6 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 180 000 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše v pravidelných ročních splátkách po , částka, , splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, počínaje dnem , datum, , do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce uvedl, že je na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky vkladu ke dni , datum, , vlastníkem podílu o velkosti jedné poloviny vzhledem k celku pozemku par. , Anonymizováno, , jehož součásti je stavba , Anonymizováno, rodinný dům, a pozemku par. , Anonymizováno, , zahrada, vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsaném na listu vlastnictví , Anonymizováno, u , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovité věci“). Žalovaná je na základě Smlouvy o vypořádání SJM ze dne , datum, , právní účinky vkladu ke dni , datum, , rovněž vlastníkem podílu předmětných nemovitých věcí o velkosti jedné poloviny. Žalobce tvrdil, že nemovité věci více než 9 let neužívá, odstěhoval se z nich v roce 2012. Žalobce dále uvedl, že na nemovitých věcech vázne věcné břemeno vedení, věcné břemeno užívání a zástavní právo k zajištění pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to do celkové výše , částka, s příslušenstvím ve prospěch společnosti , právnická osoba, . a s tím rovněž zákaz zcizení a zatížení. Reálná hodnota nemovitých věcí je dle odhadu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , částka, . Dodatkem č. , hodnota, k odhadu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, znalec určil obvyklé nájemné v nemovitých věcech na částku , částka, /měsíc. Žalobce uplatnil nárok na bezdůvodné obohacení proti žalované ve výši obvyklého nájemného od , datum, do , datum, ve výši jedné poloviny s ohledem na jeho spoluvlastnický podíl. K prokázání svých tvrzení předložil žalobce výpis z katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav vlastnictví předmětných nemovitostí k datu , datum, , dodatek č. , hodnota, k odhadu č. , Anonymizováno, , předžalobní výzvu ze dne , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, .

2. Dle žalované se tvrzení žalobce, že nemovitosti víc než 9 let neužívá a užívat nemůže, neboť mu v tom žalovaná brání, nezakládají na pravdě. Žalobce se z nemovitosti vystěhoval z vlastní vůle, když si obstaral vlastní bydlení. Žalovaná mu v užívání nemovitostí nikdy žádným způsobem nebránila ani nyní nebrání, žalobce může jejich užívání k bydlení kdykoliv a bez dalšího obnovit. Žalovaná též uvedla, že ačkoliv žalobce v současné době nemovitosti neužívá k bydlení, užívá je dosud k zajištění svých výlučných dluhů, a to již nepřetržitě od roku 2009, tedy od doby, kdy ještě nebyl ani jejich spoluvlastníkem, přičemž tak činí nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Dle žalované neposkytl žalobce za užití jejího spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech jako zástavy ani v jednom případě žádnou úplatu, avšak pokaždé jí přislíbil, že v nemovitostech bude moci doživotně a bezúplatně bydlet, jinak by žalovaná na zajištění nemovitých věcí zástavním právem nikdy nepřistoupila. Žalovaná též tvrdila, že se žalobce od samého počátku svého spoluvlastnictví nepodílí na nákladech se společnou věcí souvisejících, a to ani např. na nákladech na pojištění nemovitých věcí, které žalovaná musela v souvislosti se zřízením zástavního práva k zajištění dluhů žalobce navýšit tak, aby odpovídalo odhadnuté ceně nemovitých věcí. Žalobce do nemovitých věcí ničeho neinvestoval a ani na žádnou investici učiněnou žalovanou ničím nepřispěl. Žalovaná považuje předmětný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v kontextu s probíhajícím řízením o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, ) za šikanózní, jehož cílem má být poškození žalované jak ve sféře majetkové, tak ve sféře osobní, a současně za odplatu žalobce za to, že se s ním nedohodla na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Žalovaná má za to, že žalobcem uplatněný nárok je rozporný s principem poctivosti a se zákazem neužití práva, obsaženým v § 6 a 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). K prokázání svých tvrzení předložila žalovaná darovací smlouvu ze dne , datum, a smlouvy o zástavě nemovitých věcí ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, .

