6 C 144/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 54 827,51 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 54 827,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 54 827,51 Kč od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný úrok v částce 9 282,13 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 392,71 Kč za dobu od , datum, do , datum, a smluvní úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 53 441,51 Kč od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 354 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku uvedených částek. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , vše v souladu s ustanovením § 2395 a násl. o.z. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, Žalovaný se seznámil se smlouvou i podmínkami poskytnutí úvěru, což stvrdil podpisem. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného. Bylo zkoumáno kreditní skóre žadatele, jeho příjmové a výdajové poměry, osobní, rodinné a majetkové poměry, poskytovatel úvěru využil různé registry.

2. Žalovaný čerpal poskytnutý úvěr maximálně do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 59 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas ve splátkách dle úvěrové smlouvy. Výše pravidelné měsíční splátky byla 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného revolvingového úvěru, pravidelné poplatky, případně nepravidelné poplatky a smluvní sankce. Splatnost měsíčních splátek byla k 20.dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru.

3. V průběhu smluvního vztahu vyčerpal žalovaný celkem částku 160 779,78 Kč. Celkem za poskytnutý úvěr uhradil částku 149 177,03 Kč. To, jaká částka byla započítána na úhradu úroků a poplatků a jistinu, dokládá splátkový kalendář. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Podle smluvních podmínek došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . K úhradě celé dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem z téhož dne.

4. Žalovaný na výzvu k úhradě zesplatněného úvěru neuhradil žádnou částku a je proto žalována částka celkem , hodnota, Kč sestávající z jistiny ve výši 53 441,51 Kč, poplatků v částce 156 Kč, nákladů za vymáhání ve výši 730 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč (účtována dle úvěrových podmínek).

5. Poplatky a náklady za vymáhání požaduje žalobce s odkazem na smlouvu, jedná se o účelně vynaložené náklady. Způsob výpočtu uvádí žalobce v žalobě.

6. Smluvní pokutu žádá žalobce v souladu se smlouvou a to 500 Kč v případě prodlení s úhradou splátky. Žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 500 Kč za opakované prodlení s úhradou.

7. Kapitalizovaný smluvní úrok je žádán ke dni sepsání žaloby ve výši 9 282,13 Kč z dlužné jistiny, je součtem nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění tedy od , datum, do dne sepsání návrhu, tedy do , datum, . Ode dne následujícího, tedy od , datum, je dále žádán tento úrok z jistiny ve snížené výši a to 11,5 % ročně.

8. Žalobce také žádá úrok z prodlení. Ten kapitalizovat od 15.dne po zesplatnění úvěru, a to z jistiny, poplatků, smluvních pokut do dne sepsání žaloby. Ode dne následujícího poté žádá tento úrok ve výši platné v okamžiku počátku prodlení.

9. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.

10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou absolutní platnosti smlouvy, respektive neplatnosti smlouvy z důvodů nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce popsal obecný postup při zkoumání úvěruschopnosti klienta. Konkrétní zjištění nespecifikoval, ačkoliv byl k tomu vyzván. Soud z karty klienta má za prokázané, že byla zjištěna výše příjmu klienta, výše příjmu ostatních členů domácnosti, měsíční výdaje domácnosti žadatele. Dále byla osoba žadatele prověřena ve veřejně dostupných registrech. Soud vzal v úvahu, že žalovaný uzavřel smlouvu v říjnu 2022 a podmínky čerpání úvěru řádně plnil až do roku 2025, respektive do začátku roku 2026, když v té době se dostal do prodlení s úhradou a úvěr byl k , datum, zesplatněn.

12. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení. Žalobní tvrzení prokazuje úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, přehled čerpání úvěru. Tyto listiny prokazují tvrzení o výši úvěru, způsobu úhrady úvěru, ve smlouvě byla sjednána povinnost hradit sjednaný úrok, dále v případě porušení smlouvy povinnost uhradit smluvní pokutu. Žalovanému byly poskytnuty zákonné informace ke smlouvě. Smlouvu žalovaný podepsal elektronicky. Žalovaný se zavázal k plnění, jak je uvedeno v žalobním tvrzení. Žalobce doložil listiny dokládající zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a to ověření bonity MLS, karta klienta. Ze systému ISAS podepsaného soudu je zjištěno, že v době poskytnutí úvěru nebyl žalovaný zatížen exekucemi. Žalovaný úvěr a sjednané poplatky žalobci splácel po dobu cca 3 let, následně úvěr řádně nesplácel, což dokládá úvěrová zpráva a výpis čerpání, splátek a úhrad. Tyto listiny dokládají dluh žalovaného.

13. Výpis čerpání splátek a úhrad prokazuje poskytnutí úvěru a také částečné splácení.

14. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dlužné částky, což dokládá výzva k zaplacení celého úvěru a předžalobní upomínka. Žalobce požaduje ode dne následujícího po uplynutí lhůty pro zaplacení zákonný úrok z prodlení a dále žádá zaplacení smluveného úroku a zaplacení smluvní pokuty.

15. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1 odst. 2) o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

17. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Žaloba je důvodná. Soud zkoumal, zda byla smlouva uzavřena platně, což je jeho zákonná povinnost. Dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru řádně a dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, což je doloženo listinami, poskytovatel úvěru vyhodnotil otázku úvěruschopnosti žalovaného kladně. Tento závěr je v souladu se skutečností, že žalovaný po dobu cca tří let úvěr řádně splácel, své povinnosti z dané smlouvy řádně plnil, byl tedy schopen úvěr splácet. Následné porušení této povinnosti již nemůže způsobit absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Tento závěr učinil okresní soud v kontextu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 1819/2023. V době poskytnutí úvěru neměl poskytovatel úvěru oprávněně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny a dalších sjednaných plateb, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, dokládá to výpis čerpání. Žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval. Ohledně smluvní pokuty byl žalobce povinen prokázat, že tato povinnost byla sjednána. Žalovaný by k obraně měl tvrdit, že smluvní podmínky neporušil, případně že smluvní pokutu uhradil. Nic takového žalovaný netvrdil.

24. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytl mu peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky a sjednané poplatky a smluvený úrok vrátit ve sjednané lhůtě. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Žalobní tvrzení je v logickém souladu s předloženými listinnými důkazy. Smluvní pokuta byla sjednána stejně jako náklady na uplatnění. Žalovaný byl seznámen s povinností hradit sjednané poplatky, smluvené úroky a účelně vynaložené náklady a v případě porušení smluvní povinnosti byla sjednána smluvní pokuta. Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný neuvedl ničeho na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byl k písemnému vyjádření vyzván. Protože žalovaný svoji povinnost neplnil řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplacený SOP 2 741,50 Kč, náhradu nákladů za zastoupení advokátem, když odměna je vypočtena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Podle § 7 cit. vyhl. je odměna advokáta za 3 úkony po 3 300 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, písemná žaloba), tedy 9 900 Kč, náhrada nákladů – režijní paušál je za tři úkony po 450 Kč, tedy 1 350 Kč a dále 21% DPH z odměny a náhrady nákladů advokáta. Celkem jsou tedy náklady řízení, které je žalovaný povinen zaplatit ve výši 16 354 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.