6 C 173/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 109 444,66 Kč s příslušenstvím (úvěr) <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 109 444,66 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 129,18 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 109 444,66 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 857,54 Kč, s úrokem ve výši 10,8 % ročně z částky 109 444,66 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 432 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 domáhala zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo], která byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne 29. 6. 2015. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu 200 000 Kč Součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v 84 měsíčních anuitních splátkách ve výši 3 390 Kč, vždy 15. dne v měsíci, počínaje 15. 7. 2015. Úroková sazba byla sjednána ve výši 10,80 % p. a. Smlouvou bylo současně sjednáno pojištění úvěru, za poplatek ve výši 153 Kč měsíčně. Peněžní prostředky byly žalované bezhotovostně převedeny na její běžný účet č. [bankovní účet] dne 29. 6. 2015. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti ze smlouvy a byla v prodlení s úhradou více než dvou měsíčních splátek. Žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky z uvedené smlouvy za okamžitě splatné ke dni 15. 10. 2019 O zesplatnění úvěru byla žalovaná informována dopisem ze dne 17. 10. 2019. Žalovaná závazek vůči žalobkyni nesplnila, ačkoliv byla k plnění opakovaně vyzývána. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 30. 6. 2020.

2. Žalobkyně žádá k zaplacení jistinu ve výši 108 638,66 Kč, poplatky ve výši 806 Kč, smluvní úrok zkapitalizovaný ke dni 20. 7. 2020 v částce 12 857,54 Kč, zákonný úrok z prodlení zkapitalizovaný ke dni 20. 7. 2020 v částce 6 129,18 Kč, smluvní úrok ve výši 10,80 % ročně z částky 109 444,66 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 109 444,66 Kč od 21. 7. 2020 do zaplacení.

3. K návrhu žalobkyně byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému řádným způsobem doručit, a proto elektronický platební rozkaz Obvodní soud pro Prahu 1 zrušil.

4. Následně Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil svou místní nepříslušnost, neboť dluh uplatňovaný žalobou nevznikl z podnikatelské činnosti žalované, a proto nemohla být mezi účastníky sjednána doložka o místní příslušnosti soudu k řešení sporů vyplývajících z jejich právního vztahu. Obvodní soud pro Prahu 1 postoupil věc Okresnímu soudu v Náchodě, jakožto soudu místně příslušenému.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zůstala nečinná, konkludentně tedy také souhlasila s rozhodnutím věci na základě listin. Doručení žaloby i výzvy k vyjádření považuje soud za doručené s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), které upravuje doručování písemností do vlastních rukou, nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že v místě bydliště evidovaného v centrální evidenci obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit.

6. Žalobkyně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a proto soud rozhodl postupem dle § 115a o. s. ř.

7. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy, a to podle konkrétních smluvních podmínek. Žalobní tvrzení prokazuje předložená úvěrová smlouva, žádost o poskytnutí úvěru, předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru i úvěru ke kreditní kartě výpis z účtu, přehled úvěrového účtu, oznámení o zesplatnění úvěru, výzva k zaplacení dluhu, poslední výzva k zaplacení dluhu a předžalobní výzva. Úvěrová smlouva obsahuje ujednání, která uvádí žalobkyně v žalobním tvrzení. Ve smlouvě byl sjednán úrok za čerpaný úvěr. Poskytnutí úvěru dokládá výpis z účtu. Opakované upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru dokládají žalobní tvrzení o porušení úvěrové smlouvy. Žalovaná zůstala nečinná, k žalobnímu tvrzení se nevyjádřila, netvrdila žádné skutečnosti na obranu proti uplatněnému nároku, ačkoliv byla soudem k vyjádření vyzvána. Listiny se dostaly do sféry vlivu žalované, k její tíži jde skutečnost, že si nezajistí vyzvedávání písemností na adrese trvalého bydliště nebo neuvede v evidenci obyvatel adresu pro doručování.

8. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

11. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Žalobkyně prokázala svá tvrzení důkazy shora uvedenými. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, vzájemně tvoří logický celek. O podmínkách smlouvy byla žalovaná náležitě poučena a informována. Soud neshledává ve smlouvě žádná nepřiměřená ujednání. Požadovaný úrok odpovídá sazbám jiných poskytovatelů zápůjček nebo úvěrů. Podmínky spotřebitelského úvěru byly žalované řádně a srozumitelně oznámeny, jsou obsaženy ve smlouvě. Žalovaná zůstala zcela nečinná. Smlouva je v souladu § 2395 o. z. a násl. Žalovaná dluh nesplnila. Soud proto uzavřel, že žaloba byla podána důvodně a v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně a v souladu se zákonem sjednána smlouva úvěru a sjednaná částka úvěru byla žalované bezhotovostně poskytnuta – převedena na její účet. Žalobkyně dodržela potřebná upozornění pro spotřebitele. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když prostředky čerpané jako úvěr nevrátila ve sjednané lhůtě a neuhradila řádně sjednaný úrok a poplatky. Z důvodů porušení smluvních podmínek žalobkyně celý dluh - jistinu včetně úroků a poplatků zesplatnila.

17. Lhůtu k plnění určit soud tak jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, neboť žalovaná zůstala nečinná, neprojevila žádnou snahu o řešení situace a není tedy důvod, aby soud stavil lhůtu k plnění delší. Ačkoli se jedná o poměrně vysoké částky, které má žalovaná uhradit žalobkyni, bez snahy o splnění povinností ze strany žalované není důvod prodlužovat lhůtu k plnění a případně k dalšímu vymáhání a tím znevýhodňovat žalobkyně.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 25 432 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 378 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 109 444,66 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 400 Kč ve výši 3 654 Kč.