3. Žalobce v replice uvedl, že smlouvy o zástavě nemovitých věcí uzavřela žalovaná spolu s žalobcem bez jakéhokoliv nátlaku, úvěr je žalobcem řádně splácen, nikdy nebyla ohrožena zastavená nemovitost. Smlouvu o zástavě nemovitých věcí ze dne , datum, žalobce primárně uzavřel z důvodu uhrazení dluhu žalobcova bratra vůči , právnická osoba, . V roce 2011 přefinancoval žalobce všechny své úvěry do nové smlouvy o hypotečním úvěru a taktéž učinil i v roce 2017. Žalobce má tak za to, že se nejedná o zástavu jeho dluhů, neboť zástavní smlouvy vznikaly především v souvislosti se splácením závazků bratra žalobce. Nemůže se jednat ani o zneužití práva, neboť žalovaná a bratr žalobce užívají výlučně nemovité věci, tedy i podíl žalobce, čímž na jejich straně dochází k bezdůvodnému obohacování. Žalobce současně popřel, že by darování podílu na předmětných nemovitých věcech jakkoliv spojil s prominutím zaplacení dluhu vůči svému bratrovi nebo se jakkoliv zavázal ponechat žalovanou v nemovitosti na dožití a bezúplatně.

4. Žalovaná v duplice rozporovala tvrzení žalobce ohledně důvodu uzavření úvěrové smlouvy žalobcem v roce 2009. Dle žalované žalobce uzavřel předmětnou úvěrovou smlouvu pro vlastní potřebu, nikoliv k zajištění dluhů bratra žalobce. Stejně tak tomu bylo i u dalších úvěrových smluv, v důsledku nichž byla zřízena zástavní práva k nemovitým věcem. Dále žalovaná uvedla, že důvodem k bezúplatnému převodu vlastnického práva ke spoluvlastnického podílu na nemovitostech z bratra žalobce na žalobce bylo současně odpuštění dluhu. Žalovaná dále tvrdila, že pod pohrůžkou, že přijde o dům, žalobci zasílala od , datum, do , datum, peněžní prostředky ke splácení odpuštěného dluhu bratra žalobce v celkové výši , částka, . Žalobce se tak dle žalované bezdůvodně obohacoval na žalované, když jí pod pohrůžkou ztráty bydlení nutil odpuštěný dluh bratra splácet. Žalobcem uplatněný nárok je tak nemorální, zjevně nespravedlivý a vedený nepoctívám úmyslem.

5. Během jednání konaného dne , datum, zástupkyně žalované uvedla, že o dohodě bezúplatně a doživotně užívat nemovité věci žalovanou ví bratr žalobce, i když nebyl dohodě přítomen. O této dohodě dle žalované svědčí skutečnost, že žalobce po dobu cca 13 let žádné úhrady za užívání nemovitých věcí žalovanou nedomáhal, k čemuž žalovaná předložila potvrzení ČSOB dokládající odchozí platby z účtu žalované. Žalobce uvedl, že žádná dohoda o bezúplatném doživotním bydlení uzavřena nebyla. Pouze se v roce 2012 vyjádřil v souvislosti s dluhy bratra žalobce následovně: „Když budete platit, já si vás nebudu všímat.“ Dluhy byly spláceny žalovanou do roku 2020, kdy byla doplacena jistina. Žalobce musel ale hradit další úroky. Žalovaná uvedla, že platí daň z nemovitosti ve výši , částka, , dále hradí pojistku domácnosti a nemovitosti ve výši , částka, a též před více než 8 lety uhradila investice prováděné na nemovitosti (střecha na kůlně a verandě). Zástupkyně žalované uvedla, že žalovaná nesporuje, že obvyklé nájemné by bylo , částka, /měsíc. Zástupkyně žalobce předložila odhad č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a emailovou korespondenci mezi zástupkyněmi účastníků řízení ze dne , datum, , , datum, a , datum, , která dle ní dokládá, že žalobce požadoval nájemné e-maily. Zástupkyně žalobce navrhla doplnit dokazování pojistnou smlouvou a dokladem o výši daně z nemovitosti, když tyto listiny předloží žalovaná, dále navrhla výslech , jméno FO, , bratra žalobce, k okolnostem vzniku půjčky a převodu nemovitých věcí a doložila oznámení ČSSZ o výši důchodu žalované. Během jednání byl proveden též důkaz listinou, a to nepravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve věci zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětných nemovitostí.

6. Během jednání konaného dne , datum, zástupkyně žalované předložila pojistnou smlouvu a výměru daně z nemovitosti, ale uvedla, že nemá žádný doklad o tom, že platby byly realizovány. Dále byl k důkazu konstatován spis zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, ve věci určení vlastnictví k nemovité věci, kdy rozsudkem č. j. , spisová značka, byla pravomocně zamítnuta žaloba podaná , jméno FO, , bratrem žalobce, vůči žalobci, kterou se domáhal vrácení daru podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do , datum, .

