6 C 134/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa vedlejší účastnice: osobní údaje vedlejší účastnice sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částka s příslušenstvím (nemajetková újma) <b>I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na náhradu za bolestné částku ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci za ztížení společenského uplatnění částku ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>III. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na odškodnění duševních útrap částku ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka], do třiceti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalované.</b> <b>V. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], do třiceti dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě na náhradu znalečného celkem částku [částka] a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.</b> 1. Žalobce se původně domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. Před zahájením jednání ve věci samé žalobu změnil, respektive upřesnil a částečně vzal zpět. Změněným návrhem žádal žalobce zaplacení bolestného ve výši [částka], za ztížení společenského uplatnění požadoval částku [částka] a na náhradu duševních útrap žádal částku [částka] Celkem tedy žádal částku [částka].

2. Usnesením ze dne [datum] soud částečně řízení zastavil ohledně částky [částka]. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Žalobní nároky žalobce upřesnil, soud připustil změnu žaloby usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 7. 7. 2021, usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. Žalovaná i vedlejší účastnice shodně navrhovaly zamítnutí žaloby.

4. V žalobním tvrzení uvedl žalobce následující: žalobce byl v době od [datum] do [datum] hospitalizován v Oblastní nemocnici [právnická osoba] Žalobce byl přijat k plánované laparoskopické revizi a plastice pro recidivující, tj. opětovně se vracející brániční kýlu. Brániční kýla (nazývaná také hirátová kýla nebo hiátová hernie) znamená, že se část žaludku vyklene do hrudníku přes oslabenou bránici. Jedná se o stav, který narušuje správné anatomické poměry mezi jícnem a žaludkem a funkci dolního jícnového svěrače. V nemocnici v [obec] byla provedena laparoskopická revize a plastika recidivy brániční kýly se síťkou a refundoplikace. Fundoplikace žaludku je chirurgický zákrok, který se provádí u rozměrné brániční kýly. Fundoplikace se obvykle provádí u nemocných, kteří mají silné příznaky nebo komplikace refluxní choroby, tj. návratu žaludeční kyseliny do jícnu, a zároveň mají objemnou brániční kýlu, která narušuje správné anatomické poměry mezi jícnem a žaludkem a funkci dolního jícnového svěrače. Cílem operace, která se provádí většinou laparoskopicky, je změnit anatomické poměry mezi jícnem a žaludkem, typicky se vezme horní část žaludku a obtočí se kolem dolní částí jícnu, což vytvoří manžetu, která lépe odděluje žaludek od jícnu, a tak brání zpětnému toku žaludečních šťáv. Funkce síťky spočívá v tom, že dojde ke zpevnění tkáně v bránici, a tudíž nedochází k proniknutí žaludku do hrudní dutiny.

5. Během hospitalizace v nemocnici [obec] si žalobce druhý pooperační den stěžoval na bolesti zad v oblasti hrudní páteře, které vyzařovaly pod levou lopatku. Bez dalšího bližšího vyšetření operatér indikoval podávání analgetik (Novalgin, [příjmení]). Třetí pooperační den udával nemocný stále bolesti zad. S předpokladem, že jde o bolest od postele, a aniž by bylo provedeno jakékoliv vyšetření, například laboratorní či rentgenové, za účelem zjištění původu bolesti a zda bolest nesouvisí s provedeným operačním zákrok, byl žalobce s medikací analgetika (Novalgin) [datum] z Oblastní nemocnice [obec] propuštěn do domácího ošetřování s doporučenou kontrolou dne [datum].

6. Dne [datum] byl žalobce převezen záchrannou službou do ambulance centrálního příjmu Fakultní nemocnice [obec], pro bolesti zad (blokádu), kde byl klinicky neurologicky vyšetřen a přesto, že nemocný udával, že bolesti trvají přes týden, kdy byl operován v Oblastní nemocnici [obec], byl bez dalšího, s masivní analgetickou léčbou odeslán do domácího ošetření a byla mu doporučena kontrola u praktického lékaře a rehabilitace.

7. Dne [datum] byl žalobce opětovně hospitalizován na chirurgické klinice Fakultní nemocnice [obec], kam byl převezen z centrálního příjmu interny pro 2 dny progredující dušnost, nyní klidovou, a silné bolesti levé části hrudníku. Zde byla velmi rychle rozpoznána pravá příčina bolesti zad, a to perforace jícnu a z toho plynoucí komplikace - vzduch a hnis ve volné dutině hrudní.

8. Při vyšetření pomocí CT byl zjištěn tenzní fluidopneumotorax s kompletním kolapsem plíce vlevo. Fluidopneumotorax je stav, kde je v pohrudniční dutině přítomna tekutina a vzduch. V případě žalobce tekutina zabírala 2/3 pohrudniční dutiny vlevo. Slovo„ tenzní“ vystihuje stav, kdy se v dutině hrudní hromadí vzduch či tekutiny. Tento stav je nebezpečný, protože vzduch hromadící se v dutině hrudní postupně utlačuje všechny orgány v mezihrudí na nepostiženou stranu, čímž se utlačuje i druhá plíce, zhoršuje funkce srdce a hrozí poškození velkých cév. Dne [datum] bylo provedeno rentgenové vyšetření jícnu pomocí kontrastní látky a byl zjištěn rozsáhlý únik kontrastní látky v dolní části jícnu, tedy právě v oblasti, kde jícen prochází bránicí a kde byl proveden zákrok v nemocnici v [obec]. Kontrastní látka unikala do levé pohrudniční dutiny a velké množství kontrastní látky unikalo také pod bránici doleva do dutiny břišní a kontrastní látka zatékala zřejmě i pod slezinu. Do žaludku se dostávalo jen malé množství kontrastní látky.

9. Žalobci byla stanovena diagnóza, a to perforace dolní částí jícnu s komunikací do levé pohrudniční dutiny vlevo a empyém hrudníku (stav, kdy je hrudník naplněn hnisavou tekutinou), kdy tento stav byl způsoben perforací jícnu (stav po laparoskopickém řešení brániční kýly v nemocnici [obec]). S ohledem na uvedenou diagnózu lékaři přistoupili k otevření břišní dutiny pro diagnostické účely, a byla provedena hrudní drenáž vlevo, kdy došlo k odvodu hnisavé tekutiny a bylo opětovně potvrzeno zobrazovacími metodami a následně provedeným endoskopickým vyšetřením, při kterém byl zaveden jícnový stent, že při předchozím zákroku v nemocnici [obec] došlo k perforaci jícnu. Po tomto výkonu byl žalobce předán do péče Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice [obec] (dále jen [jméno]). Zde byl žalobce hospitalizován od [datum] do [datum]. Průběh léčby a hospitalizace je popsán v lékařské zprávě ze dne [datum]. Z této zprávy je patrné, že žalobce byl v ohrožení života. Žalobci byl proveden kontrolní rentgen plic a dle nálezu chirurg indikoval otevření hrudníku vlevo, během kterého byly odstraněny odumřelé části, provedeno uvolnění plíce, výplatách a 3× drenáž. Dne [datum] byl vypuštěn rozsáhlý absces z rány, která musela být ponechána otevřená. Drény odváděly hnisavý obsah. Od [datum] do [datum] byl žalobce na umělé plicní ventilaci a na farmakologické podpoře oběhu. Po celou dobu byla v oblasti operační rány po otevření hrudníku rozsáhlá infekce a až [datum] bylo přistoupeno k sešití rány po chirurgickém otevření hrudníku za účelem vypuštění hnisu. Hnisavý zánět mezihrudí, ke kterému u žalobce došlo, je z lékařského hlediska velmi závažný stav, který přežije jen nízké procento pacientů. Z lékařské zprávy z Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum] i s dalších lékařských zpráv jednoznačně vyplývá, že veškeré zdravotní komplikace žalobce po operaci v Oblastní nemocnici [obec] mají původ v iatrogenním, tj. způsobeným pochybením operátora, poškození jícnu po laparoskopické refundoplikaci v Oblastní nemocnici [obec]. V příčinné souvislosti s poraněním jícnu musel žalobce podstoupit několik chirurgických zákroků, a to ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum].

