6 C 100/2022

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 260 Kč s příslušenstvím (služby) <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 099 Kč od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 161 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 161 Kč od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.</b> 1. Žalobce je ve smyslu § 2 z.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatelem veřejného vodovodu a kanalizace a je oprávněn k provozování těchto soustav, tedy dodávat vodu a odvádět vodu odpadní a srážkovou. [příjmení] vodovodu ([anonymizována tři slova] [právnická osoba]) má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen vodné). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6 [anonymizováno], v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 [anonymizováno]. V daném případě však nebyla ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) a § 20 odst. 4 [anonymizováno] obcí obecně závaznou vyhláškou stanovena úhrada vodného a stočného ve dvousložkové formě, tato je tedy ve formě jednosložkové.

2. Žalobce uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [anonymizováno] [číslo] [tel. číslo]. Dle smlouvy se žalovaný stal odběratelem služeb, jejímž předmětem je odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací z odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalobce se uvedenou smlouvou zavázal odvádět z této nemovitosti odpadní vodu veřejnou kanalizací. Žalovanému vznikla povinnost k úhradě za stočné. Žalobce vystavil žalovanému za období od [datum] do [datum] za stočné v celkovém objemu 27 m3 fakturu č. FVS [číslo] [tel. číslo] ze dne [datum] na částku 1 099 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaný tuto částku nezaplatil a to ani po zaslání upomínky. Za další období od [datum] do [datum] vystavil žalobce žalovanému fakturu za stočné v celkovém objemu 75 m3. Faktura č. FVS [číslo] [tel. číslo] ze dne [datum] byla na částku 3 161 Kč se splatností dne [datum]. Na fakturu nebyla realizována žádná platba.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalovanému byly písemnosti vhozeny do schránky.

4. Soud rozhodl bez jednání na základě předložených listin postupem podle § 115a o.s.ř. Tento postup navrhoval žalobce a žalovaný k němu dal souhlas konkludentně.

5. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobce. Žalobce smlouvu, faktury, upomínku, předžalobní upomínku.

6. Žalovaný v daném případě zůstal nečinný, žádné skutečnosti proti uplatněné žalobě neuvedl. Účastník řízení je přitom zodpovědný za výsledek sporu, k jeho tíži jde i skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek doručovaných do místa jeho bydliště dle centrální evidence obyvatel nebo nesdělí adresu doručování a tím se fakticky neseznámí s možností resp. povinností tvrdit skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku.

7. Podle ustanovení § 2 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích je provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.

8. Podle § 20 odst. 4 z.č. 274/2001 Sb. vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.

9. Podle ustanovení § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

10. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Žalobce se domáhá plnění ze smlouvy, která byla uzavřena ve smyslu z.č. 274/2001 Sb. Ve smlouvě bylo sjednáno, jakým způsobem bude množství odpadních vod měřeno, jaká bude četnost odečtu, jakým způsobem bude fakturováno. V daném případě se hradí vodné a stočné v jednosložkové formě. Žalovaný neprokázal a ani netvrdil ukončení smluvního vztahu se žalobcem ani jiné skutečnosti, které by požadavek žalobce zpochybnily. Žalobce svá tvrzení doložil listinami, množství srážkových vod odvedených do veřejné kanalizace řádně vyfakturoval. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Žalobce unesl břemeno tvrzení i břemeno důkazní. Soud tedy žalobě vyhověl a to včetně přiznání práva na zaplacení úroků z prodlení podle platného předpisu. Úrok z prodlení je podle nařízení vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení a to zaplacený SOP 400 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 14b odst. 1 cit. vyhl. je odměna advokáta za tři úkony po 200 Kč, tedy 600 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál podle § 14b odst.5 je za tři úkony po 100 Kč, tedy 300 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce.