6 C 153/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova sídlem adresa žalované 2. Česká republika - stát. instituce , IČO anonymizováno adresa žalované o ochranu rušení držby <b>I. Návrh, aby žalovaným bylo zakázáno provádění stavby a terénních úprav souvisejících se stavbou silnice I/33 – [obec] – obchvat, povolené rozhodnutím Odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje č.j. KUKHK [číslo] DS/2019-8 (TI) ze dne 20. 7. 2020, ve spojení s rozhodnutím Ministerstvo dopravy, Odboru pozemních komunikací, ze dne 9. 2. 2021, č.j. 132/2020-120STSP/5, a to na pozemcích doposud zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Náchod, na [list vlastnictví] pod parcelními čísly [anonymizováno] a [anonymizováno], pro kat. území [obec], [územní celek], okres [okres], se zamítá.</b> <b>II. Žalobci jsou povinni zaplatit každý jednou polovinou žalovanému 1) na náhradu nákladů řízení částku 6 776 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného 1).</b> <b>III. Žalobci jsou povinni zaplatit každý jednou polovinou žalovanému 2) na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.</b> 1. Žalobci se domáhají ochrany rušené držby, když navrhují, aby v řízení podle § 177 odst. 2 o.s.ř. zakázal soud žalovaným provádět stavbu a terénní úpravy související se stavbou silnice I/33 [obec] – obchvat. Žalobci tvrdí, že jsou spoludržiteli pozemkové služebnosti, která umožnila, aby panující pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] byl zpřístupněn z veřejné komunikace č. [anonymizováno] (dále jen veřejná komunikace) a to prostřednictvím pozemku služebného parc. [číslo] v témže katastrálním území (dále jen služebný pozemek) a přes pozemek parc. [číslo] v témže katastrálním území. [příjmení] služebnost ve formě práva cesty, zahrnující jak jízdu jakýmkoliv vozidlem, tak i právo chůze po celém služebném pozemku byla zřízena listinou z [datum], právo služebnosti bylo vloženo do katastru nemovitostí dne [datum]. Přístup z veřejné komunikace ke služebnému i panujícímu pozemku, jako i ke všem dalším pozemkům žalobců v téže lokalitě, které jsou uvedeny na plánku katastrální mapy a je vyznačen takto: služebností dotčené pozemky jsou označeny křížky, přilehlá veřejná komunikace šipkami. Pozemky vyšrafované byly do právní moci rozhodnutí o vyvlastnění části pozemků par.č [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců a to v režimu společného jmění manželů. Pozemek parc. [číslo] v témže k.ú. je ve výlučném vlastnictví žalobce.

2. Rozhodnutím Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 10. 5. 2021 č.j. KUKHK [číslo] MJ/2020-32, které bylo doručeno žalobcům dne 13. 5. 2021, čímž nabylo právní moci, bylo žalobcům mimo jiné odňato vlastnické právo k převážné části služebného pozemku nově označeného parc. [číslo] (odděleno z pozemku p. [číslo]) a vlastnické právo k části panujícího pozemku nově označeného parc. [číslo] (odděleno z pozemku p. [číslo]). Vlastnické právo přešlo na Českou republiku s příslušností hospodařit s majetku státu pro ŘSD ČR. – rozhodnutí o vyvlastnění se nikterak nevztahuje na věcné břemeno služebnosti, které je specifikováno shora.

3. Žalobci jsou jako spoludržitelé nemovité věci – předmětné služebnosti, ohroženi chystaným prováděním stavby silnice, povolené rozhodnutím Odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu Královéhradeckého kraje č.j. KUKHK [číslo] DS/2019-8 ze dne 20. 7. 2020, kterým byla povolena stavba I/33 [obec] – obchvat, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva dopravy, Odboru pozemních komunikací ze dne 9. 2. 2021, [číslo jednací]. Prováděním stavby silnice na vyvlastněné části pozemku panujícího i služebného vznikne faktická překážka, pro níž již nebude možno právo cesty – jízdy jakýmkoliv vozidlem či chůzí na zbylé části pozemků ve vlastnictví žalobců v dané lokalitě realizovat. Poté, kdy bylo vydáno pro přímého stavebníka –ŘSD ČR vyvlastňovací mezitímní rozhodnutí, již nebrání ničeho tomu, aby již započatá stavba pokračovala na vyvlastněných pozemcích žalobců. Dnem právní moci rozhodnutí o vyvlastnění (13. 5. 2021) tak odpadly všechny dosavadní překážky, které bránily tomu, aby ŘSD ČR započalo se stavbou, která mu byla dříve povolena, neboť do té doby byli žalobci jako vlastníci chráněni. Žalobci se domáhají práva na ochranu držby ve lhůtě stanovené v § 1008 o.z., neboť tato lhůta započala dnem 13. 5. 2021.