10. Dle doporučení lékařů musel žalobce v roce 2018 absolvovat prohlídky na chirurgické ambulanci Fakultní nemocnice [obec]. Od [datum] do [datum] absolvoval celkem 25 prohlídek. V přímé souvislosti s perforací jícnu byl žalobce hospitalizován od [datum] do [datum], kdy u něj bylo dne [datum] provedeno uzavření operační rány po otevření hrudníku, kdy byla po [datum] po sešití rána nadále napadena infekcí a nebylo možné ránu trvale zašít a byl dlouhodobě s tímto ošetřován a chodil na převazy. Žalobce byl v od pracovní neschopnosti od [datum] do [datum].

11. Zdravotní důsledky perforace jícnu, zanedbání pooperační péče a z tohoto pochybení vzniklé komplikace a následky jsou trvalého rázu, kdy je žalobce nucen se do konce života vyvarovat veškerých aktivit, kdy dochází ke zvýšené fyzické námaze, a tudíž ke zvýšení plicní ventilace. Mezi tyto aktivity patří mimo jiné i zcela běžné aktivity, jako je chůze po schodech, k vyzvednutí dítěte z postýlky, nošení těžších věcí či plavání. Až do doby provedení operace v Oblastní nemocnici [obec] byl přitom žalobce aktivním sportovcem a věnoval se velké řadě sportovních aktivit, včetně přístrojového potápění, lyžování, cyklistice, in-line bruslení, posilování a horské turistiky. Od doby provedení zákroku žalobce navíc trpí velmi častými migrénami. Na těle žalobce, v důsledku zákroků, které musely být provedeny v souvislosti s perforací jícnu, zůstalo několik zohavujících jizev.

12. Z provedených vyšetření a přiložených lékařských zpráv z Fakultní nemocnice [obec] jednoznačně vyplývá, že veškeré komplikace po zákroku v nemocnici v [obec], pro něž byl žalobce následně hospitalizován ve Fakultní nemocnici [obec], a další zákroky, které v souvislosti s komplikacemi musel podstoupit, mají jedinou prvotní příčinou, a to perforací jícnu vzniklou v důsledku pochybení lékaře, který prováděl chirurgický zákrok. Další příčinou je skutečnost, že toto pochybení nebylo následně odhaleno, když si žalobce během hospitalizace po zákroku stěžoval na bolesti, a přesto nebylo provedeno žádné vyšetření, zda udávané bolesti nesouvisí s operačním zákrok.

13. Žalobce na podporu svého žalobního tvrzení odkazuje na znalecký posudek z oboru chirurgie profesora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Dle znalce mělo být provedeno alespoň základní laboratorní vyšetření, a zvláště pak rentgen hrudníku s eventuálním podáním kontrastní látky do jícnu. Znalec ve svém posudku uvedl, že za pochybení lze považovat nedocenění, podcenění pacientem udávané bolesti zad s propagací pod levou lopatku a jeho propuštění z nemocnice, aniž by byl tento stav objektivně objasněn, či alespoň učiněn pokus o jeho objasnění. Ze znaleckého posudku je patrné, že žalobce byl v důsledku výše uvedeného pochybení v ohrožení života a po intenzivním léčení a řadě operací ve Fakultní nemocnici [obec] mu byl zachráněn život.

14. Základní právní povinnosti poskytovatele zdravotní péče je postupovat při poskytování zdravotních služeb v mezích jeho kompetencí lege artis – tzn., postupovat odborně správným způsobem. Zákon [číslo] Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v jehož § 4 odst. 5 je definována tzv. náležitá odborná úroveň, jíž má poskytovatel zdravotních služeb povinnost dodržovat, a rozumí se jí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Občanský zákoník v § [číslo] stanovuje postup poskytovatele podle smlouvy o péči o zdraví s péčí řádného odborníka, a to v souladu s pravidly jeho oboru.

15. Újma na zdraví způsobená léčebným zákrokem je způsobilá založit odpovědnost poskytovatele zdravotní péče pouze tehdy, pokud byla způsobena jednáním non lege artis. Chyba lékaře zapříčiňující postup non lege artis může spočívat v neprovedení diagnostických úkonů, zanedbání úkonů či podcenění rizika. Žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. [spisová značka], kde konstatoval, že chyba v diagnóze sama o sobě ještě nemusí mít charakter nedbalosti nebo jednání non lege artis. Tento charakter však může být shledán v případě, že je nesprávná diagnóza důsledkem závažného porušení postupu pro její určování. Například v důsledku bezdůvodného nevyužití dostupných diagnostických metod. Za porušení postupu lege artis je možné považovat i skutečnost, že lékař při výkonu svého povolání nedodrží rámec pravidel vědy a medicínských způsobů, a to v mezích daných rozsahem svých úkolů podle pracovního zařazení i konkrétních podmínek a objektivních možností.

16. Žalobce spatřuje jednání non lege artis v podcenění pacientem udávané bolesti zad a neprovedení příslušných vyšetření, na jejichž základě by došlo k odhalení pravé příčiny bolestí zad či vyloučení komplikací vzniklých v souvislosti s předmětnou operací.

17. Odpovědnost za újmu na zdraví může být při poskytování zdravotní péče založena i na porušení tzv. obecné prevenční povinnosti upravené v ustanovení § 2900 občanského zákoníku, který mimo jiné stanoví, že je každý povinen si při svém konání počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na zdraví. Žalobce má za to, že i v tomto ohledu došlo při poskytování zdravotní péče [nemocnice] porušení tohoto ustanovení. Žalobce dále odkazuje na ustanovení § 2894 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobce je přesvědčen, že všechny 3 předpoklady pro nárok na náhradu újmy byly v daném případě splněny. Byl splněn obecný předpoklad, že každý je povinen si počínat tak, aby Echo nedocházelo ke škodám mimo jiné na zdraví. Byl splněn předpoklad, že postup nemocnice [obec] byl non lege artis. Za protiprávní jednání považuje žalobce zanedbání pooperační péče poté, co si stěžoval na bolesti.

18. Zdraví člověka požívá zvláštní ochrany, žalobce odkazuje na § 81 občanského zákoníku. Škůdci vzniká povinnost nahradit nejen škodu, ale rovněž nemajetkovou majetkovou újmu, kterou způsobil. V rámci nemajetkové újmy musí škůdce odčinit i způsobené duševní útrapy. Žalobce odkazuje na ustanovení § 2956 a 2951 občanského zákoníku, dále odkazuje na ustanovení § 2958 občanského zákoníku. Za ztížení společenského uplatnění představuje trvalé ztracené nebo omezené možnosti seberealizace poškozeného do budoucna v zásadních sférách jeho života a ve společnosti. Tímto způsobem je nutné odčinit následky ublížení na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, kdy poškozením zdraví vznikla překážka lepší budoucnosti poškozeného. Zohledňují se následky újmy na zdraví pro rodinný, kulturní sportovní život a pracovní uplatnění. Vliv na rozsah odškodnění má věk poškozeného v době vzniku újmy na zdraví tím míra zapojení poškozeného do společenských, kulturních, sportovních a jiných aktivit před vznikem újmy na zdraví. V rámci této kategorie jsou také odškodňovány psychické následky ublížení na zdraví, které splňují všechny výše uvedené podmínky. Žalobce je přesvědčen, že splňuje podmínky pro odškodnění ztížení společenského uplatnění, jelikož jeho potíže jsou trvalého rázu a mají nepříznivý vliv na jeho uplatnění v životě a ve společnosti. Jedná se o trvalou překážku lepší budoucnosti, neboť došlo k zásadní změně ve zdraví žalobce, která má vliv na jeho další život.

19. Odškodnění duševních útrap má reparační funkci ve vztahu k samotnému traumatického zážitku, kterému byl poškozený jednáním škůdce vystaven. Duševní útrapy je možné vymezit jako vnitřní mučivé pocity, které mohou, ale nemusejí mít příčinnou vazbu na tělesná zranění. Pod pojem duševních útrap můžeme zahrnout i psychickou bolest. V případě žalobce se jedná o intenzivním mučivé pocity, tedy psychický diskomfort, který se vymyká běžnému prožívání poškozeného, jak dokládají psychiatrické zprávy. Žalobce se již před sporným zákrokem léčil na psychiatrii s jinými potížemi a s přihlédnutím k predispozici k psychické bolesti a psychické labilitě žalobce, bylo ublížení na zdraví, ke kterému došlo, se všemi následky tohoto pochybení, o to více traumatizující.

