6 C 182/2023

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 628 Kč s příslušenstvím (nájemné) <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 628 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 628 Kč od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku. Svůj nárok dovozuje z těchto skutkových tvrzení: žalobce je vlastníkem do [adresa] ulice [ulice], [obec]. V tomto domě měla žalovaná, na základě termínovaných nájemních smluv v nájmu byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, umístěným v prvním nadzemním podlaží. Nájemní smlouvy uzavřela žalovaná dne [datum], a to na dobu od [datum] do [datum] a další nájemní smlouvu uzavřela dne [datum] na dobu od [datum] do [datum]. Žalovaná byt opustila dne [datum] na základě výzvy žalobce ze dne [datum]. Žalovaná nehradila nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu v období, vek užívala uvedený nájemní byt. Celkem dlužila částku 15 638 Kč. Tato částka byla žalobci přiznána elektronickým platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Náchodě [číslo jednací] ze dne 28. 12. 2022. Žalobce nedopatřením opomněl uplatnit v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu také nárok na úhradu nedoplatku za služby. Podle § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.

2. Žalovaná, v období, kdy užívala nájemní byt, neuhradila nedoplatky za služby spojené s užíváním předmětného bytu. Neuhradila rozdílu oproti předepsaným zálohám na služby a skutečným nákladům na služby. Zálohy byly účtovány v částce [číslo] korun. Nedoplatek za služby za rok 2019 byl ve výši 3 694 Kč. Celkové vyúčtované služby byly v částce 34 974,15 Kč. Předepsané zálohy byly ve výši 31 280 Kč. Za rok 2020 dluží žalovaná po vyúčtování služeb částku 6 934 Kč. Předepsané zálohy byly ve výši 8 070 Kč a celkové náklady byly ve výši 15 003,50 Kč Celkem tak žalovaná dluží částku 10 628 Kč. Toto vyúčtování dokládá účtový list nájemníka. Žalobce žádá zaplacení zákonného úroku z prodlení. Tento úrok žádá ode dne následujícího po splatnosti nedoplatku za služby za rok 2020, tedy od [datum] do zaplacení.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit v souladu s o.s.ř. (občanským soudním řádem).

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soudní zásilku obsahující žalobu i výzvu k vyjádření a k postupu dle § 115a o.s.ř. považuje soud za doručenou s odkazem na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1308/10 Ústavní soud v nálezu uvedl, že ustanovení § 49 o. s. ř., které upravuje doručování písemností do vlastních rukou nezasahuje do ústavně chráněných práv, vyjádřených zejména v čl. 38 odst. 2 Listiny. Tato úprava od základu mění pojetí doručování podle dosavadní úpravy tím, že opouští paternalistický přístup, který jí dominoval, a naopak vychází ze zásady, že každý si má svá práva střežit především sám. Tato zásada je vyjádřena abstraktním vymezením adresy pro doručování v § 46b písm. a) o. s. ř., ze kterého vyplývá, že není principiálně významné, zda se adresát na adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Současně z tohoto ustanovení vyplývá, že je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena. Tím má také možnost eliminovat problém související s tím, že na ohlašovně nebo v místě bydliště dle centrální evidence obyvatel nelze zanechat výzvu k převzetí zásilky. Jde o legitimní tlak na adresáta, aby soudu ohlásil adresu pro doručování, tedy adresu, kam lze zásilku spolehlivě doručit. Žalované byly písemnosti doručeny vyvěšením na úřední desku.

5. Soud rozhodl postupem podle § 115a o.s.ř., žalobce tento postup navrhoval a žalovaná souhlasila konkludentně.

6. Žalobce předložil listiny, které dokládají žalobní tvrzení. Nájemní smlouvy dokládají existenci nájemního vztahu, dokládají v jakém období žalovaná výše označený byt, který je ve vlastnictví žalobce, užívala. Evidenční list nájemce dokládá výši záloh za služby spojené s nájmem bytu i výši nájemného. Účtový list nájemníka dokládá výši nedoplatků. Výše nedoplatků je dále doložena vyúčtováním za rok 2019 a za rok 2020. Ukončení nájemní smlouvy je doloženo výzvou k předání bytu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužného nájemného i nedoplatků za vyúčtované služby spojené s nájmem bytu. O povinnosti žalované uhradit dlužné nájemné bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem [číslo jednací] ze dne 28. 12. 2022 O nedoplatku za služby nebylo rozhodováno.

7. Žalovaná byla povinna platit úhrady za služby spojené s nájmem bytu, neboť byla nájemkyní bytu shora označeného a v souvislosti s nájmem bytu tyto služby čerpala. Neuhradila vyúčtované nedoplatky za rok 2019 a rok 2020.

8. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 2247 odst. 4 o.z. strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním přepisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

10. Podle § 1970 o.z. (z.č. 89/2012 Sb.) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Soud vycházel při rozhodnutí z listinných důkazů předložených žalobcem. Žalobní tvrzení je v souladu s předloženými listinnými důkazy, tvoří logický celek. Listiny skutkové tvrzení dokládají. Žalovaná se k věci nevyjádřila, zůstala zcela nečinná. Na obranu proti uplatněnému nároku ničeho netvrdila. Výzva k vyjádření a případně k předložení důkazů proti uplatněnému nároku se dostala do dispozice žalované. K její tíži jde, pokud si nezajistí vyzvedávání poštovních zásilek a zůstane nečinná. Soud vycházel z důkazů předložených žalobcem.

12. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalovaná neuhradila vyúčtovaný nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu. Byt užívala na základě uzavřených nájemních smluv. K zaplacení nedoplatku byla písemně vyzvána. Úroky z prodlení požaduje žalobce až od splatnosti vyúčtování za rok 2020.

13. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013. Podle § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Lhůta splatnosti je v zákonné délce.

14. Lhůtu k plnění tedy soud stanovil v běžné délce v souladu se zákonem dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142/1o.s.ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce žádá zaplacení soudního poplatku ve výši 800 Kč. Jiné náklady řízení neúčtuje.