4. Žalobci své právo věcného břemene – služebnosti namítali v řízení o vydání stavebního povolení, tak v řízení o vyvlastnění. Ve správních řízeních nebylo k této námitce přihlíženo, dle žalobců se správní orgány s námitkou řádně nevypořádaly.

5. K pasivní legitimaci žalovaných uvádějí žalobci, že žalovaný 1) je přímým stavebníkem předmětné stavby ohrožující právo služebnosti žalobců a právnickou osobou, v jejíž prospěch bylo vydáno stavební povolení. Žalovaný 2) je zřizovatelem žalovaného 1), tj. osobou, které je ŘSD ČR ze své činnosti stavebníka plně odpovědné. Současně je stát budoucím vlastníkem stavby. Realizace stav by je prováděna se souhlasem žalovaného 2). Žalovaný je tak nepřímým ohrožujícím rušitelem práva držby žalobců, které je předmětem daného řízení.

6. Žalovaný 1) ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil následovně: Žalovaný 1) uvedl, že žalobci se pokoušejí nesprávně využít instituty civilního práva a civilní soudní řízení, aby brojili proti správním řízením a v nich vydaným rozhodnutím. Žalobce se fakticky ohrazují proti důsledkům správního rozhodnutí – mezitímního rozhodnutí o vyvlastnění. Jeho soudní přezkum však přísluší správnímu soudu. Žalovaný uvádí, že v rámci řízení o stavebním povolení ke stavbě byly řádně vypořádány všechny námitky žalobců, tedy stavební, postupoval cestou práva, přičemž vliv stavby na okolní prostředí včetně práv žalobců byl v řízení řádně posuzován. Žalobci netvrdí ani neprokazují žádný faktický zásah, který by hrozil nebo nastal jejich služebnosti, netvrdí tedy jak je svémocně jejich držba rušena.

7. Dle žalovaného 1) není do držby služebnosti žalobců nijak zasaženo ani zásah nehrozí. Žalobci se domáhají služebnosti popsané shora. Žalobci se nároku domáhají výhradně z titulu držby služebnosti nikoliv z titulu jejich vlastnického práva k předmětným pozemkům. Žalobcům bylo výše citovaným rozhodnutím Krajského úřadu královéhradeckého kraje ze dne [datum] odňato vlastnické právo k převážné části pozemku [anonymizováno] a to oddělená a vyvlastněná část nově označená p. [číslo] vlastnické právo k části pozemku [anonymizováno] a to oddělená a vyvlastněná část nově označená p. [číslo]. Vlastnické právo přešlo na Českou republiku. Na základě služebnosti mají žalobci jako vlastníci panujícího pozemku oprávnění jezdit po pozemku služebném, tj. parc. [číslo]. Taková služebnost však nezakládá žádné právo na pokračování cesty přes pozemek parcelní [číslo] v témže k.ú., jak žalobci tvrdí v žalobě. [příjmení] pozemku [číslo] nemůže služebností poskytnout ani právo na připojení k veřejné pozemní komunikaci, to může být založeno jedině povolením silničního správního úřadu podle § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, nikoliv soukromoprávní služebností. Žalobci se snaží tvrdit, že obsahem tvrzené služebnosti je umožnění přístupu na pozemek 183 z veřejné komunikace. To však z obsahu služebnosti neplyne. Držba tvrzení služebnosti opravňuje žalobce výhradně k právu cesty a jízdy mezi pozemkem [anonymizováno] a [anonymizováno]. Toto právo není dle žalovaného 1) zahájením stavby nijak dotčeno. Mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] bude stále možno volně projíždět a procházet v rozsahu, který není dotčen rozhodnutím o vyvlastnění. Služebný pozemek p. [číslo] nesousedí s komunikací č. [anonymizováno]. Služebnost, na kterou žalobci odkazují, nezahrnuje práva k užití pozemku p. [číslo] především ani právo na zpřístupnění panujícího či služebného pozemku z veřejné komunikace č. [anonymizováno]. Takové právo nemůže být předmětnou služebností založeno. Na pozemku p. [číslo] žádná služebnost ve prospěch pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] nevázne. Žalovaný namítá, že zahájením stavby nemůže dojít k zásahu do držby služebnosti žalobců ani k jejímu ohrožení. Žalobci ani netvrdí žádné konkrétní zásahy či ohrožení.