20. Žalobce, který měl v nemocnici [obec] podstoupit běžně prováděnou plánovanou operací, se v důsledku pochybení při poskytování zdravotní péče ze strany žalované ocitl v bezprostředním ohrožení života, a to ve stavu, který přežije jen 5 % pacientů, jenž jen zázrakem přežil. Důsledky tohoto pochybení jej omezují v každodenním životě, ať již v oblasti rodinného života jako otce malého dítěte či v oblasti pracovního života nebo při trávení volného času. U žalobce není žádná naděje na zlepšení současného stavu.

21. Žalobce upřesnil žalobní požadavek tak že za bolestné žádá částku [částka]. Tento požadavek dokládá znaleckým posudkem zpracovaným profesorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], chce jezdce. Za ztížení společenského uplatnění požaduje částku [částka]. Tento požadavek dokládá znaleckým posudkem zpracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na odškodnění duševních útrap požaduje částku [částka]. Odůvodnění uvádí, že v důsledku pochybení žalované se ocitl v ohrožení života, čímž byl dlouhodobě traumatizován. Dlouhodobě se obával o svůj život a zdraví, v důsledku toho byl v silném stresu, zažíval pocity strachu a utrpení a psychickou bolest. Žalobce prožíval intenzivní mučivé pocity. Před lékařským zákrokem se již léčil na psychiatrii s jinými potížemi a s přihlédnutím predispozici psychické bolesti a psychické labilitě, bylo ublížení na zdraví, ke kterému došlo při lékařském zákroku u žalované, se všemi následky tohoto pochybení, o to více traumatizující. Škůdci lze v takovém případě přičítat z celé následek, neboť by bylo v rozporu se smyslem ochrany poškozeného, aby byl znevýhodněn jen z důvodů existující psychické predispozice.

22. Žalovaná se žalobním požadavkem nesouhlasí a navrhla zamítnutí žaloby. V dané věci uvedla tyto skutečnosti: žalobce byl hospitalizován na chirurgickém oddělení Oblastní nemocnice [právnická osoba] k operačnímu léčení recidivy brániční kýly od [datum] do [datum]. Minulosti v roce 2010 měl provedenou laparoskopickou fundoplikaci pro refluxní nemoc jícnu s brániční kýlou. V roce 2018 byl pro asi 1 rok trvající tlaky v nadbřišku a poruchu polykání vyšetřován gastroenterolog Gema. Byla mu provedena gastroskopie a RTG pasáž jícnem s nálezem slippage manžety subkardiálně a paraezofageální brániční hernie. Lékař indikoval reoperaci. Před operací byl pacient řádně poučen. Dne [datum] byl proveden plánovaný operační výkon. Byla provedena plastika jícnového hiatu s použitím síťky a nová fundoplikace. Operační výkon proběhl standardně pro tento typ operací, trval 3 hodiny a byl bez zvláštních komplikací. Operaci provedl operatéra [anonymizováno] [příjmení], který prováděl žalobci již předchozí operační výkon v roce 2010. Uvedený lékař je plně kvalifikovaných chirurg, který provádí laparoskopické fundoplikace a další výkony v této oblasti od roku 2001. Po operačním výkonu byl žalobce adekvátně sledován, byla mu kontrolována tělesná teplota, krevní tlak a puls, a to 3× denně a v těchto parametrech nevykazovalo žádné abnormality, které by upozornily na pooperační komplikaci. Byl obnoven příjem potravy střevní pasáž. Během hospitalizace si stěžoval na bolesti zad, které sám hodnotil jako„ od postele“. Třetí pooperační den byl v dobrém stavu propuštěn domů. Žalovaná při hodnocení ex ante konstatuje, že indikace k operačnímu výkonu byla správná, operační výkon byl proveden zkušeným operatérem bez zvláštních komplikací, po operačně byl žalobce adekvátně sledován a pooperační průběh byl bez zvláštních komplikací. Bolesti zad byly samotným žalobcem hodnoceny jako bolesti od postele. Žalovaná je toho názoru, že není prokázána její odpovědnost a zejména není prokázána příčinná souvislost mezi požadovanou nemajetkovou újmu při poškození na zdraví a nastalým způsobeným následkem, není prokázáno její pochybení.

23. Do řízení vstoupil vedlejší účastník na straně žalované. [ulice] účastník na straně žalované navrhl zamítnutí žaloby, neboť neshledal důvody pro to, aby žalobci bylo poskytnuto odškodnění.

24. Žalobce vyzval před podáním žaloby žalovanou k dobrovolnému plnění, ale žalovaná k mimosoudní dohodě nepřistoupila.

25. Žalobce k prokázání svých tvrzení předložil řadu listinných důkazů. Soudu byly předloženy lékařské zprávy z Oblastní nemocnice [obec] a z Fakultní nemocnice [obec]. Všechny lékařské zprávy měl k dispozici znalec, který na jejich základě a s ohledem na jejich obsah vyhotovil znalecký posudek. Soud učinil svá zjištění z podaných znaleckých posudků, listinných důkazů, výslechu žalobce.

26. Žalobce předložil znalecký posudek profesora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Znalec v posudku popsal daný případ. Z jeho hodnocení zjistil soud, že náročná reoperace, která byla provedena na chirurgickém oddělení nemocnice [obec], byla provedena správně. Tyto operace jsou doprovázeny nezbytným uvolňováním obvykle rozsáhlých srůstů, které vznikly po operaci předchozí. Při tomto uvolňování může dojít k poranění dutých orgánů, v tomto případě jícnu nebo žaludku, v inkriminovaném operačním prostoru. Toto může operatér zjistit ihned a poranění sanovat. Většinou však jde o poranění drobná, která jsou neviditelná, nebo která vzniknou až následkem uvolnění koagulované (při operaci spálené) tkáně, a projeví se klinicky většinou s odstupem několika hodin až dní po operaci. Dle znalce je toto zřejmě případ žalobce. Znalec uvedl, že za pochybení lze považovat nedocenění, či podcenění pacientem udávané bolesti zad s propagací pod levou lopatku a k jeho propuštění z nemocnice, aniž by byl tento stav objektivně objasněn, či alespoň učiněn pokus o jeho objasnění. Dle znalce, s ohledem na náročnost operace, mělo být provedeno alespoň základní laboratorní vyšetření a zvláště pak RTG hrudníku s eventuálním podáním kontrastní látky do jícnu. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že tato vyšetření by odhalila pravou příčinu bolesti zad, či alespoň vyloučila možnou komplikaci, vzniklou v souvislosti s předmětnou operací. Znalec uvedl, že sdělení pacienta ohledně operace jícnu bylo také výrazně podceněno na neurologické ambulanci Fakultní nemocnice [obec]. Následné vyšetření a ošetření na chirurgické klinice Fakultní nemocnice [obec] hodnotí znalec jako naprosto správné.

27. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl zadán Policií České republiky, zjistil soud následující: znalec se podrobně seznámil se zdravotnickou dokumentací týkající se sporné operace, která byla prováděna v nemocnici [obec]. Žalobce byl hospitalizován z důvodů reoperace pro brániční herniaci, původní operace – fundoplikace byla provedena v roce 2010 a do roku 2014 byl bez recidivy. Po této operaci a po propuštění do domácího léčení se žalobce dostavil na ošetření dne [datum] do Fakultní nemocnice [obec]. Příčinou ošetření na této ambulanci byly bolesti zad s vystřelováním do 1.polohrudníku, uzavřeno jako blokáda krční a hrudní páteře a ošetřeno aplikací analgetik. Došlo k částečné úlevě. Následně byl žalobce hospitalizován na chirurgické klinice Fakultní nemocnice [obec], a to od [datum] do [datum]. Znalec hodnotí průběh děje hospitalizace pacienta v období od [datum] do [datum] v Oblastní nemocnici [právnická osoba] tak, že z dodané dokumentace dovozuje, že hospitalizace byla po celou dobu důvodná, dostačující a dle dokumentace lege artis. [příjmení] nemocnice disponuje dostatečnými možnostmi diagnostiky endoskopické, RTG i personální. Z dokumentace znalec dovodil, že stav pacienta nevyžadoval další vyšetření či využití vyššího pracoviště. Z dodané dokumentace učinil znalec závěr, že v nemocničním zařízení v [obec] i v [obec] bylo postupováno lege artis. Znalec dovodil, a to na základě dodané dokumentace, že nedošlo k porušení profesních povinností zdravotnického pracovníka, konkrétního lékaře nebo k chybnému postupu při léčbě, k diagnostice, způsobu provedení léčebných zákroků nebo dostupných vyšetření. Znalec dovodil, že veškerý postup byl lege artis. Znalec dále uvedl, že pacient utrpěl následky, které vznikly v souvislosti s jeho komplikací. Znalec dále uvedl, že dodaná dokumentace byla vedena dostatečně.

