60 C 30/2019

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; anonymizována dvě slova právnická osoba , IČO , sídlem adresa , část obce , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec a číslo proti žalovaný: ; celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa , obec , zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa , obec - o zaplacení 500.000 Kč s příslušenstvím (kup. cena)

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 500 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 98 121 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Právní předchůdce žalobce ([název původní účastnice], [IČO]) se žalobou podanou dne 8.4.2019 a její opravou podanou dne 2.5.2019 domáhal na žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 500 000 Kč od 1.11.2018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že právní předchůdce žalobce složil v několika splátkách, dne 14.5.2018 v částce 150 000 Kč, dne 18.5.2018 v částce 200 000 Kč a dne 25.5.2018 v částce 150 000 Kč, zálohu na první část kupní ceny v celkové výši 500 000 Kč ze Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 15.8.2018, uzavřené se žalovaným. Předmětem této smlouvy byly nemovité věci, konkrétně pozemek st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jeho součástí je stavba [adresa], vše v obci a k.ú. [obec], okres [okres], to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. S ohledem na uplynutí času nebyla ze strany žalovaného učiněna výzva k uzavření kupní smlouvy dle článku III. odst. 2 předmětné smlouvy a tak dnem 31.10.2018 povinnost k uzavření kupní smlouvy zanikla ve smyslu čl. III. odst. 4 této smlouvy. S ohledem na tuto skutečnost, má právní předchůdce žalobce nárok na vrácení celého poskytnutého plnění ve výši 500 000 Kč. Žalovaný byl o této skutečnosti informován, naposledy předžalobní výzvou ze dne 25.3.2019. Žalovaný dosud právnímu předchůdci žalobce ničeho nevrátil.

2. Žalovaný se podáním ze dne 27.5.2019 k žalobě vyjádřil tak, že nesporuje skutečnost, že mezi ním a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, na základě které přijal v několika platbách celkem částku 500 000 Kč, jakožto zálohu na kupní cenu nemovitých věcí, které právní předchůdce žalobce v žalobě specifikuje. Žalovaný nesporuje ani skutečnost, že řádná kupní smlouva uzavřena nebyla. Žalovaný však dne [datum] uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které nabyl od paní [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], pohledávku za právním předchůdcem žalobce na jistině v celkové výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od 7.8.2018 do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč), která vznikla z titulu nesplnění závazku na základě příkazní smlouvy [číslo] [rok] uzavřené mezi postupitelem, paní [jméno] [příjmení], a právním předchůdcem žalobce dne [datum]. Dne 15.3.2019 došlo ze strany [jméno] [příjmení] k zaslání oznámení o postoupení pohledávky právnímu předchůdci žalobce. Dne 14.3.2019 došlo ze strany žalovaného k prohlášení o započtení, na základě kterého žalovaný započetl svou pohledávku za právním předchůdcem žalobce na pohledávku právního předchůdce žalobce za žalovaným. Toto prohlášení odeslal žalovaný právnímu předchůdci žalobce doporučením dopisem dne 15.3.2019. Dle výpočtu je to naopak právní předchůdce žalobce, který je v prodlení s plněním, neboť v okamžiku započtení činil jeho dluh vůči žalovanému částku 563 800 Kč, přičemž pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným z titulu nevrácené zálohy na kupní cenu činila v okamžiku započtení částku 516 397,26 Kč. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, přičemž účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Z uvedeného důvodu navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Právní předchůdce žalobce se k podání žalovaného vyjádřil dne 4.7.2019 tak, že namítl, že žádná tvrzená pohledávka [jméno] [příjmení] vůči právnímu předchůdci žalobce nevznikla a uváděný odkaz žalovaného na příkazní smlouvu [číslo] [rok] je zcela zavádějící. V podrobnostech odkázal na dvě písemné výzvy, které zaslal žalovanému a které byly již soudu předloženy. Svoje stanovisko sdělil žalovanému i telefonicky. Žalovaný dále odkázal na jeho trestní oznámení podané dne [datum] u Okresního státního zastupitelství [obec] ´ 4. Žalovaný na vyjádření žalobce reagoval podáním ze dne 11.8.2019 tak, že naprosto odmítá tvrzení právního předchůdce žalobce, který zpochybňuje nárok paní [jméno] [příjmení] na zaplacení odměny za vykonanou službu dle uzavřené příkazní smlouvy. Dle přesvědčení žalovaného vykonala paní [jméno] [příjmení] veškeré své povinnosti vyplývající z uzavřené příkazní smlouvy, čímž ji vznikl nárok na zaplacení sjednané odměny. Nárok na zaplacení odměny byl paní [jméno] [příjmení] uplatněn dne 31.7.2018, a to jak prostřednictvím emailu, tak i formou doporučeného dopisu. Žalobce oprávněnost fakturace zpočátku nikterak nesporoval a ve lhůtě splatnosti svou povinnost zaplatit sjednanou odměnu nesplnil, čímž se ocitl v prodlení. Mimo jiné uvedl, že paní [jméno] [příjmení] je účastníkem insolvenčního řízení, kdy je jí schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. V době po zahájení tohoto soudního řízení však byla ze strany insolvenčního správce vyzvána k vydání příjmu ve výši 400 000 Kč na základě výše citované příkazní smlouvy, a to zjevně na základě podnětu ze strany žalobce. Nelze tedy uzavřít jinak, než že žalobce nesplnil své povinnosti ve vztahu k paní [jméno] [příjmení], potažmo žalovanému, a sám se nyní snaží nemravně domoci neoprávněného plnění za současného užití prostředků práva trestního i práva insolvenčního.

5. Právní předchůdce žalobce následně dne 6.10.2020 doplnil, že [jméno] [příjmení] vůči němu nikdy neměla žádnou pohledávku a nebyla oprávněna pohledávku postoupit žalovanému. V samotném projevu směřujícím k započtení není obsažena žádná specifikace pohledávky, která má být započtena, když schází uvedení originárního právního titulu vzniku pohledávky. V oznámení o postoupení pohledávky je sice specifikace pohledávky bohatší, nicméně právní předchůdce žalobce nikdy žádný nesplněný závazek vůči [jméno] [příjmení] neměl. Příkazní smlouvou se [jméno] [příjmení] zavázala zajistit obstarání záležitosti právního předchůdce žalobce spočívající v zajištění dotace poskytované v rámci výzvy Sociální bydlení II. vyhlášené [stát. instituce] prostřednictvím Integrovaného regionální operačního programu (dále také jen IROP). Jako profesionálce jí musela být známa okolnost, že dotační podmínky výzvy Sociální bydlení II vylučují udělení dotace na sociální bydlení v tzv. vyloučených lokalitách. Seznam obcí s rozšířenou působností s těmito lokalitami byl součástí dotačních podmínek. Žádost, kterou [jméno] [příjmení] pro právního předchůdce žalobce zpracovala a za kterou si od něho žádala zaplatit, byla vyřazena proto, že se týkala vyloučené lokality. [jméno] [příjmení] tak porušila svoji povinnost jednak jako příkazník poctivě a pečlivě a povinnost vypracovat úkony v patřičné kvalitě. Právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 5.12.2018 příkaz odvolal. Smlouva tak zanikla a zanikl i závaz právního předchůdce žalobce uhradit [jméno] [příjmení] odměnu. Právní předchůdce žalobce dále zdůraznil, že nemovitost, kterou [jméno] [příjmení] právnímu předchůdci žalobce nabídla (umístěna ve vyloučené lokalitě), vlastnil její současný manžel – žalovaný. Předem připravenými kroky se tak žalovaný a [jméno] [příjmení] snaží na úkor právního předchůdce žalobce obohatit o částku 500 000 Kč. Právní předchůdce žalobce dále zmínil i insolvenční řízení [jméno] [příjmení] vedené v době postoupení pohledávky a povinnost dlužníka vyplývající z § 111 insolvenčního zákona. S ohledem na uvedené na žalobě nadále trval.

6. Žalovaný k vyjádření právního předchůdce žalobce dne [datum] doplnil, že paní [příjmení] postupovala při plnění svých povinností svědomitě s vědomím, že právní předchůdce žalobce může být způsobilým příjemcem dotací z dotačních programů. K osobě žalovaného a paní [jméno] [příjmení] doplnil, že ačkoli jsou žalovaný a paní [jméno] [příjmení] v současné době manželé, tak v rozhodné době byli toliko druh a družka. I po uzavření manželství však manželům nevzniklo společné jmění manželů, neboť majetkové poměry manželů byly upraveny předmanželskou smlouvou, kterou lze nalézt v databázi veřejného rejstříku. I toto si mohl právní předchůdce žalobce ověřit dříve, než podal své vyjádření. V rámci insolvenčního řízení byl podnět právního předchůdce žalobce projednán jak na bázi dlužník – insolvenční správce, tak i přímo před insolvenčním soudem při nařízeném jednání, přičemž žádné pochybení paní [příjmení] nebylo konstatováno s tím, že naopak byli všichni přihlášení věřitelé zcela a beze zbytku uspokojeni ze 100% přihlášených pohledávek.

7. Právní předchůdce žalobce následně dne 18.11.2020 doplnil nad výše uvedené, že [jméno] [příjmení] vypracovala samotnou žádost o dotaci a při zadávání elektronického podpisu jednatele právního předchůdce žalobce tohoto navigovala prostřednictvím mobilního telefonu. Již v počátcích spolupráce obdržela [jméno] [příjmení] od právního předchůdce žalobce přístupové údaje do systému, a byť se tam aktivity odehrávaly pod přihlašovacím jménem předsedy spolku právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení], fakticky je prováděla paní [příjmení]. Právní předchůdce žalobce vznesl námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení provedeného žalovaným, když uvedl, že pohledávka, kterou se žalovaný pokusil započíst, není způsobilá ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. V tomto směru odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

