60 C 70/2018

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 10.879 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 10 879 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 24 879 Kč od [datum] do [datum], s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 10 879 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalobce působí jako správce domu [adresa] stojícím na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] v návaznosti na ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 311/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že neproběhla ustavující schůze společenství vlastníků jednotek, žalobce vykonává i funkci výkonného orgánu společenství, a proto je povinen zajišťovat správu, provoz a opravy společných částí domu. S ohledem na tuto skutečnost je žalobce povinen i vybírat zálohy a provádět vyúčtování za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Žalovaná má ve svém výlučném vlastnictví bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] postavené na pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních [číslo] k celku společných částí domu [adresa] a pozemku označeném jako pozemková parcela [číslo] vše nacházející se v k.ú. a obci [obec] zapsané na listech vlastnictví [číslo]. Prohlášením vlastníka byla ve smyslu ustanovení § 5 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb. stanovena povinnost pro všechny vlastníky jednotek platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky a dále povinnost uhradit na základě vyúčtování zjištěný nedoplatek do 60 dnů po vyúčtování. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva. Součástí smlouvy je v článku V. ujednání, že správu, provoz a opravy zajišťuje správce, kterým je žalobce. Žalovaná v kalendářním roce 2017 neuhradila žádnou předepsanou zálohovou platbu na služby spojené s užíváním bytu. V návaznosti na výše uvedené bylo žalobcem provedeno vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za rok 2017, kterým byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 24 879 Kč. Vyúčtování bylo žalované zasláno jako příloha dopisu ze dne [datum], který si žalovaná převzala dne [datum]. Dlužná částka se skládá z částky 12 411 Kč za teplo, 8 877 Kč za teplou užitkovou vodu, 2 796 Kč za vodné a stočné a 795 Kč za elektrickou energii spotřebovanou ve společných prostorách. Výše uvedený nedoplatek byl splatný ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování, tj. nejpozději do [datum]. Proti výše uvedenému vyúčtování uplatnila žalovaná námitky, a to svým dopisem ze dne [datum]. K obsahu námitek žalované se žalobce vyjádřil svým dopisem ze dne [datum]. Žalovaná ani přes výše uvedené svůj dluh ve lhůtě do [datum] neuhradila. Z tohoto důvodu byla vyzvána k úhradě na základě výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum]. Na základě výše uvedené výzvy žalovaná uhradila dne [datum] na účet žalobce částku 14 000 Kč. Zbylou část vyúčtování služeb za rok 2017 žalovaná bez vysvětlení doposud neuhradila a žalobci tak nezbývá nic jiného, než domáhat se svých nároků touto žalobou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce na zaplacení nedoplatku ve výši 10 879 Kč neuznává. Uvedla, že činí nesporným, že oba účastníci jsou vlastníky bytových jednotek v domě [adresa] v [obec] spolu s podíly na společných částech domu. Žalobce je také správcem domu podle § 24 odst. 1 zákona [číslo] 2013 od [datum] s tím, že jeho povinnosti správce jsou upraveny ustanoveními § 1191 až 1193 občanského zákoníku. Žalovaná však uvedla, že zálohy nebyly stanoveny po právu, a proto nebyly hrazeny. Žalobce jako většinový vlastník jednotek v domě schválil na shromáždění vlastníků dne [datum] stanovení měsíčních záloh na teplo, TV, vodné a stočné a elektrickou energii společných prostor jednotlivým příjemcům služeb s odkazem na § 4 zákona č. 67/2013 Sb., podle skutečnosti posledního zúčtovacího období a předpokládaného vývoje cen v následujícím roce. Takovou úpravu však zmíněné ustanovení neobsahuje. Na uvedeném shromáždění žalovaná namítla nesrozumitelnost takového závěru žalobce. K samotnému vyúčtování záloh služeb za rok 2016 a rok 2017 žalovaná uvedla, že jí žalobce nepředložil podklady, a proto u zdejšího soudu podala dne [datum] žalobu pro stanovení povinnosti žalobci předložit žalované doklady, z nichž při vyúčtování služeb za uvedené roky vychází (řízení vedeno pod sp.zn. 5C 294/2018). Žalovaná také podotkla, že u Krajského soudu v Hradci Králové podala žalobu na odvolání žalobce jako správce. K samotnému vyúčtování 2017 pak žalovaná uvedla, že se domnívá, že není správné a tedy ani splatné. Vyúčtování neobsahuje za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ. Cena tepla na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody v Kč/GJ je nedůvodně a chbně uvedena stejnou částkou 497,61 Kč. Dle faktury [číslo] ze dne [datum] dodavatele tepla je však cena tepelné energie 422,28 Kč/GJ. Chybně je uvedena i částka nákladů 389 630,24 za vytápění, nákladů za teplou vodu 189 585,77 Kč, když tyto nekorespondují s cenou skutečné spotřeby tepla dle faktury dodavatele ve výši 515 733,60 Kč. Dále ve vyúčtování chybí koeficienty a součinitele použité pro přepočty odečtu měřidel nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb. Není zjistitelné, zda náklad 1 m2 ve výši 155 je průměrný či skutečný, jakým způsobem a na základě jakých podkladů byl zjištěn, jaká je hodnota na 1m2 dané bytové jednotky, jak byla zjištěna odchylka od průměrné ceny 12,33 %. Žalovaná žádala o doložení podkladů, z nichž žalobce vycházel při vyúčtování. Dopisem ze dne [číslo] ji žalobce zaslal faktury dodavatelů, neosvětlil však své výpočty. Po opětovné žádosti žalované jí žalobce sdělil, že rozúčtování je metodicky a technicky správně provedeno bez dalšího. Žalovaná však učinila nesporným, že na vyúčtování za rok 2017 uhradila částku 14 000 Kč s tím, že však v příkazu platby výslovně uvedla, že tak činí proto, že vyúčtování je chybné a nebylo doloženo. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. V průběhu řízení žalovaná dále namítala (vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]) i rozdílnost v žalobcem tvrzeném a ve vyúčtování za rok 2017 uvedeném množství studené vody použité pro ohřev vody na vodu teplou a množství studené vody oproti množství vody uvedené ve fakturách společnosti [právnická osoba], namítala i rozdílnost zúčtovacích období u náměrů vodoměrů v jednotkách a v uvedených fakturách, namítala i postup žalobce při zjišťování spotřeby vody u jiných příjemců služeb v domě (např. u [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] či [jméno] [příjmení]).