28. V průběhu tohoto řízení soud ustanovil znalce [celé jméno znalce] k vyhotovení posudku z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie. Znalec ve svém posudku odpověděl na otázky zadané soudem, když tyto otázky byly zadány i s ohledem na návrhy sporných stran. Při vyhotovení posudku spolupracoval znalec s konzultantem [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno]. Znalec při vyhotovení posudku využil podklady, a to listinné důkazy lékařské zprávy předložené Oblastní nemocnicí [právnická osoba] a Fakultní nemocnicí [obec]. Znalec v posudku popsal časový sled událostí v období od [datum] do [datum] následně úkony realizované ve Fakultní nemocnici [obec]. Z odpovědí na zadané otázky zjistil soud následující: Žalobce v srpnu roku 2010 podstoupil laparoskopickou fundoplikaci dle Nissena-Rossettiho pro refluxní ezofagitidu 3. stupně, tedy zánět jícnu způsobený návratem kyselých žaludečních šťáv zpět do jícnu. Zánět zaujímal celý obvod jícnu, ale bez definovaných komplikací onemocnění, jako je ulcerace, Barrettův jícen, zúžení a podobně. Výkon byl proveden Oblastní nemocnicí [obec]. Dne [datum] se žalobce podrobil dalšímu operačnímu výkonu. Problémy, které žalobce pociťoval, vedly ke správnému závěru potřebnosti operačního výkonu. Takto indikace byla v souladu s uznávanými medicínskými postupy a pravidly lékařské vědy. Operační výkon byl proveden dne [datum]. Složení operačního týmu lze považovat v rámci zkušeností a odbornosti za adekvátní. Průběh anestezie během operačního výkonu byl hodnocen jako klidný. Laparoskopický přístup lze v daném případě považovat za plně indikovaný. Operační výkon proběhl dle názoru znalce v souladu s uznávanými medicínskými postupy a pravidly lékařské vědy. V jeho průběhu nedošlo k evidenčnímu pochybení. Podrobnější popis operačního výkonu je uveden ve znaleckém posudku.

29. Ohledně pooperační péče uvedl znalec, že dostupné doporučované postupy nespecifikují požadavky pro pooperační péči po fundoplikaci. Specifikují požadavky pouze pro zkušenosti z týmu na poli chirurgie v oblasti jícnového hiátu, schopnost laparoskopického, endoskopického, torakoskopického a otevřeného přístupu pro revizní chirurgii. Znalec uzavřel, že pooperační péče po zákroku dne [datum] byla na náležité odborné úrovni. Z dokumentace nevyplývá jednoznačná situace, která by měla vést k podezření na závažnou pooperační komplikaci a která by tím pádem měla vést k indikaci výše uvedených vyšetření. Pochybení v pooperační péči nebylo shledáno. Jistým nedostatkem je čitelnost dokumentace, absence upřesnění míry bolestivosti. Jako vhodné, ale ne nezbytné, bylo provedení základních laboratorních vyšetření (krevní obraz, iontogram, eventuálně CRP) v pooperačním sledování. Žalobce si stěžoval druhý pooperační den na bolesti zad. Laboratorní vyšetření nebyla provedena. Z hlediska náročnosti operačního výkonu je provedení laboratorních vyšetření považováno za vhodné, nikoliv mandatorní. Také provedení radiologických vyšetření nebylo, s ohledem na danou situaci, jednoznačně indikované.

30. Ve zdravotnické dokumentaci jsou zmíněny stížnosti žalobce na bolesti zad v oblasti hrudní páteře vyzařující pod levou lopatku. Třetí pooperační den bylo konstatováno, že bolesti jsou bez zhoršení. Uvádělo se, že jsou asi od postele. Krevní tlak, puls i teplota byly na běžných hodnotách Teplota v rozmezí 36,4 až 36,5 stupně celsia, puls 70 až 78, krevní tlak v hodnotách [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] mmHg. Znalec v závěru uvedl, že vazba izolované bolesti zad a perforace jícnu je nepravděpodobná. V případě perforace je třeba očekávat rozvoj dalších přidružených subjektivních i objektivních příznaků (teplota, dušnost, bolesti na hrudi či břicha, hemodynamická nestabilita). Znalec konstatoval, že pravděpodobnost, že by byla přítomna nerozpoznaná perforace jícnu (komunikace jícnu s mezihrudím, případně pohrudniční dutinou), vzniklá bezprostředně při operačním výkonu s následnou 3-denní observací při hospitalizaci, kdy jediným subjektivním steskem nemocného byly bolesti zad, je malá. Tento náhled je podpořen týdenním odstupem další symptomatologie od provedeného výkonu (neurologické vyšetření dne [datum] –„ akutní blokáda páteře“, dušnost, náhle vzniklá bolest v levém boku, třes; Centrální příjem interny – 2 dny progredující dušnost, dle CT expanzivně se chovající fluidopneumothorax – tedy přítomnost plynu a tekutiny v pohrudniční dutině s kolapsem plíce a částečným přesunem srdce a mezihrudí mírně doprava – vyšetření dne [datum]). Na dotaz, zda reakce pracovníků u žalované na stížnosti žalobce týkající se bolesti zad v oblasti hrudní páteře, odpovídají zavedeným lékařským postupům, uvedl znalec, že vzhledem k absenci dalších varovných znaků (změny v tělesné teplotě, hemodynamické nestabilitě, dušností, bolesti břicha, bolesti na hrudi, stavu vědomí) lze považovat přístup pracovníků žalované za adekvátní. Reakce pracovníků žalované na stížnosti žalobce týkající se izolované bolesti v oblasti hrudní páteře odpovídají zavedeným lékařským postupům. Podání analgetik bylo správné zejména v kontextu absenci jiných varovných známek. Doplnění dalších vyšetření, jmenovitě laboratorního vyšetření bylo vhodné, nelze však považovat za jednoznačně indikované. Znalec dále uvedl, že na základě výše uvedených faktů lze konstatovat, že se dle dostupné dokumentace žádný z pracovníků žalované během hospitalizace žalobce v dubnu 2018, eventuálně během operace dne [datum] a při následném léčení, nedopustil postupu v rozporu s uznávanými medicínskými postupy a pravidly lékařské vědy, a to i s ohledem na tvrzené stížnosti žalobce na bolesti zad v oblasti hrudní páteře. Dále znalec ve svém posudku uvedl, že diagnostika perforace jícnu už v pooperačním období je proveditelná několika postupy. Absence těchto vyšetření (laboratorní, RTG) k vyloučení perforace nelze považovat za postup non lege artis. Z dokumentace nevyplývá situace, která by měla vést k podezření na závažnou komplikaci, jako je proděravění jícnu. Izolovaná bolest hrudní páteře není bezprostřední indikací k dalším vyšetřením zaměřeným na přítomnost perforace.

31. Znalec ve svém posudku uvedl různé možné důsledky poranění jícnu při operačním zákroku. K dotazu, zda se na zdravotním stavu žalobce a jeho následcích nějakým způsobem podílel postup Fakultní nemocnice [obec], která ho dne [datum] odeslala do domácího ošetřování, uvedl znalec následující. Dle znalce je pravděpodobné, že potíže, pro které byl pacient neurologem vyšetřován, byly projevy odloženě vzniklé perforace. Oddálení správné diagnózy se na zdravotním stavu a jeho následcích podílí. Dle znalce, bylo s ohledem na krátký časový interval od operace, změnu charakteru a intenzity potíží, vhodné indikovat vyšetření chirurgem. Změna potíží byla dušnost a třes. Znalec dále uvedl, že žalobce se měl dle doporučení v propouštěcí zprávě z chirurgického oddělení nemocnice [obec] ze dne [datum] dostavit dne [datum] na kontrolu na chirurgické ambulanci. [jméno] však se nedostavil. Lze předpokládat, že v případě kontroly by s velkou mírou pravděpodobnosti došlo k diagnostice vzniklé komplikace.