8. Žalovaný na vyjádření právního předchůdce žalobce reagoval podáním ze dne [datum] tak, že je zcela přesvědčen, že došlo k platnému a účinnému postoupení pohledávky z postupitele [jméno] [příjmení] na postupníka [celé jméno žalovaného] dle uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky, přičemž předmětná pohledávka vznikla za dlužníkem [název původní účastnice] z titulu uzavřené Příkazní smlouvy [anonymizováno] [rok]. Dle této příkazní smlouvy se paní [jméno] [příjmení] zavázala vykonat pro žalobce sjednanou činnost, což splnila a žalovaný toto i soudu již doložil. Pokud právní předchůdce žalobce koketuje s výkladem úmyslu stran při uzavírání smlouvy příkazní, přičemž selhání paní [jméno] [příjmení] spatřuje v orientaci ryze na dotační výzvu 79, pak lze konstatovat, že k podání žádosti do této výzvy nebyla paní [jméno] [příjmení] právním předchůdcem žalobce zmocněna a pochybení tak vzniklo toliko na straně právního předchůdce žalobce, když měl a mohl uplatnit žádost do výzvy 80. V rámci výzvy 80 pak projekt splňoval veškeré náležitosti. Jestliže vznikl paní [jméno] [příjmení] jednoznačně nárok na zaplacení odměny, přičemž svou povinnost dle smlouvy zcela splnila, a tato odměna jí nebyla žalobcem zaplacena, pak takto vzniklou pohledávku mohla postoupit na postupníka, jak se v konečném důsledku stalo. O postoupení pohledávky byl žalobce vyrozuměn. Jestliže došlo k platnému a účinnému postoupení pohledávky na žalovaného, pak tento opět v souladu se zákonem provedl započtení své pohledávky vůči žalobci oproti pohledávce žalobce proti němu. Dále se žalovaný ohradil proti tendenčnímu výkladu a tvrzením ze strany právního předchůdce žalobce, neboť žádost odsouzenou k nezdaru do výzvy 79 podal sám právní předchůdce žalobce, nikoli paní [jméno] [příjmení], a následky tohoto jednání právního předchůdce žalobce je nutné přičíst právě jemu. Paní [jméno] [příjmení] svou povinnost provést činnost poctivě, pečlivě a řádně splnila a sjednaná část odměny jí tedy náležela. Právním předchůdcem žalobce uplatněná námitka relativní neplatnosti je tedy zjevně nedůvodná, přičemž žalovaný nadále setrvává na svém procesním stanovisku, tj. aby okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Dne 26.4.2021 oznámil právní předchůdce žalobce ([název původní účastnice]) soudu, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky vymáhané v tomto řízení z právního předchůdce žalobce na [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]. S ohledem na tuto skutečnost navrhl, aby na jeho místo vstoupila právě [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Společnost [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] s tímto vyslovila souhlas. Usnesením ze dne 27.4.2021, č.j. [číslo jednací] soud připustil vstup [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [IČO], do řízení na místo původního žalobce [název původní účastnice], [IČO]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

10. Ze Smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], výpisů z účtu č.l. 12-13 spisu, výpisu z katastru nemovitostí č.l. 14-15 spisu, výzev ze dne 5.2.2019 a 25.3.2019, dodejek č.l. 18 spisu a shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy vlastníkem mimo jiné následujících nemovitostí: pozemku st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše v obci a k.ú. [obec], okres [okres], to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o budoucí smlouvě kupní, kde jako budoucí předmět převodu byly označeny právě tyto nemovité věci. Na základě této smlouvy žalovaný od právního předchůdce žalobce postupně přijal částku ve výši 500 000 Kč, jakožto zálohu na kupní cenu (kupní cena byla sjednána v celkové výši 6 350 000 Kč) výše uvedených nemovitých věcí. Jelikož ani jedna ze stran nevyzvala druhou smluvní stranu k uzavření budoucí smlouvy kupní ve sjednaném termínu (do [datum]), povinnost uzavřít budoucí kupní smlouvu zanikla. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 500 000 Kč. Žalovaný uhrazenou částku 500 000 Kč právnímu předchůdci žalobce nevrátil.

11. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prohlásila, že má pohledávku na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč) za dlužníkem [název původní účastnice], [IČO], která vznikla z titulu nesplnění závazku na základě příkazní smlouvy [číslo] [rok] uzavřené mezi postupitelem a dlužníkem dne [datum]. Z těchto listin dále soud zjistil, že [jméno] [příjmení] coby postupitel a žalovaný coby postupník uzavřeli zmiňovanou smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které postupitel postoupil uvedenou pohledávku v celkové výši 400 000 Kč na jistině včetně celého jejího příslušenství ve prospěch žalovaného jako postupníka.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] oznámila právnímu předchůdci žalobce, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které byla postoupena pohledávka věřitele [jméno] [příjmení], ve výši 400 000 Kč na jistině spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč) za dlužníkem [název původní účastnice], [IČO], která vznikla z titulu nesplnění závazku na základě příkazní smlouvy [číslo] [rok] uzavřené mezi postupitelem a dlužníkem dne [datum], na postupníka [celé jméno žalovaného] (dále v oznámení specifikováno rodné číslo žalovaného a bydliště).

13. Z prohlášení o započtení ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný oznámil právnímu předchůdci žalobce, že mezi ním a [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které nabyl pohledávku postupitele [jméno] [příjmení], za spolkem [název původní účastnice] [IČO], a to na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč). Ke dni [datum] tak celková pohledávka žalovaného za právním předchůdcem žalobce činila 563 800 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný měl vůči právnímu předchůdci žalobce dluh vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v částce 500 000 Kč na jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] v částce 16 397,26 Kč započetl tímto žalovaný svou pohledávku za právním předchůdcem žalobce vůči pohledávce právního předchůdce žalobce za osobou žalovaného. Žalovaný současně právního předchůdce žalobce vyzval k úhradě rozdílu vzájemně započtených pohledávek nejpozději do 31.3.2019.

14. Z odpovědi právního předchůdce žalobce ze dne 28.3.2019 na postoupení pohledávky, vrácené zásilky a informací o sledování zásilky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce neuznal pohledávku [jméno] [příjmení] za jeho osobou, když takovou označil za absolutně neplatnou, a to pro rozpor s dobrými mravy, neuznal tedy ani postoupení takovéto pohledávky ani její zápočet oproti pohledávce uplatněné žalobou v tomto řízení.

15. Z příkazní smlouvy [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce jako příkazce uzavřel s [jméno] [příjmení] jako příkazníkem příkazní smlouvu, jejímž předmětem bylo obstarání záležitostí příkazce vztahující se k záměru příkazce vytvořit dokumenty spojené s výzvou v rámci IROP (dále jen jako záležitost), výzvy [číslo] název výzvy„ Sociální bydlení II.“ Podrobné podmínky pro poskytnutí dotace byly stanoveny v Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci IROP (dále jen Obecná pravidla) a Specifické části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci IROP (dále jen Specifická pravidla), platnými pro příslušené kolo výzvy. Příkazce prohlásil, že se s těmito pravidly seznámil. Záležitost měla být příkazníkem obstarána v etapách a příkazník se zavázal: a) zpracování studie proveditelnosti; b) zadávací a výběrové řízení; c) povinná publicita. Smluvní strany si ujednaly, že za vyřízení záležitosti příkazce náleží příkazníkovi sjednaná odměna. Bylo sjednáno, že za obstarání záležitosti se zavazuje příkazce uhradit příkazníkovi částku 800 000 Kč. Přitom z toho částka 400 000 Kč za provedení etapy dle výše uvedených písmen a) až c) měla být příkazcem uhrazena bezhotovostním převodem na bankovní účet příkazníka nejpozději do 14 dnů od uzavření této smlouvy (čl. III. odst. 2 písm. a) smlouvy). Bylo sjednáno, že tato částka 400 000 Kč je nevratná. Zbylá částka 400 000 Kč měla být uhrazena příkazcem bezhotovostním převodem na účet příkazníka nejpozději do 10 dnů od uskutečnění všech úkonů (čl. III. odst. 2 písm. b) smlouvy). Současně byl sjednán úrok z prodlení pro případ prodlení příkazce s platbou některé splatné oprávněné faktury příkazníka, a to ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. V případě prodlení příkazce s platbou některé splatné oprávněné faktury příkazníka déle než 30 dnů byla sjednána povinnost příkazce uhradit příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 30 % z dlužné částky.

16. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že jednatel právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] udělil plnou moc [jméno] [příjmení] k zadání služeb: projektová studie, projektová dokumentace, položkový rozpočet, odhad, žádost o stavební povolení, právní služby, jednání se stavební úřadem u nemovitosti [ulice a číslo], [obec], [list vlastnictví], k.ú. [obec]. [jméno] [příjmení] plnou moc přijala.

17. Z faktury ze dne [datum], e-mailové komunikace č.l. 61 spisu a podacího lístku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vystavila a zaslala právnímu předchůdci žalobce fakturu znějící na částku ve výši 400 000 Kč jako odměny dle čl. III. odst. 2 písm. a) příkazní smlouvy [anonymizováno] [rok].

18. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 13.7.2018 soud zjistil, že městský úřad, odbor výstavby a životního prostředí posoudil podané ohlášení stavebních úprav (modernizace stávajících 4 bytových jednotek) bytového domu [adresa] v [obec], které podal žalovaný zastoupený [právnická osoba] [anonymizováno]. K tomuto sdělil, že navrhovaný záměr stavebních úprav a udržovacích prací zmíněného domu nevyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu ani stavební povolení.

19. Z výňatku znaleckého posudku č.l. 68-72 spisu soud zjistil, že byl zpracován znalecký posudek pro určení obvyklé ceny bytů v domě v objektu bytového domu [adresa] v ulici [ulice] s příslušenstvím a pozemkem v k.ú. a obci [obec], okres [okres]. Celková obvyklá cena všech bytů včetně podílu na společných částech pozemku činila 6 400 000 Kč.

20. Z výzvy [číslo] Sociální bydlení II. č.l. 179-183 spisu, Výzvy [číslo] Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. č.l. 184 – 187 spisu, Osnovy studie proveditelnosti (kolová výzvy [číslo]) č.l. 73-122 spisu, Specifických pravidel pro žadatele a příjemce (kolová výzva [číslo]) č.l. 274 - 300 spisu, Specifických pravidel pro žadatele a příjemce (kolová výzva [číslo]) – příloha [číslo] č.l. 301 až 303 spisu, Specifických pravidel pro žadatele a příjemce (kolová výzva [číslo]) č.l. 304 - 330 spisu, Specifických pravidel pro žadatele a příjemce (kolová výzva [číslo]) – příloha [číslo] č.l. 331 až 336 spisu, změn v 79. Výzvě č.l. 365 – 371 spisu, změn v 80. Výzvě č.l. 372 – 378 spisu soud zjistil, že [stát. instituce] byly v rámci integrovaného regionálního operačního programu (dále jen IROP) dne [datum] vyhlášeny 2 kolové výzvy pro sociální bydlení. Jedna výzva [číslo] – sociální bydlení II. byla zaměřena na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality. Druhá výzva [číslo] – sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. byla zaměřena na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, přičemž seznam obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází území sociálně vyloučené lokality, byl uveden v příloze 5 Specifických pravidel. V seznamu těchto obcí byl uveden mimo jiné i [okres]. [jméno] [příjmení] zpracovala Osnovu studie proveditelnosti pro kolovou výzvu [číslo] ve které byl uveden název projektu – Sociální bydlení v [obec]. Předmětem řešení a žádosti o podporu byl dům na adrese [ulice a číslo], v k.ú. [obec]. Žadatelem o podporu projektu byl právní předchůdce žalobce. V Osnově bylo přímo uvedeno, že projekt je realizován na území, v rámci kterého je uplatňován Koordinovaný přístup k vyloučeným lokalitám a že projekt je realizován na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na jehož území se nachází sociálně vyloučená lokalita dle pravidel poskytovatele dotace. Jako zpracovatel studie proveditelnosti byla v této označena [jméno] [příjmení], jako projektový manažer byla označena [jméno] [příjmení]. Projektantem akce byla [právnická osoba] s.r.o.

