6 C 317/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Blankou Klicnarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 418 320 Kč (bezdůvodné obohacení) <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 28 434 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci další částku ve výši 389 886 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobce podal dne [datum] k Okresnímu soudu v Náchodě žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky 418 320 Kč, úrok z prodlení nebyl žalován. K výzvě soudu upřesnil, že požaduje za minulé období úhradu za užívání pozemku žalovaným. Chybně označoval za právní důvod úhrady placení nájemného. Žalobce uvedl v žalobě tyto skutečnosti. Matka žalovaného paní [jméno] [příjmení] byla vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 581 m², katastrální území vysoko v , okres [okres]. Na tomto pozemku, bez souhlasu vlastníka pozemku, byla postavena silnice první třídy číslo [anonymizováno]. Žalobce nejprve jednal za svoji matku na základě plné moci. Od [datum] je žalobce zapsán jako vlastník parc. [číslo]. Žalobce vede ohledně stavby a užívání silnice se žalovaným korespondenci již od roku 2007. V únoru roku 2009 byl ubezpečován, že bude jednáno o zaplacení dlužného nájemného a o vyřešení celé situace a to po provedení nového zaměření pozemků v k.ú. [obec]. Od uvedeného dopisu až do podání žaloby již žalovaný žalobce ani jeho matku nekontaktoval.

2. Žalobce tvrdí, že žalovaný již v roce 2007 uznal svůj závazek platit nájemné z pozemku, na němž byla bez souhlasu vlastníka postavena silnice, a to za 3 roky zpětně. Žalobce žádá zaplacení částky za užívání pozemku ve výši 418 320 Kč, a to za posledních 10 let. Vychází z ceny nájemného za tento pozemek ve výši 6 Kč za 1 m² a 1 měsíc užívání. Žalobce se pokoušel se žalovaným jednat o smírné vyřešení věci před zahájení tohoto řízení. Poslal žalovanému pokus o smír, ale nedostalo se mu žádné odpovědi. Žalovanému zaslal i návrh nájemní smlouvy a návrh kupní smlouvy. Žalovaný se k tomu nevyjádřil. Žalobce v žalobě uvedl, že žádá zaplacení dlužného nájemného.

3. Žalovaný nárok žalobce neuznává. Žalovaný nesouhlasí s návrhem platit nájemné za v uplynulých 10 let. Žalovaný je ochoten zaplatit nájemné ve výši stanovené vyhláškou ministerstva financí, a to v rozsahu skutečného trvalého záboru. Žalovaný má zájem na odkoupení sporného pozemku. Žalovaný sporuje výměru pozemku, který je silnicí zastavěn. Tvrzená výměra neodpovídá skutečnému trvalému záboru silničnímu tělesem. Žalovaný tvrdí, že skutečný zábor je o výměře 495 m², což dokládá nový oddělovacích plán. Žalovaný uvádí, že dle platné vyhlášky je roční nájemné 24 Kč za 1m2. Při soudním roku konaném dne [datum] žalovaný učinil nesporným, že užívá pozemek o výměře 581 m2, neboť užívání menší výměry není schopen prokázat.

4. S ohledem na skutečnost, že v daném případě není uzavřena žádná nájemní smlouva, považuje soud požadavek žalobce na zaplacení uvedené částky za požadavek na vydání bezdůvodného obohacení. Soud poskytl účastníkům řízení dostatečný časový prostor za účelem pokusu o mimosoudní vypořádání. K mimosoudní dohodě nedošlo.

5. V písemném podání ze dne [datum] uvedl žalobce, že požaduje zaplacení uvedené částky za nejdelší možnou dobu podle občanského zákoníku tedy za 10 let. Žalobce svůj požadavek ohledně výše nájemného zdůvodnil tím, že částku 6 Kč za 1 m² a 1 kalendářní měsíc považuje za přiměřenou. Odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 1291/2020 (k tomu soud uvádí, že rozsudek se týká náhrady za vyvlastnění, nikoliv náhrady za bezdůvodné obohacení). Žalobce připomněl, že silnice je na pozemku postavena téměř 30 let bez souhlasu vlastníka a bez oprávnění k užívání. K výměře pozemku uvedl žalobce, že vychází z jemu známého posledního zaměření pozemků z roku 2009. Žalobce uvedl, že má zájem na mimosoudním vypořádání sporu, měl by zájem na prodeji uvedeného pozemku, žádá ale odpovídající kupní cenu. Odkazuje na smlouvu, která byla uzavřena s jiným subjektem, a to s bývalým ministrem.