32. Na základě lékařské dokumentace uvedl znalec, že existují 3 možné alternativy, které mohou vysvětlit vznik perforace jícnu v daném případě. Mohlo dojít k bezprostřednímu poranění stěny jícnu při operačním výkonu nebo jeho cévního zásobení. Mohlo dojít k odloženému vzniku perforace při distančním termickém poranění jícnu. Třetí příčinou může být Boerhaavehy syndrom (akutní spontánní ruptura jícnu), proběhlý v pozdním pooperačním období. Znalec s ohledem na záznamy v operačním protokole uvedl tento závěr: nelze vyloučit, že mohlo dojít k oslabení stěny jícnu v průběhu operačního výkonu. S vysokou pravděpodobností nedošlo k transmurálnímu poškození stěny jícnu bezprostředně při operačním výkonu. Intraluminální tlakové poměry v kombinaci s oslabením stěny jícnu mohly být jedním z důležitých faktorů pro vznik nejspíše odloženě vzniklé perforace jícnu. Všechny uvedené kroky zmíněné v operačním protokolu, je třeba považovat za technicky podstatné, bez nich by operační výkon nebylo možno adekvátním způsobem dokončit. V daném případě nelze vyloučit ani variantu spontánního prasknutí jícnu (Boerhaaveho syndrom).

33. Ke znaleckému posudku, který vyhotovil [celé jméno znalce], uvedl znalec, že rozdíl v jeho posudku a posudku uvedeného lékaře je v extenzivnějším rozboru situace a podrobnějším vysvětlení vzniklého stavu. Na tomto faktu se ale podílí i rozdílná koncepce kladení otázek. V zásadě lze konstatovat, že závěry obou posudků jsou podobné.

34. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Uvedl znalec, že dle jeho názoru pooperační potíže žalobce (izolované bolesti zad bez další symptomatologie, které by signalizovaly proděravění jícnu), s velkou mírou pravděpodobnosti nesouvisely s předmětnou komplikací. Z pohledu ex ante nelze jednoznačně tvrdit, že indikace dalších vyšetření, jako je rozbor krevní, rentgenologické vyšetření hrudníku a kontrastní rentgenologické vyšetření jícnu, žaludku byly indikovány. Je třeba nicméně konstatovat, že zejména laboratorní vyšetření bylo v pooperačním období vhodné provést. Znalec souhlasí se závěrem, že došlo k podcenění příznaků, se kterými byl nemocný přivezen na FN [obec] na neurologickou ambulanci dne [datum] Nemocný měl být odeslán na chirurgickou ambulanci k vyloučení pooperační komplikace po předchozím laparoskopickém výkonu.

35. V průběhu důkazního řízení byl proveden výslech znalce profesora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Znalec zopakoval své závěry, které již popsal v písemném vyhotovení znaleckého posudku. Znalec považuje za pochybení, že došlo k podcenění pacientem udávané bolesti zad. Uvedl, že u této operace nelze vyloučit, že dojde k nějaké komplikaci. Znalec připustil, že není zcela typické, že by při zánětlivé komplikaci nedošlo ke zvýšení teploty a pulzu, nicméně může to být. Pacient dostával analgetika, a to jsou současně a antipyretika. Znalec dále uvedl, že závažné poranění jícnu se projevuje dušností, bolestí zad a laboratorním zvýšením zánětlivých parametrů a zvýšením hodnoty pulsu. Znalec setrval na svém závěru, že došlo k podcenění sdělení pacienta ve FN [obec] o udávaných problémech, kdy udával dušnost, nemohl se nadechnout, třásl se. Závěr byla akutní blokáda zad a vůbec nebyla brána na zřetel realizovaná operace. Neurologové měli pacienta odeslat na chirurgii. Znalec dále uvedl, že nelze tvrdit, že by pacient neměl nějaké následky a problémy, i kdyby se vyšetření krve a rentgen provedl třetí den po operaci. Urychlilo by se ale vyřešení problému. Pokud by vyšetření bylo negativní, a následně se projevily komplikace, jednalo by se o běžný následek.

36. Soud provedl také výslech znalce [celé jméno znalce]. Znalec při výslechu uváděl shodně jako v písemném vyhotovení znaleckého posudku. Setrval na názoru, že nebyly argumenty k tomu, aby bylo provedeno vyšetření krve nebo rentgenové vyšetření, neboť pacient udával pouze izolovanou bolest zad. Nedošlo ke zvýšení pulzu, teploty, což jsou symptomy, které by dle jeho názoru provázely situaci, kdy by došlo k poranění jícnu při operaci. Příznak bolesti zad je dle jeho názoru jen jeden z možných příznaků, ale není to typický příznak. Zánět mezihrudí je provázen dalšími významnými symptomy, které se po dobu hospitalizace v náchodské nemocnici u žalobce nevyskytovaly. Znalec uvedl, že pacient byl zatížen po operaci stravou, a v tomto případě by se perforace v rozsahu tří centimetrů projevila symptomy mnohem dříve než jen bolestí zad. Znalec dále uvedl, že na jeho pracovišti by patrně byla další vyšetření provedena. Tato vyšetření však nejsou uvedena jako doporučený postup. Dle jeho názoru postup Oblastní nemocnice [obec] odpovídal současné medicínské praxi, která má být aplikována. Uvedená vyšetření by však považoval za vhodná. Dle znalce je pouze spekulace, zda by v případě provedení vyšetření v laboratoři, se předešlo nastalým komplikacím. Dle jeho názoru by však třetí den po operaci, kdy pacient udával pouze bolest zad a až sedmý den došlo k významné změně stavu, kdy pacient udával dušnost a třes, neukázaly laboratorní hodnoty zvýšení jiné, než je běžné po daném typu operace. Také neurologická ambulance Fakultní nemocnice [obec] hodnotila uvedené symptomy v souvislosti s blokádou zad. Znalec dále uvedl, že analgetická léčba ovlivňuje subjektivní vnímání bolesti pacientem, ale neovlivňuje puls a tlak. Mohla by být ovlivněna teplota pacienta. Na pracovišti znalce by pravděpodobně bylo v daném případě indikováno laboratorní vyšetření, ale není to vyšetření mandatorní. Dle názoru znalce, pokud by k perforaci jícnu došlo při operačním výkonu, tak by byly následky takové, že by pacient vyhledal lékařské ošetření podstatně dříve. S největší pravděpodobností by se již symptomy projevily při hospitalizaci v nemocnici v [obec].

37. V průběhu výslechu byli oba znalci konfrontováni ve svých názorech. Znalci se shodli na následujícím: je velmi nepravděpodobné, že by k 3 cm perforací jícnu došlo při operačním výkonu, neboť takové poranění by se projevilo v následujících hodinách a nikoliv pouze tím, že by pacient udával bolesti zad. Je možné, že mohlo dojít k poškození stěny jícnu a toto poškození se postupně zhoršovalo, až došlo k perforaci jícnu. Dle názoru [anonymizováno] [celé jméno znalce] by i malé perforační poranění jícnu vedlo ke vzniku symptomů ukazujících na zánět mezihrudí. To by se neprojevovalo jen bolestí zad. [anonymizováno] [příjmení] setrval na názoru, že po operaci, která proběhla, mělo dojít k vyšetřením, která uváděl při své [anonymizováno] [celé jméno znalce] uvedl, že neexistují závazné postupy, které by takové vyšetření doporučovaly.

38. Žalobce k věci uvedl, že prvý den po operaci necítil nic, neboť byl pod opiáty. Druhý den pozoroval bolesti pod levou lopatkou. Dostal léky na bolest a bolest ustoupila. Třetí den opět uváděl bolest [anonymizováno] [příjmení] to zdůvodnil nastydnutím při operaci. Žalobce uvedl, že si není vědom, že by uváděl bolest zad od postele. Po operaci byl žalobce propuštěn do domácího léčení třetí nebo čtvrtý den. Měl doporučeno jíst asi 14 dní tekutou stravu. V době propuštění ho záda stále bolela. Na utišení bolesti mu byl předepsán lék aurin. Žalobce pobýval v bytě své přítelkyně, která ho odvezla. Nepociťoval, že by měl teplotu. Předtím, než mu přítelkyně volala záchranku, tak šel v jejím bytě po schodech, na schodech upadl. Upadl tak, že si klekl na kolena. Nebyl schopen dál dojít, proto mu přítelkyně zavolala záchranku. V nemocnici se u něho projevila dušnost. V [obec] na neurologii byl 4 hodiny hospitalizován a dostával kapačky na bolest. Jeho potíže vyhodnotili jako blokádu vzad. Před operací měl tlak vždy ohodnoceny jako nízký a puls měl asi 65 tepů za minutu. Celý život sportoval, věnoval se potápění, posiloval, jezdil na kole, běhal. Pracoval u policie. Po propuštění z neurologické ambulance se asi za 1,5 dne jeho stav výrazně zhoršil. Potom ho odvezla záchranka, více si nepamatuje, probral se až v nemocnici. Na neurologii v [obec] byly o jeho předchozí operaci informování, předal jim lékařskou zprávu. Na neurologii v [obec] uvedl, že měl v minulosti problémy s krční páteří. Problémy byly po autonehodě. Jiné problémy s páteří neměl.

