Okresní soud v Náchodě · Rozsudek

60 C 31/2019

č. j. 60 C 31/2019-339

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNA:2023:60.C.31.2019.19

Citované zákony (22)

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: ; Město Náchod, IČO , sídlem adresa , obec , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec proti žalovaný: ; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , obec , zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa , obec - o zaplacení částka s příslušenstvím (smlouva o dílo)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 603 204,36 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 603 204,36 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 313 070,70 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedl, že na základě smlouvy o dílo č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] realizoval žalovaný pro žalobce dílo spočívající ve výstavbě objektu nazvaného„ [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno]“ (dále také jen„ dílo“) za cenu [částka] včetně DPH. V článku IX. bodu [anonymizováno] smlouvy o dílo bylo sjednáno, že jestliže žalovaný neodevzdá dílo v termínu dle smlouvy, zavazuje se k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,2 % z celkové ceny díla včetně DPH za každý započatý kalendářní den prodlení. Dílo mělo být provedeno nejpozději do [datum]. Žalovaný však dopisem, který byl žalobci doručen e-mailem dne [datum], žalobci oznámil, že nebude schopen dílo dokončit. Žalobce proto odstoupil od smlouvy o dílo na základě dopisu ze dne [datum], jehož převzetí žalovaný na dopise písemně potvrdil. V souladu s uzavřenou smlouvou o dílo následně žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou č. [rok], splatnou dne [datum], smluvní pokutu za prodlení s provedením díla v období od [datum] do [datum] v částce [částka]. Žalovaný doposud smluvní pokutu neuhradil, a to ani po předžalobní upomínce žalobce ze dne [datum].

2. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne [datum] k žalobě uvedl, že se do prodlení s dokončením díla dle smlouvy nedostal, neboť po celou dobu provádění díla postupoval podle pokynů žalobce. Část díla dokončil podle pokynů žalobce řádně a včas před uplynutím doby sjednané pro dokončení díla. S ohledem na to je dle žalovaného zřejmé, že žalobci uplatněný nárok na smluvní pokutu nikdy nevznikl. Je to naopak žalovaný, který má za žalobcem pohledávku z důvodu neuhrazené ceny díla. Protože výše uvedené vyjádření k žalobě neobsahovalo označení důkazů, kterými by měla být uvedená tvrzení prokázána, soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyzval žalovaného k doplnění náležitostí vyjádření k žalobě. Žalovaný k této výzvě soudu zůstal nečinný.

3. Na jednání soudu dne [datum] žalovaný doplnil své tvrzení v tom směru, že nemohlo dojít k prodlení žalovaného, neboť žalobce byl sám v prodlení. Na přístupové cestě ke stavbě probíhaly od října [rok] výkopové práce společnosti [právnická osoba] V důsledku toho probíhala od října [rok] mezi žalobcem a žalovaným jednání o ukončení smlouvy. Vztah ze smlouvy o dílo měl být ukončen dohodou. Mezi oběma stranami proběhlo několik ústních jednání a následně byly vyměněny elektronickou cestou listinné dokumenty, které směřovaly k ukončení smlouvy o dílo ještě před původním termínem ukončení díla. Následně došlo k přerušení kontaktu mezi účastníky řízení. Žalobce žalovanému sdělil, že vztah dohodou ukončen nebude. Od smlouvy o dílo žalobce odstoupí, a to až po přiměřené době, kterou si sám stanoví. Takovéto jednání žalobce je v rozporu s dobrými mravy a je také jednoznačným zneužitím práva. K těmto svým tvrzením navrhl žalovaný provést důkaz sedmi nedatovanými fotografiemi a e-mailovou korespondencí mezi účastníky řízení, které předložil při jednání soudu v digitální podobě na CD-R. Dále navrhl provést důkaz smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalobcem a společností [právnická osoba] na uvedené stavební práce společnosti [právnická osoba], stavebními deníky a výslechem svědků pana [příjmení] [jméno] [příjmení], již bývalého zaměstnance žalované, starosty žalobce a místostarosty žalobce.

4. Žalobce na tvrzení žalovaného na jednání dne [datum] reagoval tak, že tato zcela jako nepravdivá popřel. Uvedl, že práce společnosti [právnická osoba] nijak stavbu [příjmení] [anonymizováno] [část obce] neomezily a nemají vliv na prodlení žalovaného s provedením díla. Žalobce zajistil příjezd na staveniště ze zadní strany přes pozemky soukromého vlastníka a také vedle hlavní příjezdové komunikace. Žalovaný také neuvedl žádná konkrétní tvrzení k tomu, jaká jednání mezi účastníky měla být vedena. Zdůraznil. Že výslechy svědků nemají suplovat povinnost tvrzení účastníků řízení.

5. Podáním doručeným soudu dne [datum] podal žalovaný vzájemný návrh, kterým uplatnil proti žalobci pohledávku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,015 % z této částky za každý den prodlení od [datum] do zaplacení za neuhrazenou část díla, kterou žalobci vyúčtoval fakturami č. [rok] a č. [rok] ze dne [datum], splatnými dne [datum]. Na uvedené faktury plnil žalobce jen částečně ([částka] a [částka]). V tomto podání žalovaný opět nenavrhl žádné důkazní prostředky, jejichž provedením by měla být tvrzení žalovaného uvedená ve vzájemném návrhu prokázána. Soud při jednání dne [datum] proto vzájemný návrh žalované vyloučil usnesením z důvodu hospodárnosti k samostatnému řízení.

6. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaný soudu sdělil, že dne [datum] provedl proti v řízení uplatněné pohledávce žalobce zápočet svojí pohledávky v celkové výši [částka] za cenu díla, kterou žalobci vyúčtoval fakturami č. [rok] a č. [rok] ze dne [datum], splatnými dne [datum], na které žalobce plnil jen částečně ([částka] a [částka]). V důsledku tohoto zápočtu by v případě existence žalobcem uplatněného nároku na smluvní pokutu zanikl dne [datum] nárok žalobce co do částky [částka].

7. Žalobce přípisem doručeným soudu dne [datum] potvrdil, že žalovaný doručil žalobci dopis označený jako [anonymizována dvě slova] bez data jeho vyhotovení. Z dopisu vyplývá, že žalobce údajně dluží žalovanému [částka] z titulu neuhrazené části faktur č. [rok] a č. [rok]. S tímto tvrzením však žalobce nesouhlasí, neboť žalovanému vytkl vady předané části díla a vyzval ho k jejich odstranění s tím, že pokud tak neučiní, odstraní vady na jeho náklad. Žalovaný vady neodstranil, a proto žalobce údajnou pohledávku žalovaného neuznává. Navíc žalovaný sám uvádí, že pohledávku žalobce neuznává a takovéto pohledávky nelze jednostranně započíst.

8. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uložil soud žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok [anonymizováno]) a dále uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok [anonymizováno]). Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu, v níž se zavázal provést v ní specifikované dílo do sjednaného data. Zároveň se zavázal zaplatit smluvní pokutu pro případ, že dohodnutý termín nedodrží. Tento předpoklad byl naplněn, žalovaný neprovedl dílo včas, a je proto povinen zaplatit žalobci dohodnutou smluvní pokutu, která za období od [datum] (dohodnuté datum ukončení díla) do [datum] (odstoupení od smlouvy) činí [částka]. Pokud jde o prodlení s provedením díla, bránil se žalovaný jedinou námitkou, která spočívala v tom, že v provedení díla mu bránily objektivní překážky spočívající v nemožnosti přístupu na místo samé. Tato jeho obrana však byla spolehlivě vyvrácena. Bylo zjištěno, že žalobce zřídil na místo, kde dílo bylo zhotovováno, dvě jiné náhradní přístupové cesty. Výstavba tzv. [anonymizováno] budovaného společností [právnická osoba] tedy nepředstavovala překážku provedení díla žalovaným. Okresní soud naopak nepřisvědčil námitce započtení ze strany žalovaného. Žalovaný užil k započtení svou pohledávku spočívající v nároku na zaplacení části ceny díla ve výši [částka]. Žalobce tuto pohledávku žalované neuznal. Tvrdil, že dílo bylo provedeno vadně, vady byly vytčeny a žalovaná byla povinna je odstranit. Právo na zaplacení této části ceny díla proto žalované dosud nevzniklo. Okresní soud za této situace považoval pohledávku užitou k započtení za nejistou, a tudíž dle § 1987 odst. 2 obč. zák. k započtení nezpůsobilou.

9. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok [anonymizováno]) a rozhodl o nákladech řízení (výrok [anonymizováno]). Krajský soud jednak odkázal na odůvodnění rozsudku okresního soudu. Dále uvedl k námitce žalovaného spočívající v nemožnosti přístupu na místo samé při provádění díla, že žalovaný si ve vztahu k žalobci nikdy na nedostatek přístupu nestěžoval. Tuto skutečnost jako překážku pro výkon své činnosti neuvedl ani u žádosti o prodloužení termínu dokončení díla, ani při kontrolních dnech, ani v zápisech ve stavebním deníku. Z obsahu spisu se naopak podává, že skutečný důvod prodlení se zhotovováním díla spočíval v nedostatku financí na straně žalovaného. K této skutečnosti se žalovaný sám přiznal v dopise adresovaném žalobci dne [datum] (doručeném patrně [datum]), v němž upozornil žalobce, že nebude mít finanční prostředky na dokončení díla a zároveň projevil zájem o ukončení smlouvy. Krajský soud tedy uzavřel, že pokud za těchto okolností okresní soud dospěl k závěru, že žalovaný neprovedl dílo včas z důvodů ležících na jejo straně, jde o závěr, který jednoznačně vyplývá z provedených důkazů. Okresní soud nepochybil ani tím, že neprovedl důkazy navržené žalovanou. Bez ohledu na to, co mohlo být navrženými důkazy prokázáno, je třeba poukázat na to, že žalovaný nezaplatil zálohu nákladů těchto důkazů. Okresní soud za takové situace správně důkazy neprovedl (§ 141 o. s. ř.). K zápočtu provedenému žalovanou krajský soud uvedl, že je zřejmé, že pohledávka žalovaného užitá k započtení je nejistá a prokázání její existence by vyžadovalo další, možná obsáhlé dokazování. A právě takovou pohledávku je třeba považovat za nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 obč. zák. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

10. Proti rozhodnutí krajského soudu podal žalovaný dovolání. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku [částka] s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok [anonymizováno]). Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku [částka] s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení (u soudu prvního a druhého stupně) Nejvyšší soud rozsudek okresního a krajského soudu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok [anonymizováno]). Dovolací soud uvedl, že žalovaný v dovolání nezpochybňuje správnost právního posouzení, nýbrž správnost skutkového závěru, na němž odvolací soud své právní posouzení založil, a má za to, že nebyly provedeny důkazy, které navrhl k prokázání jím tvrzeného skutkového děje. Námitky takové povahy neobsahující otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem nemohou přivodit závěr o přípustnosti dovolání. Žalovaný zpochybňuje nesprávnost právního posouzení věci pouze ve vztahu k jím vznesené námitce započtení, kterou v řízení uplatnil ve výši [částka]. Ve zbylém rozsahu, tj. ohledně přiznaného nároku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, dovolací argumentace žalovaného přípustnost dovolání nezakládá, a tudíž v tomto rozsahu Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné. Dovolací soud tedy shledal dovolání přípustným pouze pro řešení otázky způsobilosti pohledávky žalovaného k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. K tomuto uvedl, že odvolací soud při posouzení pohledávky žalovaného jako nejisté a neurčité nevzal v úvahu všechna hlediska, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve své judikatuře. Nezabýval se povahou žalovaným uplatněné pohledávky, ani tím, zda důvody jejího popření žalobcem skutečně svědčí o objektivní nejistotě pohledávky, či zda nejde o stav, kdy pohledávku dlužník pouze neuznává (odmítá ji uhradit). Nezohlednil, že jde o pohledávku z téhož vztahu (založeného stejnou smlouvou), z jakého uplatnil svou pohledávku žalobce, a nehodnotil tedy, zda s ohledem na okolnosti tohoto případu lze považovat za spravedlivé, aby dříve, než dojde k přiznání pohledávky žalobce, bylo posouzeno, zda je žalobce povinen plnit dluh z pohledávky žalovaného vzniklé ze stejného vztahu, přestože by ji jinak bylo možné považovat za ilikvidní. Odvolací soud též nevzal v úvahu časové souvislosti vznesení námitky započtení v průběhu řízení. S ohledem na výše citované judikaturní závěry je jeho právní posouzení neúplné a tedy nesprávné. Dovolací soud uzavřel, že právní závěr (o nezpůsobilosti pohledávky uplatněné žalovanou k započtení) je přinejmenším předčasný.

11. S ohledem na závěry dovolacího soudu vyzval okresní soud žalobce a žalovaného k doplnění jejich tvrzení a návrhů důkazů ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Žalobci soud uložil doplnit tvrzení a navrhnout důkazy stran toho, zda žalobce v rámci odstoupení od smlouvy ze dne [datum] odstoupil od celé smlouvy o dílo ([spisová značka]) či odstoupil od smlouvy pouze částečně, pokud ano, nechť specifikuje do jaké části a dále doplnit tvrzení a navrhnout důkazy stran toho, zda vytkl žalovanému v rámci výše uvedeného díla (zhotovené části) nějaké vady, pokud ano, nechť specifikuje, jaké konkrétní vady byly vytknuty, kdy a jakým způsobem, zda byly žalovaným (či jinou osobou) odstraněny, jaký nárok ze strany žalobce byl v tomto směru ve vztahu k žalovanému vznesen, zda tyto byly popsány v zápisu o předání a převzetí„ části“ zhotoveného díla, pokud byl tento vyhotoven.

12. Žalobce v podání ze dne [datum] doplnil, že dne [datum] došlo k výzvě ze strany žalobce k předání nedokončené stavby. Dne [datum] byl účastníky vyhotoven a podepsán zápis o odevzdání a převzetí díla [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova]. Téhož dne žalovaný převzal odstoupení od smlouvy o dílo. Jednalo se o jednostranné odstoupení od celé smlouvy o dílo. Žalobce si nechal zpracovat znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum], jehož předmětem bylo posouzení kvality stavebních prací a rozpracovanosti projektu – objekt [příjmení] [anonymizováno] [adresa], které jsou součástí [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [část obce], [územní celek]. Posudek popsal stav nedokončené stavby ke dni odstoupení od smlouvy. Ze strany žalobce byly následně reklamovány vady nedokončeného díla: dne [datum] – reklamace [anonymizována dvě slova], dne [datum] – reklamace nadměrné křivosti obvodových konstrukcí, dne [datum] – reklamace [anonymizována dvě slova], které jsou v rozporu s projektovou dokumentací, dne [datum] – reklamace [anonymizována dvě slova], které jsou v rozporu s projektovou dokumentací. Reklamované vady nebyly ze strany žalovaného odstraněny, proto žalobce na základě výběrového řízení zadal odstranění těchto vad. Za tyto uhradil žalobce celkem [částka], kdy tuto částku žalovanému vyúčtoval fakturou č. [rok] ze dne [datum] s termínem splatnosti [datum] ze strany žalovaného tato nebyla uhrazena. Dne [datum] provedl žalobce jednostranné započtení pohledávek, kdy na pohledávky žalovaného v celkové výši [částka] započetl jednak částku [částka] a dále část přisouzené částky [částka] dle rozsudků Okresního soudu v Náchodě a Krajského soudu v Hradci Králové. Žalobce uvedl, že je tedy nepochybné, že pohledávka žalovaného již neexistuje a zanikla jednostranným započtením ze dne [datum]. Pokud by soud dospěl k závěru, že jednostranným započtením pohledávka ve výši [částka] nezanikla, je žalobce přesvědčen, že žalovaný neměl právní nárok na vystavení ani na zaplacení faktur za práce, které nebyly provedeny řádně a včas a jejichž vady neodstranil. Protože došlo k odstoupení od smlouvy pro porušení povinnosti žalovaného předat celé dílo řádně a včas, smlouva se zrušila od samého počátku a strany si tak měly vydat vzájemně poskytnutá plnění. Vzhledem k tomu, že nebylo možné vydat zabudovaný materiál a žalovaný nepředal dílo bez vad, měl se nechat ocenit práce, které žalovaný provedl, a materiál, který byl pro žalobce využitelný, a po žalobci měl žalovaný požadovat nikoliv úhradu faktur, nýbrž vydání bezdůvodného obohacení. Při stanovení jeho výše by bylo nutné přihlédnout k vadám a nedodělkům i k využitelnosti části provedeného díla pro žalobce. Žalovaný žádné vyčíslení bezdůvodného obohacení nepředložil, nenastala tak jeho splatnost a vzájemný návrh k započtení je zcela nedůvodný. Žalobce soudu předložil odstoupení od smlouvy ze dne [datum], Předání nedokončené stavby [příjmení] [anonymizováno] [část obce] ze dne [datum], zápis o odevzdání a převzetí stavby – díla [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], znalecký posudek [číslo] [rok], reklamace ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], zápis z kontrolní prohlídky ze dne [datum], fakturu ze dne [datum], jednostranný zápočet ze dne [datum], krycí list nabídky ze dne [datum] – oprava [anonymizována dvě slova], krycí list nabídky ze dne [datum] – oprava [anonymizována dvě slova], krycí list nabídky – oprava sanace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

13. Žalovanému soud uložil (ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.) doplnit tvrzení a navrhnout důkazy stran toho, kdy a jaká konkrétní„ část“ díla (ze smlouvy o dílo č. [spisová značka]) byla žalobci předána, kdo byl u tohoto předání přítomen, dále doplnit tvrzení a navrhnout důkazy stran toho, zda žalobce schválil soupis prací, dodávek a služeb, které byly žalovaným vyúčtovány fakturou č. [rok] ze dne [datum] a fakturou č. [rok] ze dne [datum], pokud ano, kdy a jakým způsobem byl tento soupis schválen. Žalovanému bylo uloženo, aby navrhl důkazy k prokázání jeho tvrzení stran (smluvní) ceny„ části“ zhotoveného díla žalovaným. Dále bylo žalovanému uloženo předložit soudu fakturu č. [rok] ze dne [datum] a fakturu č. [rok] ze dne [datum], a dále zápis o předání a převzetí„ části“ zhotoveného díla, pokud byl tento vyhotoven. Žalovaný na tuto výzvu nereagoval, žádná tvrzení ani návrhy důkazů nedoplnil, nepředložil soudu ani listiny požadované v rámci výzvy.