21. Z trestního oznámení ze dne [datum], usnesení PČR, [anonymizováno] ředitelství pro [územní celek], oddělení [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 24.2.2020, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce podal trestní oznámení na [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu v souvislosti se zajištěním dotace na pořízení nemovitosti na tzv. sociální bydlení. V této věci byly mimo jiné zjišťovány skutečnosti týkající se příkazní smlouvy ze dne [datum], vypracování a podání žádosti o dotaci na sociální bydlení, nakládání s finančními prostředky poskytnutými pro rezervační zálohy u vybraných nemovitostí, popř. na jejich přebudování. Z těchto listin soud zjistil, že na policii k této věci vypovídal i [jméno] [příjmení] (jednatel právního předchůdce žalobce), který uvedl, že s [jméno] [příjmení] začal řešit dotaci na sociální bydlení na schůzkách počátkem roku 2018, v té době na základě ústní dohody, kdy [jméno] [příjmení] měla vše obstarat a dávat mu to na vědomí, popř. k podpisu. [příjmení] [příjmení] sehnala nejprve vhodnou stavební parcelu v k.ú. [obec], k čemuž byla sepsána smlouva o rezervaci, na základě které měl spolek (právní předchůdce žalobce) uhradit rezervační zálohu 160 000 Kč. Částka byla nakonec zaslána na účet paní [příjmení]. Z této částky činila částka 60 000 Kč nevratnou provizi [jméno] [příjmení]. Pozemek nekoupili, část peněz ve výši 100 000 Kč vráceny nebyly. Dále jednatel právního předchůdce žalobce vypověděl, že odměna z příkazní smlouvy ze dne [datum] nebyla [jméno] [příjmení] vyplacena, protože nebylo z čeho. Chtěli čerpat úvěr, avšak z tohoto sešlo kvůli vyřazení žádosti o dotaci již v prvním kole. Dále jednatel vypověděl, že převzal projektovou dokumentaci od žalovaného [celé jméno žalovaného], kterou pro dům v [obec] zpracovala [právnická osoba] s.r.o. Bylo to v době, kdy již byla příkazní smlouva vypovězena. Potvrdil, že od [celé jméno žalovaného] obdržel oznámení prohlášení o započtení. Uvedl, že žádost o dotaci (sociální bydlení) měla zpracovat a podat [jméno] [příjmení], podána byla [datum]. Ze stejných listin soud zjistil, že na policii vypovídala [jméno] [příjmení], která pro právního předchůdce žalobce pracovala na dohodu o pracovní činnosti. Uvedla, že o dotace spolku žádá [jméno] [příjmení], kdo však podal tuto konkrétní žádost, nevěděla. Z výpovědi [jméno] [příjmení] (majitele výše uvedené nemovitosti v [obec]) na policii soud zjistil, že [jméno] [příjmení] na jeho účet zaslala po sepsání rezervační smlouvy na prodej pozemku v [obec] rezervační zálohu 100 000 Kč. Na policii vypovídal i žalovaný, který mimo jiné uvedl, že svoji pohledávku mu [jméno] [příjmení] postoupila z důvodu, když byli upozorněni jeho právním zástupcem, že faktura [jméno] [příjmení] nebude zřejmě vymahatelná, když právní předchůdce žalobce je nezisková organizace a pokud by došlo k soudnímu sporu, tak by tato organizace pravděpodobně zanikla. [jméno] [příjmení] neměla ani prostředky na to, aby se s nimi soudila. [jméno] [příjmení] na policii vypověděla, že neví, kdo dělal žádost o poskytnutí dotace. Ona dle příkazní smlouvy ze dne [datum] realizovala část, která se týkala zpracování studie proveditelnosti. Chybu udělal zpracovatel žádosti o podporu v tom, že projekt zařadil do výzvy 79 namísto 80. V příkazní smlouvě byla uvedena výzva 79 i výzva 80, protože nebylo jasné, jaká nemovitost bude součástí dotace, mohla být ze sociálně vyloučené lokality i z lokality, která sociálně vyloučená není. Byl tedy ponechán prostor k vyhlédnutí vhodné stavby. Policii ČR dále opatřila vyjádření [anonymizováno] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] k předmětné žádosti o podporu. Bylo sděleno, že žádost vytvořil [jméno] [příjmení], přílohou byla mimo jiné i studie proveditelnosti a projektová dokumentace. Usnesením ze dne [datum] byla trestní věc odložena, když nebylo zjištěno, že by [jméno] [příjmení] naplnila skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Následná stížnost proti zmiňovanému usnesení byla okresním státním zastupitelství zamítnuta.

22. Z printscreenu z webového rozhraní [stát. instituce] sloužícího k podávání žádostí a jejich vyhodnocování č.l. 155 spisu soud zjistil, že žadatel projektu – [ulice] úpravy bytového domu pro sociální bydlení v [obec] nesplnil zadané kritérium, když projekt měl být realizován v obci [obec], která však leží na území správního obvodu obce s rozšířenou působností [okres], když tato je uvedena v seznamu obcí s rozšířenou působností se sociálně vyloučenými lokalitami. V rámci výzvy 79 žadatelé s projekty realizovanými v obcích spadající pod obce s rozšířenou působností v tomto seznamu (se sociálně vyloučenými lokalitami) nejsou oprávněnými žadateli. Žadatel byl tedy z tohoto důvodu z dalšího procesu hodnocení vyřazen.

23. Z usnesení [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum], sp.zn. [anonymizováno] [rok] [číslo] a souhlasného stanoviska obce s realizací projektu č.l. 157 spisu soud zjistil, že rada města vyslovila nesouhlas s realizací projektu„ Sociálního bydlení“ právního předchůdce žalobce předkládaným do výzvy„ Sociálního bydlení“ [stát. instituce], na svém území.

24. Z odvolání příkazu ze dne [datum] č.l. 158-160 spisu, dodejky č.l. 161-162 spisu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce odvolal svůj příkaz udělený [jméno] [příjmení] na základě Příkazní smlouvy [anonymizováno] [rok] ze dne [datum]. K tomuto mimo jiné uvedl, že [jméno] [příjmení] neposkytovala své služby s náležitou odbornou péčí a příkazce v její činnost ztratil důvěru zejména proto, že byla zcela zbytečně zamítnuta žádost o podporu projektu [ulice] úpravy bytového domu pro sociální bydlení v [obec]. Důvodem vyřazení žádosti o podporu projektu byla skutečnost, že právní předchůdce žalobce jakožto žadatel, nebyl oprávněným žadatelem neboť [okres] jakožto obec s rozšířenou působností je vedena v seznamu obcí s rozšířenou působností se sociálně vyloučenými lokalitami. Ve studii proveditelnosti zpracované [jméno] [příjmení] je na její straně 4 chybně uvedeno, že [obec] je lokalitou, která splňuje pravidla dotace v daném dotačním řízení. Právní předchůdce žalobce současně odmítl fakturu vystavenou [jméno] [příjmení] na částku 400 000 Kč jakožto neoprávněnou.

25. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] a nabídky č.l. 168 spisu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce jakožto objednatel uzavřel se [právnická osoba] s.r.o. jakožto zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení na objekt – domu [adresa], k.ú. [obec]. Celková cena díla byla sjednána na 450 000 Kč bez DPH.

26. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení]. Soud současně povolil řešení úpadku oddlužením.

27. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení [jméno] [příjmení] a tuto osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

28. Ze soupisu prací s projektovou dokumentací č.l. 194- 195 spisu soud zjistil, že objem prací [jméno] [příjmení] s Projektovou dokumentací – Sociální bydlení [obec], které [jméno] [příjmení] právnímu předchůdci žalobce neúčtovala a nikdy nebyly uhrazeny. Celkem se jednalo o částku 122 994 Kč.

29. Z mailové a SMS komunikace č.l. 255-256 spisu soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zaslala [jméno] [příjmení] v bodech kroky jak podepsat elektronický dokument.

30. Z příkazních smluv ze dne [datum], ze dne [datum] č.l. 343 – 357 spisu soud zjistil, že mezi [jméno] [příjmení] a právním předchůdcem žalobce bylo uzavřeno několik příkazních smluv ještě před tím, nežli uzavřeli příkazní smlouvu ze dne [datum]. V těchto předešlých příkazních smlouvách se však [jméno] [příjmení] jakožto příkazník zavázala i k vyhotovení žádosti pro poskytnutí dotace.

31. Ze změny v 82. Výzvě k předkládání žádostí o podporu z IROP č.l. 358 - 364 spisu soud zjistil, že [stát. instituce] vyhlásilo dne [datum] výzvu [číslo] nazvanou Rozvoj služeb v sociálně vyloučených lokalitách II.

32. Z objednávky Handbike č.l. 379-381 spisu (přesněji objednávka handbike, výroba Handbike a sociální bydlení) soud zjistil, že aktivity právního předchůdce žalobce byly směřovány předně na podporu handicapovaných a jejich zapojení do společnosti, kdy hlavní náplní byla sociální rehabilitace prostřednictvím volnočasových aktivit. Právní předchůdce žalobce se následně rozhodl rozšířit své aktivity o sociální bydlení. [jméno] [příjmení] tento svůj záměr konzultoval přímo s ministryní pro [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a jejím poradcem [jméno] [příjmení], kdy konzultace probíhala na téma dotací na sociální bydlení. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že v lokalitě, kde potřebovali zajistit sociální bydlení, sehnali pouze 1 vhodný dům, kdy komplikací bylo, že tento bytový dům bylo nutné zakoupit v termínu před schválením žádosti o dotaci. Schůzka s ministryní probíhala tedy právě na téma snížení rizik při posuzování žádosti právního předchůdce žalobce v případu nákupu nemovitosti před schválením dotace. [jméno] [příjmení] měl přislíbenou další konzultaci před podáním finální žádosti, aby se předešlo formálním nedostatkům a zvýšila se šance dotaci získat.

33. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] zprávu, že dostal ještě jeden typ, ale přijde mu to finančně náročnější, že by dotace na něj asi nestačila. K tomuto připojil odkaz na portál [webová adresa].

34. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaslala [jméno] [příjmení] zprávu, ve které poslala seznam možných nemovitostí pro sociální bydlení. Vyjma nemovitosti v [obec] a [obec] se jednalo o nemovitosti v [obec], [obec], v [obec], v [obec] a v [obec]. U všech nemovitostí byla uvedena kupní cena, zda je nutné je rekonstruovat, u domů počet bytů a další skutečnosti jako např. upřesnění v jaké lokalitě se v daném městě nachází.

35. Z kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný jako prodávající uzavřel dne [datum] kupní smlouvu na prodej nemovitostí – st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – objekt k bydlení [adresa], vše v k.ú. a obci [obec], to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Kupní cena činila 3 900 000 Kč.

36. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek vypracoval dílo, které bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne [datum] (viz. odstavec 25 tohoto rozsudku). Svědek uvedl, že dílo vypracoval ve 2 etapách, kdy nejprve provedl studii, která byla investorem odsouhlasena, následně vypracoval projekt, který předal [jméno] [příjmení], která zastupovala právního předchůdce žalobce. Tato svědkovi také sdělila, že dům má odpovídat obecně požadavkům sociálního bydlení a že po vyřízení veškerých náležitostí bude právní předchůdce žalobce nemovitost kupovat. Svědek žádné detaily vztahu [jméno] [příjmení] a právního předchůdce žalobce neznal. K práci svědka nebylo nikdy nic vytknuto, nebyly žádné námitky stran provedeného díla. Cena díla nebyla řádně od právního předchůdce žalobce uhrazena, po nějaké době svědkovi přišlo odstoupení od smlouvy. V současné době je však dluh již splacen. Právní předchůdce žalobce v odstoupení uváděl, že nebyla řádně odevzdána dokumentace, svědek však tuto povinnost splnil.

37. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a výpisu z CEO č.l. 171 spisu soud zjistil, že tato je od [datum] manželkou žalovaného, před tím byla asi půl roku až rok se žalovaným ve vztahu. Svědkyně uvedla, že předmětem příkazní smlouvy ze dne [datum] bylo zpracování studie proveditelnosti, zadávací a výběrové řízení a povinná publicita, nikoliv však podání žádosti samé, jako v předešlých příkazních smlouvách, které uzavřela s právním předchůdcem žalobce. Příkazní smlouva zněla na výzvy 79 a 80, protože právní předchůdce žalobce měl více nemovitostí, do kterých by chtěl investovat, a to různých lokalit. Nakonec byla vybrána nemovitost v [obec], což je sociálně vyloučená lokalita a proto se i studie dělala na výzvu [číslo]. Právní předchůdce žalobce chtěl v lokalitě [obec] najít více nemovitostí. Byli domluveni, že pokud by výzva 80 z nějakého důvodu nedopadla, budou pokračovat ve výzvě 82, což byl rozvoj sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách, konkrétně chráněné bydlení, což je zaměřeno hlavně pro zdravotně postižené. Dohoda s právním předchůdcem žalobce byla taková, že pokud by si vybral nemovitosti, jak z lokalit, které spadaly do sociálně vyloučených lokalit, tak i ty, které tam nespadaly, pak by se ke všem za jednu cenu zpracovala studie proveditelnosti. Výzvy 79 a 80 jsou totiž téměř totožné, liší se právě v tom, že jedna je se sociálně vyloučenými lokalitami a druhá bez nich. Již na začátku roku 2018 se vybíraly nemovitosti, tedy i nemovitost v [obec]. To že je název výzvy sociální bydlení II. obsažen v předmětu příkazní smlouvy je proto, že je to jakýsi pracovní název, který byl užíván mezi svědkyní a právním předchůdcem žalobce, když sociální bydlení se týkalo obou výzev. V průběhu jednání vyplynulo, že se bude vypracovávat osnova studie pro výzvu [číslo] právě kvůli nemovitosti v [obec]. Celková cena byla v příkazní smlouvě sjednána ve výši 800 000 Kč. Svědkyně dále uvedla, že byl splněn bod a) – zpracování studie proveditelnosti, a to právě vypracováním osnovy studie proveditelnosti, bod b) a c) splněny nemohly být, když žádost o dotaci nebyla úspěšná. Pokud se týká zadávacího a výběrového řízení, tak v rámci tohoto bodu pak mělo být realizováno a vypsáno výběrové řízení na stavební práce, kdy do tohoto řízení by se přihlašovali jednotliví dodavatelé a to proto, aby cena projektu byla co nejnižší, co se týče povinné publicity, pak ta by obnášela v tomto případě jakousi reklamu v podobě cedule na domě, která by se měla i nafotit a dále prezentovat. Částka 400 000 Kč byla sjednána jako nevratná záloha za práci svědkyně, kdy v těchto nákladech byla zohledněna svědkyní vypracovaná studie + náklady za kroky, které již byly podniknuty pro bod b) a c). Nebylo vinou svědkyně, že dotace nebyla poskytnuta. Svědkyni vznikly i vícenáklady, když tabulka s nimi byla soudu předložena, ty však nejsou v částce 400 000 Kč obsaženy. Právní předchůdce žalobce obdržel od svědkyně osnovu studie proveditelnosti, kterou měl sám podat se žádostí o dotaci, nicméně tuto podal do výzvy 79, která nesměřuje do sociálně vyloučených lokalit, a proto tato žádost nemohla být úspěšná. Projektovým manažerem za žalobce byla pro tuto žádost o dotaci [jméno] [příjmení]. Datum [datum] byl posledním dnem pro přijímání žádostí. Ke komunikaci na č.l. 255 – 256 spisu uvedla, že tato probíhala proto, že [jméno] [příjmení] neuměl použít elektronický certifikát pro elektronický podpis. Musela ho navést, jak dokument elektronicky podepsat, tedy vlastně jak se elektronický certifikát používá. Že bude [jméno] [příjmení] odesílat žádost o dotaci, svědkyně věděla, domnívala se, že jde právě o žádost, kterou bude posílat pro [příjmení] výzvu [číslo] když tuto měl napsánu i na osnově studie proveditelnosti, vše mu bylo k tomu vysvětleno. Při řešení elektronického podpisu se o žádném konkrétním čísle výzvy nebavili. Svědkyně neměla zplnomocnění k podání samotné žádosti. Uvedla, že podklady, které jsem právnímu předchůdci žalobce předala, splňovaly veškeré náležitosti tak, aby v případě přihlášení do [obec] výzvy [číslo] byla tato úspěšná. [příjmení] [jméno] [příjmení], která byla projektová manažerka, pan [příjmení] dále celou studii řešil přímo s ministryní pro místní rozvoj [jméno] [příjmení] a jejím zástupcem panem [příjmení], Svědkyně právnímu předchůdci žalobce dala na výběr několik nemovitostí z různých lokalit, právní předchůdce žalobce si vybral nemovitosti v [obec], ačkoliv tam původně bylo více nemovitostí, nakonec byla na prodej pouze jedna, když z ostatních nákupů sešlo, ať už z důvodu, že na ně jiný zájemce měl rezervační smlouvy a podobně. Kromě [obec], který byl vybrán právním předchůdcem žalobce ještě před uzavřením příkazní smlouvy, bylo rozjednáno více nemovitostí z jiných lokalit, a proto byla příkazní smlouva uzavřena pro obě výzvy 79 a 80, když v případě, že by byla vybrána nemovitost i z jiné lokality udělala by se osnova studie za stejnou sjednanou cenu i pro tuto nemovitost. Skutečně za jednu cenu by právní předchůdce žalobce mohl mít neomezený počet studií, respektive takový počet studií, kolik by si vybral nemovitostí. Kromě nemovitosti v [obec] byla pro žalobce v rámci tohoto projektu uzavřena rezervační smlouva na pozemek v [obec] na výstavbu bytového domu. Byla zaplacena záloha přímo majiteli nemovitosti tuším snad ve výši 160 000 Kč. Svědkyně si z této částky ponechala provizi, která pro ni vyplývala ze zprostředkovatelské smlouvy, kterou měla jako makléř. Byla tedy de-facto zástupcem obou smluvních stran, kdy zprostředkovatelskou smlouvu měla uzavřenou s prodejcem nemovitosti a právního předchůdce žalobce zastupovala v rámci tohoto projektu. Svědkyně si nevzpomínala, zda právnímu předchůdci žalobce řekla, že nemovitost v [obec] patří jejímu partnerovi. Uvedla, že se domnívá, že nemovitost žalovaného se ani do nabídky realitních kanceláří nedostala, byla to tehdy velmi čerstvá záležitost. Prodejce si určil kupní cenu, byl ale samozřejmě zpracován už znalecký posudek a to právě kvůli dotačnímu systému. Právě z důvodu, že nemovitost patřila partnerovi, si svědkyně neúčtovala provizi za její prodej. Nemovitost je v současné době prodaná. Podle vypracované projektové dokumentace se s nemovitostí nijak nenakládalo, projektová dokumentace je majetkem právního předchůdce žalobce. V době, kdy o vlastnictví měl zájem právní předchůdce žalobce, se musely v domě vytvořit kóje pro každý jednotlivý byt jedna. V domě byly 4 byty. V mezidobí přišly svědkyni od právního předchůdce žalobce nějaké platby v souvislosti s vytvořením kójí, i se zadáním a vypracováním znaleckého posudku, jaké konkrétní platby a v jaké výši si již nepamatovala, mělo by to však být založeno. Svědkyně dále uvedla, že [územní celek] zaslalo vyjádření směřované přímo k tomuto projektu, že nechtějí sociální bydlení na svém území. Bylo to adresné vyjádření přímo právnímu předchůdci žalobce. Vliv to však nemělo, i kdyby chtěl právní předchůdce žalobce projekt realizovat. Nebyla to totiž podmínka, která musela být splněna pro čerpání dotace. Osnovu studie proveditelnosti předala svědkyně panu [příjmení] jednak v papírové podobně a dále na flash disku. Svědkyně insolvenčnímu správci odměnu z příkazní smlouvy nenahlásila, vše se ale nakonec řešilo u insolvenčního soudu, celá záležitost tam byla dopodrobna vylíčena i to, že právní předchůdce žalobce nechce odměnu proplatit a tudíž je dle názoru svědkyně nevymahatelná.

38. Z vyjádření jednatele právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] na jednání dne [datum] soud zjistil, že [stát. instituce] vypsalo dvě výzvy a to výzvu 79, která byla pro [anonymizováno] a následně pro území mimo [anonymizováno] a dále výzvu [číslo]. Právní předchůdce žalobce chtěl žádat o dotaci na dům v [obec], což dle informací jednatele mělo být pro sociální bydlení v sociálně vyloučených lokalitách. Přihláška byla podána do projektu na [část Prahy] bylo chybné. [jméno] [příjmení] sama měla oslovit právního předchůdce žalobce v souvislosti s předmětnými výzvami. Jednatel nijak nezjišťoval přesný obsah příkazní smlouvy stran názvu výzvy, v této době jsem věřil paní [příjmení] jakožto odborníkovi.