39. Okresní soud s ohledem na výše uvedené učinil následující skutkový závěr. Žalobce se v době od [datum] do [datum] podrobil v Oblastní nemocnici [právnická osoba] lékařskému zákroku, a to plánované laparoskopické operaci, která je výše označená. Druhý pooperační den začal pociťovat bolest zad v oblasti hrudní páteře. Na tuto bolest upozornil lékaře. Jiné problémy pacient neměl. Jeho teplota, krevní tlak i puls odpovídaly běžným hodnotám. V lékařských zprávách je záznam o udávané bolesti. Ve zprávě ze dne [datum] je uvedeno„ subjektivní bolest zad – Th páteře ještě jsou, bez zhoršení, asi od postele, polyká dobře“. Po propuštění z nemocnice [obec] odcestoval žalobce do bydliště své přítelkyně. Dne [datum] byl žalobce převezen záchrannou službou do Fakultní nemocnice [obec]. V nemocnici pociťoval dušnost. Stav byl vyhodnocen jako blokáda hrudní páteře. Žalobce po podání léků byl propuštěn. Jeho zdravotní stav se zhoršil a dne [datum] byl opětovně hospitalizován ve Fakultní nemocnici [obec], a to na chirurgické klinice. Zde byla zjištěna perforace jícnu a z toho plynoucích komplikace, a to vzduch a hnis ve volné dutině hrudní. Žalobce se podrobil lékařským zákrokům. Žalobce se domáhá náhrady za bolestné, náhrady za ztížení společenského uplatnění a odškodnění duševních útrap. Žalobce dovozuje odpovědnost žalované. Tvrdí, že žalovaná porušila obecnou prevenční povinnost, postupovala v rozporu s pravidly lékařské vědy, když propustila žalobce do domácího ošetření, aniž by zjistila příčinu bolesti zad, kterou udával.

40. Žalobce předložil na podporu svého tvrzení znalecký posudek profesora [anonymizováno] [příjmení]. Tento lékař spatřuje pochybení žalované v absenci dalších vyšetření poté, kdy pacient udával bolest zad. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl v konfrontaci se znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], že na jeho pracovišti by další vyšetření byla provedena, i když tato vyšetření nejsou povinná a žalovaný žádné jiné problémy neměl.

41. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na závěry znaleckých posudků, a to jak [anonymizována dvě slova], tak [anonymizováno] [celé jméno znalce] i profesora [anonymizováno] [příjmení]. Poukázala na zásadu posouzení takzvaně ex ante, když odpovědnost poskytovatele zdravotní péče není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, tedy za jeho provedení s péčí řádného odborníka. Ze znaleckých posudků je zřejmé, že neprovedení vyšetření, na které odkazuje žalobce, není v rozporu s doporučenými postupy. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že pokud žalobce neměl třetí den po operaci jiné příznaky, než bolest zad, byly by laboratorní hodnoty nevýznamné, neboť i malé deformační poranění jícnu by vedlo ke vzniku symptomů, ukazujících na zánět. To však nebylo. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi provedením laboratorního a rentgenového vyšetření a újmou na zdraví. Naopak bylo prokázáno, že stejně významnou příčinou byl postup neurologické ambulance Fakultní nemocnice [obec], která si při změně a charakteru a intenzity potíží neindikoval vyšetření chirurgem. Žalovaná tvrdí, že bolesti zad udával žalobce sám s odůvodněním, že jsou od postele. O tom svědčí záznam v rubrice subjektivní hodnocení a nejedná se tedy o žádnou bagatelizaci stavu ze strany lékaře. Bolesti byly mimořádného charakteru. V průběhu hospitalizace nebyla zvýšená teplota, hodnoty krevního tlaku a pulzu byly normální. Pacient polykal bez větších potíží. Byl bez dušnosti. Chodil bez obtíží. Propuštění žádal žalovaný sám třetí pooperační den s vírou, že mu bude doma lépe a v tento den jel osobním vozidlem 250 km do [obec]. Bolesti zad sám přisuzoval nevhodné posteli. Teprve za dalších 5 dnů, tedy osmý pooperační den, došlo k náhlému zhoršení jeho zdravotního stavu, pro který dne [datum] vyhledal pomoc na neurologické ambulanci Fakultní nemocnice [obec]. Ze závěrů znalců vyplývá, že k perforaci mohlo dojít osmý den po operaci, a to třeba i v důsledku oslabení stěny jícnu předchozími záněty a vředy. V době hospitalizace byl stav pacienta stabilní a subjektivní obtíže nebyly natolik mimořádné, aby žalovanou vedly k vyšetřením, která by komplikace mohla odhalit. Žalovaná je přesvědčena, že k perforaci nemohlo dojít a nedošlo v průběhu operace realizované u žalované. Žalovaná popírá, že by stížnosti žalobce na bolest zad, vysvětlil [anonymizováno] [příjmení] tím, že žalobce nastydl na sále. Žalovaná dále upozorňuje na rozpor ve výpovědi žalobce a v rozporu s lékařskou zprávou z neurologické ambulance Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum]. U soudu žalobce uvedl, že jeho stav se zhoršil, když upadl v bytě na schodech a nebyl schopen dojít a byl dušný. V lékařském protokole z Fakultní nemocnice [obec] je však uvedeno, že byl přivezen pro akutní blokádu zad, když při sezení došlo u pacienta k náhlé bolesti levého boku vystřelující pod lopatku vlevo, nemohl se nadechnout a třásl se. Následně, v rozmezí asi 1,5 dne se zdravotní stav žalobce výrazně zhoršil. Žalovaná považuje za prokázané, že žalobce odcházelo z nemocnice [obec] po operačním výkonu naprosto v pořádku, neměl teploty, nebyl schvácený. Žalovaná, i na základě článků v odborné literatuře, dovozuje, že pokud by k poranění stěny jícnu v později zjištěném rozsahu došlo během operace, bylo by provázeno do [číslo] hodin rozvojem zánětu v mezihrudí a případně v pohrudniční dutině. Žalobce si stěžoval pouze na bolesti zad a objektivní nález, včetně objemových parametrů (tlak a puls) nesignalizoval předmětnou závažnou komplikaci. Dle žalované lze považovat tento typ poranění jícnu za málo pravděpodobný, a to i s ohledem na velikost defektu zaznamenaného v operačním protokole ve Fakultní nemocnici [obec] z [datum], perforace délky 3 cm. Žalovaná odkazuje na výslech znalců, který byl proveden u jednání, kdy oba došli ke shodným závěrům ve vztahu k momentu perforace jícnu. Znalci shodně uvedli, že je velice nepravděpodobné, že by k 3cm dlouhé perforaci jícnu došlo při operačním výkonu, neboť takové poranění by se projevilo v následujících hodinách a nikoliv pouze tím, že by pacient udával bolesti zad. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že by i malá perforace či poraněním jícnu vedlo ke vzniku symptomů ukazujících na zánět mezihrudí, což by se neprojevovalo jen bolestí zad. Oba znalci se shodli na tom, že na jejich pracovišti by vytýkaná vyšetření byla provedena, nicméně uvedli, že neexistují závazné postupy, které by taková vyšetření doporučovaly či dokonce nařizovaly.

