sjednané atypické úpravě základního provedení spodní stavby, a tedy: a) příplatek za atypické úpravy základního provedení spodní stavby – násyp pod desku, zvětšení půdorysu, bednění desky a základových pasů, základová deska pod dvojgaráž, kanalizace vedená atypicky pod základovou desku vše ve výši 136 000 Kč, b) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo – základová desky [příjmení] [jméno] 6,4 x 6,1 ve výši - [částka] (tedy 87 900 Kč včetně DPH), c) odpočet příplatku ze smlouvy o dílo – navýšení ceny základové desky vzhledem k prodloužení půdorysu rodinného domu ve výši - 28 759 Kč (tedy 33 073 Kč včetně DPH). Již v samotné smlouvě o dílo ze dne 14.9.2017 bylo sjednáno, že práce a dodávky na spodní stavbě rodinného domu budou provedeny na základě projektu osazení do terénu a budou charakterizované jako příplatky k základnímu provedení základové desky specifikované a ocenění v příloze [číslo] smlouvy. V této příloze [číslo] pak byly mezi nestandartní příplatky k základnímu provedení rodinného domu mimo jiné zařazeny: a) základová deska [příjmení] [jméno] 6,4 x 6,1 ve výši 87 900 Kč (s DPH), b) navýšení ceny základové desky vzhledem k prodloužení půdorysu rodinného domu ve výši 33 073 Kč. V řízení bylo dále prokázáno náčrty půdorysů domu a řezy projektové dokumentace, že oproti typové projektové dokumentaci pro„ všechny domy [příjmení] [jméno]“, bylo v projektové dokumentaci (Ing. [příjmení]) pro rodinný dům žalovaného, podle které bylo následně vydáno společné povolení [číslo] ze dne 10.7.2018 Městským úřadem v Náchodě, počítáno s větším množstvím základových pasů (včetně jejich bednění), bylo počítáno i se zcela jiným prostupem kanalizace pod základovou deskou. Tato projektová dokumentace Ing. [příjmení] i společné povolení [číslo] byly vyhotoveny až po uzavření smlouvy o dílo [číslo] ze dne 14.9.2017. Pokud se tedy účastníci na základě těchto skutečností dohodli na změně rozsahu díla a současně tedy i na nové ceně díla navýšené ve vztahu k úpravě základního provedení spodní stavby o tuto„ atypičnost“, která byla podrobně vyjádřena v dodatku [číslo] jeho příloze [číslo] vznikla tím žalovanému povinnost uhradit tuto sjednanou cenu díla. Soud poukazuje i na časovou návaznost mezi společným povolením ze dne [datum] vydaným na základě projektové dokumentace Ing. [příjmení] a uzavřeným dodatkem [číslo] ze dne 31.10.2018 (za žalobce podepsán již dne 24.8.2018). Je navíc zřejmé, že pokud je v dodatku [číslo] (v příloze [číslo]) uvedeno u příplatku za atypičnost také zvětšení půdorysu a základová desky pod dvojgaráž a následně jsou provedeny odpočty příplatků, které již byly dříve sjednány ve smlouvě o dílo ze dne 14.9.2017 (a její přílohy [číslo]), tedy opět základová deska pod dvojgaráž a prodloužení půdorysu rodinného domu, pak se tak stalo proto, aby tyto nebyly žalovanému účtovány dvakrát a byly zahrnuty pouze do jednotné ceny za příplatek za atypickou úpravu základního provedení spodní stavby v celkové výši 136 000 Kč bez DPH. Žalovaný sice poukazoval na výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (stavbyvedoucího), který nedokázal přesně specifikovat, v čem spočívala atypičnost u domu žalobce a následně hovořil o hloubce základových spárů, soud však k tomuto uvádí, že skutečnost, že si stavbyvedoucí po téměř dvou letech od dokončení díla nemohl přesně vzpomenout, v čem dle smlouvy a projektu spočívala atypická úprava základního provedení spodní stavby, nemůže mít vliv na názor soudu v tom směru, že pakliže si účastníci sjednali v dodatku smlouvy o dílo nový rozsah díla spočívající i v atypické úpravě základního provedení spodní stavby přesně specifikované v tomto dodatku s ohledem na projektovou dokumentaci a společné povolení, které bylo vydáno podle této dokumentace a na základě které byl dům nakonec stavěn (oproti původní typové dokumentaci pro všechny domy [příjmení] [jméno]), a v souvislosti s tímto si sjednali i novou cenu tohoto díla, je žalovaný povinen tuto cenu žalobci uhradit. Nadto soud dodává, že i kdyby se po zahájení prací zjistilo, že dílo si (např. právě v části atypické úpravy základního provedení spodní stavby) vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady (např. stran materiálu), než bylo předpokládáno, s ohledem na pevné sjednání ceny díla, nemůže v takovém případě žádná ze stran žádat změnu této ceny. V tomto směru soud odkazuje na ustanovení § 2620 odst. 1 občanského zákoníku. Do tohoto ustanovení je vtělen základní princip vázanosti dohodou stran a obsahem ujednání, včetně dohody o ceně díla. [ulice] ujednané ceny nemůže mít tedy vliv, jestliže k provedení díla vedly oproti očekávání nakonec vyšší, ale ani nižší náklady. Zákon hovoří i o vyšším či nižším„ úsilí“, kterým je třeba rozumět rozsah činnosti zhotovitele.