8. Žalovaný 1) dále namítá, že žalobci namítají nemožnost jízdy na jejich zbylé pozemky v důsledku vyvlastnění. To ale není relevantní argument pro toto civilní řízení. K případnému omezení přístupu nevede realizace stavby, ale pozbytí vlastnického práva žalobců z titulu rozhodnutí o vyvlastnění. Otázka zániku připojení pozemků, jichž se služebnost týká, nemůže být předmětem tohoto řízení. Pozemky byly vyvlastněny jen v nezbytném rozsahu. Stavba nezasáhne možnost průjezdu a průchodu mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo]. Proto žalovaný 1) nemohl a nemusel žádat vyvlastnění celých pozemků uvedených čísel, včetně služebnosti. Žalobci se naopak mohli domáhat rozšíření vyvlastnění i na další jejich práva a nemovitosti, která by se vyvlastněním stala obtížně upotřebitelná. To neučinili. Žalovaná 1) dále poukazuje na skutečnost, že dle § 6 zákona o vyvlastnění vyvlastněním spočívajícím v odnětí vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě zanikají všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě. Služebnost, ochrany jejíž držby se žalobci domáhají tak v rozsahu, který se týká vyvlastněných částí pozemku p. [číslo] p. [číslo] zanikla a takový zánik práv není nutno uvádět ve výroku rozhodnutí.

9. Žalovaný 1) dále namítá, že žalobci služebnost fakticky nevyužívají. Pozemky jsou spolu se sousedními pozemky obdělávány jako jeden funkční celek. Přístup k nim je a historicky byl zajišťován jiným způsobem, než který se snaží žalobci nyní tvrdit. Přístup nebyl realizován přes pozemek p. [číslo] ale skrze jiné pozemky s napojením na veřejnou pozemní komunikaci v jiném místě, jak je viditelné ze stop zemědělských strojů z historických leteckých snímků a z foto mapy katastru nemovitostí. Předmětnou stavbou tedy nemůže být fakticky zasaženo do služebnosti žalobců, když žalobci tuto ani nevyužívají. Dle názoru žalovaného 1) byla služebnost zřízena jen ve snaze o obstrukce při realizaci veřejně prospěšné stavby. Žalobci se snaží o zjevné zneužití práva a to nepožívá právní ochrany.

10. Žalovaný 2) navrhl zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnil takto: Žalovaný 2) předně namítá nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného 2). Žalovaný 2) držbu žalobců žádným způsobem neruší. Žalobci dovozují pasivní legitimaci žalovaného 2) z tvrzeného souhlasu s prováděním stavby. Žalovaný 2) neví, jaký souhlas mají na mysli, ale i v případě souhlasu žalovaného 2) se stavbou nedochází tímto k rušení držby žalobců. Veškeré činnosti související se stavbou realizuje žalovaný 1), terý také samostatně jedná před soudy ve věcech týkajících se majetku státu.

