6 C 180/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované společnosti 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 zastoupený Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 o zaplacení příslušenství ve výši 22 213,45 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (kupní smlouva)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku příslušenství 22 092,36 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky.

III. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci příslušenství ve výši 121,09 Kč a částku 10 706,40 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 55 370,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení částky 203 335,70 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi ním a žalovaným byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva s žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím., jejímž předmětem byl závazek dodat žalovanému zboží a) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 116 ks; b) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 12 kusů; c) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 48 ks; d) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 24 ks; e) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 900 kusů. Žalobce dodával žalovanému zboží po třech částech na základě vyžádání žalovaného. Za zboží dodané dne , datum, byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, na částku ve výši 168 055,69 Kč (Faktura I), za zboží dodané dne , datum, byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, na částku ve výši 54 740,40 Kč (Faktura II) a za zboží dodané dne , datum, byla žalovanému vystavena faktura č. , hodnota, na částku ve výši 130 595,30 Kč (Faktura III). Žalovaný provedl ve prospěch žalobce celkem , hodnota, částečných úhrad Faktury I, a to konkrétně 25 000 Kč dne , datum, , 25 055,69 Kč dne , datum, , 25 000 Kč dne , datum, , 25 000 Kč dne , datum, a 50 000 Kč dne , datum, . Dále již ničeho neuhradil. Žalobce dne , datum, zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., ani poté ale žalovaný dlužné částky neuhradil. V důsledku toho žalobce požaduje taktéž úhradu částky ve výši 11 906,40 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávek. Žalobce se snažil s žalovaným uzavřít dohodu o uznání dluhu, na jejímž základě by došlo k úhradě dlužné částky ve splátkách, k čemuž však nedošlo.

2. Přípisem ze dne , datum, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 100 335,70 Kč, jelikož v této výši žalovaný dlužnou částku uhradil. Přípisem ze dne , datum, následně vzal žalobce žalobu zpět i co do částky ve výši 103 000 Kč, čímž došlo ke zpětvzetí žaloby v celém rozsahu jistiny. Žalobce však nadále požaduje částku náhrady nákladů za uplatnění pohledávek ve výši 11 906,40 Kč a příslušenství jistiny, které vyčíslil na 22 213,45 Kč.

3. Žalovaný se k věci vyjádřil přípisem ze dne , datum, tak, že dluh na příslušenství jistiny uznává ale jen do výše 21 811,05 Kč, v celé výši pak neuznává náhradu nákladů za uplatnění pohledávek ve výši 11 906,40 Kč. Dále žalovaný uvádí, že celý soudní spor je ze strany žalobce zbytečný, jelikož žalovaný své závazky pravidelně hradil. Proto žalovaný navrhuje, aby soud zvážil v případě úhrady nákladů řízení u dvou úkonů zpětvzetí žaloby snížení hodnoty úkonu o 50 %.

4. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, žalovaný uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání. S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila i strana žalující. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

6. Objednávkovým dokladem na č. l. 8 spisu a potvrzením objednávky – kupní smlouvou na č. l. 10 spisu má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobcem objednávku – kupní smlouvu na dodání zboží, konkrétně a) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 116 ks; b) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 12 kusů; c) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 48 ks; d) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 24 ks; e) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – 900 kusů.

7. Fakturami a dodacími listy na č. l. 11 až 15 spisu má soud za prokázané, že žalobce dodal žalovanému předmětné zboží a žalovaný byl povinen uhradit na faktuře č. , hodnota, částku ve výši 168 055,69 Kč, na faktuře č. , hodnota, částku ve výši 54 740,40 Kč a na faktuře č. , hodnota, částku ve výši 130 595,30 Kč.

8. Výpisem z účtu na č. l. 16 spisu má soud za prokázané, že žalovaný žalobci uhradil na Fakturu I (faktura č. , hodnota, ) 25 000 Kč dne , datum, , 25 055,69 Kč dne , datum, , 25 000 Kč dne , datum, , 25 000 Kč dne , datum, a 50 000 Kč dne , datum, .