7. Zástupkyně žalobce závěrem uvedla, že žalobce na žalobě trvá, bezdůvodné obohacení požaduje za období od , datum, do , datum, a současně žádá o přiznání zákonných úroků z prodlení, a to od , datum, . Zástupkyně žalované závěrem uvedla, že žalobce užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu a to tím, že nemovité věci využívá jako zástavu. Dále uvedla, že mezi účastníky existovala dohoda, dle které žalobce mohl využívat nemovité věci jako zástavu a žalovaná mohla nemovité věci využívat k bezúplatnému bydlení. Současně uvedla, že dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je i rozpor s § 883 o. z., kdy žalovaná žalobce podporovala, ale žalobce ji teď existenčně ohrožuje. Pokud by soud žalobě vyhověl, požádala žalovaná, aby byla povinna plnit ve splátkách, které odpovídají jejím majetkovým a sociálním poměrům. Náklady řízení navrhla žalovaná nepřiznat, neboť žalobce žalovanou řádně nevyzval k povinnosti uhradit bezdůvodné obohacení, když výzva, kterou ji zaslal, se týká jiného období.

8. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud připustil rozšíření žaloby o požadavek na úhradu úroků z prodlení od , datum, do zaplacení.

9. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

10. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu , datum, má soud za prokázané, že účastníci žalobce a žalovaná jsou každý vlastníkem jedné poloviny předmětných nemovitostí. Žalobce je vlastníkem nemovitých věcí na základě darovací smlouvy ze dne , datum, a žalovaná na základě smlouvy o vypořádání SJM ze dne , datum, . Současně z výpisu vyplývá, že k nemovitým věcem je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti , právnická osoba, .

11. Dle znaleckého posudku ze dne , datum, č. , Anonymizováno, , který byl vypracován pro účely řízení zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , „je prakticky nemožné, nereálné a ekonomicky zcela špatné stavebně rozdělit stávající rodinný dům , Anonymizováno, na dvě části odpovídajícím poměru vlastnictví tj. 1:1“. Současně byla znaleckým posudkem obvyklá cena předmětných nemovitostí stanovena na částku , částka, .

12. Dle dodatku č. , hodnota, k odhadu č. , Anonymizováno, je obvyklá cena nájemného předmětné nemovitosti , částka, /rok.

13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, vyplývá, že žalobce požadoval od žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši nájmu obvyklého v místě za období roku 2018, 2019 a 2020, celkem ve výši , částka, . Z podacího lístku vyplývá, že tato předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .

14. Dle emailové korespondence zástupkyně žalobce sdělila zástupkyni žalované dne , datum, mj. následující „Dále byl paní , jméno FO, předán odhad výše nájemného za užívání domu a pozemků. Celkem činí 120 000,Kč/rok, za 3 roky tedy 180.000,-.Kč. Tuto částku bude žádat můj klient po paní , jméno FO, uhradit.“ a dne , datum, „Můj klient je ochoten k ústupku a to vyčkání k realizaci předání nemovitosti kupujícímu k , datum, za podmínky, že paní , adresa, začne hradit nájemné ve výši jak je uvedeno ve znaleckém posudku, tedy , částka, měsíčně. Dále opakovaně žádám o vyjádření, zda je ochotna doplatit ušlé nájemné za minulé období, jak již byla vyzvána v mém prvním dopise, nebo zda se má v této věci můj klient opětovně obrátit na soud.“.

15. Z oznámení ČSSZ ze dne , datum, vyplývá, že od června 2023 byl žalované zvýšen starobní důchod na částku , částka, /měsíc.

16. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny právně relevantní skutečnosti pro projednávanou věc.

17. Soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zamítl důkazní návrh žalované na provedení výslechu , jméno FO, , bratra žalobce, neboť dospěl k závěru, že tento důkaz by nemohl přinést z hlediska výsledku řízení žádná právně relevantní skutková zjištění, když se jím žalovaná snaží prokázat okolnosti vzniku půjčky a převodu nemovitých věcí.

18. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

19. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

20. Žalobce a žalovaná jsou každý vlastníkem podílu o velikosti 1/2 předmětných nemovitých věcí. Podíly na nemovitých věcech jsou ideální, nikoliv reálné, což vyplývá i ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , dle kterého „je prakticky nemožné, nereálné a ekonomicky zcela špatné stavebně rozdělit stávající rodinný dům , jméno FO, neužívá. K nemovitým věcem je zřízeno zástavní právo smluvní ve prospěch společnosti , právnická osoba, . Výše obvyklého nájemného za využívání předmětných nemovitých věcí činí , částka, /měsíc, na čemž se shodly obě strany sporu.