4. Z informací o jednotce [číslo listu] spisu a smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] (zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]) a podílovou spoluvlastnicí ke společným částem domu a pozemku v rozsahu [číslo].

5. Z informací o stavbě [číslo listu] p.v. až [anonymizováno] spisu má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky ke společným částem domu [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Jaroměř. Podíl žalobce na společných částech domu je přitom vyšší než jedna polovina.

6. Z prohlášení vlastníka [číslo listu] p.v. až [anonymizováno] spisu má soud za prokázané, že na úhradě nákladů za správu domu se vlastníci jednotek podílejí v poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

7. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění spojená s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] [číslo listu] p.v. – [anonymizováno] p.v. spisu, dopisu žalobce ze dne [datum] a doručenky [číslo listu] p.v. spisu má soud za prokázané, že náklady žalované dle tohoto vyúčtování na tepelnou energii na vytápění, na poskytování teplé užitkové vody, vodné, stočné, elektřinu společných prostor činily za rok 2017 celkem 24 879 Kč. Náklady na teplo přitom činily 12 411 Kč, na teplou užitkovou vodu činily 8 877 Kč, vodné a stočné činilo 2 796 Kč a náklady elektřinu společných prostor činily 795 Kč. Ve vyúčtování byla obsažena mimo jiné cena pro ohřev za 1 GJ ve výši 497,61 Kč. Spotřeba studené vody pro ohřev obsažená v celkových nákladech na dům činila dle vyúčtování za období od [datum] do [datum] 881,30 m3, za totéž období činila spotřeba studené vody pro celý dům (nikoliv pro ohřev) 1 592 m3. Cena pro ohřev studené vody činila 57, 588 Kč za 1 m3, za 881,30 m3 tedy cena činila celkem 50 752 Kč, cena za studenou vodu (nikoliv pro ohřev) činila 51,78 Kč za 1 m3, za 1 592 m3 tedy cena činila celkem 82 426 Kč. Žalobce ve vyúčtování uvedl odchylku od průměrné ceny za 1 m2 v zúčtovací jednotce dle § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 269/2015 Sb. (12,33 %), a dále koeficient úpravy u spotřeby tepla v jednotlivých místnostech bytové jednotky. Z těchto listin má soud dále za prokázané, že žalovaná neuhradila za rok 2017 žádnou zálohovou platbu, nedoplatek tedy činil částku 24 879 Kč. Dne [datum] si žalovaná vyúčtování převzala.

8. Z dopisu žalované ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná reklamovala vyúčtování zálohové úhrady za plnění spojená s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Žalovaná mimo jiné uvedla, že žalobce k žádosti žalované nedoložil náklady za jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování. Žalovaná vytýkala žalobci, že není zřejmé, jak žalobce došel k odchylce 12,33 %, kterých bytů se týká korekce 76 124,33, jaká je hodnota nákladu v bytové jednotce žalované. Žalovaná rozporovala i správnost ceny za jednotku tepla [PSČ] Kč/GJ.