42. K tvrzenému porušení obecné prevenční povinnosti uvedla žalovaná, že je nutné vycházet z již judikovaných závěrů soudů, a to, že v obdobných případech by bylo nutné na tento případ pak aplikovat ustanovení § 2894 a následující OZ, čl. 4 úmluvy o biomedicíně, číslo 96/2001 Sb. § 4 odst. 5, § 128 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Na daný případ dopadá ustanovení § 2901 o.z.. To stanoví, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Žalovaná uvedla, že zákon vymezuje zvláštní podmínky, za nichž vznikne subjektu povinnost k náhradě újmy způsobené jeho omisivním jednáním. Je třeba vycházet ze zásady, že každý by měl bez výjimky odpovídat za své konání, tedy jednání, jímž aktivně ovlivňuje okolí a může zasáhnout do právní sféry jiného, avšak požadovat po osobě, aby zakročila na ochranu jiného, ačkoliv se na kauzálním procesu vedoucím ke vzniku újmy nijak nepodílela, je možno pouze ve specifických a zvláště odůvodněných případech. Zákon ukládá tzv. zakročovací povinnost, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo nad ním má kontrolu, nebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami, potažmo tomu, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba zákroku vynaložit. To vše za podmínky, že vznik předmětné povinnosti odůvodňují okolnosti případu či zvyklosti soukromého života. Ustanovení § 2901 o.z. nezakládá samostatnou skutkovou podstatu náhrady škody, nýbrž pouze stanoví podmínky, za nichž bude konkrétní opomenutí možno klasifikovat jako porušení zákonné povinnosti ve smyslu § 2910 o.z., když důkazní břemeno leží na poškozeném. Závěr o odpovědnosti žalované za vzniklou újmu v důsledku jejího opomenutí zakročit na ochranu jiného je možné dovodit jen, je-li prokázáno naplnění všech znaků tohoto ustanovení. Tedy prokázat protiprávní jednání, vzniku újmy, vztah příčinné souvislosti mezi těmito podmínkami, to vše při presumpci o vadném zavinění. Příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy je jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti a je dána pouze tehdy, je-li újma podle obvyklého chodu věcí i obecné zkušenosti adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události, přičemž základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je právě objektivní předvídatelnost škodného následku. Zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne 28. 5. 2020. Žalovaná uvádí, že znalci shodně uzavřeli, že v průběhu hospitalizace žalobce neporušila žalovaná nějakou prevenční povinnost, z níž by vyplývala jakákoliv odpovědnost za újmu, která byla žalobci způsobena. Znalci se shodli pouze na tom, že na jejich klinikách by vytýkané vyšetření bylo provedeno. Neexistují obecná kritéria, za jakých podmínek může být pacient po proběhlém zákroku propuštěn, soud pak nemůže posuzovat případnou absenci či nedostatečnost obecných pravidel, které by žalovaná měla stanovit pro své zaměstnance. Soud posuzuje to, zda v konkrétním případě došlo k nějakému pochybení a v důsledku toho měla žalovaná objektivně předvídat možný škodný následek a v to neučinila. To však v řízení nebylo prokázáno. Neprovedení označeného vyšetření není v rozporu s doporučenými postupy a žalobce neprokázal ani základ nároku. Žalobce neprokazuje příčinnou souvislost mezi neprovedením laboratorního a rentgenového vyšetření a újmou na zdraví. 43. [ulice] účastník shodně podporoval názor žalované. [ulice] účastnice poukázala na znalecký posudek vyhotovený [anonymizována dvě slova], který uvedl, že pooperační průběh za hospitalizace žalobce u žalované byl relativně klidný, bez poruchy pasáže, beze změn krevního tlaku, teploty, urychlení pulsu. Žalobce byl rušen pouze bolestmi zad, které byly léčeny analgetiky a dále nevyšetřovány, protože byly v osobní anamnéze uvedeny již předoperačně. Tento znalec uvedl, že stav žalobce v období od [datum] do [datum] nevyžadoval další vyšetření či využití vyššího pracoviště. Znalec dále uvedl, že již původní operace žalobce v roce 2010 měla žalobce omezit ve fyzické aktivitě, což je součástí doporučení, a pokud není fyzické omezení respektováno, může vést k recidivě choroby. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že dostupné a doporučené postupy nespecifikují požadavky pro pooperační péči po fundoplikaci. Konstatoval, že pooperační péče po zákroku byla na náležité odborné úrovni. Dále znalec uvedl, že vazba izolované bolesti zad a perforace jícnu je nepravděpodobná. V případě perforace je třeba očekávat rozvoj dalších přidružených subjektivních i objektivních příznaků, jako je teplota, dušnost, bolestí na hrudi či břicha, hemodynamická nestabilita. Znalec, konstatoval, že reakce pracovníků žalované na stížnosti žalobce týkající se izolované bolestí v oblasti hrudní páteře odpovídají zavedeným lékařským postupům. Znalec uzavřel, že absence zmíněných vyšetření k vyloučení perforace nelze považovat za postup non lege artis. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] se při výslechu vypořádal se závěry znaleckého posudku profesora [anonymizováno] [příjmení]. Uvedl, že pro provedení výše zmíněných vyšetření nebyly argumenty, neboť žalobce udával pouze izolovanou bolest zad. Postup žalované odpovídal současné medicíně. Znalec také uvedl, že v případě, kdy žalobce neměl třetí den po operaci jiné příznaky než bolest zad a až sedmý den došlo k významné změně stavu, tak by laboratorní hodnoty byly zvýšené je jen tak, jak je běžné u daného typu operace. Znalec uvedl, že by i malá perforace či poraněním jícnu vedlo ke vzniku symptomů ukazujících na zánět mezihrudí. [ulice] účastnice připomněla, že v oblasti poskytování zdravotní péče jsou poskytovatelé zdravotní péče povinni postupovat s péčí řádného odborníka. [příjmení] řádného odborníka je takový výkon činnosti poskytovatele zdravotních služeb, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí odpovídající znalostí. Každá konkrétní situace se posuzuje individuálně, neboť lékařská věda disponuje různými různě účinnými a bezpečným postupy k provedení konkrétního léčebného zákroku. Vše je třeba posuzovat takzvaně ex ante, tj. na základě poznatků, které mělo lékař k dispozici v době svého rozhodnutí, respektive v době provádění zákroku. Odpovědnost poskytovatele zdravotní péče není odpovědností za výsledek, nýbrž za správnost provedení lékařského zákroku, tj. za jeho provedení s péčí řádného odborníka. [ulice] účastník odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, zdůrazňující princip posuzování správnosti postupů lékařů z pozice ex ante, tedy, jak sestav jevil lékařům v okamžiku, kdy rozhodovaly o dalším postupu. Namítané neprovedení vyšetření není v rozporu s doporučenými postupy. [ulice] účastník namítl, že žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi neprovedením laboratorního a rentgenového vyšetření a újmou na zdraví.

44. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

45. Podle § 2894 odst. 2 OZ nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

46. Podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jako„ z. z. s.“) je zdravotnický pracovník povinen poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy 47. Podle § 28 odst. 2 z. z. s. pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

48. Podle § 4 odst. 5 z. z. s. náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti 49. Soud musel při svém rozhodování primárně posoudit existenci povinnosti k náhradě nemajetkové újmy. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání náhrady za bolestné, ztížení společenského uplatnění a odškodnění duševních útrap nejsou dány. Soud tedy v rozsudku nehodnotí další listinné důkazy, které byly předkládány k prokázání výše požadované náhrady.