21. Podle § 883 o. z. rodiče a dítě si jsou povinni pomocí, podporou a ohledem na svou důstojnost.

22. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

23. Podle ustanovení § 1121 o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

24. Podle ustanovení § 1123 o. z. může spoluvlastník se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

25. Podle ustanovení § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věty první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

27. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

29. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.

30. Problematika bezdůvodného obohacení v důsledku nadužívání spoluvlastnického podílu jedním z vlastníků byla již v minulosti několikrát judikována. Např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, „[p]odstata (podílového) spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (srovnej ustanovení § 1122 odst. 1 o. z., dále pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Brání-li přímo jeden ze spoluvlastníků jinému v užívání společné věci, anebo pokud fakticky existující poměry neumožňují některému ze spoluvlastníků realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem, lze usuzovat na vznik bezdůvodného obohacení. Jinými slovy řečeno, pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a další rozhodnutí v něm citovaná).“ Z judikatury Nejvyššího soud tak vyplývá, že vztah bezdůvodného obohacení je pojímán jako objektivní a samotný vznik bezdůvodného obohacení není ve své podstatě ovlivněn subjektivními okolnostmi na straně ochuzeného (není tak např. bez dalšího rozhodující, zda žalobce neužíval nemovitost dobrovolně).

31. Soud se dále zabýval námitkou žalované, dle které žalobce předmětné nemovité věci fakticky užíval, když je k nim zřídil zástavní právo v souvislosti s jeho výlučnými dluhy. Soud konstatuje, že je rozdíl mezi právem věc užívat (ius utendi) a právem s věcí disponovat (ius disponendi). Dle odborné literatury „[o]právnění vlastníka se svou věcí na základě svobodného rozhodnutí nakládat (disponovat), se v soukromoprávní sféře realizuje – na rozdíl od ostatních oprávnění vlastníka – prostřednictvím právních úkonů (ať jednostranných či zejména dvoustranných, tj. smluv). Tak např. oprávnění s věcí nakládat (disponovat) umožňuje vlastníkovi pořídit o ní závětí (jednostranným právním úkonem) pro případ smrti (§ 476 a násl.), právě tak jako ji přenechat např. na základě smlouvy o nájmu, smlouvy o výpůjčce – ať na dobu určitou či neurčitou, ať za úplatu či bezúplatně – k užívání jiné fyzické či právnické osobě, zastavit ji, zatížit ji - jde-li o nemovitou věc - věcným břemenem atd.“ (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Občanské právo hmotné. , adresa, : Wolters Kluwer Česká republika, 2002, In: ASPI.) Z výše uvedeného vyplývá, že zřízení zástavního práva patří mezi ius disponendi. Žalobce tedy s nemovitými věcmi sice disponoval, ale neužíval je. , právnická osoba, věc je pak irelevantní zabývat se tím, zda úvěrové smlouvy byly uzavřeny za účelem pokrytí dluhů bratra žalobce či vlastních dluhů žalobce, neboť tato skutečnost nemá na vznik bezdůvodného obohacení vliv. Stejně tak není pro danou věc relevantní zabývat se okolnostmi převodu předmětných nemovitých věcí. Ostatně otázka vlastnictví k nemovitým věcem v souvislosti s darovací smlouvou ze dne , datum, již byla pravomocně rozhodnuta zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .

32. Soud neshledává důvodnými ani námitky žalované, dle kterých je žalobcem uplatněný nárok nespravedlivý, nemorální, rozporný s principem poctivosti a se zákazem neužití práva, obsaženým v § 6 a 8 o. z. a též v rozporu s § 883 o. z. Žalovaná tak dovozuje především z toho, že do roku 2020 splácela žalobci pod pohrůžkou ztráty bydlení odpuštěné dluhy bratra žalobce a tvrdila, že žalobce přislíbil žalované možnost bezúplatného a doživotního bydlení v nemovitosti. Žalovaná však na podporu svých tvrzení nepředložila žádný důkaz ani žádný relevantní důkaz v tomto ohledu nenavrhla. K navrhovanému výslechu , jméno FO, je třeba uvést, že se jedná o syna žalované a bratra žalobce, který společně s žalovanou bydlí v předmětné nemovitosti. Navrhovaný svědek současně též neúspěšně vedl soudní spor proti žalobci ve věci určení vlastnického práva k nemovitým věcem vedený zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . Na navrženého svědka by tak nebylo možné nahlížet jako na osobu v tomto sporu zcela nestrannou, nezaujatou a bez vlastních zájmů na procesním úspěchu své matky.

