6 C 109/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného pro zaplacení 39 524,26 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 933,58 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci další částku 15 590,68 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 781,20 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 584,14 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 568,24 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 39 524,26 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 781,20 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 584,14 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 568,24 Kč od , datum, do zaplacení. V žalobě uvedl, že původní věřitel zřídil žalovanému službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný se dne , datum, zaregistroval k užívání služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, a v rámci této služby byl žalovanému zřízen limitní úvěrový rámec. Žalovaný se zavázal hradit každý měsíc částku alespoň ve výši 10 % z částky neuhrazeného čerpání. V případě prodlení dlužníka s úhradou byl původní věřitel oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení a dále účelně vynaložené náklady vzniklé v důsledku nestandardního průběhu smluvního vztahu ve výši dle ceníku, a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení. Původní věřitel před uzavřením smlouvy řádné prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím několika klíčových registrů, došlo ke kontrole v centrální evidenci exekucí i v insolvenčním rejstříku. Ke dni podání žaloby zůstává v souvislosti s využitím služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, a produktu doplňkového splátkového limitu dlužná jistina ve výši 24 933,58 Kč, poplatky v souhrnné výši 51,53 Kč, poplatky z prodlení 4 765 Kč, smluvní pokuta 9 474,33 Kč a částka 300 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, zůstal nečinný.

3. Soud vyzval žalobce, aby doložil důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, dále aby uvedl jak zhodnotil skutečnost, že žalovaný měl v minulosti exekuce a dále aby soudu sdělil, jakou celkovou částku žalovaný na , Anonymizováno, , Anonymizováno, čerpal a jakou částku uhradil.

4. Ze všeobecných obchodních podmínek a smlouvy k službě , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce zřídil žalovanému službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ze smlouvy o splátkovém limitu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 30,9 % ročně, RPSN 35,8 % ročně. Celkem měl žalovaný na úvěr uhradit 23 180,76 Kč. V případě prodlení žalovaného byl právní předchůdce žalobce oprávněn účtovat zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady a smluvní pokuty za pozdní uhrazení ve výši 0,1% denně z částky se kterou byl žalovaný v prodlení. Z přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu soud zjistil, že částka jistiny čerpaná z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 18 697 Kč, sjednaná výše měsíčních splátek byla 6 568,24 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 37,59 % ročně, RPSN 44,89 %.

5. Z principů posuzování úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdce získal relevantní dokumenty a informace od žadatele o úvěr, ověřil si jejich věrohodnost a na základě těchto zjištění vyhodnotil úvěruschopnost. Právní předchůdce žalobce získal identifikační údaje žalovaného, ekonomické údaje v rozsahu měsíčních příjmů, splátek veškerých úvěrů a výdajů a získal ekonomické údaje z registrů a rejstříků. Věrohodnost dat ověřil automatizovaně ze statistických modelů. Z protokolu ověřování úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný byl lustrován v registru , právnická osoba, a , Anonymizováno, , když jeho příjmy byly zjištěny částkou 40 000 Kč, úvěrové závazky 0 Kč, ostatní výdaje 10 000 Kč měsíčně.

6. Z vyúčtování za , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku 11 781,2 Kč (součet jednotlivých čerpání), dále mu byly účtovány poplatky z prodlení a smluvní pokuta. Vyúčtování tak bylo vystaveno na částku 19 271,80 Kč. Z vyúčtování za , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku 6 584,14 K4 (součet jednotlivých čerpání), dále mu byl účtován poplatek za službu, smluvní pokuta a poplatky z prodlení, vyúčtování bylo vystaveno na celkovou částku 10 100,10 Kč. Z vyúčtování za , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku 6 568,24 Kč, dále byla žalovanému účtována smluvní pokuta a poplatky z prodlení, vyúčtování bylo vystaveno na celkovou částku 9 852,36 Kč. Z uvedeného má tak soud za prokázané, že žalovaný čerpal jistinu v celkové výši 24 933,58 Kč (součet jednotlivých čerpání za , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovaný dne , datum, na závazek uhradil částku 1 000 Kč.

7. Z potvrzení o připsání úplaty, ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky a doručenky má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn.

8. Soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je uzavřená smlouva platná. Zkoumá, zda neplatnost smlouvy nezpůsobuje jednak sjednání lichevní výše úroku a dále, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť neřádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.

9. Soud vyžádal výpisy z účtu žalovaného, ze kterého byl úvěr splácen, a to za období tří měsíců před poskytnutím úvěru a zjistil, že žalovaný zůstatek na účtu žalovaného za přezkoumávané období činil 0,01 Kč.