9. Z dopisu žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované, že její námitky shledal nedůvodnými a neoprávněnými. Žalobce měl za to, že dopisem ze dne [datum] včetně příloh doložil dostatečně náklady na služby, způsob jejich rozúčtování a provedení vyúčtování za rok 2017.

10. Z dopisu ze dne [datum] a doručenky má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k nedoplatku ve výši 24 879 Kč nejpozději do [datum].

11. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], odvolání ze dne [datum] a náhledu na stránku [webová adresa] infoSoud k průběhu řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že krajský soud zamítl žalobu [celé jméno žalované] proti [anonymizována tři slova] [obec] (dále také jen [anonymizováno] [obec]) ve věci odvolání [anonymizováno] [obec] jakožto správce domu [adresa], stojícím na pozemku par. [číslo] v části [územní celek], [územní celek], [anonymizováno] [obec] [celé jméno žalované] podala proti tomuto rozhodnutí odvolání. Vrchní soud v Praze pak v odvolacím řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] rozsudek okresního soudu potvrdil.

12. Ze zápisu SVJ ze dne [datum] má soud za prokázané, že SVJ schválilo způsob rozúčtování nákladů na služby za zúčtovací období roku 2016 a 2017, a to konkrétně u nákladů na teplo, nákladů na poskytování teplé vody, nákladů na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nákladů na osvětlení společných prostor. Žalovaná dle zápisu k těmto namítala, že není možné zabývat se zpětně rokem 2016 a dále, že k tomuto chybí podklady. Na chůzi se řešila i spotřeba vody s ohledem na pozdní výměnu vodoměru na teplou vodu v bytě žalované, kdy žalovaná rozporovala stav odečtený na původním vodoměru na teplou vodu.

13. Z daňového dokladu [číslo] jeho přílohy [číslo] soud zjistil, že žalobci byla dodavatelem tepelné energie vyúčtována cena za dodávku tepelné energie za období od [datum] do [datum]. Celkové náklady na dodávku tepla činily celkem 458 985 Kč bez DPH. Z této částky činila částka 448 464 Kč náklady na dodávku tepla (bez DPH, když sazba DPH zde činila 15%) při celkovém množství dodané tepelné energie 1 062 GJ a ceně 422,28 Kč/GJ a částka 10 521 Kč představovala náklady na elektrickou energii spotřebovanou do objektové předávací stanice (dále jen OPS) a to opět bez DPH, když sazba DPH zde činila 21 %.

14. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná požádala žalobce o předložení listin osvědčujících za rok 2017 zejména výdaje dle konkrétních faktur, příjmy s konkrétním rozlišením příspěvku na správu domu, na odměnu správce, na vyhodnocení měřidel, na pojištění, na zálohy na teplo, TUV, vodné a stočné a elektrickou energii společných prostor, včetně předpisu jednotlivým vlastníkům, výpisů z účtu o provedených platbách.

15. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná požádala žalobce v souvislosti s vyúčtováním zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytové jednotky za rok 2017 o doložení nákladů za služby, způsobu jejich rozúčtování a provedení vyúčtování.

16. Z Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalované kopie faktur jednotlivých dodavatelů. Dále ji popsal svůj postup při stanovení odchylky 12,33 %. Ve zbytku odkázal žalovanou na samotné vyúčtování ze rok 2017.

17. Z dopisu ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná opětovně vyzvala žalobce k předložené dokladů k vyúčtování za rok 2017.

18. Z předpisu měsíčních pevných a zálohových plateb spojených s užíváním bytu od [datum] má soud za prokázané, že s účinností od [datum] byly stanoveny pevné platby ve výši 1 619 Kč, zálohové platby ve výši 2 915 Kč.

19. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění spojená s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že náklady žalované na tepelnou energii na vytápění, na poskytování teplé užitkové vody, vodné, stočné, elektřinu společných prostor činily za rok 2016 celkem 32 593 Kč. Spotřeba studené vody pro ohřev (teplé vody) a studené vody byla uvedena pro období od [datum] do [datum].

20. Z výpisu z účtu žalované [číslo listu] spisu má soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] převedla na účet žalobce částku [částka] na vyúčtování za rok 2017 s tím, že hradí pouze tuto z důvodu chybného vyúčtování.

21. Z dílčích rozpisů souhrnných faktur za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo listu] p.v. spisu soud zjistil spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum] u jednotlivých elektroměrů v domě.