33. Dle soud nedošlo ani k porušení § 883 o. z. Předmětné ustanovení tvoří filozofický základ pro další ustanovení týkající se vzájemných vztahů mezi rodiči , právnická osoba, (např. povinnost dítěte podílet se na chodu rodinné domácnosti dle § 886, vzájemná vyživovací povinnost dle § 915 apod.), přičemž soud neshledal, že by žalobce své povinnosti vyplývající z tohoto vztahu v zákonem stanoveném rozsahu porušil. Je nutné podotknou, že žalovaná je stále vlastnictví jedné poloviny předmětných nemovitostí, jejíž cena byla znaleckým posudkem odhadnuta na částku , částka, , a též je poživatelkou starobního důchodu ve výši , částka, /měsíc. Žalovaná tak dle předložených důkazů není ve stavu odkázanosti na pomoc a výživu dítěte. Žalobce se podanou žalobou pouze domáhá svých zákonných práv (§§ 1123, 2991 a 2999 o. z.).

34. Žalovaná protinávrhem uplatnila k započtení pohledávky spočívající v uhrazení investic na domě, daně z nemovitosti ve výši , částka, a pojistky domácnosti a nemovitosti ve výši , částka, /rok, přičemž tyto výdaje měla hradit výlučně žalovaná. K prokázání uvedených výdajů doložila pojistnou smlouvu ze dne , datum, a výměru k úhradě daně z nemovitých věcí. Žalovaná však nedoložila žádný doklad o tom, že platby byly realizovány. Soud tak nemá tyto výdaje za prokázané a protinávrhu žalované nevyhověl.

35. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že se žalovaná bezdůvodně obohacovala na úkor žalobce. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovozuje, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním rozhojnila jeho majetková sféra, podle pravidel o bezdůvodném obohacení. Za bezdůvodné obohacení je možno považovat ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V daném případě nemovité věci užívala žalovaná společně se svým synem, , jméno FO, , a to nad rámec svého spoluvlastnického podílu bez právního důvodu. Žalovaná sice přímo nebránila/nebrání žalobci v užívání předmětných nemovitostí, avšak fakticky exitující poměry neumožňují užívání předmětných nemovitostí oběma vlastníky v poměru 1:1 (viz. znalecký posudek č. , Anonymizováno, ). Žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení za období od , datum, do , datum, , tj. 36 měsíců. Výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí odpovídá dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu obvyklému nájemnému (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Obvyklé nájemné bylo dodatkem č. , hodnota, k odhadu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, stanoveno na , částka, měsíčně a současně se na této částce obě strany shodly. Jelikož žalobce disponuje spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2, je nutné celkové bezdůvodné obohacení za uvedené období vydělit dvěma. Žalobci tak na bezdůvodném obohacení náleží celkem , částka, (10 000*36/2=65 630). Žalobci dále náleží úrok z prodlení z této částky, přičemž počátek prodlení od , datum, uvedený žalobcem, považuje soud za opodstatněný.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 a násl. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce by sice jakožto účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch, měl vůči žalované dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, avšak nebyla splněna povinnost stanovená v § 142a o. s. ř., tj. žalobce ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení nezaslal žalované výzvu k plnění předmětného nároku. Žalobce sice dne , datum, , tj. téměř 3 roky před podáním této žaloby, zaslal žalované výzvu k plnění, avšak tato se týkala jiné částky a jiného časového období. Za předžalobní výzvu nelze ani považovat emailovou korespondenci mezi zástupkyněmi účastníků řízení z roku 2022, neboť ani ta neobsahuje požadované náležitosti předžalobní výzvy (např. lhůtu k plnění). Současně soud neshledal důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by v souladu s § 142a o. s. ř. mohl náklady řízení žalobci přiznat. Soud přihlédl i k morálnímu aspektu v dané věci. V této souvislosti vzal v úvahu skutečnost, že žalovaná je matkou žalobce, která je poživatelkou starobního důchodu, přičemž již samotná žalovaná částka je v poměru k výši přiznaného starobního důchodu značná. Dále nelze přehlédnout, že žalovaná hradila žalobci dluhy za bratra žalobce, aniž by byla jeho ručitelkou. Též (prozatím nepravomocným) rozhodnutím zdejšího soudu, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení a současně byl nařízen prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Žalovaná se tak bude muset (v případě potvrzení uvedeného rozhodnutí krajským soudem) pravděpodobně ve svém vysokém věku z nemovitosti vystěhovat a hledat nové bydlení. S ohledem na tyto skutečnosti by navyšování konečné částky mohlo vést až do situace, kdy by se žalovaná dostala do stavu odkázanosti na pomoc a výživu dítěte, tj. žalobce.