62. Žalovaný v průběhu řízení dále namítal vady díla spočívající nedodělaných podlahách rodinného domu. Žalovaný nesporoval skutečnost, že se žalobcem bylo v dodatku smlouvy sjednáno, že žalobce nakonec nebude oproti původnímu znění smlouvy provádět finální podklad na podlahy včetně realizace vyrovnávacích vrstev. Tvrdil však, že nechyběla pouze stěrka, podlahy byly nerovné, popraskané, cena provedeného odpočtu za podlahy v dodatku [číslo] tedy neodpovídala částce, za kterou by bylo možné vybudovat kvalitní podlahy a položit krytinu. Žalovaný praskliny a nerovnosti reklamoval u žalobce, avšak žalobce reklamaci neuznal. Žalovaný si proto nechal vyrovnání podlah zhotovit [právnická osoba] s.r.o., které za toto zaplatil cenu 70 587 Kč. Právě částku 70 000 Kč započetl žalovaný z titulu slevy ceny díla za vady nedokončených podlah v rodinném domě žalovaného oproti pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení. V řízení bylo prokázáno, že v rámci dodatku [číslo] se účastníci dohodli na odečtech ze sjednané ceny díla spočívajících: a) odpočtu standartní keramické dlažby v místnosti [číslo] ve výši - [částka], b) odpočtu standartní plovoucí laminátové podlahy v místnosti [číslo] [číslo] ve výši - 29 478 Kč, c) odpočtu standartního koberce v místnosti [číslo] ve výši - 22 338 Kč. Odpočet podlah byl proveden, jak ostatně potvrdil i žalovaný na jednání dne 26.4.2021 z důvodu, že účastníci si sjednali, že žalobce nebude provádět finální podklad na podlahy včetně realizace vyrovnávacích vrstev. Dále bylo prokázáno, že žalovaný dopisem ze dne 9.9.2019 poté, co podlahy byla zaměřit společnost [právnická osoba], reklamoval nerovnosti podlah a žádal jejich odstranění žalobcem nebo objednáním u firmy [právnická osoba] K tomuto dopisu přiložil cenovou nabídku firmy [právnická osoba] s tím, že oprava bude provedena na náklady žalobce. Žalovaný reklamaci neuznal s tím, že součástí pokládky finálních vrstev podlah je i úprava podkladu, který zohledňuje požadavky na rovinnost podkladu pro konkrétní vybrané nášlapné vrstvy. Jelikož žalobce nezajišťoval dodávku ani montáž podlah, nebyla součástí dodávky úpravy povrchu, jako např. sponkování různorodých materiálů nebo realizace vyrovnávacích vrstev (jak bylo prokázáno dopisem ze dne 8.10.2019). Žalovaný si následně nechal podlahy„ dodělat“ [právnická osoba] s.r.o., když za vysponkování a vyrovnání podkladu nivelační stěrkou uhradil této společnosti částku 70 587 Kč (jak bylo prokázáno fakturou [číslo]). Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své výpovědi uvedl, že v 1. NP museli provádět sponkování betonu, potvrdil však také, že pokud by tam žalovaný nevyžadoval lepenou podlahu, toto sponkování se provádět nemuselo. Dále svědek uvedl, že samotnou stěrkou museli vylít na podlahy i standartní rovinu, když se výškové rozdíly podlah skutečně zásadně lišily, jak si poznamenal do svých náčrtů. De facto nivelační vrstvu by ale museli použít vždy, když výrobci podlah pro pokládku vyžadují rovný a hladký povrch, který se docílí pouze nivelační vrstvou. V daném případě jí však muselo být s ohledem na nerovnosti použito větší množství, tedy větší vrstva nivelační stěrky. Svědek souhlasil s tím, že příprava podkladu však souvisí s aplikací finálního povrchu. Soud k tomuto uvádí, že i kdyby dílo vykazovalo v průběhu jeho realizace vady spočívající v nedodělcích podlah (praskliny a nerovnosti), pak by soud přesto nárok žalovaného na slevu z ceny díla za tyto vady (nedodělky) nemohl