39. Z účastnického výslechu jednatele právního předchůdce žalobce (současně i jednatel žalobce) [jméno] [příjmení] soud zjistil, že paní [příjmení] právnímu předchůdci žalobce sama nabídla, že by zařizovala dotace. Jednalo se o projekt sociálního bydlení. S paní [příjmení] spolupracoval právní předchůdce žalobce již na třech projektech, které zařídila, s těmito byl spokojen. Rok 2018 však byl velice náročný, potřeboval někoho, na koho bych se mohl zcela spolehnout. Domníval se, že je to paní [příjmení], tudíž její práci nekontroloval, smlouvu příkazní nijak podrobně neprocházel. Že vše dopadlo jinak, se dozvěděl až v říjnu, kdy byla žádost o dotaci zamítnuta. K paní [příjmení] měl jednatel důvěru i na základě schůzek, které se uskutečnily. Jednatel uvedl, že se s [jméno] [příjmení] domluvili, že projekt připraví jako ty předchozí, nenapadlo ho příkazní smlouvu detailně studovat a hledat v ní zádrhele. Nechápal, že si nevšiml, že v příkazní smlouvě (myšleno ze dne [datum]) nebyla zapracována i povinnost [jméno] [příjmení] podat žádost o dotaci, jako to bylo v předchozích příkazních smlouvách. Uvedl, že se spoléhal na to, že plněno bude to, co si řekli z očí do očí. Žádost se podávala v systému, který byl velice složitý, pro jednatele byly vygenerovány přístupové kódy, ale žádost vyplňovala paní [příjmení]. Ta se měla postarat o všechno, měla zajistit koupi domu, v lokalitě měla zajistit nájemníky, postarat se měla i o další náležitosti jako například o monitoring apod. Celkovou odměnu (z příkazní smlouvy) si jednatel vykládal tak, že měla pokrýt veškeré práce paní [příjmení] s tímto projektem spojené. K polovině odměny ve výši 400 000 Kč jakožto nevratné části odměny jednatel uvedl, že paní [příjmení] ještě před podepsáním příkazní smlouvy na tomto projektu již dělala určitou činnost, věnovala tomu svůj čas, bylo to podloženo nějakým jejím potvrzením, že se o projekt stará, že zajišťuje nemovitosti potřebné k projektu a že tedy tato částka je s touto činností spojena. V této době chápal, že si peníze zaslouží, měla se postarat o všechno, proto ani celkovou výši odměny 800 000 Kč nikterak nesporoval. Proč se užil termín nevratná, k tomu nedokázal odpovědět. Termín vyloučená lokalita poprvé slyšel, až když byl projekt zamítnut, od paní [příjmení] očekával, že se nakoupí nějaká nemovitost právě za účelem sociálního bydlení. Studie proveditelnosti, kterou vypracovala paní [příjmení], mu rukama prošla až poté, co byla žádost zamítnuta, paní [příjmení] tyto veškeré dokumenty vkládala do systému pro podání žádosti, kterou pak také měla podat. Tuto studii tedy nedostal v písemné podobě ani na flash disku. Jednatel dále uvedl, že při podání žádosti paní [příjmení] neměla čas přijet, navíc certifikáty byly nepřenosné, proto musela navigovat jednatele jak ten certifikát zadat a vše podepsat, když tyto nešly poslat e-mailem. Jednatel zopakoval, že pojem vyloučená lokalita do doby zamítnutí projektu neslyšel, pouze v mezidobí v souvislosti s nemovitostí v [obec], řešil zamítnutý souhlas s realizací projektu [jméno] [územní celek]. V projektu nakonec pokračoval, když mu [jméno] [příjmení] vysvětlila, že tento nesouhlas je pouze formalita, a že pro udělení dotace není rozhodující. Z jednání s paní [příjmení] i se žalovaným jednatel nikdy nenabyl dojmu, že by se tito dva znali, či byli partneři životní, protože i při jednání s každým zvlášť vše působilo, jako že si byli cizí. Příkazní smlouvy vypracovala vždy [jméno] [příjmení]. Jednou z vybraných nemovitostí měla být i nemovitost v [obec], paní [příjmení] však jednateli neřekla, že zatupuje i prodávajícího. Měla tam být složena záloha 160 000 Kč, která nakonec odešla na účet paní [příjmení]. Tento projekt nedopadl a žádná částka z [obec] se právnímu předchůdci žalobce nevrátila. Studii proveditelnosti na dům v [obec] jednatel neobdržel. [příjmení] [příjmení] se jednateli nezmínila, že by byla v insolvenci. Jednatel se seznámil s ministryní [příjmení], která ho odkázala na specialistu na jejím ministerstvu pana [příjmení], s nímž jsem setkal osobně. Tento mu nabídl plnou podporu ve formě konzultace v souvislosti s tímto projektem. Kontakt na jeho osobu a veškeré informace předal jednatel paní [příjmení] s tím, že měl za to, že jich využije. Jednatel sám preferoval nákup nemovitosti v [obec], což byla nejbližší lokalita, nicméně bylo mu vysvětleno od paní [příjmení], že nemovitosti ostatní již nejsou na prodej, když byly buď již koupeny, či rezervovány, proto nakonec zbyla nemovitost v [obec]. [příjmení] [příjmení] požadovala nějaké drobné platby, které měly souviset jednak s odhadem nemovitosti a jednak se stavebními úpravami, aby dům byl vyhovující. Platby byly posílány na účet paní [příjmení]. Tyto platby se nevrátily. Jejich výší si nebyl jist. Jednatel se nedokázal vyjádřit k tomu, zda paní [příjmení] splnila veškeré své smluvní povinnosti, ke kterým se zavázala v příkazní smlouvě [anonymizováno] [rok], tedy veškeré povinnosti, které jsou obsaženy v této smlouvě, musel by si tyto prostudovat.

40. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobce a [jméno] [příjmení] bylo uzavřeno od počátku roku 2018 několik příkazních smluv, na základě kterých měla [jméno] [příjmení] obstarat záležitost právního předchůdce žalobce tím, že zkompletuje veškerou dokumentaci k podání žádosti o poskytnutí dotace v rámci výzev specifikovaných v jednotlivých příkazních smlouvách a vyhotoví samotnou žádost o poskytnutí dané dotace. [stát. instituce] v rámci integrovaného regionálního operačního programu (dále jen IROP) dne [datum] vyhlásilo 2 kolové výzvy pro sociální bydlení. Jedna výzva [číslo] – sociální bydlení II. byla zaměřena na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality. Druhá výzva [číslo] – sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. byla zaměřena na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, přičemž seznam obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází území sociálně vyloučené lokality, byl uveden v příloze 5 Specifických pravidel. V seznamu těchto obcí byl uveden mimo jiné i [okres]. Dne [datum] byla mezi [jméno] [příjmení] a právním předchůdcem žalobce uzavřena příkazní smlouva [anonymizováno] [rok], jejímž předmětem bylo obstarání záležitostí příkazce (právního předchůdce žalobce) vztahující se k záměru příkazce vytvořit dokumenty spojené s výzvou v rámci IROP (dále jen jako záležitost), výzvy [číslo] název výzvy„ Sociální bydlení II.“ Podrobné podmínky pro poskytnutí dotace byly stanoveny v Obecných pravidlech a Specifických pravidlech, platných pro příslušené kolo výzvy. Příkazce prohlásil, že se s těmito pravidly seznámil. Záležitost měla být příkazníkem ([jméno] [anonymizováno]) obstarána v etapách: a) zpracování studie proveditelnosti; b) zadávací a výběrové řízení; c) povinná publicita. Nebylo sjednáno, že by [jméno] [příjmení] měla vyhotovit samotnou žádost pro poskytnutí dotace ani tuto podat, k tomuto se [jméno] [příjmení] v dané příkazní smlouvě nezavázala. Smluvní strany si ujednaly, že za vyřízení záležitosti příkazce náleží příkazníkovi sjednaná odměna v celkové výši 800 000 Kč. Přitom z toho částka 400 000 Kč za provedení etapy dle výše uvedených písmen a) až c) měla být příkazcem uhrazena bezhotovostním převodem na bankovní účet příkazníka nejpozději do 14 dnů od uzavření této smlouvy. Tato částka 400 000 Kč byla sjednána jako nevratná. Jednatel právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] měl při sjednání této částky za to a tuto smlouvu uzavíral s tím, že [jméno] [příjmení] ještě před podepsáním této příkazní smlouvy na projektu již dělala určitou činnost, věnovala tomu svůj čas, bylo to podloženo jejím potvrzením, že se o projekt stará, že zajišťuje nemovitosti potřebné k projektu a že tedy tato částka je s touto činností spojena a peníze si zaslouží. Zbylá částka 400 000 Kč měla být uhrazena příkazcem bezhotovostním převodem na účet příkazníka nejpozději do 10 dnů od uskutečnění všech úkonů. Současně byl sjednán úrok z prodlení pro případ prodlení příkazce s platbou některé splatné oprávněné faktury příkazníka, a to ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. V případě prodlení příkazce s platbou některé splatné oprávněné faktury příkazníka déle než 30 dnů byla sjednána povinnost příkazce uhradit příkazníkovi smluvní pokutu ve výši 30 % z dlužné částky. [jméno] [příjmení] právnímu předchůdci žalobce vystavila fakturu na první část odměny ve výši 400 000 Kč, tato nikdy uhrazena nebyla. Již dne [datum] jednatel právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] udělil [jméno] [příjmení] plnou moc k zadání služeb: projektová studie, projektová dokumentace, položkový rozpočet, odhad, žádost o stavební povolení, právní služby, jednání se stavební úřadem u nemovitosti [ulice a číslo], [obec], [list vlastnictví], k.ú. [obec], která byla vybrána jako jedna z nemovitostí vhodných pro projekt sociální bydlení. Kromě [obec] bylo nakonec rozjednáno více nemovitostí z jiných lokalit, z jejich prodeje nakonec sešlo. Jednalo se např. o nemovitosti v [obec], [obec], [obec], v [obec], v [obec] a v [obec]. Na nemovitost v [obec] byla uzavřena rezervační smlouva. Byla zaplacena záloha 160 000 Kč na účet [jméno] [příjmení], když částka 100 000 Kč byla následně vyplacena přímo majiteli nemovitosti, částka 60 000 Kč byla provizí [jméno] [příjmení], která pro ni vyplývala ze zprostředkovatelské smlouvy, kterou měla jako makléř. Poté, co koupě nebyla uskutečněna nebyly právnímu předchůdci žalobce všechny peníze vráceny. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce jakožto objednatel se [právnická osoba] s.r.o. jakožto zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení právě na objekt – domu [adresa], k.ú. [obec]. Projektová dokumentace byla vypracována, nebyly k ní žádné výhrady. Dne [datum] vyslovila [jméno] [územní celek] svůj nesouhlas s realizací projektu„ Sociálního bydlení“ právního předchůdce žalobce předkládaným do výzvy„ Sociálního bydlení“ [stát. instituce], na svém území. O této skutečnosti se právní předchůdce žalobce v této době dozvěděl. Udělení souhlasu však nebylo podmínkou pro úspěšné čerpání dotace. [jméno] [příjmení] nechala v rámci projektu zpracovat znalecký posudek pro určení obvyklé ceny bytů v domě v objektu bytového domu [adresa] v ulici [ulice] s příslušenstvím a pozemkem v k.ú. a obci [obec], okres [okres]. Celková obvyklá cena všech bytů včetně podílu na společných částech pozemku činila 6 400 000 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce a žalovaný, tehdejší partner [jméno] [příjmení], Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy č. [spisová značka], kde jako budoucí předmět převodu byly označeny nemovité věci: pozemek st. [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše v obci a k.ú. [obec], okres [okres], to vše zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Na základě této smlouvy žalovaný od právního předchůdce žalobce postupně přijal částku ve výši 500 000 Kč, jakožto zálohu na kupní cenu (kupní cena byla sjednána v celkové výši 6 350 000 Kč) výše uvedených nemovitých věcí. Jelikož ani jedna ze stran nevyzvala druhou smluvní stranu k uzavření budoucí smlouvy kupní ve sjednaném termínu (do [datum]), povinnost uzavřít budoucí kupní smlouvu zanikla. Právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě zaplacené částky 500 000 Kč. Nemovitost byla dne [datum] nakonec prodána třetí osobě (tedy nikoliv právnímu předchůdci žalobce) za kupní cenu 3 900 000 Kč. Ještě před podáním samotné žádosti o dotaci sám [jméno] [příjmení] projekt sociálního bydlení konzultoval s poradcem ministryně [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] právě kvůli bytovému domu v [obec], kdy komplikací bylo, že tento bytový dům bylo nutné zakoupit ještě v termínu před schválením žádosti o dotaci a jednatel chtěl snížit riziko při posuzování žádosti v případu nákupu nemovitosti před schválením dotace. [jméno] [příjmení] zpracovala pro právního předchůdce žalobce [příjmení] studie proveditelnosti pro kolovou výzvu [číslo] ve které byl uveden název projektu – Sociální bydlení v [obec]. Předmětem řešení a žádosti o podporu byl dům na adrese [ulice a číslo], v k.ú. [obec]. Žadatelem o podporu projektu byl právní předchůdce žalobce. V Osnově bylo přímo uvedeno, že projekt je realizován na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na jehož území se nachází sociálně vyloučená lokalita dle pravidel poskytovatele dotace. Jako zpracovatel studie proveditelnosti byla v této označena [jméno] [příjmení], jako projektový manažer byla označena [jméno] [příjmení]. Projektantem akce byla [právnická osoba] s.r.o. Žádost o dotaci dle sdělení [stát. instituce] vytvořil [jméno] [příjmení]. Přílohou této žádosti byla mimo jiné i studie proveditelnosti a projektová dokumentace. [jméno] [příjmení] pomáhala a radila na dálku [jméno] [příjmení], jak použít elektronický certifikát pro elektronický podpis na tuto žádost o dotaci. Žádost byla z dalšího procesu hodnocení vyřazena, když byla podána do kolové výzvy [číslo] (nikoliv 80). Žadatel projektu – [ulice] úpravy bytového domu pro sociální bydlení v [obec] tak nesplnil zadané kritérium, když projekt měl být realizován v obci [obec], která však leží na území správního obvodu obce s rozšířenou působností [okres], když tato je uvedena v seznamu obcí s rozšířenou působností se sociálně vyloučenými lokalitami. Dopisem ze dne [datum] právní předchůdce žalobce příkaz udělený [jméno] [příjmení] na základě příkazní smlouvy [anonymizováno] [rok] odvolal s odkazem na skutečnost, že [jméno] [příjmení] neposkytovala své služby s náležitou odbornou péčí a příkazce v její činnost ztratil důvěru zejména proto, že byla zcela zbytečně zamítnuta žádost o podporu projektu [ulice] úpravy bytového domu pro sociální bydlení v [obec]. [jméno] [příjmení] jako postupitel na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupila svoji pohledávku na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč) za dlužníkem [název původní účastnice], [IČO], která vznikla z titulu nesplnění závazku na základě příkazní smlouvy [číslo] 2018 uzavřené mezi postupitelem a dlužníkem dne [datum], žalovanému. O této skutečnosti byl právní předchůdce žalobce vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dopisem ze dne [datum] nazvaným Prohlášení o započtení, oznámil právnímu předchůdci žalobce, že mezi ním a [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které nabyl pohledávku postupitele [jméno] [příjmení], za spolkem [název původní účastnice] [IČO], a to na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč). Ke dni [datum] tak celková pohledávka žalovaného za právním předchůdcem žalobce činila 563 800 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný měl vůči právnímu předchůdci žalobce dluh vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v částce 500 000 Kč na jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] v částce 16 397,26 Kč započetl tímto žalovaný svou pohledávku za právním předchůdcem žalobce vůči pohledávce právního předchůdce žalobce za osobou žalovaného. Právní zástupce žalobce zápočet neuznal, když pohledávku [jméno] [příjmení] označil za absolutně neplatnou. Právní předchůdce žalobce podal dne [datum] trestní oznámení na [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu v souvislosti se zajištěním dotace na pořízení nemovitosti na tzv. sociální bydlení. Trestní věc byla odložena, když nebylo zjištěno, že by [jméno] [příjmení] naplnila skutkovou podstatu trestného činu podvodu. [jméno] [příjmení] byla od [datum] v úpadku. Insolvenční soud jí povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne [datum] vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení [jméno] [příjmení] a tuto osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. [jméno] [příjmení] se o této skutečnosti právnímu předchůdci žalobce nezmínila, nezmínila se ani o skutečnosti, že je žalovaný její partner.

41. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

42. Podle ustanovení § 2430 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

43. Podle ustanovení § 2438 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

44. Podle ustanovení § 2443 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

45. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

46. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

47. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

48. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

49. Žaloba není důvodná.

50. Mezi účastníky nebyla od počátku sporná skutečnost, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy a že žalovaný od právního předchůdce žalobce na základě této postupně přijal částku ve výši 500 000 Kč, jakožto zálohu na kupní cenu nemovitosti. Nebyla sporná ani skutečnost, že poté, co povinnost účastníků uzavřít kupní smlouvu zanikla, vznikla žalovanému povinnost vrátit zaplacenou zálohu na kupní cenu nemovitosti ve výši 500 000 Kč. Žalovaný však od počátku argumentoval tím, že na tuto pohledávku právního předchůdce žalobce za žalovaným započetl řádně a včas pohledávku, kterou nabyl na základě Smlouvy o postoupení pohledávky od paní [jméno] [příjmení], kterou tato měla za dlužníkem [název původní účastnice], [IČO], z titulu nesplnění závazku na základě příkazní smlouvy [číslo] 2018 ze dne [datum], na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč). Právní předchůdce žalobce naopak sporoval existenci samotné pohledávky [jméno] [příjmení] a tedy i platnost samotného zápočtu.

51. V řízení bylo prokázáno, že mezi [jméno] [příjmení] jakožto příkazníkem a právním předchůdcem žalobce jakožto příkazcem byla uzavřena dne [datum] příkazní smlouva, na základě které vznikla příkazníkovi povinnost obstarat záležitostí příkazce vztahující se k jeho záměru vytvořit dokumenty spojené s výzvou v rámci IROP (dále jen jako záležitost), výzvy [číslo] název výzvy„ Sociální bydlení II.“ Záležitost měla být příkazníkem obstarána v etapách uvedených ve smlouvě a příkazník se tak konkrétně zavázal: a) zpracování studie proveditelnosti; b) zadávací a výběrové řízení; c) povinná publicita. Ve smlouvě nebyla sjednána povinnost příkazníka vyhotovit samotnou žádost pro poskytnutí dotace ani tuto podat. Za vyřízení záležitosti příkazce byla sjednána odměna příkazníka v celkové výši 800 000 Kč. Přitom z toho částka 400 000 Kč za provedení etapy dle výše uvedených písmen a) až c) měla být příkazcem uhrazena nejpozději do 14 dnů od uzavření této smlouvy. Tato částka 400 000 Kč byla sjednána jako nevratná. Zbylá částka 400 000 Kč měla být uhrazena příkazcem nejpozději do 10 dnů od uskutečnění všech úkonů. Odměna tak byla sjednána za obstarání výše specifikované záležitosti, nikoliv za vytvoření a podání samotné žádosti o dotaci. [jméno] [příjmení] vybírala pro právního předchůdce žalobce vhodné nemovitosti ke koupi v souvislosti s projektem sociálního bydlení (a to ještě i před uzavřením příkazní smlouvy), jak bylo prokázáno např. výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], e-mailem ze dne [datum], e-mailem ze dne [datum], ale i samotným výslechem jednatele [jméno] [příjmení]. Vybrána byla nakonec nemovitost [ulice a číslo], [obec], když pro tuto [jméno] [příjmení] ještě před uzavřením příkazní smlouvy udělil [jméno] [příjmení] plnou moc k zadání služeb: projektová studie, projektová dokumentace, položkový rozpočet, odhad, žádost o stavební povolení, právní služby, jednání se stavebním úřadem. [jméno] [příjmení] na tuto nemovitost nechala vypracovat znalecký posudek ke zjištění její obvyklé ceny, domlouvala vypracování projektové dokumentace ke stavebnímu povolení na tento objekt, atd., jak bylo prokázáno výňatkem ze znaleckého posudku, smlouvou o dílo ze dne [datum], výpovědí svědka [jméno] [příjmení]. Na tuto nemovitost byla zpracována i studie proveditelnosti dle výše uvedené příkazní smlouvy. Osnova Studie proveditelnost přímo na první straně uváděla, že je zpracována pro kolovou výzvu [číslo] bylo v ní přímo uvedeno, že projekt je realizován na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na jehož území se nachází sociálně vyloučená lokalita dle pravidel poskytovatele dotace. Soud má tedy za to, že žalovaná splnila svoji povinnost vypracovat studii proveditelnosti, jak bylo uvedeno v příkazní smlouvě, tedy splnila etapu označenou pod písmenem a), a to k nemovitosti vybrané právním předchůdcem žalobce. Soud má také za to, že právní předchůdce žalobce tuto studii obdržel, když ze sdělení [stát. instituce] opatřené Policií ČR v rámci prošetřování trestního oznámení vyplynulo, že při podání žádosti o dotaci byla tato její přílohou (stejně jako např. zpracovaná projektová dokumentace). [jméno] [příjmení] sice tvrdil, že pojem vyloučená lokalita do doby zamítnutí projektu neslyšel, a tedy nevěděl, že do této lokality patří nemovitost v [obec], soud však těmto jeho tvrzením neuvěřil, když v příkazní smlouvě sám jakožto jednatel příkazce potvrdil, že se příkazce seznámil s Obecnými i Specifickými pravidly pro žadatele a příjemce v rámci IROP. V těchto, jak bylo prokázáno právě těmito Specifickými pravidly a jejich přílohami [číslo] bylo uvedeno, že výzva [číslo] – sociální bydlení II. byla zaměřena na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality. Druhá výzva [číslo] – sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II. byla zaměřena na projekty realizované na území správního obvodu obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, přičemž seznam obcí s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází území sociálně vyloučené lokality, byl uveden v příloze 5 Specifických pravidel. [jméno] [příjmení] tak věděl, nebo přinejmenším vědět měl, že nemovitost v [obec] je nemovitostí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na jejímž území se nachází sociálně vyloučené lokality. [příjmení] [jméno] [příjmení], že příkazní smlouvu podrobněji nestudoval, pak tato skutečnost jde k jeho tíži. Poté, co žádost o dotaci byla z dalšího řízení vyloučena, když žádost namísto do výzvy [číslo] byla podána do výzvy [číslo] (jak bylo prokázáno z printscreenu z webového rozhraní [stát. instituce]), odvolal právní předchůdce žalobce příkaz, který odůvodnil hrubým pochybením [jméno] [příjmení] při podávání žádosti o dotaci, kdy namísto do výzvy [číslo] byla podána do výzvy [číslo]. Jak bylo uvedeno výše, [jméno] [příjmení] jakožto příkazník nebyla dle příkazní smlouvy povinna a nezavázala se k vypracování a podání žádosti o dotaci v tomto projektu (k tomuto blíže ještě níže v odůvodnění), a tedy neporušila své povinnosti z této smlouvy. I po odvolání příkazu měla tedy nárok minimálně na úhradu svých nákladů a přiměřené části odměny. Podle ustanovení § 2443 občanského zákoníku v případě odvolání příkazu, příkazce nahradí příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřeně vynaložené námaze příkazníka. Toto ustanovení však nevylučuje, aby si smluvní strany ujednaly konkrétní paušalizovanou částku, která bude příkazníkovi vyplacena i v případě, kdy dojde ke zmaření předpokládaného účelu smlouvy, a to z důvodů, které příkazník nezavinil. V daném případě byla sjednána částka 400 000 Kč (polovina celkové sjednané odměny) jakožto částka nevratná. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi potvrdil, že při podpisu příkazní smlouvy vycházel u této částky z toho, že [jméno] [příjmení] ještě před podepsáním příkazní smlouvy na daném projektu již dělala určitou činnost, věnovala tomu svůj čas, což bylo podloženo, zajišťovala nemovitosti potřebné k projektu a že tedy tato částka je s touto činností spojena a že si tuto zaslouží. Soud má tedy za to, že tato částka tedy byla jakousi paušální náhradou sjednanou pro případ, že by došlo ke zmaření předpokládaného účelu smlouvy a příkazník by tak nemohl bez svého zavinění pokračovat v obstarání sjednané záležitosti příkazce, jako tomu bylo v daném případě. Jednalo se tedy o zafixování výše nároků, které by příkazníkovi náležely přímo ze zákona. Soud tedy s ohledem na uvedené uzavřel, že [jméno] [příjmení] vzniklo právo na zaplacení částky 400 000 Kč od právního předchůdce žalobce včetně sankcí sjednaných v příkazní smlouvě v důsledku prodlení právního předchůdce žalobce se zaplacením uvedené částky. Jelikož jí tato částka i s příslušenstvím uhrazena nebyla, byla oprávněna tuto celkovou pohledávku postoupit žalovanému a tento jí započíst oproti pohledávce právního předchůdce žalobce za žalovaným z titulu výše uvedené nevrácené zálohy na úhradu kupní ceny nemovitosti.