6. Soud provedl důkaz předloženými listinami. Přehled provedených důkazů listinou je uveden na [číslo listu]. Z těchto důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dopis na čísle listu [anonymizováno] spisu dokládá tvrzení žalobce o předchozím jednání se s žalovaným o vyřešení situace k zastavění pozemku žalobce a jeho právní předchůdkyně silničním tělesem bez právního důvodu. Vyjádření žalovaného v úmyslu uhradit zpětně částku za užívání pozemku za 3 roky nelze považovat za uznání dluhu co do důvodu a výše. Dopis byl k datu dne [datum]. Listiny, a to dopis žalobce adresovaný žalovanému ze dne [datum], dopis žalovaného adresovaný žalobci ze dne [datum], návrhy kupní smlouvy bez podpisů a dohody o narovnání a nájemní smlouvy bez podpisů dokládají, že mezi účastníky probíhalo jednání o řešení situace, ale bez realizovaného výsledku. Pro posouzení dané věci nemají tyto listiny zásadní význam.

7. Listina informace o pozemku [parcelní číslo] v obci a k.ú. [obec], zapsána a na LV [číslo] dokládá vlastnické právo žalobce k uvedenému pozemku o výměře 581 m².

8. Žalovaný předložil pracovní verzi geometrického [číslo] 2021. Dle tohoto je nový stav takový, že výměra pozemku, p. [číslo] který užívá žalovaný, je 495 m². Žalovaný předložil, nákres ([číslo listu] spisu), na kterém je vyznačen pozemek p. [číslo] o kterém žalovaný tvrdí, že není v užívání žalovaného. Žalovaný předložil geometrický plán [číslo] 2021 pro rozdělení pozemků a změnu hranice pozemků, který je totožný s pracovní verzí geometrického plánu stejného čísla, nová výměra pozemku [číslo] činí dle tohoto geometrického plánu 495 m² zbývajících 86 m² je dle nového plánu označeno parcelním [číslo] tento stav dokládají plánky na [číslo listu] a [anonymizováno] spisu. Z listiny Výzva a usnesení [číslo] 2022 ze dne [datum] zjistil soud, že [stát. instituce] přerušil do doby doplnění žádosti nejpozději do [datum] řízení ve věci žádosti žalovaného o vydání rozhodnutí o dělení pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] k.ú. [obec]. S ohledem na prohlášení žalovaného, že uznává užívání pozemku o výměře 581 m2, nejsou tyto listiny pro posouzení nároku žalobce podstatné.

9. Krajský úřad Královéhradeckého kraje sdělil k dotazu soudu, že silnice [číslo] a sjezd nebo účelová komunikace, která je předmětem tohoto sporu, se nachází na pozemku žalobce. Stavba pozemní komunikace na pozemku může být jiného vlastníka. Vlastnictví pozemní komunikace není předmětem zápisu do katastru nemovitostí, může jít o tzv.„ starou zátěž“ podle § 14 odst. 2 a za číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou sjezdy nebo nájezdy. Předmětný sjezd nebo účelová komunikace tedy není součástí ani příslušenstvím silnice I/33, nicméně může jít stále o vlastnictví České republiky, kde majetkovou správu vykonává žalovaný. Výjezd na čerpací stanici pohonných hmot byl povolen [stát. instituce], jako obecným stavebním úřadem, a to z v rámci výstavby čerpací stanice pohonných hmot. Soud opět uvádí, že s ohledem na prohlášení žalovaného je nadále započítávána výměra pozemku 581 m2.