hodnotit jako oprávněný. Žalovaný reklamoval tyto nedodělky ještě v průběhu realizace díla samotného, tedy dopisem ze dne [datum]. Dílo bylo předáno dne 21.11.2019, jak bylo prokázáno předávacím protokolem. Sám žalovaný uvedl ve svém vyjádření ze dne 17.5.2021, že si nechal tuto vadu opravit třetí osobou ([právnická osoba] s.r.o.) ještě před samotným předáním díla. To ostatně prokazuje i svědecká výpověď [jméno] [příjmení], který uvedl, že podlahy se prováděly u žalovaného někdy v srpnu nebo v září 2019. Podle ustanovení § 2615 odst. 1 občanského zákoníku má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle ustanovení § 2617 občanského zákoníku má-li dílo vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění. Zásadním předpokladem vzniku odpovědnosti za vadu je tedy předání zhotoveného díla objednateli. Do předání díla, tedy v průběhu jeho realizace, měl žalovaný sice právo kontrolovat provádění díla (viz. § 2593 občanského zákoníku) a dožadovat se toho, aby žalobce jakožto zhotovitel dílo prováděl řádně a tedy odstranil vady spočívající v nedodělcích podlah, toto oprávnění však v žádném případě není právem z odpovědnosti za vady díla, když jak bylo uvedeno podmínkou pro vznik práva z odpovědnosti za vady díla je předání díla. Žalovaný tak ve fázi, kdy vytýkal nedodělky žalobci, mohl požadovat odstranění vad žalobcem nebo popř. od smlouvy odstoupit za podmínek uvedených v § 2593 občanského zákoníku. Žalovaný od smlouvy neodstoupil, naopak jím tvrzené vady nechal odstranit, resp. kompletní podlahy nechal„ dodělat“ třetí osobou. Jelikož pak v době předání díla samotného (tedy dne 21.11.2019) nemělo již dílo tyto tvrzené vady (rozlišování mezi vadami a nedodělky je z pohledu odpovědnosti za vady bez právního významu, kdy nedodělek je jen určitým druhem vady), kdy tyto ani nebyly v předávacím protokole vytknuty, když sám žalovaný uvedl, že nebylo co vytknout, protože podlahy byly v této době již dokončeny jiným zhotovitelem (viz. vyjádření žalovaného ze dne 17.5.2021), nemůže se žalovaný domáhat práva z odpovědnosti za vady díla, tedy požadovat slevu z ceny díla kvůli tvrzené vadě podlah. Jelikož žalovanému nevznikl nárok na slevu z ceny díla, nemohl tento ani uplatňovat k započtení oproti pohledávce žalobce nárokované v tomto řízení. Soud nárok žalobce nemohl přiznat ani z titulu nároku na náhradu nákladů, které žalovaný vynaložil na odstranění tvrzených vad díla třetí osobou, když tento nemá oporu v zákoně. Přichází v úvahu pouze tehdy, sjednají-li si strany smlouvy o dílo takovou možnost smluvně. Ze smlouvy o dílo ze dne 14.9.2017 a jejích dodatků však nevyplývá, že by si účastníci sjednali možnost objednatele odstranit za vymezených podmínek vady díla prostřednictvím třetích osob; resp. právo objednatele domáhat se po zhotoviteli úhrady takto vynaložených nákladů. Nadto soud dodává, že pokud žalovaný nesouhlasil s nově stanovenou cenou díla v dodatku [číslo] po odečtech cen kvůli změně rozsahu díla stran podlah, s tím, že mu tyto odečty přišly nízké, pak soud k tomuto uvádí, že žalovaný nebyl nikým nucen tento dodatek uzavírat, mohl setrvat na původním znění smlouvy, kdy podlahy měly být zcela zhotoveny žalobcem. Žalovaný však zvolil nového zhotovitele podlah, tento dodatek podepsal dobrovolně a tím vyjádřil svoji vůli být touto dohodou stran a obsahem ujednání, včetně dohody o ceně díla vázán. Skutečnost, že se žalovanému později zdál odečet příliš nízký, nemůže jít v tomto směru k tíži žalobce.