11. Žalovaný 2) dále namítá, že žalobcům nesvědčí na vyvlastněných pozemcích právo držby, neboť vyvlastněním zanikla všechna práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě (§ 6 z.č. 184/2006 Sb.). Žalovaný 2) dále uvádí, že věcná břemena váznoucí na pozemcích, které jsou nadále ve vlastnictví žalobců, nejsou realizací stavby nijak rušena. Skutečnost, že pozemek mezuje s veřejnou komunikací, neznamená, že je z ní zřízen sjezd ve smyslu § 10 z.č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Věcné břemeno, jak bylo žalobci zřízeno, nedává žalobcům právo na zachování příjezdu z veřejné komunikace. Žalobci nedoložili ani existencí stávajícího sjezdu – přístupu na jejich pozemky ani to, že by stavbou byl takový přístup k jejich pozemkům odejmut. Žalobci netvrdí, jaký konkrétní zásah do jejich držby – práva věcného břemene předmětná stavba má. Služebný pozemek par.č. [číslo] k.ú. [obec] se silnicí [anonymizováno] v k.ú. [obec] nesousedí a věcné břemeno tedy není způsobilé přístup ke komunikaci zajistit. Žalobci usilují i o zápis věcného břemene k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec]. Takové věcné břemeno však dosud není zapsáno ve veřejném seznamu a tudíž nevzniklo a nelze jej rušit.

12. Soud v dané věci rozhodl bez nařízeného jednání (§ 177 odst. 1 o.s.ř., neboť má k dispozici žalobní tvrzení, vyjádření žalovaných i připojené listinné důkazy. Jiné důkazy nebyly navrhovány. Soud rozhoduje ve věci usnesením. Lhůta pro rozhodnutí je stanovená v ustanovení § 177 odst. 1) o.s.ř. Nařízením jednání by byly zvyšovány náklady řízení.

13. Soud si je vědom návrhu žalobců na postup podle § 177 odst. 2 o.s.ř. Ze žalobního tvrzení však zcela jednoznačně vyplývá, že žalobci se domáhají ochrany rušené držby práva služebnosti průchodu a průjezdu a netvrdí, že by bylo ohroženo jejich vlastnické právo. Problematiku vyvlastnění neřeší civilní soukromé právo, ale právo veřejné, kde je věcně příslušný k rozhodování správní soud. Cestou soukromoprávní ochrany rušené držby nelze napadat veřejnoprávní rozhodnutí o vyvlastnění. V daném případě tedy zcela jednoznačně nejde dle názoru soudu o ochranu vlastnické práva žalobců, které by bylo rušeno stavbou, ale o ochranu práva z věcného břemene, služebnosti chůze a jízdy. Soud tedy je toho názoru, že postupuje podle § 177 odst. 1 o.s.ř.

14. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.

15. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

16. Podle § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a věc uvedl v předešlý stav.

17. Podle § 1004 ods.t 1 o.z. je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § [číslo] a nezajistí-li se proti němu stavebním cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestli ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit měl.

18. Výklad shora uvedených zákonných ustanovení podal Ústavní soud ČR v nálezu z [anonymizováno] [ústavní nález]. V něm uvádí mimo jiné toto: Přestože předmětné řízení je součástí právního řádu teprve od 1. 1. 2014, lze při jeho uchopení zčásti vycházet z rozhodovací praxe vztahující se k dnes již neúčinné ochraně pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku z roku 1964. Platný je tak například závěr Nejvyššího soudu, vyjádřený v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]: "Ochrana pokojného stavu, upravená v § 5 obč. zák. (1964), je modifikovaným způsobem ochrany držby (posesorní ochrany), kterou znal již obecný občanský zákoník z roku [číslo] a ke které se vrací i nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. Jejím předmětem není ochrana práva, ale pokojného stavu. Předpokladem pro poskytnutí ochrany je, že návrh je podán v době, kdy jde o aktuální zásah do pokojného stavu; pokud se nový stav, vyvolaný zásahem, stal pokojným, ochranu nelze poskytnout. Nárok na ochranu pokojného stavu má jiný skutkový základ a ostatně i jiný účel než ochrana práva; nelze dovodit, že by ten, kdo žádá ochranu pokojného stavu, musel současně žádat i o ochranu práva. Z uvedeného mimo jiné plyne, že žaloba z rušené držby (též "posesorní žaloba") poskytuje prozatímní ochranu posledního faktického stavu, nikoli stavu právního (tedy nikoli subjektivního práva) (bod 13odůvodnění nálezu) … Obecný soud nezkoumá v řízení o žalobě z rušené držby předběžné hmotněprávní otázky (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou (srov. např. usnesení sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum]). Uvedené řeší soud případně až v následném petitorním řízení (o určení vlastnického práva, vydání neprávem zadržované věci, její součásti, vyklizení prostor atp.), vyvolaném žalovaným na ochranu jeho vlastnického práva. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobce prokázal, že je držitelem věci a že žalovaný jeho držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Obranu žalovaného tak zásadně mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 o. z.), neexistence žalobcovy držby, případně popření skutečnosti, že držba žalobce byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. V případě vypuzení držitele může žalovaný podle § 1007 odst. 1 o. z. ještě namítat, že žalobce nabyl držbu nepravou nebo že jej z držby vypudil. Námitky petitorního charakteru, např. že rušitel je vlastníkem, nejsou však v posesorním sporu pro rozhodnutí soudu zásadní (bod 17 odůvodnění nálezu).