52. Namítal-li žalobce, že [jméno] [příjmení] hrubě porušila své povinnosti vyplývající z příkazní smlouvy, když způsobila, že žádost právního předchůdce žalobce o dotaci byla nezpůsobilá a byla tak vyřazena z dotačního řízení, pak soud k tomuto uvádí, že [jméno] [příjmení], jak bylo uvedeno výše, zpracovala dle příkazní smlouvy studii proveditelnosti na nemovitost v [obec] ([ulice a číslo]), která byla předvybrána ještě před samotným uzavřením příkazní smlouvy [anonymizováno] [rok]. Ve zpracované studii proveditelnosti bylo přímo uvedeno, že tato je zpracována pro kolovou výzvu [číslo] když i tato výzva a vytvoření dokumentů s ní spojených byla předmětem příkazní smlouvy. Ve studii bylo také přímo uvedeno, že projekt je realizován na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na jehož území se nachází sociálně vyloučená lokalita dle pravidel poskytovatele dotace. Právní předchůdce žalobce věděl, nebo vědět přinejmenším měl, že vybraná nemovitost v [obec] se nachází na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, na jejímž území se nachází sociálně vyloučené lokality, když v příkazní smlouvě potvrdil, že se seznámil se specifickými pravidly obou výzev (jak 79, tak 80). Sám právní předchůdce žalobce podnikal kroky k tomu, aby právě tato nemovitost a s ní spojený projekt, k němuž [jméno] [příjmení] vypracovala studii proveditelnosti, prošel dotačním řízení a právě k této tedy byla nakonec podána žádost o dotaci, jak bylo prokázáno zejména plnou mocí udělenou [jméno] [příjmení] ze dne [datum], smlouvou o dílo (projektová dokumentace) ze dne [datum], listinou nazvanou sociální bydlení (č.l. 381 spisu) prokazující schůzku [jméno] [příjmení] s poradcem ministryně pro místní rozvoj právě kvůli výběru této nemovitosti, nebo i samotnou Smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy č. [spisová značka] na danou nemovitost. [jméno] [příjmení] se v příkazní smlouvě nezavázala k vytvoření a podání samotné žádosti o dotaci. Dle sdělení [stát. instituce] opatřeného Policií ČR v rámci prošetření trestního oznámení právního předchůdce žalobce byla žádost vytvořena [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] nepopírala tvrzení žalobce, že [jméno] [příjmení] pomáhala a radila na dálku, jak použít elektronický certifikát pro elektronický podpis na tuto žádost o dotaci, jak bylo ostatně prokázáno i e-mailovou a SMS komunikací na č.l. 255-256 spisu, nicméně nebyla odpovědná za skutečnost, že jednatel právního předchůdce žalobce, žádost o dotaci podal do výzvy 79 (bez sociálně vyloučených lokalit) namísto výzvy 80, ačkoliv věděl, že nemovitost v [obec] se na území obce s rozšířenou působností se sociálně vyloučenými lokalitami nachází. [jméno] [příjmení] dle názoru soudu tedy neporušila žádnou svoji povinnost vyplývající z příkazní smlouvy, v důsledku čehož by došlo k vyřazení žádosti právního předchůdce žalobce z dotačního řízení. S ohledem na tuto skutečnost a na výše uvedené (i v odstavci 51 tohoto rozsudku) vzniklo [jméno] [příjmení] jakožto příkazníkovi právo na zaplacení sjednané částky 400 000 Kč od právního předchůdce žalobce včetně sankcí sjednaných v příkazní smlouvě v důsledku prodlení právního předchůdce žalobce se zaplacením této částky.

53. Namítal-li žalobce, že uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] porušila svoji povinnost vyplývající z § 111 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, když tato pohledávka byla součástí majetkové podstaty dlužníka ([jméno] [anonymizováno]), pak soud k tomuto uvádí, že je pravdou, že [jméno] [příjmení] byla od [datum] v úpadku. Insolvenční soud jí povolil řešení úpadku oddlužením. Sám insolvenční zákon však v § 111 odst. 3 stanoví, že právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu. Neúčinnost podle § 111 insolvenčního zákona se pak prosazuje výlučně odpůrčí žalobou insolvenčního správce. Tím, že jsou právní jednání neúčinná ze zákona, soud jejich neúčinnost deklaruje a insolvenční správce je pak oprávněn takový majetek pojmout do soupisu majetkové podstaty, ze které je možné uspokojit pohledávky přihlášených věřitelů. Je třeba zdůraznit, že právní předchůdce žalobce nikdy nebyl věřitelem [jméno] [příjmení]. I kdyby tedy bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] porušila svoji povinnost vyplývající z ustanovení § 111 odst. 1 insolvenčního zákona, toto její jednání by mohlo mít za následek„ pouze“ soudem deklarovanou neúčinnost takovéhoto právního jednání [jméno] [příjmení] vůči jejím věřitelům, nikoliv neplatnost tohoto právního jednání. V případě [jméno] [příjmení] nebyla podána žádná takováto odpůrčí žaloba, navíc usnesením ze dne [datum] vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení [jméno] [příjmení] a tuto osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Právní jednání [jméno] [příjmení] spočívající v uzavření Smlouvy o postoupení pohledávky je tedy platným právním jednáním.

54. Namítal-li žalobce relativní neplatnost jednostranného započtení provedeného žalovaným, když namítal, že pohledávka, kterou se žalovaný pokusil započíst, nebyla k započtení způsobilá, a to ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, kdy k tomuto odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne 9.9.2020 pak soud k tomuto uvádí, že ani výklad § 1987 odst. 2 občanského zákoníku nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Při posuzování, zda je aktivní pohledávka„ neurčitá či nejistá“ ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je proto třeba vzít v úvahu i skutečnost zda lze s ohledem na okolnosti konkrétního případu považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky. Obecně lze konstatovat, že lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. V daném případě a po zvážení všech okolností však nemá soud za to, že provedené dokazování stran existence a výše pohledávky [jméno] [příjmení] za právním předchůdcem žalobce vyplývající z příkazní smlouvy [číslo] [rok], která byla žalovanému postoupena a žalovaným následně započtena oproti pohledávce uplatněné žalobou v tomto řízení, nepřiměřeně prodloužilo dané řízení. Mimo předložených listinných důkazů soud provedl za účelem prokazování existence a výše dané pohledávky pouze výslechy 2 svědků a jeden účastnický výslech jednatele žalobce, který byl však samotným žalobcem navrhován již v rámci podané žaloby. V tomto směru je nutné poukázat i na skutečnost, že samotné řízení bylo, poté co soud vyhověl návrhu právního předchůdce žalobce na přerušení řízení, téměř rok přerušeno do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené Policií ČR pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo], kdy v tomto řízení bylo prošetřováno trestní oznámení právní předchůdce žalobce podané na [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu v souvislosti se zajištěním dotace na pořízení nemovitosti na tzv. sociální bydlení. Věc byla policií následně odložena, když nebylo zjištěno, že by [jméno] [příjmení] naplnila skutkovou podstatu trestného činu podvodu. Soud v daném případě přihlédl i k tomu, že obě pohledávky úzce souvisí s výzvou vyhlášenou [stát. instituce] v rámci integrovaného regionálního operačního programu pro sociální bydlení a žádostí právního předchůdce žalobce o dotaci v tomto programu, kdy právě za tímto účelem uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovaným smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy na nemovitost žalovaného a příkazní smlouvu s [jméno] [příjmení], aby tato pro právního předchůdce žalobce vytvořila dokumenty spojené s výzvou v rámci IROP, blíže specifikované v samotné příkazní smlouvě. Nakonec soud poukazuje i na skutečnost, že sám právní předchůdce žalobce vznesl námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení provedeného žalovaným až téměř po 2 a půl letech od uzavření příkazní smlouvy, ze které započtená pohledávka vyplývala, tedy v době, kdy už soud za účelem zjištění existence a výše pohledávky uplatněné k započtení provedl řadu listinných důkazů a kdy byly oba (později vyslechnutí) svědci žalovaným navrženi k výslechu právě z daného důvodu. S ohledem na výše uvedené soud považoval za spravedlivé provést i„ zbylé“ dokazování (poté co právní předchůdce žalobce uplatnil námitku relativní neplatnosti) za účelem zjištění existence a výše pohledávky uplatněné k započtení, když má za to, že toto prokazování nevedlo k neúměrnému prodloužení daného řízení.