63. Žalovaný v průběhu řízení dále namítal chybné položení základové desky, kdy dle tvrzení žalovaného chybou stavbyvedoucího došlo k tomu, že výška osazení byla spočítána nesprávně v důsledku čehož, je stavba„ utopená“ o 34 cm, izolace základové desky je tedy po jejím dokončení cca 20 cm pod úrovní terénu a aby tedy srážková vody nezatékala nad touto izolací, byl žalovaný nucen snížit úroveň terénu a tím pádem opravit již hotovou opěrnou zeď. Náklady na úpravu této opěrné zdi a snížení úrovně terénu představují částku [částka]. Žalovaný tedy částku [částka] jakožto svoji tvrzenou pohledávku z titulu náhrady škody spočívající v nákladech na eliminování neodstranitelné vady díla spočívající v chybném založení základové desky započetl oproti pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení. V řízení bylo prokázáno, že účastníci si sjednali, že výškové osazení bude upřesněno v den zahájení základové desky (viz. přebírací protokol ze dne 28.2.2019. Při stanovení základního bodu stavbyvedoucím na výškové„ lavičce“ stavbyvedoucí spolupracoval s osobami, které pro žalovaného na jeho pozemku stavěly opěrnou zeď, kdy jedním z těchto byl i svědek [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] vypověděl, že byly vytyčeny základní body. Dále vypověděl, že podlaha domu měla být výše než první řada ztraceného bednění opěrné zdi. Na„ lavičku“ byla zaznamenána kóta +/- 0,000, a to čarou, u které byl současně nápis spodní ztracené bednění. Pod touto byly zaznamenány čáry označující výšku jednotlivých vrstev jako např. beton, izolace, železobetonová deska, štěrk, jak bylo prokázáno z fotografií zachycujících tuto„ lavičku“. Stavbyvedoucí následně e-mailem ze dne 13.3.2019 oznámil žalovanému, že byla stanovena +/- 0,000, zakresleno na přípravné lavičce. Ještě před tímto zaměřením bylo dne 10.7.2018 vydáno společného povolení [číslo] Městským úřadem v Náchodě, který pro umístění a provedení této stavby (rodinného domu žalovaného) stanovil mimo jiné podmínku, že výškové umístění rodinného domu bude +/- 0,000 (úroveň podlahy 1. nadzemního podlaží rodinného domu) = 344,250 m n. m. Tato úroveň byla znázorněna i na grafické příloze, která byla součástí tohoto povolení, vycházela i z náčrtu půdorysu rodinného domu Ing. [jméno] [příjmení]. Výsledná stavba rodinného domu byla zhotovena tak, že úroveň podlahy 1. nadzemního podlaží tohoto domu odpovídalo výšce 344,22 m n. m. Úroveň podlahy tedy nebyla dodržena o 3 cm, nikoliv o cca 34 cm, jak tvrdil žalovaný. Z projektové dokumentace i společného povolení je tedy zřejmé, že pokud zaměřená kóta +/- 0,000 měla odpovídat úrovni podlahy 1. NP domu, pak další jednotlivé vrstvy jako právě izolace, štěrk apod. musely být pod touto kótou, jak ostatně ve své výpovědi uváděl i stavbyvedoucí Ing. [příjmení]. Soud se tedy v tomto směru neztotožnil s názorem žalovaného, že kóta +/- 0,000 byla zaměřena chybně, neztotožnil se ani s tvrzením žalovaného v tom směru, že izolace pod základovou desku měla být budována ve výšce 20 cm nad touto dohodnutou kótou (jak uváděl žalovaný i na jednání dne 26.4.2021). Pokud žalovaný opakovaně zdůrazňoval, že to byl stavbyvedoucí, kdo spočítal chybně kótu +/- 0,000, pak soud opětovně uvádí, že kóta +/- 0,000 ve výsledku byla stanovena a odpovídala úrovni, se kterou počítala projektová dokumentace a společné povolení. Pakliže kóta +/- 0,000 a tedy i úroveň podlahy v 1. NP domu byla vybudována v souladu s projektovou dokumentací a společným povolením (resp. s odchylkou 3 cm), neporušil žalobce žádnou svoji povinnost, která by měla zakládat jeho odpovědnost za škodu tvrzenou žalovaným. Jelikož žalovanému nevznikl vůči žalobci výše tvrzený nárok na náhradu škody, nemohl tento ani uplatňovat k započtení oproti pohledávce žalobce nárokované v tomto řízení. Soud si je vědom toho, že svědek [příjmení] sice vypovídal, že z cesty na první pohled bylo vidět, že je deska nízko, dále vypověděl, že na„ lavičce“ byla zaměřena nějaká výška a deska šla