9. Předžalobní výzvou ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětné pohledávky ve smyslu § 142a o. s. ř.

10. Neuzavřenou dohodou o uznání dluhu na č. l. 19 až 26 spisu a e-mailovou komunikací na č. l. 27 až 29 spisu má soud za prokázané, že žalobce vyvíjel úsilí uzavřít s žalovaným dohodu o uznání dluhu.

11. Fakturou č. , tel. číslo, na č. l. 30 má soud za prokázané, že žalobci byla za vyhotovení předžalobní výzvy žalovanému vyfakturována částka ve výši 11 906,40 Kč , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, .

12. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

13. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

14. Žalobce s žalovaným uzavřeli kupní smlouvu, ve které se žalobce zavázal žalovanému dodat předmětné zboží a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit kupní cenu. , adresa, bylo žalovanému dodáváno ve třech dodávkách, na jejichž základě byly vyhotoveny tři faktury na částky ve výši 168 055,69 Kč (Faktura I), 54 740,40 Kč (Faktura II) a 130 595,30 Kč (Faktura III). Žalovaný na Fakturu I uhradil v pěti platbách celkem , hodnota, Kč, dále však již žalobci ničeho neuhradil i přes předžalobní výzvu žalobce či snahu žalobce o uzavření dohody o uznání dluhu, na základě které by žalovaný mohl dluh hradit ve splátkách. Po zahájení soudního řízení žalovaný ve dvou platbách ve výši 100 335,70 Kč a 103 000 Kč celou žalovanou jistinu uhradil. Žalobce ale dále požaduje příslušenství uhrazené jistiny, kterého se domáhá ve výši 22 213,45 Kč a náhradu nákladů za uplatnění dlužných částek ve výši 11 906,40 Kč společně s náklady řízení.

15. Po právní stránce posuzuje soud žalobu podle následujících ustanovení:

16. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

17. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

18. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč.

23. Na základě provedených důkazů považuje soud žalobu za důvodnou co do již uhrazené jistiny a za částečně důvodnou, pokud jde o příslušenství jistiny a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

24. Jelikož již byla celá původně žalovaná jistina ve výši 203 335,70 Kč uhrazena a žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět, zabýval se soud pouze nároky žalobce na úhradu příslušenství, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení.

25. Pokud jde o úhradu příslušenství, konkrétně úroku z prodlení z již zaplacené jistiny, tak strana žalující i strana žalovaná jeho existenci uznává, proto soud nepovažuje za nutné dále v odůvodněné rozsudku zdůvodňovat přiznání příslušenství žalobci a omezí se toliko na zdůvodnění konkrétní přiznané výše. Žalobce ve svém přípisu ze dne , datum, vyčíslil výši příslušenství na 22 213,45 Kč, žalovaný pak existenci dluhu na příslušenství vůči žalobci svým přípisem ze dne , datum, uznal co do výše 21 811,05 Kč, přičemž obě strany podložily tvrzené výše svými výpočty. Soud nepovažuje za správný ani jeden z výpočtů, které mu strany předložily. V obou lze nalézt chyby v počátku prodlení (např. žalobce počítá s dnem splatnosti jako prvním dnem prodlení, přitom prvním dnem prodlení je až den následující po dni splatnosti), užití špatné sazby úroku z prodlení (žalobce i žalovaný u prodlení, jež započalo se sazbou úroku z prodlení ve výši 15 % v jeho průběhu přecházejí na sazbu 14,75 %) či úplné vynechávání dnů prodlení (žalovaný např. uvádí prodlení od 12. 12. 2023 do 25. 4. 2024, kdy je dlužná jistina částečně uhrazena, nicméně s takto poníženou částkou počítá až od , datum, ). Soud tak při svém vlastním výpočtu dospěl k následujícím částkám úroku z prodlení: 9 301,75 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z 168 055,89 Kč od 13. 12. 2023 do 25. 4. 2024), 468,85 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 143 000 Kč od 26. 4. 2024 do 3. 5. 2024), 290,16 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 118 000 Kč od 4. 5. 2024 do 9. 5. 2024), 419,26 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 93 000 Kč od 10. 5. 2024 do 20. 5. 2024), 83,61 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 68 000 Kč od 21. 5. 2024 do 23. 5. 2024), 59,02 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 24. 5. 2024 do 31. 5. 2024), 3 455,05 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 54 740,40 Kč od 30. 12. 2023 do 31. 5. 2024), 65,24 Kč (úrok z prodlení 15 % ročně z částky 22 740,40 Kč od 1. 6. 2024 do 7. 6. 2024), 7 368,29 Kč (úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky 130 595,30 Kč od 19. 1. 2024 do 7. 6. 2024) a 581,13 Kč (úrok z prodlení 14,75 % ročně z částky 103 000 Kč od 8. 6. 2024 do 21. 6. 2024). Součtem těchto částek tvoří celková výše příslušenství, které je žalovaný povinen uhradit žalobci, částku ve výši 22 092,36 Kč. Ve zbývající části příslušenství ve výši 121,09 Kč tak soud návrh žalobce zamítl.

26. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky, tak žalobce dospěl k nesprávnému výkladu tohoto pojmu. Ten byl do českého právního řádu transponován evropskou směrnicí č. 2011/7/, právnická osoba, postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích a je upraven v § 513 o. z. a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s judikaturou (srov. usnesení Krajského soudu v , adresa, sp. zn. 47 Co 70/2016) je nutné odlišit účel a povahu nákladů na uplatnění pohledávky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od povahy a účelu nákladů na předžalobní výzvu. Paušální částkou 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jsou kryty administrativní náklady věřitele spojené s evidencí pohledávek či telefonickými nebo písemnými urgencemi dlužníka. Účelem předžalobní výzvy pak je upozornit dlužníka na úmysl podat žalobu k soudu, neboť v důsledku toho mohou vznikat další náklady. Náklady na předžalobní výzvu jsou tedy nákladem soudního řízení. Žalobce svým návrhem tak směšuje do jednoho dva rozdílné nároky, kdy náklady řízení uplatňuje jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je možno požadovat paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, kterou žalující strana nemusí nijak prokazovat a prokazovat by ji žalující strana musela pouze tehdy, pokud by požadovala náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky vyšší než paušálních 1 200 Kč (srov. odborná literatura např. BÁNYAIOVÁ. Alena. Prodlení s plněním peněžitého dluhu a jeho následky. Wolters Kluwer. 2021). Jelikož žalobce v žalobě explicitně požaduje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, na což nárok nepochybně má (jde o vzájemný závazek podnikatelů), avšak to dokládá fakturou za právní službu sepsání předžalobní výzvy, což mezi náklady spojené s uplatněním pohledávky nespadá, rozhodl se soud nárok žalobce posoudit jako řádně uplatněný nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které doloženy nejsou, a proto je soud žalobci přiznal v paušální výši 1 200 Kč a ve zbývající části nárok zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, což je nutno vztahovat k uhrazené jistině, má tak právo na náhradu nákladů řízení, a to na zbývající část nevráceného soudního poplatku ve výši 2 033,40 Kč (uhrazených 10 167 Kč – vrácených 4 013,60 Kč a 4 120 Kč), dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (9 540 Kč za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě , hodnota, Kč v době převzetí právního zastoupení a vyhotovení předžalobní výzvy, 9 140 Kč za jeden úkon právní služby při tarifní hodnotě , hodnota, Kč v době podání žaloby a 5 220 Kč při tarifní hodnotě , hodnota, Kč po prvním částečném zpětvzetí) ve výši 42 580 Kč (tj. za 5 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení – 9 540 Kč, předžalobní výzva k plnění – 9 540 Kč, žaloba – 9 140 Kč, částečné zpětvzetí ze dne , datum, – 9 140 Kč a částečné zpětvzetí ze dne , datum, – 5 220 Kč) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 5 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem pět účelně vynaložených výdajů právního zástupce žalobce, tj. 1 500 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 9 256,80 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 55 370,20 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Soud neshledal důvod ke snížení hodnoty úkonu na 50 % u obou částečných zpětvzetí žaloby, jak navrhoval žalovaný, jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se s placením svých závazků dostal do prodlení a byl na to žalobcem upozorněn, což nepředstavuje důvod pro snížení hodnoty úkonu.