14. Ze smlouvy o dílo č. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo dle článku [anonymizováno], bodu [anonymizováno] zhotovení díla dle projektové dokumentace nazvané [anonymizována dvě slova] [část obce], které bude podpořeno z programu [anonymizována dvě slova] [země] – [země] [rok] – [rok], za cenu dle článku [anonymizováno], bodu [anonymizováno] ve výši [částka] včetně DPH (dále také jen„ smlouva“). Žalobce výslovně upozornil, že dílo bude spolufinancováno z prostředků [mezinárodní organizace] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Strany si v článku [anonymizováno], bodu [anonymizováno] smlouvy ujednaly termín ukončení a předání díla do [datum]. V článku [anonymizováno], bodu [anonymizováno] smlouvy bylo ujednáno, že jestliže zhotovitel neodevzdá dílo uvedené v článku [anonymizováno] v termínu uvedeném v článku [anonymizováno], zavazuje se zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla včetně DPH za každý započatý kalendářní den prodlení. Dále si smluvní strany sjednaly, že cena za dílo bude hrazena objednavatelem na základě daňových dokladů vystavených měsíčně zhotovitelem dle skutečně provedených prací, dodávek a služeb a na základě objednatelem schváleného soupisu provedených prací, dodávek a služeb. Doba splatnosti faktury byla sjednána do 30 dnů ode dne doručení daňového dokladu. V případě prodlení objednatele se úhradou ceny díla byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,015 % denně z dlužné částky. Strany si dále sjednaly, že o předání a převzetí díla sepíší zápis.

15. Z dodatku [číslo] smlouvy ze dne [datum] (dále také jen„ dodatek“) bylo zjištěno, že se účastníci řízení dohodli na posunutí termínu provedení díla do [datum].

16. Z e-mailu tehdejšího zaměstnance žalovaného pana [příjmení] [jméno] [příjmení] zaslaného dne [datum] starostovi žalobce panu [jméno] [příjmení], místostarostovi žalobce [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a zástupci žalobce ([číslo listu] spisu) bylo zjištěno, že na základě telefonátu jednatele žalovaného s místostarostou žalobce posílá [anonymizováno] [příjmení] podklad k důvodům k ukončení smlouvy. Kopie byla zaslána jednateli žalovaného. Přílohou tohoto e-mailu bylo [anonymizováno 5 slov] [část obce] datovaného dnem [datum] ve formátu PDF.

17. Z [anonymizováno 5 slov] [část obce] ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že jednatel žalovaného oslovil starostu žalobce na základě smlouvy s tím, že ho chce informovat o mimořádných skutečnostech, které se aktuálně vyskytly a mají zásadní vliv na stavbu, její průběh a dokončení. Žalovaný prováděl pro [územní celek] [anonymizována dvě slova]. Na této zakázce však čelí obrovské finanční ztrátě, což mu způsobilo částečnou druhotnou platební neschopnost. Tím dochází k obrovským komplikacím v zajišťování dodavatelů na další stavby. Výše uvedené skutečnosti dopadají hrubě především na stavbu [příjmení] [anonymizováno] [část obce]. Zároveň jednatel žalovaného sdělil, že musí žalobci oznámit, že za současné situace nebude žalovaný schopen realizaci tohoto díla dokončit.

18. Z faktury žalobce č. [rok] vystavené dne [datum] bylo zjištěno, že dle smlouvy a jejího dodatku vyčíslil žalobce žalovanému dle článku [anonymizováno], bodu [anonymizováno] smlouvy za neodevzdání díla uvedeného v článku [anonymizováno] smlouvy v termínu uvedeném v článku [anonymizováno] smlouvy a dodatku za prodlení s odevzdáním díla v období od [datum] do [datum] smluvní pokutu ve výši [částka] s datem splatnosti [datum].

19. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] [číslo listu] p.v. spisu a jejího dodatku [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce jako objednatel a společnost [právnická osoba] jako zhotovitel uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební práce, dodávky a služby, jejichž výsledek je podrobně popsán v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce„ [anonymizováno] [část obce] v [obec]“. Zhotovitel se zavázal provést dílo nejpozději do [datum] za podmínky, že se nevyskytnou skryté překážky týkající se místa provedení.

20. Z listiny označené jako pokus o smír – předžalobní upomínka datované dnem [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a nákladů tohoto pokusu o smír. Zástupce žalobce žalovanému připomněl, že dle smlouvy a dodatku měl předat dílo nejpozději do [datum]. Jelikož dílo řádně a včas nedokončil, rozhodl se žalobce od smlouvy o dílo odstoupit. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl s provedením díla v prodlení, vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou č. [rok] smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla. Žalovanému bylo ze smlouvy o dílo známo, že uvedené dílo je spolufinancováno z prostředků [mezinárodní organizace] [anonymizováno 10 slov] prostřednictvím programu [anonymizována dvě slova] [země] [země] [rok] [rok], nesplněním termínu dokončení ze strany žalovaného došlo k porušení dotačních pravidel, čímž žalobci bude v případě krácení dotace nebo jejím odejmutím vznikat škoda.

21. Z e-mailové komunikace [číslo listu] spisu soud zjistil, že dne [datum] zaslal [anonymizováno] [příjmení] žalobci a jeho právnímu zástupci návrh dohody o ukončení smlouvy o dílo. K tomuto uváděl, že tak činí po jednání [anonymizováno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] ohledně možného ukončení této smlouvy. Téhož dne žalobce žalovanému odpověděl, že se návrhem bude zabývat za žalobce jeho právní zástupce, proto nechť jsou veškeré návrhy a smlouvy zasílány přímo do jeho rukou.

22. Ze zápisu stavebního deníku ze dne [datum] [číslo listu] spisu soud zjistil, že po dohodě se zaměstnancem žalovaného stavbyvedoucím [anonymizováno] [příjmení] bude probíhat zásobování stavby díla ze zadní části od [anonymizováno] z důvodu výstavby [anonymizováno]. Zástupce společnosti [právnická osoba] po dohodě [anonymizováno] [příjmení] provede výkop před vjezdem na stavbu. Toto omezení potrvá cca 14 dní. [anonymizováno] [příjmení] potvrdil, že stavbu [příjmení] [anonymizováno] [část obce] toto omezení nebude limitovat v provádění žádných prací a dodávek.

23. Ze Zápisu z kontrolního dne [číslo] [číslo listu] spisu soud zjistil, že při kontrolním dnu [číslo] bylo do zápisu z kontrolních dnů zaznamenáno v části [anonymizováno]) Kontrola harmonogramu výstavby, že dle dohody [anonymizováno] [příjmení] a zástupce společnosti [právnická osoba] [příjmení] došlo k uzavření přístupové komunikace z ulice [ulice] z důvodu provádění [anonymizováno]. Pro stavbu [příjmení] [anonymizováno] byl zřízen vjezd na stavbu od [anonymizována tři slova]. Toto omezení nijak neomezí žalovaného v provádění díla a nebude mít vliv na plnění termínu dokončení. Omezení potrvá od [datum] čtrnáct pracovních dnů. Do zápisu z kontrolních dnů bylo dále zaznamenáno v části [anonymizováno]) Kontrola harmonogramu výstavby, že při kontrolním dnu [číslo] byl postup prací na díle ve skluzu několik měsíců a žalovaný byl opakovaně vyzýván k posílení kapacit. Na dalším kontrolním dnu [datum] žalobce požadoval přítomnost jednatele žalovaného. Při kontrolním dnu [číslo] se jednatel žalovaného nedostavil, neomluvil, nekomunikoval. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že žalovaný stále ujišťoval žalobce, že termín dokončení stavby splní. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že skluz harmonogramu stále narůstal. Na stavbě se nepracovalo v prodloužených směnách ani ve volné dny, žalobce žádal žalovanou o posílení kapacit na stavbě. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že žalobce žádal žalovaného o písemné sdělení příčin, které vedou k podstatnému skluzu ve stavbě. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že do této doby nesdělil žalovaný důvody neplnění termínů realizace díla. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že skluz realizace díla byl min. 4 měsíce. Žalovaný předal upravený harmonogram s předpokládaným termínem dokončení díla [datum]. S tímto termínem žalobce zásadně nesouhlasil. Žalovaný nesdělil důvody k prodloužení smlouvy a o prodloužení smlouvy dodatkem smlouvy o dílo nepožádal. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že žalovaný zaslal písemné zdůvodnění nedodržení termínu dokončení. Při kontrolním dnu [číslo] bylo zaznamenáno, že byla smlouva prodloužena do [datum]. Žalovaný avizoval, že ani k tomuto dni nebude dílo dokončené. Při kontrolním dnu [číslo] bylo do zápisu z kontrolních dnů v části [anonymizováno]) [příjmení] k řešení – stavba zaznamenáno, že z důvodu výkopu [anonymizováno] zajistil žalobce příjezd na staveniště vedle hlavní příjezdové komunikace z ulice [ulice]. Dle zápisu ve stavebním deníku tyto práce nijak neomezily stavbu [příjmení] [anonymizováno] [část obce] a nemají vliv na prodloužení termínu dokončení díla.

24. Z fotografie ze dne [datum] [číslo listu] spisu bylo zjištěno, že vedle výkopu označeného poutačem společnosti [právnická osoba] vedla k dílu příjezdová komunikace. Obdobné vyplývá i z některých nedatovaných fotografií ([číslo listu] spisu) navržených k důkazu žalovaným.

25. Z listiny nazvané zápočet pohledávek [číslo listu] spisu a dodejky [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] provedl jednostranný zápočet, kdy tímto započetl svoji pohledávku v celkové výši [částka] vyplývající z faktury č. [rok] ze dne [datum] splatné [datum] (původně znějící na částku [částka], kdy žalobce na tuto uhradil [částka]) a z faktury č. [rok] ze dne [datum] splatné dne [datum] (původně znějící na částku [částka], kdy žalobce na tuto uhradil [částka]) oproti pohledávce žalobce z titulu smluvní pokuty ve výši [částka], která byla předmětem tohoto řízení.

26. Z odstoupení od smlouvy o dílo č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy o dílo a to z důvodu prodlení žalovaného jakožto zhotovitele s řádným dokončením a předáním díla delším než 20 dnů, když termín pro předání díla uplynul dne [datum]. Žalobce tedy od smlouvy odstoupil pro podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele.

27. Z listiny nazvané [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno] [část obce] ze dne [datum] a [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] – [anonymizována tři slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (dále také jen zápis) soud zjistil, že dne [datum] byla předána nedokončená stavba [anonymizována dvě slova] [část obce]. V zápise bylo jednak uvedeno, že ukončení díla bude provedeno výpovědí smlouvy ze strany objednatele pro neplnění smlouvy ze strany dodavatele, a dále že nebyl splněn termín dokončení díla, proto byl smluvní vztah ukončen ze strany objednatele. Celková cena za realizaci části díla činila [částka] včetně DPH. Mezi listinami tvořících nedílnou součást zápisu bylo i odstoupení od smlouvy č. [spisová značka] a penalizační faktura ve výši [částka]. Zápis obsahuje ručně psanou poznámku, že zhotovitel uplatnil vícepráce, které jsou v rámci stavby provedeny. S ohledem na nepředání celého díla, zápis obsahoval i další ujednání v tom směru, že ze strany žalobce bude pozastavena vyfakturovaná částka za provedení hrubých rozvodů elektroinstalace a rozvodů slaboproudu z důvodu toho, že v tomto stavu stavby není možno prověřit a zkontrolovat funkčnost instalovaných rozvodů. Zápis byl podepsán zástupci obou stran.

28. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zpracoval dne [datum] znalecký posudek, jehož předmětem bylo posouzení kvality stavebních prací a rozpracovanosti projektu – objekt [příjmení] [anonymizováno] [adresa], které jsou součástí st.p. [anonymizováno] v [anonymizováno] [část obce], [územní celek], a to ke dni předání díla [datum]. Znalec uvedl, že jsou provedeny nosné konstrukce budovy, tedy obvodové zdivo, stropní konstrukce, krov a schodiště. Jsou osazeny vnější výplně otvorů vyjma vstupních dveří. Je provedena konstrukce krovu a provizorní povlaková krytina. Je provedeno [anonymizována dvě slova]. Jsou provedeny rozvody vody, ležaté kanalizace a rozvody elektro (silnoproud a slaboproud). Jsou provedeny rozvody vodovodu, kanalizace, na které jsou provedeny tlakové zkoušky. Dále jsou provedeny rozvody elektro, kde není provedena kompletace a není tak možné provést revizi a garantovat funkčnost. Není provedeno zateplení budovy, včetně klempířských prvků a plechová krytina střechy. Není provedena otopná soustava včetně plynového kotle a komínového průduchu. Není provedena invalidní plošina. Dále byly provedeny venkovní přípojky elektro, kanalizace a vodovodu, jelikož však již byly zahrnuty, nebylo je možné, zkontrolovat. Znalec dále mimo jiné uvedl, že rovinnost zdiva neodpovídá ČSN, spárami ve zdivu v současnosti protéká dešťová voda, může tak přes zimu dojít k poškození zdiva a vnitřních omítek. Věncovky nelícují se zdivem. Znalce uzavřel, že celkově jsou stavební práce provedeny ve zhoršené kvalitě. Některé provedení stavebních prací je možno tolerovat na základě odsouhlasení investora: např. převážnou část vnitřních omítek a ostění u oken, nekvalitně provedené rozvody kabeláže elektro, nesoulad zaizolování rozvodů vody oproti projektové dokumentaci, křivost zdiva (je nutno ale provést vyrovnání vnější omítkou jako vícepráce). Odstranění těchto vad by přineslo další vícenáklady a jedná se především o estetické vady, které nemají zásadní vliv na funkčnost. Znalec dále uzavřel, že je ale nutné provést opravy: otlučení a nové provedení omítek zdi v místnosti„ kavárny“ u oken a vstupních dveří; vybourání všech zárubní v objektu a osazení nových zárubní, kdy tato vada je jinak neodstranitelná a bez opravy nebude možné osadit nebo plně otevřít dveřní křídla; statické posouzení osazení krokví na pozednici u věže, které neodpovídá projektové dokumentaci a profil krokve je výrazně oslaben.

29. Z reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce reklamoval žalovanému část díla [anonymizována čtyři slova], uvedl, že z fotografií, které k reklamaci přiložil. Je patrná degradace konečné úpravy, degradace betonu na spádových klínech a trhliny v ploše konstrukce. Žalobce požadoval odstranění této vady. Na fotografiích jsou skutečně patrné trhliny a poškozený beton.

30. Z reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce reklamoval žalovanému nepřesnost v rovinnosti obvodového zdiva na nedokončené stavbě [příjmení] [anonymizováno] [část obce], jež nejsou v souladu s příslušnými normami na geometrickou přesností ve výstavbě v platném znění. Rozsah chybného provedení byl blíže popsán v zápisu z kontrolní prohlídky, který tvořil přílohu reklamace. Žalobce dále uvedl, že nadměrné křivosti obvodových konstrukcí výrazně ovlivňuje provedení finálních povrchových úprav na předmětné konstrukci. Vyrovnání ploch pro provedení finální úpravy fasády výrazně ovlivňuje montáž kontaktního zateplovacího systému. Žalobce odkázal na článek [anonymizováno] odstavec [číslo] smlouvy o dílo, kterým se řídí průběh reklamace (tedy odstranění vad zhotovitelem).

31. Ze [anonymizováno] z kontrolní prohlídky, který tvořil přílohu reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo na základě kontroly rovinatosti vnějšího líce obvodového zdiva budovy [anonymizována dvě slova] [část obce] zjištěno, že v úrovni vnějšího věnce věže bylo nadsazeno 55 mm před vnějším lícem zdiva a pomocí provázku do svislice byly měřeny odchylky v rovinatosti zdiva. Na výšku objektu je odchylka v rovinatosti 27mm. Lokálně byly zjištěny odchylky v rovinatosti na dvoumetrové vodováze až 30mm. Vše bylo fotograficky zdokumentováno, kdy tyto fotografie byly součástí zápisu.

32. Z reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce reklamoval žalovanému provedení slaboproudých rozvodů, které jsou v rozporu s projektovou dokumentací a jejich provedení neodpovídá výsledné kvalitě dle smlouvy o dílo. Rozsah chybného provedení byl blíže popsán zhotovitelem v zápisu z předání staveniště, jež tvořilo přílohu reklamace. Žalobce dále uvedl, že zjištění stavu provedených prací jež jsou v rozporu se smlouvou o dílo výrazně ovlivňuje celkové dokončení díla – [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizováno]. Žalobce odkázal na článek [anonymizováno] odstavec [číslo] smlouvy o dílo, kterým se řídí průběh reklamace (tedy odstranění vad zhotovitelem).

33. Ze zápisu z převzetí staveniště [anonymizována dvě slova] [část obce], který tvořil přílohu reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] a dne [datum] proběhla kontrola instalací [anonymizována dvě slova]. Byly zjištěny vážné nedostatky u zabezpečovací signalizace (např. přívody byly špatně vyvedeny, nebyly v krku a musejí se znovu zasekat na správné místo), u strukturované kabeláže (např. rozvaděč měl mít ventilace, ale byl v neodvětrávané místnosti), u rozvodu televizní STA (např. stožár neměl otvory pro průchod kabelů, některé kabely od zásuvek vedly ke stožáru a některé do STA, což je nutné sjednotit), u rozvodů kamer a kamerového systému (např. kabely v konstrukci [anonymizováno] byly vnitřní a nevhodné do venkovního prostředí, přívody v zemi byly vedeny v chráničkách, které byly poškozeny, nebyly uloženy v kabelovém loži), u přívodu telefonních linek (např. z povaleného UR na konci [anonymizováno] nebyl natažen žádný kabel do datového rozvaděče ve [anonymizováno] NP, ale je popsán v technické zprávě), u zajištění internetové konektivity (nebylo připraveno), u ozvučení (např. Instalace provedena plochým kabelem [anonymizováno] místo stíněným kabelem audio, kabel nebyl vyveden na místech dle dokumentace, byl krátký).

34. Z reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce reklamoval žalovanému provedení [anonymizována dvě slova], které jsou v rozporu s projektovou dokumentací a jejich provedení neodpovídá výsledné kvalitě dle smlouvy o dílo. Rozsah chybného provedení byl blíže popsán zhotovitelem v zápisu z předání staveniště, jež tvořilo přílohu reklamace. Žalobce dále uvedl, že zjištění stavu provedených prací jež jsou v rozporu se smlouvou o dílo výrazně ovlivňuje celkové dokončení díla – [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizováno]. Žalobce odkázal na článek [anonymizováno] odstavec [číslo] smlouvy o dílo, kterým se řídí průběh reklamace (tedy odstranění vad zhotovitelem).

35. Ze zápisu z převzetí staveniště [anonymizována dvě slova] [část obce], který tvořil přílohu reklamace ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] proběhla revize elektroinstalace na akci [anonymizována dvě slova] [část obce]. Byly zjištěny tyto závady – rozpory oproti projektové dokumentaci: nedostatečná kapacita rozvaděče v m. [číslo] NP, tento osazen jinak než v projektové dokumentaci; poškozené vedení v místnosti [číslo]; ve vstupní chodbě č.m. [anonymizováno] je nouzové svítidlo nataženo z okruhu nouzového [anonymizována dvě slova] – rozpor oproti projektové dokumentaci, kavárna má samostatné elektrické měření; ovládání [anonymizována dvě slova] není dle projektové dokumentace; rozvaděč v půdním prostoru není správně osazený a řádně upevněný; elektroměrový rozvaděč je osazen tak, že není možné provádět navazující stavební práce a není zapojený; světelné vývody pro svítidla v podhledech nejsou dovedeny do míst, kde budou svítidla; chodba [anonymizováno] – chybí kabeláž pro zvonek pro přivolání pomoci z imobilního WC; do místnosti [číslo] není přiveden světelný okruh; v místnosti [číslo] není proveden vypínač včetně vodiče na trvalé zapnutí osvětlení schodiště; chodba [anonymizováno] – není natažena kabeláž pro stropní čidlo [anonymizována dvě slova] a svítidlo D.

36. Z faktury č. [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému částku [částka] za provedení reklamovaných částí stavebního díla [anonymizována dvě slova] [část obce], a to sanace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], oprava [anonymizována dvě slova] a oprava [anonymizována dvě slova]. Termín splatnosti byl [datum].

37. Z jednostranného zápočtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dne [datum] započetl svoji pohledávku vůči žalovanému v celkové výši [částka] (faktura č. [rok] znějící na částku [částka] a rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] na částku [částka]) oproti pohledávce žalovaného vůči žalobce ve výši [částka] (faktura č. [rok] k zaplacení [částka] a faktura č. [rok] k zaplacení [částka]). Žalobce uvedl, že započtením došlo k úhradě obou pohledávek žalovaného a z pohledávek žalobce byla zcela uhrazena faktura č. [rok] a část jistiny z uvedených soudních rozhodnutí ve výši [částka]. Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě zbylé částky dle soudních rozhodnutí ve výši [částka].

38. Z krycího listu nabídky [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce zadal veřejnou zakázku - oprava [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [část obce] [právnická osoba] učinila na tuto opravu nabídkovou cenu [částka] včetně DPH ([částka] bez DPH).

39. Z krycího listu nabídky [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce zadal veřejnou zakázku - oprava [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [část obce] [právnická osoba] učinila na tuto opravu nabídkovou cenu [částka] včetně DPH ([částka] bez DPH).

40. Z krycího listu nabídky [číslo listu] spisu soud zjistil, že žalobce zadal veřejnou zakázku – sanace [anonymizována tři slova] – [anonymizována dvě slova] [část obce] [právnická osoba] učinila na tuto zakázku nabídkovou cenu [částka] včetně DPH ([částka] bez DPH).

41. Dalšími provedenými důkazy nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí významné skutečnosti.

42. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalované, starosty žalobce a místostarosty žalobce. Usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyzval okresní soud žalovaného k zaplacení zálohy [částka] na náklady spojené s výslechem svědka ([anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Žalovaný byl upozorněn, že pokud zálohu nezaplatí ve stanovené lhůtě 15 dnů, soud neprovede důkaz, který žalovaný navrhl k prokázání svých tvrzení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný zálohu nezaplatil. Výši zálohy soud stanovil s ohledem na předpokládanou výši nákladů, když svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] je vysokoškolsky vzdělaná osoba s bydlištěm od soudu vzdáleným 147 km, svědek [jméno] [příjmení] [anonymizováno 9 slov] obyvateli a v té době byl [anonymizována čtyři slova] a svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] je [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] obyvateli. Soud dále z důvodu hospodárnosti řízení neprovedl důkaz zadávací dokumentací ke smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba], kterou žalovaný navrhl při druhém jednání soudu dne [datum], neboť v řízení bylo z ostatních provedených důkazů prokázáno, že práce na [anonymizováno] nijak stavbu [příjmení] [anonymizováno] [část obce] neomezily.

43. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako objednatel uzavřel s žalovaným jako zhotovitelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba objektu zvaného [anonymizována dvě slova] [část obce] Cena díla byla sjednána ve výši [částka] včetně DPH. Ve smlouvě bylo mezi účastníky v článku [anonymizováno] bodu [anonymizováno] ujednáno, že jestliže zhotovitel neodevzdá dílo uvedené v článku [anonymizováno] v termínu, zavazuje se zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla včetně DPH za každý započatý kalendářní den prodlení. Termín ukončení a předání díla byl dodatkem smlouvy [číslo] prodloužen do [datum] Cena za dílo měla být hrazena objednavatelem na základě daňových dokladů vystavených měsíčně zhotovitelem dle skutečně provedených prací, dodávek a služeb a na základě objednatelem schváleného soupisu provedených prací, dodávek a služeb. Doba splatnosti faktury byla sjednána do 30 dnů ode dne doručení daňového dokladu. V případě prodlení objednatele se úhradou ceny díla byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,015 % denně z dlužné částky. Strany si dále sjednaly, že o předání a převzetí díla sepíší zápis. Dopisem ze dne [datum] (doručeným dne [datum]) žalovaný sdělil žalobci, že z důvodu finanční ztráty při realizaci jiného díla nebude schopen dílo dokončit. Žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy o dílo, a to z důvodu prodlení žalovaného jakožto zhotovitele s řádným dokončením a předáním díla delším než 20 dnů. Tento dopis byl žalovanému předán dne [datum]. [příjmení] den byl stranami sepsán zápis o odevzdání a převzetí stavby – díla [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova]. V zápise bylo jednak uvedeno, že ukončení díla bude provedeno výpovědí smlouvy ze strany objednatele pro neplnění smlouvy ze strany dodavatele, a dále že nebyl splněn termín dokončení díla, proto byl smluvní vztah ukončen ze strany objednatele. Dále bylo v zápise uvedeno, že celková cena za realizaci části díla činila [částka] včetně DPH. Mezi listinami tvořících nedílnou součást zápisu byla i penalizační faktura ve výši [částka], kterou žalobce vyčíslil žalovanému smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] s datem splatnosti [datum]. Zápis obsahuje ručně psanou poznámku, že zhotovitel uplatnil vícepráce, které jsou v rámci stavby provedeny. Žalovaný účtovanou smluvní pokutu neuhradil ani po výzvě žalobce. Žalobce v květnu a červnu [rok] u žalovaného reklamoval vady, které byly specifikovány v jednotlivých reklamačních dopisech, jednalo se o reklamaci [anonymizována dvě slova], reklamaci nepřesnosti v rovinnosti obvodového zdiva, reklamaci provedení [anonymizována dvě slova], reklamaci provedení [anonymizována dvě slova]. Žalobce žádal na žalovaném odstranění těchto vad. Žalovaný vady neodstranil. Žalobce proto nechal provést opravu [anonymizována dvě slova], opravu [anonymizována dvě slova] a sanaci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] provést třetí osobou. Za tyto uhradil (bez DPH) částku [částka], kterou fakturou č. [rok] vyúčtoval žalovanému. Žalovaný dluh neuhradil. Žalovaný provedl dne [datum] jednostranný zápočet, kdy tímto započetl svoji pohledávku v celkové výši [částka] vyplývající z faktury č. [rok] ze dne [datum] splatné [datum] (původně znějící na částku [částka], kdy žalobce na tuto uhradil [částka]) a z faktury č. [rok] ze dne [datum] splatné dne [datum] (původně znějící na částku [částka], kdy žalobce na tuto uhradil [částka]) oproti pohledávce žalobce z titulu smluvní pokuty ve výši [částka], která byla předmětem tohoto řízení. Žalobce dne [datum] započetl svoji pohledávku vůči žalovanému v celkové výši [částka] (faktura č. [rok] znějící na částku [částka] a rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] na částku [částka]) oproti pohledávce žalovaného vůči žalobce ve výši [částka] (faktura č. [rok] k zaplacení [částka] a faktura č. [rok] k zaplacení [částka]). Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě zbylé částky dle soudních rozhodnutí ve výši [částka]. Soud nemá za prokázané, že by žalovanému v provedení díla bránily objektivní překážky spočívající v nemožnosti přístupu na místo samé, konkrétně výstavba tzv. [anonymizováno] budovaného společností [právnická osoba] Naopak bylo prokázáno, že žalobce zřídil na místo, kde dílo bylo zhotovováno, jinou náhradní přístupovou cestu. Soud dále nemá za prokázanou (smluvní) cenu„ části“ zhotoveného díla žalovaným.

44. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z. nebo občanský zákoník) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

45. Podle ustanovení § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

46. Podle ustanovení 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odstavce 2 stejného zákonného ustanovení je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

47. Podle ustanovení § 2001 odst. 1 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Poruší-li podle ustanovení § 2002 odst. 1 věty první o. z. strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit.

48. Podle ustanovení § 2004 odst. 1 o.z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

49. Podle ustanovení § 2004 odst. 2 o.z. plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

50. Podle § 2005 odst. 2 o. z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

51. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

52. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

53. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

54. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

55. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

56. Žaloba je důvodná.

57. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výstavba objektu zvaného [anonymizována dvě slova] [část obce]. Žalovaný se zavázal dílo provést a žalobce se zavázal provedené dílo převzít a zaplatit za něj smluvenou cenu díla. Ve smlouvě (konkrétně v článku [anonymizováno] bodu [anonymizováno]) si smluvní strany ujednaly, že jestliže zhotovitel neodevzdá dílo v termínu, zavazuje se zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla včetně DPH za každý započatý kalendářní den prodlení. Termín ukončení a předání díla byl dodatkem smlouvy [číslo] prodloužen do [datum]. Žalovaný však dílo ve stanoveném termínu nedokončil. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný dopisem ze dne [datum] (doručeným dne [datum]) sdělil žalobci, že z důvodu finanční ztráty při realizaci jiného díla nebude schopen dílo dokončit. Žalobce následně dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy o dílo, a to z důvodu prodlení žalovaného jakožto zhotovitele s řádným dokončením a předáním díla delším než 20 dnů. Tento dopis byl žalovanému předán dne [datum]. [příjmení] den byl stranami sepsán zápis o odevzdání a převzetí stavby – díla [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova]. V zápise bylo také uvedeno (a oběma stranami podepsáno), že nebyl splněn termín dokončení díla, proto byl smluvní vztah ukončen ze strany objednatele. Žalobce dále fakturou č. [rok] ze dne [datum] vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s provedením díla v období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum]. I tato faktura tvořila přílohu zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum], a byla jeho nedílnou součástí. Žalovaný tuto smluvní pokutu neuhradil. Soud tedy nárok žalobce shledal důvodným. Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo již pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci uvedenou smluvní pokutu ve výši [částka]. Proto soud v tomto rozhodnutí uložil žalovanému zaplatit žalobci smluvní pokutu co do zbylé výše [částka] (výrok [anonymizováno] tohoto rozsudku). Soud žalobci rovněž přiznal nárok na zákonný úrok z prodlení z uvedené částky ve výši požadované žalobcem, když počátek prodlení soud považuje za odpovídající skutkovým zjištěním. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

58. Žalovaný namítal, že nemohlo dojít k prodlení žalovaného, neboť sám žalobce byl v prodlení, kdy žalovanému v provedení díla bránily objektivní překážky spočívající v nemožnosti přístupu na místo samé, konkrétně výstavba tzv. [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (na základě smlouvy o dílo ze dne [datum]). K tomuto soud uvádí, že tato tvrzení žalovaného prokázána v řízení nebyla. Naopak v řízení bylo prokázáno (viz. zápis stavebního deníku [číslo listu] spisu a zápisy z kontrolního dne [číslo] [číslo listu] spisu), že žalobce v srpnu [rok] zajistil ke stavbě přístup z druhé strany od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který mohl být využíván i v době překopu příjezdové cesty, a přístup po souběžné cestě vedle hlavní příjezdové komunikace z ulice [ulice]. Práce společnosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] tak nijak neomezily stavbu díla a neměly vliv na prodloužení termínu provedení díla. Dle názoru soudu tak žalobce poskytl potřebnou součinnost, sám se do prodlení nedostal. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný v té době žalobce nějakým způsobem na problémy s přístupem ke stavbě upozorňoval, tuto skutečnost jako překážku pro výkon své činnosti neuvedl ani u žádosti o prodloužení termínu k dokončení díla, ani při kontrolních dnech, ani v zápisech ve stavebním deníku. Naopak soud má za prokázané, že skutečný důvod prodlení se zhotovováním díla spočíval v nedostatku financí na straně žalovaného, kdy k této skutečnosti se žalovaný sám přiznal v dopise adresovaném žalobci ze dne [datum], v němž upozornil žalobce, že nebude mít finanční prostředky na dokončení díla a zároveň projevil zájem o ukončení smlouvy. I v zápise o odevzdání a převzetí stavby – díla [anonymizována dvě slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova], který zástupci žalovaného podepsali, žalovaný potvrdil (a nijak nesporoval), že ukončení díla bude provedeno výpovědí smlouvy ze strany objednatele pro neplnění smlouvy ze strany dodavatele. Soud tedy s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalovaný dílo neprovedl včas z důvodů ležících na jeho straně a nárok žalobce na smluvní pokutu je tedy zcela oprávněný. Nadto soud uvádí, že k těmto závěrům dospěl již okresní soud v rámci rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tyto jeho závěry byly potvrzeny i rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalovaný v dalším řízení před soudem prvního stupně v tomto směru neuvedl žádné nové rozhodné skutečnosti, které by měly na výše uvedený závěr soudu stran oprávněnosti nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty (v celkové výši [částka]) vliv. Soud tak neměl žádný důvod se od předchozích závěrů odchýlit (k námitce žalovaného stran jednostranného zápočtu blíže odůvodnění viz. odstavec [anonymizováno] až [anonymizováno] tohoto rozsudku).

59. Namítal-li žalovaný, že s ním strana žalobce přestala bez uvedení důvodu komunikovat a odmítla uzavřít přislíbenou dohodu o ukončení smlouvy, čímž došlo k formálnímu prodlení na straně žalovaného, které žalobce ukončil až zasláním odstoupení od smlouvy o dílo, a žalovaný tento úkon provedený po bezdůvodně uplynulé době 20 dnů považuje za zneužití práva, pak soud k tomuto uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že dne [datum] zaslal žalovaný žalobci návrh Dohody o ukončení smlouvy o dílo. V emailu ze dne [datum] ([číslo listu] spisu) k tomuto uváděl, že tak činí po jednání [anonymizováno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] ohledně možného ukončení této smlouvy. Téhož dne žalobce žalovanému odpověděl, že se návrhem bude zabývat za žalobce jeho právní zástupce, proto nechť jsou veškeré návrhy a smlouvy zasílány přímo do jeho rukou. V řízení také bylo prokázáno, že dne [datum] zaslal žalovaný žalobci (resp. jeho právnímu zástupci) podklad k důvodům ukončení smlouvy o dílo, konkrétně se jednalo o listinu ze dne [datum] nazvanou [anonymizováno 5 slov] [část obce]. Pokud žalobce s ohledem na prodlení žalovaného (popř. s ohledem na další okolnosti) nakonec nepřistoupil na návrh dohody o ukončení smlouvy a zvolil cestu odstoupení od smlouvy, bylo to právem žalobce. Sám žalovaný v e-mailu uváděl, že bylo se žalobcem jednáno ohledně možného ukončení smlouvy, nikoliv, že žalobce uzavření dohody o ukončení smlouvy žalovanému slíbil, či se k tomuto jinak zavázal. Soud ani čas, který žalobce využil k prostudování návrhu dohody a k rozhodnutí, zda za všech okolností (i s ohledem na dotační program) je pro něho návrh akceptovatelný (kdy se po tomto rozhodl na tento nepřistoupit a ukončení smlouvy řešit odstoupením od smlouvy) nehodnotí jako nepřiměřený a postup žalobce tak neshledává ani v rozporu s dobrými mravy ani neshledává, že by postup žalobce a následné odstoupení od smlouvy bylo zjevným zneužitím práva. Nadto soud uvádí, že ze zápisů kontrolních dnů bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný byl po delší dobu ve skluzu s postupem prací. Pokud tedy nebyl schopen celé dílo řádně a včas dokončit, mohl sám žalovaný celou záležitost stran ukončení smlouvy o dílo začít řešit mnohem dříve.

60. Žalovaný dále namítal, že on sám má za žalobcem pohledávku z důvodu neuhrazené ceny díla. V tomto směru žalovaný provedl dne [datum] jednostranný zápočet (viz. [číslo listu] spisu), kdy tímto započetl svoji pohledávku v celkové výši [částka] vyplývající z faktury č. [rok] ze dne [datum] splatné [datum] (původně znějící na částku [částka], kdy žalobce na tuto uhradil [částka]) a z faktury č. [rok] ze dne [datum] splatné dne [datum] (původně znějící na částku [částka], kdy žalobce na tuto uhradil [částka]) oproti pohledávce žalobce z titulu smluvní pokuty ve výši [částka], která byla předmětem tohoto řízení. Soud se tedy dále zabýval tím, zda byly splněny předpoklady kompenzability a tedy zda právním jednáním žalovaného spočívajícím v uvedeném jednostranném započtení jeho pohledávky, pohledávka žalobce uplatněná žalobou v tomto řízení a vyúčtovaná fakturou č. [rok] (znějící na částku v celkové výši [částka]) co do částky [částka] zanikla.

61. Jak bylo uvedeno výše, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný jakožto zhotovitel nedokončil dílo ve sjednaném termínu, když sám dopisem ze dne [datum] sdělil žalobci, že nebude mít finanční prostředky na dokončení díla a projevil zájem o ukončení smlouvy. Žalobce proto dopisem ze dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupil pro podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele spočívající v prodlení žalovaného jakožto zhotovitele s řádným dokončením a předáním díla delším než 20 dnů. Odstoupení od smlouvy žalovaný obdržel téhož dne. Dne [datum] také mezi stranami došlo k sepisu listiny nazvané [anonymizováno 6 slov] – [anonymizována tři slova] [část obce] – [anonymizována dvě slova] (dále také jen zápis ze dne [datum]). V zápise bylo jednak uvedeno, že ukončení díla bude provedeno výpovědí smlouvy ze strany objednatele pro neplnění smlouvy ze strany dodavatele, a dále že nebyl splněn termín dokončení díla, proto byl smluvní vztah ukončen ze strany objednatele. Celková cena za realizaci části díla činila [částka] včetně DPH. Zápis obsahoval i ručně psanou poznámku, že zhotovitel uplatnil vícepráce, které jsou v rámci stavby provedeny. S ohledem na nepředání celého díla, zápis obsahoval i další ujednání v tom směru, že ze strany žalobce bude pozastavena vyfakturovaná částka za provedení hrubých rozvodů elektroinstalace a rozvodů slaboproudu z důvodu toho, že v tomto stavu stavby není možno prověřit a zkontrolovat funkčnost instalovaných rozvodů. Zápis byl podepsán zástupci obou stran. V tomto směru je třeba zmínit ustanovení § 2004 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého může věřitel odstoupit od smlouvy jen ohledně nesplněného zbytku, pakliže dlužník již zčásti plnil. Ohledně celého plnění je věřitel oprávněn odstoupit jen tehdy, pokud pro něj částečné plnění nemá význam. Zákonodárce tak jednoznačně preferuje zachování těch práv a povinností, které mohou i po odstoupení smlouvy přetrvat, důrazně preferuje částečné odstoupení před odstoupením od celého závazku, neboť věřitel je jednoznačně oprávněn přistoupit k odstoupení od celého závazku pouze za situace, kdy pro něj (již poskytnuté) částečné plnění (objektivně s přihlédnutím k zájmu sledovanému smlouvou) nemá význam. V daném případě žalovaný částečně dílo provedl. Popis takto„ částečně“ provedeného díla a tedy rozpracovanosti projektu - objekt [příjmení] lázní [část obce] byl popsán znalcem ve znaleckém posudku ze dne [datum] (proveden ke dni [datum]). Žalobce tuto část díla převzal, jak bylo prokázáno zápisem ze dne [datum]. Ostatně sepis zápisu o předání a převzetí díla byl jako způsob předání díla sjednán i ve smlouvě o dílo. Tedy i tato hmotněprávní podmínka předání a převzetí provedené„ části“ díla byla splněna. Z provedených důkazů (tedy ani ze samotného zápisu o odevzdání a převzetí stavby ze dne [datum]) nevyplynulo, že by toto částečné plnění nemělo pro žalobce význam. Dokonce i v následných krocích žalobce vůči žalovanému ve vztahu k takto částečně provedenému dílu postupoval tak, že tato část byla provedena, tedy dokončena a předána, když žalovanému následně reklamoval vady této části díla a požadoval jejich odstranění s odkazem na článek [číslo] smlouvy o dílo. I z tohoto následného jednání žalobce (a s ohledem na obsah a účel smlouvy) soud dovozuje, že pro žalobce i částečné plnění ze strany žalovaného význam mělo, byť z časového hlediska a s ohledem na dotační program se řádným nedokončením celého díla situace žalobci značně zkomplikovala. Žalobce by však nemohl vůči žalovanému uplatnit nárok z odpovědnosti za vady, pakliže by došlo ke zrušení celého závazku ex tunc, toto právo však lze uplatnit za předpokladu, že část díla byla předána a tedy došlo k zániku této části závazku splněním. S ohledem na výše uvedené shledal soud odstoupení od smlouvy ze dne [datum] částečně neplatným, a to co do části dokončeného a předaného díla dle zápisu ze dne [datum] a znaleckého posudku ze dne [datum]. Tato část závazku dle názoru soudu zanikla splněním a nemohla tedy v důsledku odstoupení zaniknout znovu. Ve zbylé části závazku soud odstoupení od smlouvy ze dne [datum] shledal důvodným.

62. Pakliže žalovaný dokončil a předal žalobci výše uvedenou část díla, vnikl mu nárok na zaplacení smluvní ceny této části provedeného díla. V tomto směru byl žalovaný soudem vyzván ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř. (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno dne [datum]) mimo jiné k doplnění tvrzení a návrhů důkazů stran toho, jaká konkrétní část díla byla žalobci předána (tedy k rozsahu části provedeného díla) a dále k navržení důkazů prokazujících jeho tvrzení stran (smluvní) ceny„ části“ zhotoveného díla. Žalovanému soud dále uložil, aby žalovaný předložil faktury č. [rok] ze dne [datum] a č. [rok] ze dne [datum], na které žalovaný stále odkazoval v souvislosti se svým jednostranným zápočtem a kterými měl vyúčtovat jím požadovanou (dosud neuhrazenou) cenu díla. Žalovaný však na výzvu soudu nijak nereagoval, ve lhůtě stanovené soudem svá tvrzení a návrhy důkazů nedoplnil, nepředložil soudu ani požadované faktury. Rozsah části provedeného díla byl prokázán ze znaleckého posudku ze dne [datum] (proveden ke dni [datum]), který soudu předložil sám žalobce. Žalovaný však neprokázal svůj nárok na zaplacení částky [částka], která měla představovat stále dlužnou cenu části jím zhotoveného (provedeného) díla. V zápise ze dne [datum] byla uvedena celková cena za realizaci části díla [částka] včetně DPH (z celkové ceny díla [částka] včetně DPH). V zápise však také byla poznámka, že žalovaný uplatnil i vícepráce, které jsou v rámci stavby provedeny. Dle smlouvy o dílo bylo sjednáno, že cena za dílo bude hrazena objednavatelem na základě daňových dokladů vystavených měsíčně zhotovitelem dle skutečně provedených prací, dodávek a služeb a na základě objednatelem schváleného soupisu provedených prací, dodávek a služeb. Žalovaný nijak netvrdil a neprokázal, jakou částku celkem za celou dobu trvání smlouvy žalobci vyúčtoval a jakou částku celkem mu žalobce již zaplatil. Žalovaný netvrdil a neprokázal, za co konkrétně byla částka v celkové výši [částka] (z toho uhrazeno [částka]) vyúčtovaná fakturami č. [rok] ze dne [datum] a č. [rok] ze dne [datum] žalobci účtována, tyto faktury soudu ani na výzvu nepředložil. Ze zápisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla žalobcem pozastavena vyfakturovaná částka za provedení hrubých rozvodů [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] z důvodu toho, že v tomto stavu stavby není možno prověřit a zkontrolovat funkčnost instalovaných rozvodů. Nicméně i kdyby se uvedené faktury týkaly provedení rozvodů elektroinstalace, přesto by soud v daném případě musel konstatovat, že žalobce neprokázal oprávněnost takto účtované částky, když neprokázal, že tato odpovídá smluvní ceně této části díla. Ani skutečnost, že žalobce na uvedené faktury uhradil celkem částku [částka], nevede soud k závěru o oprávněnosti nároku žalovaného na úhradu zbylé fakturované částky ve výši [částka]. Soud nemá za to, že by částečná úhrada ze strany žalobce znamenala uznání celé účtované částky, a to s ohledem na celkový postoj žalobce v rámci„ smluvního“ vztahu účastníků i v rámci daného řízení (odstoupení od smlouvy, reklamace vad, atd.) ale i s ohledem na zmiňovaný zápis v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Žalovaný tak dle názoru soudu neunesl své důkazní břemeno stran prokázání smluvní ceny„ části“ jím zhotoveného díla a tedy i smluvní ceny„ části“ díla účtované fakturami č. [rok] ze dne [datum] a č. [rok] ze dne [datum]. Jelikož se žalovanému nepodařilo prokázat oprávněnost jeho nároku na zaplacení částky [částka] uplatněného z titulu dlužné ceny„ části“ provedeného díla, nemá soud za to, že právním jednáním žalovaného spočívajícím v jednostranném započtení této jeho (tvrzené) pohledávky vyúčtované fakturami č. [rok] a č. [rok] pohledávka žalobce uplatněná žalobou v tomto řízení a vyúčtovaná fakturou č. [rok] do částky [částka] zanikla. Dle názoru soudu nebyly splněny předpoklady kompenzability. Nárok žalobce na zaplacení částky [částka] z titulu smluvní pokuty tak dosud nezanikl, soud jej shledal oprávněným, a proto žalobě vyhověl.

63. S ohledem na výše uvedené (neprokázání nároku žalovaného na zaplacení částky [částka]) se proto soud blíže nezabýval jednostranným zápočtem ze strany žalobce ze dne [datum], kterým na pohledávku žalovaného ve výši [částka] započetl jednak částku [částka], kterou žalobce uhradil za odstranění vad třetím osobám poté, co žalovaný reklamované vady neodstranil a kterou vyúčtoval žalovanému fakturou č. [rok] ze dne [datum] s termínem splatnosti [datum], a jednak část již z přisouzené částky [částka] v daném řízení (viz. odstavec [anonymizováno] tohoto rozsudku). Soud k tomuto pouze uvádí, že žalobce prokázal, že žalovanému řádně reklamoval vady„ části“ provedeného díla a vyzýval ho k jejich odstranění. Tyto vady (jejich existence) byly prokázány jednak přiloženými fotografiemi, zápisem z kontrolní prohlídky, zápisu z převzetí staveniště, některé i znaleckým posudkem. Prokázána byla i skutečnost, že žalovaný vady neodstranil, žalobce jejich odstranění proto musel řešit prostřednictvím třetích osob. Žalobci tak vzniklo právo na slevu z ceny„ části“ provedeného díla ve výši ceny, kterou uhradil za odstranění reklamovaných vad. Nadto soud však považuje za vhodné zmínit, že tomuto písemnému jednostrannému započtení nelze připisovat účinky ustanovení § 2053 občanského zákoníku. Jak bylo dovozeno i v rozhodnutí Nejvyššího soudu, požadavek písemné formy § 2053 o. z. má tzv. varující funkci. Dedukovat z pouhého kompenzačního projevu učiněného v písemné formě též uznání dluhu na základě„ širšího pojetí směřování vůle k právním důsledkům“ dle názoru Nejvyššího soudu nedostojí významu varující funkce. V právním styku, jenž je sice ovládán zásadou bezformálnosti (§ 559 o. z.), se jednostranné započtení činí v písemně formě zejména z evidenčních a účetních důvodů. Kompenzant písemnou formu volí s ohledem na dosažení tohoto účelu. Stěží lze ale tvrdit, že písemným jednostranným započtením uznává pohledávku věřitele s rozvahou, k čemuž má požadavek písemné formy § 2053 o. z. sloužit. Při akceptaci názoru zastávaného částí literatury by varující funkce byla ochromena, neboť by hrozilo, že se kompenzant až ex post dozví, že jeho jednání vedlo k uznání dluhu. Specifikuje-li kompenzant v písemném kompenzačním projevu protipohledávku, hlavní pohledávku, takto činí právě proto, aby započtení bylo určité a bylo též postaveno najisto, v jakém rozsahu mají nastat kompenzační účinky. Zohlednit je třeba i odlišnost hospodářského významu započtení a uznání dluhu; právní účinky obou institutů se zcela míjí, neboť uznáním dluhu má být věřitelova pohledávka utvrzena, s čímž zákon pojí změnu pravidel dělení důkazního břemene. Bez uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. je to právě věřitel, kdo musí prokázat kauzu závazku (§ 1791 odst. 1 věta za středníkem o. z.). U započtení ale nedává dobrý smysl, aby kompenzant zároveň posiloval právní pozici věřitele hlavní pohledávky (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]). Bylo tedy stále na žalovaném, aby prokázal oprávněnost svého nároku. Žalovaný však, jak bylo uvedeno výše, svoje důkazní břemeno v tomto směru neunesl.

64. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby bylo odstoupení od smlouvy ze dne [datum] shledáno soudem jako zcela platné, a tedy celá smlouva o dílo by byla od počátku zrušena, neměla by tato skutečnost vliv na výsledek tohoto sporu. Odpadl-li odstoupením od smlouvy právní důvod plnění a závazek byl zrušen od počátku, je třeba mezi stranami vypořádat to, co bylo poskytnuto. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se mimo jiné bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Jak bylo uvedeno, odstoupení od smlouvy znamená odpadnutí právního důvodu pro plnění smlouvy, od níž oprávněná strana odstoupila, a strany se tedy musí vypořádat podle úpravy bezdůvodného obohacení. Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle druhého odstavce § [číslo] u úplatných smluv, tj. plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty. Obecně tedy, bylo-li podle neplatné smlouvy nebo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění a toto plnění nelze vrátit, musí ten, kdo toto plnění získal (obohacený) vydat druhé straně peněžitou náhradu, která se určí ve výši obvyklé ceny tohoto plnění. Jde-li o samotné určení obvyklé ceny, je nadále použitelná dosavadní judikatura, která se v souvislosti s náhradou bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. touto otázkou často zabývala. Například rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a řada rozsudků tam citovaných hovoří o ceně obvyklé jako o ceně, kterou by v daném místě a čase musel obohacený vynaložit na nabytí daného nebo srovnatelného plnění. Východiskem je teze uvedená ve zmíněném rozsudku i rozsudcích tam citovaných, a to že„ takto stanovená cena by měla prospívat zachování rovnovážného stavu mezi účastníky, neboť se neblíží ani jedné z hodnot (nejvyšší nebo nejnižší), jež by mohly nepřiměřeně zvýhodňovat jednoho z účastníků vztahu bezdůvodného obohacení“. Z uvedeného pravidla, které sledovala i dřívější úprava v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., je však dnes stanovena výjimka, a to právě pro případ, kdy bylo plněno za úplatu ať již podle neplatné smlouvy, nebo v rámci závazku, který byl následně zrušen např. odstoupením (viz druhý odstavec citovaného § [číslo]). Podle důvodové zprávy k § [číslo] není rozumného důvodu, aby ochuzený požadoval náhradu obvyklé ceny, a proto se mu přiznává právo na náhradu ve výši ceny ujednané. Konkrétně tedy dojde-li ke zrušení smlouvy o dílo, jejímž předmětem je stavba, odstoupením některé ze stran a stavba byla zhotovena, popř. byla zhotovena částečně, vypořádají se strany tak, že objednatel, který je a zůstává vlastníkem stavby, nahradí zhotoviteli cenu stavby, popř. část ceny odpovídající míře zhotovení stavby. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný byl soudem vyzván, aby navrhl důkazy k prokázání jeho tvrzení stran (smluvní) ceny„ části“ zhotoveného díla. V tomto případě by bylo navíc nutné při stanovení ceny části díla, kterou žalovaný zhotovil, zohlednit vady, které žalobce žalovanému řádně vytkl a vyzval ho k jejich odstranění. Žalovaný však na výzvu soudu nereagoval, žádné důkazy soudu v tomto směru nenavrhl. Soud tedy opětovně uzavírá, že žalovaný neunesl své důkazní břemeno stran prokázání (smluvní) ceny„ části“ jím zhotoveného díla a tedy i smluvní ceny„ části“ díla účtované fakturami č. [rok] ze dne [datum] a č. [rok] ze dne [datum].

65. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. (vyjma níže uvedených nákladů dovolacího řízení), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Celkové náklady řízení zcela úspěšného (až na dovolací řízení) žalobce činily částku [částka] a byly složeny z níže uvedených položek -) náhrady nákladů řízení před soudem 1. stupně sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši [částka], tj. za 8 úkonů právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], sepis závěrečného návrhu ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], a za 2 úkony právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) dle § 7 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a to za předžalobní výzvu a účast na jednání dne [datum] (na kterém byl pouze vyhlášen rozsudek), 10 režijních paušálů za 10 úkonů právní pomoci po [částka], -) náhrady nákladů odvolacího řízení ve výši odměny za zastupování advokátem ve výši [částka], tj. za 2 úkony právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – vyjádření k odvolání žalovaného ze dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], 2 režijního paušálu za 2 úkony právní pomoci po [částka], ztráty času v celkové výši [částka] za 4 půlhodiny po [částka], cestovného v celkové výši [částka] za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 90 km) dne [datum] [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], o průměrné spotřebě 9,1 l [číslo] km a ceně benzinu a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., -) náhrady nákladů dovolacího řízení: v dovolacím řízení byl žalobce ve věci úspěšný ve výši 62,3 % - když dovolání žalovaného bylo co do částky [částka] s příslušenstvím odmítnuto, naopak v části, ve které byla věc zrušena a vrácena okresnímu soudu v [obec] k dalšímu řízení, tedy co do částky [částka] s příslušenstvím, byl žalobce neúspěšný (37,7 %). Žalobci vznikly náklady dovolacího řízení v celkové výši [částka] (bez DPH) sestávající se z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka], tj. za 1 úkon právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – vyjádření k dovolání žalovaného ze dne [datum], 1 režijního paušálu za 1 úkon právní pomoci po [částka]. Jelikož byl žalobce v dovolacím řízení úspěšný ve výši 62,30 %, náleží mu náhrada nákladů za dovolací řízení ve výši 24,60 % (62,30 % - 37,70 %), tedy ve výši [částka] (bez 21% DPH z této částky) -) náhrady nákladů řízení před soudem 1. stupně ve druhém projednání věci sestávajících z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka], tj. za 2 úkony právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], 2 režijních paušálů za 2 úkony právní pomoci po [částka], -) 21 % DPH z celkové částky [částka], tj. [částka] Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.