pod tuto výšku, nespecifikoval však, o jakou konkrétně zaměřenou výšku šlo, když na„ lavičce“ již v době jeho působení na stavbě bylo zaměřeno vícero čar (výšek), nevěděl ani o kolik byla deska níže, nikdy neviděl projektovou dokumentaci, nebyl přítomen, když se„ lavička“ zaměřovala. Sám svědek [příjmení], který u zaměření byl, nedokázal říci, zda byla výšková kóta dodržena, když se tam od doby po zaměření nepohyboval. Z fotek předložených žalovaným, jak soud uvedl již výše, na kterých byla zachycena stavba rodinného domu žalovaného, vybudovaná opěrná zeď a„ lavička“ nebylo možné s určitostí konstatovat (s ohledem na úhel, pod kterým byla nemovitost zachycena ve vztahu k lavičce a k opěrné zdi), v jaké úrovni se potkává v rovině podlaha přízemí domu,„ lavička“ a ztracené bednění opěrné zdi, a tedy že kóta +/- 0,000 nebyla dodržena nebo že by byla chybně zaměřena.

64. Namítal-li žalovaný, že žalobce nedodržel termín předání díla, když ve smlouvě o dílo ze dne 14.9.2017 byl sjednán termín dokončení a předání na den 12.8.2019 a dílo bylo předáno až dne 21.11.2019 a k tomuto doplnil, že jednu z faktur nedoplatil až poté, co jeho výtky stran vad prováděného díla nevedly k nápravě, pak soud k tomuto uvádí, že ze strany žalobce byl původní termín dokončení a předání díla (12.8.2019) změněn dvakrát. V prvním případě vycházel žalobce z čl. VI. smlouvy o dílo, dle kterého se žalovaný zavázal předat protokolárně žalobci staveniště, a to ve stavu odpovídajícím projektovaným podmínkám a prosté nároků třetích osob v termínu nejpozději do 21 dnů před termínem zahájení (dle smlouvy termín zahájení byl 12.3.2018). V čl. XIII odst. 2 smlouvy o dílo si pak účastníci sjednali, že pokud bude žalovaný v prodlení se splněním povinností uvedených v článku VI. nebo bude v prodlení s úhradou sjednaných záloh (záloh specifikovaných v čl. IX odst. 1 smlouvy, popř. záloh za odsouhlasené a smluvně potvrzené vícepráce), prodlužuje se stanovený termín dokončení a předání díla za každé jednotlivé prodlení či porušení povinností o dobu skutečného prodlení prodlouženou o další dva následující kalendářní měsíce. K protokolárnímu předání staveniště žalovanému došlo dne 28.2.2019, jak bylo prokázáno přebíracím protokolem. V tomto protokole dokonce žalobce a žalovaný uvedli nový termín zahájení 1.4.2019 a nový termín dokončení 1.10.2019 (tentýž termín dokončení jaký žalobce oznámil žalovanému v první listině nazvané – změna termínu realizace díla ze dne 5.3.2019) a protokol bez jakýchkoliv výhrad podepsali. V druhém případě oznámil žalobce žalovanému změnu termínu dokončení s ohledem na skutečný termín přijetí platby – splátky [číslo] za uplatnění č. XIII odst. 2 smlouvy o dílo. Povinnost žalovaného hradit zálohy byla přímo sjednána ve smlouvě o dílo [číslo] kdy některé výše a termín splatnosti těchto záloh byly dále měněny dodatky k této smlouvě s ohledem na změnu rozsahu díla a celkovou cenu díla. Ve smlouvě nebylo mezi účastníky nijak upraveno, že by žalovanému nevznikla povinnost předmětné zálohy uhradit v případě, že by dílo již v průběhu jeho provádění vykazovalo vady. Pokud tedy žalovaný neuhradil řádně zálohu, konkrétně zálohu vyúčtovanou fakturou č. 2019 s termínem splatnosti 20.6.2019, která byla ze strany žalovaného uhrazena až 26.8.2019, jak bylo prokázáno přehledem vystavených faktur, byl žalobce oprávněn prodloužit v souladu s ustanovení čl. XIII odst. 2 smlouvy o dílo termín dokončení a předání díla do 3.2.2020, jak učinil oznámením nazvaným změna termínu realizace díla ze dne 3.10.2019. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že pokud tedy žalobce předal žalovanému dílo dne 21.11.2019, jak bylo prokázáno předávacím protokolem, předal jej v řádném termínu a tedy včas. Soud se již v souvislosti s předáním díla nezabýval původní námitkou žalovaného stran nátlaku ze strany žalobce na žalovaného při předání díla, když žalovaný sám na jednání dne 26.4.2021 uvedl, že tvrzený nátlak již nebude chtít prokazovat.