55. Vznesl-li žalobce námitku koncentrace řízení do důkazů navržených žalovaným na jednání dne [datum], kdy konkrétně se jednalo o dvě příkazní smlouvy ze dne [datum], příkazní smlouvu ze dne [datum], oznámení [stát. instituce] změny k výzvě 82, oznámení [stát. instituce] změny k výzvě 79, oznámení [stát. instituce] změny k výzvě 80, objednávku handbike a e-mailovou komunikaci ze dne [datum] a ze dne [datum] pak soud k tomuto uvádí, že nemá za to, že by tím, že připustil a provedl tyto důkazy, byla porušena koncentrace řízení. Tyto listiny přinesla ke svému výslechu (uskutečněném po prvním jednání ve věci) svědkyně [jméno] [příjmení], kdy její výslech byl navržen ještě před prvním jednáním ve věci. Žalovaný nemohl do této fáze soudního řízení vědět, k jakým všem skutečnostem bude nakonec svědkyně vypovídat a jaké listiny k této výpovědi dodá. Nadto soud dodává, že některé skutečnosti prokazované zmiňovanými listinnými důkazy byly prokázány i jinými důkazy (viz. shora) a tedy i kdyby tyto připuštěny nebyly, na výsledné rozhodnutí soudu by to nemělo vliv.

56. Namítal-li žalobce nepoctivé jednání [jméno] [příjmení] jakožto příkazníka, když si ponechala veškeré platby, které právní předchůdce žalobce hradil v souvislosti s nemovitostí v [obec] a [obec], pak soud k tomuto uvádí, že [jméno] [příjmení] sám uvedl, že [jméno] [příjmení] zaslal v souvislosti s nemovitostí v [obec] drobné platby, které měly souviset jednak s odhadem nemovitosti a jednak se stavebními úpravami, aby dům byl vyhovující. Na tuto nemovitost byla skutečně např. zpracována projektová dokumentace pro stavební řízení, byl vypracován znalecký posudek za účelem stanovení jeho obvyklé ceny. Pokud i po úhradě nákladů vynaložených v souvislosti s daným projektem nebyly nějaké finanční prostředky spotřebovány, bylo na právním předchůdci žalobce, aby si tyto od [jméno] [příjmení] vyžádal nazpět. Co se týče nemovitosti v [obec], soud poukazuje na rozpor ve výpovědi [jméno] [příjmení] v rámci jeho účastnického výslechu v tomto řízení a jeho výpovědi na Policii ČR v rámci prošetřování trestního oznámení právního předchůdce žalobce. Na jednání soudu dne [datum] [jméno] [příjmení] uvedl, že na nemovitost v [obec] měla být složena záloha 160 000 Kč, která nakonec odešla na účet paní [příjmení]. Tento projekt nedopadl, ale žádná částka z [obec] se právnímu předchůdci žalobce nevrátila. Na policii [jméno] [příjmení] vypověděl, že z částky 160 000 Kč činila částka 60 000 Kč nevratnou provizi [jméno] [příjmení]. Pozemek nekoupili, část peněz ve výši 100 000 Kč vrácena nebyla. Majitel nemovitosti v [obec] pak na policii uvedl, že částka 100 000 Kč mu byla vyplacena [jméno] [příjmení]. Je tedy otázkou, jaká skutečná částka právnímu předchůdci žalobce nebyla v daném případě vrácena. Pokud však nebyla vrácena uhrazená rezervační záloha ve výši 100 000 Kč, bylo na právním předchůdci žalobce tuto vymáhat od majitele pozemku, kterému byla vyplacena. Soud v tomto žádné nepoctivé jednání příkazníka nespatřuje. Nadto lze konstatovat, že ani Policie ČR po prošetření veškerých skutečností týkajících se i provedených plateb, nedošla k závěru, že by [jméno] [příjmení] naplnila skutkovou podstatu trestného činu podvodu, a proto trestní věc odložila.

57. Namítal-li žalobce nepoctivé jednání [jméno] [příjmení] jakožto příkazníka, když nesdělila právnímu předchůdci žalobce, že majitelem nemovitosti v [obec] je její manžel a že požadovaná cena výrazně převyšuje cenu tržní, pak soud k tomuto uvádí, že je pravdou, že [jméno] [příjmení] nesdělila právnímu předchůdci žalobce, že nemovitost vlastní její tehdejší partner. Nicméně tuto nemovitost, vypracování projektu k ní a následně i uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě schválil a uzavřel sám jednatel právního předchůdce žalobce. Od udělení plné moci (k zadání služeb: projektová studie, projektová dokumentace, položkový rozpočet, odhad, žádost o stavební povolení, právní služby, jednání se stavební úřadem u nemovitosti [ulice a číslo], [obec]) ze dne [datum] do samotného uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] uplynulo téměř 5 měsíců. Právní předchůdce žalobce tak měl sám možnost během této doby dostatečně zvážit, zda je nemovitost pro jeho projekt vhodná i za nabízenou cenu. Tato navíc vycházela ze zpracovaného znaleckého posudku. Smluvená kupní cena je vždy koncensem obou stran. Proto ani skutečnost, že nemovitost byla v roce 2020 prodána nakonec za cenu nižší, nevede soud k závěru o nepoctivém jednání příkazníka.

58. Tvrdil-li žalobce, že i kdyby jakékoliv nároky [jméno] [příjmení] z příkazní smlouvy vznikly, zanikly nejpozději odvoláním příkazu ze dne [datum], které má účinky odstoupení od smlouvy, pak soud k tomuto uvádí, že odvolání příkazu, které je jednostranným právním jednáním příkazce je svou povahou obdobné výpovědi a má tedy obdobné právní účinky jako výpověď nikoliv jako odstoupení, jak argumentoval žalobce.

59. Namítal-li žalobce, že [jméno] [příjmení] nemohla pohledávku postoupit, protože postupníkem byl její manžel a pohledávka patří do SJM, pak soud k tomuto uvádí, že žalovaný k této námitce uváděl, že manželům po uzavření manželství nevzniklo společné jmění manželů, neboť majetkové poměry manželů byly upraveny předmanželskou smlouvou, kterou lze nalézt v databázi veřejného rejstříku. I kdyby však žádná předmanželská smlouva uzavřena nebyla, nemělo by to na platnost postoupení pohledávky žádný vliv. Pohledávka [jméno] [příjmení] za právním předchůdcem žalobce vznikla na základě příkazní smlouvy ze dne [datum], kdy částka 400 000 Kč měla být právním předchůdcem žalobce uhrazena do 14 dnů od uzavření této smlouvy. Tato pohledávka a právo na její úhradu [jméno] [příjmení] vzniklo ještě před uzavřením manželství (uzavřeno dne [datum], jak bylo prokázáno výpisem z centrálního registru obyvatel č.l. 171 spisu) a tedy se tato nestala součástí společného jmění manželů.

60. Namítal-li žalobce, že v prohlášení o započtení není obsažena řádná specifikace pohledávky, která má být započtena, když schází uvedení originárního právního titulu vzniku pohledávky, pak soud k tomuto uvádí, že právnímu předchůdci žalobce bylo dne [datum] [jméno] [příjmení] zasláno oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém mu [jméno] [příjmení] oznámila, že mezi ní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávky, na základě které byla na žalovaného postoupena pohledávka věřitele [jméno] [příjmení] ve výši 400 000 Kč na jistině spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč) za dlužníkem [název původní účastnice], [IČO], která vznikla z titulu nesplnění závazku na základě příkazní smlouvy [číslo] [rok] uzavřené mezi postupitelem a dlužníkem dne [datum]. Dne [datum] zaslal právnímu předchůdci žalobce i žalovaný listinu nazvanou prohlášení o započtení, ve které jednak právnímu předchůdci žalobce oznámil, že mezi ním (žalovaným) a [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které nabyl pohledávku postupitele [jméno] [příjmení], za spolkem [název původní účastnice] [IČO], a to na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč). Ke dni [datum] tak celková pohledávka žalovaného za právním předchůdcem žalobce činila 563 800 Kč. Současně mu sdělil, že s ohledem na skutečnost, že žalovaný měl vůči právnímu předchůdci žalobce dluh vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] v částce 500 000 Kč na jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] v částce 16 397,26 Kč započetl tímto žalovaný svou pohledávku za právním předchůdcem žalobce vůči pohledávce právního předchůdce žalobce za osobou žalovaného. S ohledem na obsah prohlášení o započtení i s ohledem na blízkou dobu, kdy byly obě listiny (oznámení o postoupení pohledávky i oznámení o započtení) právnímu předchůdci žalobce zaslány, má soud za to, že projev vůle žalovaného směřující k započtení je dostatečně určitý, když výrazy v něm obsažené včetně specifikace samotné pohledávky uplatněné k započtení jsou dostatečně konkrétní a jasné, takže lze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Jednostranné právní jednání žalovaného spočívající v jednostranném započtení pohledávky je tedy dostatečně srozumitelné, určité a tedy platné. Soud v tomto směru poukazuje i na reakci právního předchůdce žalobce na dané postoupení pohledávky a to v dopise ze dne [datum] (č.l. 47 spisu), ve kterém se právní předchůdce žalobce podivuje, že žalovaný se pokouší svůj dluh řešit započtením pohledávky [jméno] [příjmení] za právním předchůdcem žalobce za její služby, když tuto pohledávku právní předchůdce žalobce považuje za neexistující.

61. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že právním jednáním žalovaného spočívajícím v jednostranném započtení jeho pohledávky, kterou nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] od [jméno] [příjmení] za spolkem [název původní účastnice] [IČO], a to na jistině ve výši 400 000 Kč spolu s příslušenstvím pohledávky sestávající ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně od [datum] do zaplacení z částky 400 000 Kč a dále smluvní sankcí ve výši 30% z dlužné částky 400 000 Kč (tj. 120 000 Kč) oproti pohledávce (tehdy) právního předchůdce žalobce za osobou žalovaného vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní č. K 120/2018 ze dne 15.8.2018 v částce 500 000 Kč na jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 500 000 Kč od [datum] do [datum] v částce 16 397,26 Kč, pohledávka žalobce uplatněná žalobou v tomto řízení zcela zanikla. Proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

62. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalovaný ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny za zastupování advokátem ve výši 92 700 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 9 úkonů právní pomoci po 10 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě podané dne [datum], další vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (reagující na vyjádření právního předchůdce žalobce ze dne [datum]), další vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (reagující na vyjádření právního předchůdce žalobce ze dne [datum]), účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum] k námitce podjatosti vznesené právním předchůdcem žalobce, další vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (reagující na vyjádření a vznesené námitky právního předchůdce žalobce ze dne [datum]), účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], 2 700 Kč režijního paušálu za 9 úkonů právní pomoci po 300 Kč, ztráty času v celkové výši 1 200 Kč za 12 půlhodin po 100 Kč, cestovného v celkové výši 1 521 Kč za 1x cestu [obec] - [okres] a zpět (celkem 90 km) [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., a za 2x cestu [obec] - [okres] a zpět (celkem 180 km) [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a ceně nafty a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., celkem tedy 98 121 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.