10. Z úřední činnosti je soudu známo, že vůči žalovanému byly v roce , Anonymizováno, vedeny exekuce, od roku , Anonymizováno, byl žalovaný v insolvenci, když ke splnění oddlužení došlo v , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

11. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu ke službě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 30,9 % ročně, RPSN 35,8 % ročně, v případě prodlení žalovaného byl právní předchůdce žalobce oprávněn účtovat zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady a smluvní pokuty za pozdní uhrazení ve výši 0,1% denně z částky se kterou byl žalovaný v prodlení. Částka jistiny čerpaná z úvěrového rámce podle smlouvy o splátkovém limitu činila 18 697 Kč, sjednaná výše měsíčních splátek byla 6 568,24 Kč, úroková sazba byla sjednána na 37,59 % ročně, RPSN 44,89 %. Právní předchůdce žalobce však při uzavírání smlouvy nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil částku 1 000 Kč.

12. Soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je uzavřená smlouva platná. Zkoumá, zda neplatnost smlouvy nezpůsobuje jednak sjednání lichevní výše úroku a dále, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, neboť neřádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.

13. Soud vzal v úvahu tato ustanovení zákona.

14. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2) je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3) změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze co do jistiny úvěru. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě uzavřené smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.

21. Ve vztahu k předmětné věci byl zásadní úsudek soudu, zda je úvěrová smlouva platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tento úsudek je soud povinen činit také z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESD, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

22. Soud vzal v úvahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. Zn. 33 Cdo 3675/2021. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou z. s. ú., je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

23. K otázce splatnosti úvěru již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

24. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, s. 436-440).

25. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

26. V daném případě nelze Smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobce došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr žalovaným splácet, když žalobce v tomto směru soudu předložil pouze protokol o výsledku ověřování úvěruschopnosti, nedoložil, jakým způsobem uvedené údaje vyhodnotil. Pokud by poskytovatel úvěru vyžádal výpis z účtu žalovaného, zjistil by, že zůstatek na účtu žalovaného je v haléřových částkách, a po takovém zjištění by dle názoru soudu nemohl dojít k závěru, že žalovaný je schopen úvěr bez problémů splácet. Poskytovatel úvěru byl povinen zkoumat úvěruschopnost žadatele řádně a s náležitou pečlivostí, a nikoliv jen formálně. To, že žalovaný uvedl vysoké příjmy neznamená, že byl schopen úvěr řádně splácet. Poskytovatel úvěru skutečnou solventnost žalovaného řádně nezkoumal. Žalobce neprokázal, že jeho právní předchůdce pečlivě, v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, zjišťoval schopnosti žalovaného úvěr ve stanovené lhůtě vrátit, netvrdil žádné další konkrétní údaje, které zjistil a jak ověřil tvrzení žadatele, pouze obecně toliko odkazoval na ověřování informací v databázích, výdaje žalovaného byly odhadnuty pouze prostřednictvím analytických nástrojů. Nebyly však fakticky ověřeny ani zkoumány.

27. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému úvěr, byla Smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost Smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno také vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

28. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné smlouvy částku celkem , hodnota, Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný na úvěr zaplatil částku 1 000 Kč.

29. Protože má soud za to, že žalovaný ve sjednané lhůtě ani později poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor právního předchůdce žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Výše bezdůvodného obohacení žalovaného je rovna částce ve výši poskytnutého úvěru se zohledněním uhrazené částky 1 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 23 933,58 Kč, představující bezdůvodné obohacení. Pohledávka byla žalobci postoupena.

30. Soud rozhodl o splatnosti tak, že uložil povinnosti zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Splátky jsou přiznány pod ztrátou výhody splátek, když podle § 1931 o.z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Žalovaný je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Soud stanovil splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně, neboť se mu jeví jako přiměřená s ohledem na výši pohledávky, a má za to, že dojde k dostatečnému rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase, když žalovaný by měl být takovou částku schopen splácet. Nadto – žalovaný netvrdil ani nedoložil osobní, majetkové či příjmové poměry, které by odůvodňovaly stanovení splátek nižších31. Požadavek na zaplacení úroků z prodlení byl zamítnut, neboť splatnost jistiny na základě dohody stran (§ 87 odst. 1 z. s. ú), ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, žalovaný dosud není v prodlení s úhradou a nemohl tak vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021). Jistinu je žalovaný povinen uhradit ve splátkách, pod ztrátou výhody splátek. Tedy nezaplacením jedné splátky může žádat žalobce zaplacení celého dluhu.

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 o.s.ř. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť smlouva byla uzavřena neplatně, tuto neplatnost způsobil žalobce, který nesplnil řádně zákonem uložené povinnosti o zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Přesto požadoval žalobce zaplacení smluvních úroků, smluvní pokuty a dalších poplatků, což považuje soud za nemravné.