19. Žalobci tvrdí, že je rušeno právo služebnosti jízdy a chůze přes služebný pozemek parc. [číslo] ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo]. Toto právo služebnosti je založeno dohodou žalobců, kteří jsou vlastníky (společné jmění manželů) uvedených pozemků (služebného i panujícího) a toto právo si zřídili sami sobě dohodou ze dne 30. 7. 2020. Žalobci z této služebnosti dovozují zajištění přístupu k pozemku parc. [číslo] z veřejné komunikace č. [anonymizováno] v k.ú. [obec] a to přes pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalobce a). Soud ve shodě s názorem žalovaných, se s tímto výkladem žalobců neztotožňuje. Výše označená služebnost zajišťuje jen a pouze služebnost cesty přes pozemek par.c [číslo] na pozemek parc. [číslo]. V době zřízení věcného břemene byli žalobci vlastníky výše označených pozemků ve větším rozsahu, než je současná výměra těchto pozemků. Vlastnické právo k částem pozemků oddělených z pozemkových parcel [číslo] jim bylo pravomocně odňato v řízení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 10. 5. 2021 č.j. KUKHK [číslo] [spisová značka], které bylo doručeno žalobcům dne 13. 5. 2021, čímž nabylo právní moci. Odňaté pozemky byly odděleny z pozemků ve vlastnictví žalobců a to p. [číslo] z pozemku p. [číslo] p. [číslo] z pozemku p. [číslo]. Právo z věcného břemene váznoucí na původních pozemcích p. [číslo] však s odkazem na ustanovení § 6 z.č. 184/2006 Sb. o vyvlastnění na nově vzniklých pozemkových parcelách zaniklo ex lege. Není nutné, aby tato skutečnost byla vyjádřena ve výroku mezitímního rozsudku, kterým byly nemovitosti vyvlastněny. Na nově vzniklých pozemcích p. [číslo] věcné břemeno nevázne. Žádná držba žalobců tedy nemůže být na těchto pozemcích rušena. Zbývající části původních pozemků p. [číslo] jsou nadále ve společném jmění žalobců a právo věcného břemene není nijak stavbou, jejíhož zastavení se žalobci domáhají, dotčeno. Stavba na těchto pozemcích realizována nebude. I nadále je možné užívat služebný pozemek ve prospěch panujícího pozemku k k chůzi a jízdě, jak bylo sjednáno. Dle uvedené služebnosti je možné využívat k chůzi a jízdě celý pozemek bez omezení a toto právo není žalovanými rušeno. Tvrzení žalobců, že označenou služebností mají zajištěný přístup na pozemky p. [číslo] není ničím doloženo. Samotné věcné břemeno jim toto právo nedává. S veřejnou komunikací sousedí pozemek p. [číslo]. Na tomto pozemku tvrzené věcné břemeno nevázne ani není v jeho prospěch zřízeno.