50. Na základě provedených důkazů, které jsou výše uvedené, dospěl soud k závěru, který vedl k zamítnutí žaloby. K tomuto závěru dospěl soud z těchto důvodu: Povinnost k náhradě vzniká škůdci, který jednáním či opomenutím (tedy porušením právní povinnosti) v rámci některého ze zákonem upravených odpovědnostních typů porušil absolutní práva někoho jiného (poškozeného), která lze vymezit jako život, tělesnou integritu, zdraví, svobodu nebo vlastnictví. Základním předpokladem pro vznik povinnosti k a náhradě způsobené škody je protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním a zavinění. Protiprávní jednání je definováno v ustanovení § 2910 o.z. Za žalovanou jednali její pracovníci zaměstnanci Oblastní nemocnice [právnická osoba] Žalobce tvrdil, že protiprávní jednání žalované spočívá v neprovedení vyšetření, a to laboratorní vyšetření a rentgenové vyšetření. Dle žalobce měla být tato vyšetření provedena, neboť si v pooperační době stěžoval na bolest zad. Z výslechu znalců i z písemných znaleckých posudků zjistil soud, že operační den [datum] proběhl v souladu s uznávanými medicínskými postupy a pravidly lékařské vědy. V jeho průběhu nedošlo k evidentnímu pochybení. Znalec [celé jméno znalce] ve svém posudku dále uvedl, že vazba izolované bolesti zad a perforace jícnu je nepravděpodobná. V případě perforace je třeba očekávat rozvoji dalších přidružených subjektivních i objektivních příznaků (teplota, dušnost, bolesti na hrudi či břicha, hemodynamická nestabilita). Dále uvedl, že reakce pracovníků u žalované na stížnosti žalobce týkající se izolované bolesti v oblasti hrudní páteře odpovídají zavedeným lékařským postupům. Podání analgetik bylo správné zejména v kontextu absence jiných varovných známek. Doplnění dalších vyšetření jmenovitě laboratorního vyšetření bylo vhodné, nelze je však považovat za jednoznačně indikované. Absenci výše uvedených vyšetření k vyloučení perforace nelze považovat za postup non lege artis. Z dokumentace nevyplývá situace, která by měla vést k podezření na závažnou komplikaci, jako je proděravění jícnu. Izolovaná bolest hrudní páteře není bezprostředně indikací k dalším vyšetřením zaměřeným na přítomnost perforace. Závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce] korespondují se závěry znalce [příjmení] [jméno] a nejsou ani v rozporu se závěry profesora [anonymizováno] [příjmení], který zejména při výslechu u soudu uvedl, že uvedená vyšetření by na jeho pracovišti byla provedena, ale jejich absence není v rozporu s uznávanými lékařskými postupy. Soud zvažoval, zda se žalovaná dopustila neprovedením uvedených vyšetření protiprávního jednání. Vzal v úvahu, že žalobce neměl žádné jiné příznaky, které by měly vést k provedení laboratorního vyšetření. Neprovedením uvedených vyšetření nebyly porušeny žádné doporučené postupy pro pooperační péči po fundoplikaci. Pooperační péče po zákroku dne [datum] byla na náležité odborné úrovni. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jako osoba skutečně jednala (opomenula jednat) a tím, jak jednat měla, aby dostála zákonem stanoveným povinnostem. Dle názoru soudu tedy nedošlo naplnění skutkové podstaty upravené v § 2910 o.z., neboť nedošlo k protiprávnímu jednání ze strany žalované. Soud vychází ze zdravotnické dokumentace, ve zprávě třetí pooperační den je uvedeno, že žalobce subjektivně uvádí bolest zad, je zde poznámka patrně od postele. Nejedná se o žádný nález lékaře ale záznam toho co subjektivně popisoval žalobce. Objektivně byly kontrolovány další ukazatele, a to tělesná teplota, tlak a pulz. Žalobce před propuštěním po operačním výkonu z Oblastní nemocnice [obec] nevykazuje žádné jiné symptomy, které by mohly indikovat zdravotní problémy, a to proděravění jícnu. Dle názoru soudu nelze dovodit, že osoby, které jednaly za žalovanou, objektivně předvídatelně jednaly v rozporu se svými povinnostmi. Soud tedy dospěl k závěru, že není prokázáno protiprávní jednání, nemůže tedy existovat příčinná souvislost mezi jednáním žalované a vzniklou škodu.

51. Dle názoru soudu nedošlo ze strany žalované ani k zanedbání obecné prevenční povinnosti. Zdravotníci jsou obecně povinni dostát požadavkům kladeným na ně v ustanovení § 49 zákona o zdravotních službách, za současného splnění obecného požadavku stanoveného čl. 4 úmluvy o lidských právech a biomedicíně, vyhlášené pod číslem 96/2001 Sb. m.s., podle kterého jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, je nutno provádět v souladu s profesními povinnostmi a standardy. Stejně tak požadavky na zdravotnické pracovníky ve vztahu k péči o pacienta shrnuje v § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách ve spojení s § 4 odst. 5 uvedeného zákona. Ustanovení § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách zakládá právo pacienta na zdravotní péči na náležité odborné úrovni, přičemž dle § 4 odst. 5 se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Nastíněnými požadavky lze vymezit postup lege artis. V rámci řízení nebylo prokázáno, že postup žalované byl porušením jí její právní povinnosti, zároveň nebylo ani prokázáno, že konkrétní postup žalované byl postupem non lege artis. Je třeba připomenout, že zákon žádným způsobem negarantuje výsledek péče, garance spočívá toliko v postupu podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů.

52. Pravidla vědy a uznávané medicínské postupy představují zpravidla více možných postupů v různých situacích, za kterých jsou poskytovány zdravotní služby. Zdravotní služby byly poskytovány žalovanou podle postupů, které byly v době uznávány jako postupy náležitě odborné. Volba postupu léčení proběhla s ohledem na individualitu pacienta, specifikům případu a s jeho informovaným souhlasem. Zde soud připomíná, že v lékařských zprávách žalobce jsou informace o předchozích problémech s bolestmi zad, dále z dokumentace vyplývá, že žalobce zcela nedodržoval po předchozí operaci doporučené omezení fyzických aktivit. Ohledně bolesti zad je v dokumentaci u subjektivních potíží poznámka„ patrně od postele“. Při výslechu žalobce vyhýbavě uvedl, že si nepamatuje, že by se takto vyjádřil. Žalobce rozporně líčil svůj stav před vyšetřením na neurologii FN [obec], když u soudu vypovídal o pádu na schodech a ve FN [obec] uvedl, že došlo k blokaci zad, když seděl. Konkrétně„ Seděl na gauči, náhle bolest v levém boku …“ (viz čl. 35 spisu). V lékařské dokumentaci není nikde záznam o tom, že by lékař v Oblastní nemocnici [obec] hodnotil bolesti zad žalobce jako bolesti od nastydnutí na sále.

53. V kontextu s těmito skutečnostmi soud tedy uzavřel, že žalovaná postupovala v souladu s pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy, nedopustila se jednání, které lze hodnotit jako non lege artis. Soud uvádí, že hodnotil pouze důvodnost požadavku na náhradu škody vůči žalované. Nezabýval se tím, zda při následném léčebném postupu na neurologii Fakultní nemocnice [obec] došlo k nějakému jednání, které by zakládalo oprávněnost požadavku na náhradu škody. To nebylo předmětem tohoto řízení soud, tedy o případném zavinění dalších subjektů dnes spekuluje. Z výše uvedených důvodů byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] tj. [částka] a to za 1 úkon právní služby převzetí a příprava zastoupení a po částečném zpětvzetí žaloby z tarifní hodnoty [částka] tedy [částka] za 1 úkon, přiznána náhrada za 2x písemné vyjádření ve věci samé a 3 úkony za účast u dvou jednání, když jedno jednání trvalo déle jak 2 hodiny, přiznány tedy 2 úkony, tj. 5 úkonů, celkem [částka]. Dále náleží žalované paušální náhrada ve výši [částka] za úkon, celkem 6 úkonů tedy [částka] a 21% DPH tj. [částka]. Žalované náleží ještě částka [částka] jako náhrada za zaplacenou zálohu na znalečné. Náklady řízení, které náleží žalované, jsou ve výši [částka]. Soud přistoupil ke korekci nákladů řízení vyčíslených žalovanou, a to následovně. [příjmení] za 1 úkon z tarifní hodnoty [částka] (výše požadované náhrady před částečným zpětvzetím je vypočtena takto: [částka] + [částka] za každých započatých [částka], o které převyšuje hodnota částku [částka], tj. 480 x 40 je [částka], a součet těchto částek je [částka]. Obdobně po částečném omezení žaloby je výpočet [částka] + částka [částka], tedy [částka] za 1 úkon. Z tarifní hodnoty [částka] přiznal soud náhradu jen za 1 úkon právní služby a to za převzetí a přípravu zastoupení §11 odst. 1a) uvedené vyhlášky. Do tohoto úkonu patří i nahlížení do spisu v časovém rozsahu 30 minut. Nahlížení do spisu není uvedeno v úkonech, za které náleží náhrada mimosmluvní odměny. Účtovatelným úkonem není písemné vyhotovení závěrečného návrhu, respektive vyúčtování nákladů řízení ani podání obsahující pouze návrhy na doplnění dokazování- tedy návrhy na otázky znalci a vyjádření k osobě znalce (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99, nebo např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 2 To 28/2004).

55. Ohledně náhrady nákladů vedlejšího účastníka vyhlásil soud v rozsudku, že ten má právo na náhradu nákladů řízení, s tím, že jejich výše bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku. [ulice] účastník se však práva na náhradu nákladů řízení vzdal, soud tedy rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit částku ve výši [částka] (nula korun).

56. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud přiznal České republice, Okresnímu soud v Náchodě náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka], Kč sestávající se z částek zaplacených státem za znalečné. Povinnost nahradit náklady řízení státu byla s ohledem na neúspěch ve věci uložena žalobci. U žalobce nejsou dány podmínky pro osvobození od placení soudního poplatku.