65. Namítal-li žalovaný, že mu žalobce dosud nepředal projektovou dokumentaci s razítkem stavebního úřadu [obec], pak soud k tomuto uvádí, že dle předávacího protokolu ze dne 21.11.2019 bylo dílo žalovanému předáno. V tomto protokolu byl obsažen i seznam předávaných dokumentů žalovanému. Dle tohoto seznamu skutečně žalovanému projektová dokumentace předána nebyla. I v dopise ze dne [datum] žalobce potvrdil, že tuto dokumentaci žalovanému dosud nepředal s ohledem na neuhrazení zbylé ceny díla. Žalovaný v protokole o předání tuto skutečnost žalobci nijak nevytkl. Provedením díla, tedy jeho dokončením a předáním, žalobci vzniklo dle § 2610 odst. 1 občanského zákoníku právo na zaplacení ceny díla, resp. její zbylé části, neujednali si účastníci ve smlouvě něco jiného. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že doplatek ceny vyúčtuje žalobce žalovanému konečnou fakturou po dokončení a předání díla. Její splatnost byla stanovena na 14-tý den po předání díla. Účastníci si ve smlouvě nijak neujednali, že by žalobci vzniklo právo na zaplacení zbylé části ceny díla např. až po odstranění vad, za něž odpovídá zhotovitel. Nepředání projektové dokumentace tak nemá v daném případě vliv na splatnost ceny díla a tedy na právo žalobce domáhat se zaplacení zbylé části ceny díla.

66. Stran v žalobě nárokované smluvní pokuty bylo prokázáno smlouvou o dílo [číslo] že účastníci se dohodli, že v případě prodlení žalovaného s placením končené faktury (tedy faktury č. 2019) nebo jakéhokoliv nároku žalobce na peněžité plnění žalovaného, je žalobce oprávněn uplatňovat na žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jelikož žalovaný částku ve výši 80 353 Kč neuhradil, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 0,05 % z částky 80 353 Kč, která za období od 10.12.2019 do 30.9.2020 (žalobce požadoval uhrazení smluvní pokuty pouze do tohoto data) činila 11 892 Kč.

67. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že nárok žalobce na zaplacení zbylé části ceny díla a smluvní pokuty je oprávněný. Proto soud pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil žalovanému splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.

68. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 613 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 57 840 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 12 úkonů právní pomoci po 4 820 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, sepis žaloby, vyjádření žalobce k odporu žalovaného ze dne 2.12.2020, vyjádření žalobce ze dne 24.2.2021, účast na jednání soudu dne 26.4.2021 (přesahující 4 hodiny), doplnění tvrzení žalobce ze dne 11.5.2021, vyjádření žalobce k podání žalovaného ze dne 15.6.2021, účast na jednání soudu dne 30.9.2021, závěrečný návrh žalobce, 3 600 Kč režijního paušálu za 12 úkonů právní pomoci po 300 Kč, ztráty času v celkové výši 2 400 Kč za 24 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 4 667 Kč za 2x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 760 km) osobním automobilem Volvo, [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,4 l [číslo] km (když spotřebu pro kombinovaný provoz představuje vždy třetí údaj podle nařízení EU/630/2012, v technickém průkazu uvedeno jako [číslo]) a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., a 21 % DPH, celkem tedy 87 506,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

69. Soud však nepřiznal žalobci požadovanou odměnu za 1 úkon právní služby za sdělení žalobce na přípis soudu ze dne 1.3.2021. V tomto podání žalobce pouze oznámil na dotaz soudu adresu svědka navrženého stranou žalovanou, když tento svědek byl zaměstnancem žalobce. V tomto podání neuvedl žádnou novou okolnost týkající se věci samé. Soud má tak za to, že tento úkon nemůže být posuzován jako úkon právní služby, za který by žalobci náležela odměna dle § 11 odst. 1 nebo 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.