20. Držba na nově vzniklých pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [obec] žalobcům nesvědčí, neboť věcného břemeno, po oddělení těchto pozemků a odnětí vlastnického práva žalobců k těmto pozemkům, ze zákona zaniklo a to dle § 6 z.č. 184/2006 Sb. Držba žalobců na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] činností žalovaných rušena není. Na těchto pozemcích není stavba realizována. Věcným břemenem, na základě jehož existence žalobci své právo dovozují, jim nezakládá právo přístupu z veřejné komunikace na pozemek služebný ani na pozemek panující. S veřejnou komunikací sousedí jiný pozemek, který však není dle tvrzeného věcného břemene ani pozemkem služebným ani pozemkem panujícím. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalovaného 1), že fakticky služebný pozemek k jízdě a chůzi z veřejné komunikace užíván nebyl, jak dokládají letecké snímky z roku 2020 2015 2011, 2006, 2003 a ortofoto z katastru nemovitostí. Soud se přiklání k názoru žalovaných, že věcné břemeno zřídili žalobci pouze účelově, ve snaze brojit proti správním rozhodnutím, když v době, kdy věcné břemeno zřídili, již probíhalo řízení o povolení stavby a o vyvlastnění. Žalobci fakticky ve své držbě nijak rušeni nejsou. Soud tedy uzavřel, že k rušení držby žalobců nedochází a to z důvodů výše uvedených shora. Žalovaný 1), který realizuje stavbu, se nechová svémocně. Pozemky, původně patřící žalobcům byly vyvlastněny, věcné břemeno na nich váznoucí ze zákona zaniklo a stavba, jejíhož provádění se žalobci domáhají, byla povolena v rámci správního řízení- č.j. KUKHK [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci 26. 2. 2021. Realizovanou stavbou není dotčeno vlastnické právo žalobců. Respektive jejich vlastnické právo bylo dotčeno rozhodnutím o vyvlastnění č.j. KUKHK [číslo] [spisová značka], které nabylo právní moci 13. 5. 2021. Proti tomuto rozhodnutí však nelze brojit v soukromoprávním řízení u civilního soudu. Jedná se o řízení veřejnoprávní, kde je pravomoc soudu správního.

21. Z rozhodnutí o vydání stavebního povolení je zjištěno, že žalobci svoji námitku ohledně věcného břemene uplatnili a správní úřad se s ní vypořádal. Soud v tomto řízení není oprávněn odůvodnění správního úřadu posuzovat, to je předmětem správního řízení. Taktéž úřad, který rozhodl o vyvlastnění, se zabýval námitkou žalobců. Pokud žalobci namítají, že nedostatečně, není to opět předmětem přezkumu soudu civilního. Soud v rámci civilního řízení není věcně příslušný k řešení námitek žalobců, které se týkají vyvlastnění a povolení stavby, tyto námitky může řešit jen soud správní. Soud tedy v této věci dodává, že stavebník se cestou práva zajistil proti námitkám ohledně držby nemovité věci a to věcnému břemeni služebnosti cesty.

22. Žaloba tedy byla zamítnuta a to bez nařízení jednání, když tento postup je v souladu s ustanovením § 176 a 177 o.s.ř.

23. Soud je toho názoru, že dalšími námitkami žalovaných se v tomto řízení nelze zabývat, neboť jejich prokazování by bylo nad rámec tohoto řízení.

24. Soud se ztotožňuje s námitkou žalovaného 2), když tento namítá, že pro daný spor není pasivně legitimován. Žalovaný 2) fakticky stavbu nerealizuje, držbu žalobců neruší ani nemůže rušit. V dané věci není v hmotněprávním poměru se žalobci.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný 1) je zastoupen advokátem. Náleží mu náhrada nákladů za zastoupení advokátem za 2 úkony právní pomoci dle vyhl. 177/96 Sb. dle § 11 odst. 1 písm. a) ,d) v sazbě dle § 9 odst. 3 písm. d) cit. vyhl., tj. 2 500 Kč za úkon,, tj. 5 000 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč a 21% DPH, tj. 6 776 Kč. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 1) uvedenou částku každý ½ a to k rukám právního zástupce žalovaného 1) ve lhůtě podle § 160/1 o.s.ř. Žalovaný 2) má právo na náhradu paušálních nákladů podle § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Paušální náklady za dva úkony po 300 Kč činí 600 Kč. Žalobci jsou povinni zaplatit tyto náklady každý ½ k rukám žalovaného 2) a to ve lhůtě podle § 160/1 o.s.ř.

26. Soudní poplatek byl uhrazen.