22. Z daňových dokladů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že celková spotřeba vody v období od [datum] do [datum] činila celkem 2 160 m3. V období od [datum] do [datum] činila tato spotřeba celkem 2 577 m3. Cena za 1 m3 činila v období od [datum] do [datum] 20 Kč za vodné a 25,22 Kč za stočné. V období od [datum] do [datum] činila cena stočného za 1 m3 částku 24,35 Kč a vodného částku 19,13 Kč. Za období spotřeby od [datum] do [datum] bylo ze strany žalobce uhrazeno na vodné a stočné celkem [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo ze strany žalobce uhrazeno na vodné a stočné celkem [částka].

23. Rekapitulace vyúčtování tepla za rok 2017 a vyjádření žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že bytová jednotka žalované je v povoleném limitu stanoveném § 6 odst. 3 vyhlášky č. 269/2015 Sb. určeném jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky a to dle § 3 odst. 2 uvedené vyhlášky hodnota o 20 % nižší a o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky. Průměrný náklad na 1 m2 bytu žalované činil 181,17 Kč, průměrná spotřeba v domě je 155 Kč (389 630,24 Kč / 2 513,76 m2), rozdíl oproti průměrné spotřebě v domě je tak u bytové jednotky žalované + 16,89 % (181,17 -155 = 26, [číslo] = 16,88387 %. V bytovém domě překročilo 11 bytových jednotek limit o více jak – 20 % oproti průměrné spotřebě na 1 m2. Žalobce u těchto jednotek uplatnil postup: započitatelná plocha bytu v m2 x 155 Kč x 0,80 = náklad na vytápění v Kč (80 % nákladů). Součty jednotlivých hodnot (náklady na vytápění v těchto jednotkách, jejich podlahová plocha a v nich naměřené jednotky) pak odečetl od původních celkových hodnot. Upravené náklady na vytápění tak činily [částka] ([částka] – [částka]), upravená podlahová plocha činila 1 899,85 m2 (2 513,76 – 613,91) a upravený počet jednotek činil 68 068,27 jednotek (76 736,86 – 8 668,59). Žalobce pak hodnoty snížené o hodnoty bytových jednotek, které překročily přípustný limit, použil pro opakovaný výpočet dle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 269/2015 Sb. Pak základní složka: 40 % celkových nákladů ([částka]) / celková započitatelná plocha (1 899,85 m2) = 66, [číslo] Kč/m2. Spotřební složka: 60 % celkových nákladů (188 103,54 Kč) / celkový počet jednotek (68 068,27) = 2, [číslo] Kč/jednot. Pro jednotku žalované pak základní složka 71,29 m2 x 66 Kč = 4 705,60 Kč, spotřební složka 2 788,70 jednotek x 2, [částka] = 7 706,44 Kč. Celkové náklady na vytápění činily u bytové jednotky žalované 12 412,04 Kč. Průměrný náklad bytu žalované tak činil 174,11 Kč/m2 (12 412,04 Kč / 71,29 m2) a odchylka od průměrné ceny za 1 m2 činila + 12,33 % (průměrná spotřeba v domě [číslo] = 1,55; průměrný náklad bytu žalované 174,11 – průměrná spotřeba v domě 155 = 19,11; 19, [číslo] = 12,33%).

24. Z tabulky označování polohových redukčních koeficientů, mapovacího listu ze dne [datum] a vyúčtování za rok 2017 soud zjistil, že dle této tabulky byly určeny polohové koeficienty v celém domě. Pro jednotlivé místnosti v bytové jednotce žalované byly použity dle tabulky tyto redukce: ložnice 0%, což odpovídá koeficientu úpravy 1,00 ve vyúčtování, dětský pokoj 10 %, což odpovídá koeficientu úpravy 0,90 ve vyúčtování, obývací pokoj 15 % což odpovídá koeficientu úpravy 0,85 ve vyúčtování a kuchyň 5 % což odpovídá koeficientu úpravy 0,95 ve vyúčtování.

25. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], exekučního návrhu ze dne [datum], pověření soudního exekutora (sp.zn. [číslo jednací]), protokolu o jednání ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a odvolání [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] proti usnesení ze dne [datum] má soud za prokázané, že okresní soud uložil tímto rozhodnutím [anonymizováno] [obec] předložit [celé jméno žalované] do 30 dnů od právní moci rozsudku doklady, z nichž vycházel při vyúčtování služeb ze dne [datum] za rok 2016 a ze dne [datum] za rok 2017, poskytovaných [celé jméno žalované] s užíváním bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec] [anonymizováno] [obec] proti tomuto rozsudku podalo odvolání. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Následně bylo splnění výše uvedené povinnosti [anonymizováno] [obec] vymáháno v exekučním řízení.

26. Ze záznamu dne [datum] a seznamu dokumentů č.l. 138 spisu má soud za prokázané, že žalobce seznam dokumentů vztahující se k vyúčtování za rok 2017. