6 C 164/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 75 040 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 40 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, do úplného zaplacení.

II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci další částku ve výši 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 000 Kč od datum do zaplacení a další částku ve výši 19 040 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne datum. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost Anonymizováno právnická osoba. (dříve právnická osoba) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru.

2. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností Anonymizováno právnická osoba. (dříve právnická osoba) jako postupitelem a společností Anonymizováno právnická osoba. jako postupníkem. Následně byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností Anonymizováno právnická osoba. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem.

3. Původní věřitel uzavřel prostřednictvím webových stránek Anonymizováno.Anonymizováno (dříve Anonymizováno) smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč bezhotovostně převodem na bankovní účet, variabilní symbol odpovídal rodnému číslu bez lomítka. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, byla upomínána a dne datum byla informována o zesplatnění úvěru a vyzvána k okamžité úhradě. Do prodlení se dostala dne datum. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny, který požaduje žalobce za jeden kalendářní měsíc. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% p.d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobce žádá smluvní pokutu od počátku prodlení do data odeslání předžalobní výzvy. Žalobce žádá zaplacení jistiny ve výši 40 000 Kč, smluvní úrok v částce 16 0000 Kč a smluvní pokutu v částce 19 040 Kč.

4. Žalobce navrhoval rozhodnutí sporu na základě listin. Žalovaná s tímto postupem souhlasila konkludentně.

5. Po provedeném dokazování listinnými důkazy soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:

6. Poskytnutí částky 4 000 Kč žalované dokládá potvrzení o platbě na účet, který je uveden ve smlouvě, platba ze dne datum částka 4 000 Kč a platba z téhož dne, částka 36 000 Kč.

7. Smlouva o spotřebitelském úvěru Anonymizováno dokládá smluvní vztah mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou. Smlouva byla uzavřena dne datum. Ve smlouvě je sjednán úrok 40 % p.m., úvěr měl být splácen ve splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně, sjednaná RPSN 5 494 %.

8. O zkoumání úvěruschopnosti žalované netvrdil žalobce ničeho. Nedoložil žádné listiny, nedoplnil tvrzení, ačkoliv byl k tomu soudem vyzván.

9. Z výpisu z účtu zjistil soud, že na účet poskytovatele úvěr byla uhrazena částka 1 000 Kč a to dne datum. Platba je označena variabilním symbolem, který byl určen ve smlouvě pro splácení.

10. Z výpisu z účtu žalované za období od datum do datum má soud za prokázané, že žalovaná čerpala finanční prostředky od jiných nebankovních společností a také vynakládala finanční prostředky na hry a sázky.

11. Aktivní legitimace žalobce je doložena smlouvami o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

17. Při výkladu konkrétního ustanovení zákona lze k závěru o jeho smyslu a obsahu dospět pouze kombinací gramatického, logického, systematického, teleologického a případně historického a komparativního výkladu.

18. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. jméno FO smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

19. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 z. s. ú. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 z. s. ú. uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze právnická osoba vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. adresa: právnická osoba. Beck, 2017, s. 436-440).

20. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů "lichvářských" úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. V daném případě nelze Smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že ze strany poskytovatele úvěru došlo k pečlivému posouzení schopnosti úvěr žalovanou splácet. Žalobce o zkoumání úvěruschopnosti žalované nic netvrdil a to ani po výzvě soudu, která mu byla zaslána. Nedoložil žádné listinné důkazy, které by zkoumání úvěruschopnosti žalované prokazovaly. Žalovaná nebyla aktivně tázána, zda v době před žádostí o úvěr čerpala finanční prostředky od jiných nebankovních společností. Pokud by si poskytovatel úvěru skutečně vyžádal výpis z účtu žalované za období před žádostí o úvěr, zjistil by skutečnosti, které by vylučovaly závěr o schopnosti žalované úvěr řádně splatit. Po zhodnocení předložených důkazů o zkoumání úvěruschopnosti žalované, které hodnotí soud jako nedostatečné a jen formální, považuje danou smlouvu soud od počátku za neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost Smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. To je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalované.

22. Dalším důvodem vedoucím k závěru o absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy je sjednaný úrok, který je nepochybně lichevní, v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok ve výši 40 % p.m., tedy 480 % p.a. je zcela nepochybně lichevní, stejně tak RPSN ve výši 5 494 %.

23. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).

24. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalované.

25. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě neplatné Smlouvy částku 40 000 Kč. Tvrdil, že žalovaná nezaplatila žádnou částku. Žalovaná o realizaci plateb netvrdila nic. Soud vyhověl žalobě částečně ohledně požadavku na vrácení poskytnuté jistiny a zavázal žalovanou k úhradě jistiny ve výši 40 000 Kč. Ohledně této částky soud žalobě vyhověl, neboť v této výši se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila.

26. Soud rozhodl o splatnosti tak, že uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Splátky jsou přiznány pod ztrátou výhody splátek, když podle § 1931 o.z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

27. Ohledně požadavku na zaplacení dalších částek byla žaloba zamítnuta, zamítnut byl i požadavek na úhradu úroků z prodlení, neboť žalovaná dosud v prodlení s plněním není.

28. Výše splátek je přiměřená s ohledem na výši pohledávky, a má za to, že dojde k dostatečnému rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase, když žalovaná by měla být takovou částku schopna splácet.

29. Právo na náhradu nákladů řízení nebylo žalobci přiznáno s odkazem na ustanovení § 142a o.s.ř., kdy nebyla zaslána řádná výzva k plnění. Soud nepovažuje předžalobní upomínku na účinnou, neboť žalobce vyzýval žalovanou k plnění zcela jiných částek, než které byly předmětem žaloby a domáhal se plnění ze smlouvy, která je ale hodnocena jako absolutně neplatná. Dále s odkazem na ustanovení § 150 o.s.ř., kdy soud okolnosti zvláštního zřetele hodné spatřuje ve skutečnosti, že žalobce si měl a mohl být vědom nedostatku zkoumání úvěruschopnosti žalované, a tedy neplatnosti smlouvy, ale přesto požadoval plnění na základě neplatné smlouvy. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo může podat exekuční návrh podle z.č. 120/2001 Sb.