10. V rámci důkazního řízení byl zadán znalecký posudek z oboru ekonomika, oceňování nemovitostí, který je veden pod [číslo] 2023 [právnická osoba] Úkolem znalce bylo stanovit nájemné obvyklé v daném místě a čase, a to měsíční nájemné za využívání pozemků [číslo] obci a k.ú. [obec]. Znalci bylo uloženo určit obvyklé nájemné za 1 m² za období od listopadu 2018 do současnosti, s tím, že určí výši obvyklého nájemného v letech 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, a případně i v roce 2023, a to s přihlédnutím k využití pozemku v současném stavu, dále k využití pozemku v původním využití tedy pole. Znalec v posudku vysvětlil způsob, kterým řešil zadání znaleckého posudku. Postupoval porovnávací metodou. Obvyklé nájemné stanovil z ceny obvyklé. Cena obvyklá byla stanovena na základě porovnávací metody s obdobnými nemovitostmi. V posudku znalec uvedl tyto údaje: při výměře 581 m² je jednotková cena obvyklá pro rok 2022 ve výši 350 Kč za 1 m². Cena obvyklá daného celku pro rok 2022 je 203 350 Kč. Procentuální (%) hodnota nájemného pro rok 2022 je 5 %. Roční obvyklé nájemné pro rok 2022 je 10 167,50 Kč. Měsíční obvyklé nájemné pro rok 2022 je 847,30 Kč za měsíc. Jednotkové měsíční obvyklé nájemné pro rok 2022 je 1,46 Kč/m2/měsíc. Jednotkové roční obvyklé nájemné pro rok 2022 je 17,50 Kč/m2/měsíc. Znalec stanovil výši nájmu za zadaná období. Při dané výměře činí dle znalce za 2 měsíce roku 2018 nájemné 1 507 Kč, za 12 měsíců roku 2019 je nájemné 9 232 Kč. V roce 2020 je nájemné ve výši 9 491 Kč, v roce 2021 je nájemné 9 795 Kč, v roce 2022 je nájemné ve výši 10 167 Kč. V roce 2023 je nájemné za 2 měsíce ve výši 1 950,33 Kč.

11. Žalovaný předložil znalecký posudek [číslo] 2022, kterým dokládá zjištěnou cenu oceňovaných nemovitostí. Posudek stanoví cenu dle cenových předpisů pro účely uzavření kupní smlouvy. Stanovení kupní ceny za pozemek není předmětem tohoto řízení. Soud tento důkaz nehodnotí.

12. Žalobce požadoval vyšší částku za užívání pozemku, odkazoval na různé články, které se týkají jiných pozemků, které jsou v současné době žalovaným vykupovány. Soud konstatoval, že tyto listiny nejsou pro posouzení daného případu relevantní.

13. Soud posuzuje uplatněný nárok podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalobce požadoval zaplacení částky za dobu 10 let zpětně. Úroky z prodlení v žalobě nežádal. Soud tedy úroky z prodlení nepřiznal, neboť nemůže přiznat nárok, který nebyl žalován.

14. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodů obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Žalovaný zastavěl pozemky žalobce (právní předchůdkyně žalobce) bez právního důvodu. Vzniklo mu tedy bezdůvodné obohacení.

16. Podle § 638 odst. 1 o.z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

17. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčení lhůta trvá tři roky.

18. Občanský zákoník ustavuje koncepci dvou na sobě nezávislých obecných promlčecích lhůt, jednak tříleté a zpravidla subjektivní, jež je v zásadě navázána na vědomost oprávněného o existenci jeho promlčitelného práva, jednak desetiletá objektivní, jež plyne ode dne následujícího po dni, kdy právo, jež se promlčuje, mohlo být jako dospělé uplatněno u soudu. Jestliže marně uplyne byť jediná z promlčecích lhůt, majetkové právo se promlčí, což znamená, že dlužník ztratí svoji hmotněprávní povinnost plnit a věřitel pozbude své aktivní legitimace k prosazení žalobního požadavku, pokud dlužník během řízení namítne promlčení (viz komentář ASPI).

19. V daném případě dochází k bezdůvodnému obohacení užitím cizí hodnoty (pozemku) bez právního důvodu. Pozemek žalobce byl zastavěn stavbou, žalobce jej nemůže využívat. Žalovaný se na jeho úkor obohacuje. Toto obohacení trvá již řadu let, neboť žalobce komunikuje se žalovaným ohledně řešení dané situace od listopadu 2007, kdy jednal o odprodeji sporného pozemku. V té době již byl pozemek žalobce žalovaným užíván. Vyjádření žalovaného ohledně vyplacení náhrady za užívání pozemku před uzavřením kupní smlouvy nelze považovat za prohlášení, kterým došlo k uznání dluhu co do důvodu a výše. Toto vyjádření není určité ohledně výše dluhu ani ohledně právního důvodu.

20. Žalobce podal žalobu [datum] a žádal zaplacení částek za užívání (chybně nazýval nájmem) za dobu 10 let. Žalovaný vznesl námitku promlčení v písemném podání ze dne [datum] a při soudním roku dne [datum]. Žalovaný sporoval i výši částky požadované z titulu užívání pozemku (bezdůvodného obohacení). Odkazoval na vyhlášku ministerstva financí.

21. Obvyklé nájemné vypočet znalec za období dle zadání soudem až do února 2023. Zadání posudku bylo učiněno, aby žalobce měl možnost svůj požadavek na zaplacení bezdůvodného obohacení rozšířit o další období. Žalobce svůj žalobní návrh nerozšířil. Soud je toho názoru, že nemá poučovací povinnost ohledně nároků, jaké může žalobce uplatňovat. Soud tedy může přiznat žalobci jen náhradu za bezdůvodné obohacení, které se dostalo žalovanému do dne podání žaloby, tedy do [datum] a to tři roky zpětně.

22. Soud výši bezdůvodného obohacení určil v souladu s výpočtem, který provedl znalce. Bezdůvodné obohacení se odvozuje od výše obvyklého nájemného v daném místě a čase. Znalec provedl výpočet tohoto obvyklého nájemného, částky, které v posudku uvedl, řádně zdůvodnil.

23. Soud přiznal žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení za dobu tří let zpětně od podání žaloby, tedy od [datum]. S ohledem na námitku promlčení nelze bezdůvodné obohacení přiznat za dobu delší. Bezdůvodné obohacení je přiznáno jen do dne podání žaloby, neboť žaloba nebyla žalobcem rozšířena o další období. Soud tedy může přiznat bezdůvodné obohacení jen do data podání žaloby, neboť žalobce sám upřesnil, že žádá plnění zpětně, nikoliv do budoucna. K formální změně žaloby nedošlo, soud tedy určil výši bezdůvodného obohacení za dobu od 8. 11. 2018 do 8. 11. 2021. Za 23 dnů listopadu 2018 je výše bezdůvodného obohacení 577,68 Kč, za 8 dnů z měsíce listopad 2021 je výše bezdůvodného obohacení 217,66 Kč. Ve zbývající části, tedy ohledně částky 389 886 Kč soud žalobu zamítl, neboť žalobce celkem žádal částku 418 320 Kč Lhůta k plnění je dle § 160/1 o.s.ř.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150.s.ř. Podle výsledku sporu byl v řízení úspěšný žalovaný (poměr úspěch – neúspěch ve věci). Soud mu však právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal s ohledem na mimořádné okolnosti, když žalovaný více jak 15 let užívá pozemek žalobce bez právního důvodu, nehradí za toto užívání žádnou částku, neuzavřel smlouvu o nájmu, neučinil žádné právní úkony, které by vedly k vyřešení tohoto stavu. Žalobce je osoba práva neznalá, požadoval bezdůvodné obohacení za dobu podle objektivní promlčecí lhůty, nevzal v úvahu kratší lhůtu subjektivní. I když se strany nemohly shodnout na výši částky za bezdůvodné obohacení, mohl žalovaný platit žalobci nebo jeho právní předchůdkyni alespoň částku, kterou považoval on za přiměřenou a v souladu s právními předpisy. Neplatil však ničeho, využíval neznalosti práva žalobce. Z těchto důvodů uzavřel soud, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, i když v poměru úspěch a neúspěch ve věci byl úspěšnějším účastníkem tohoto řízení.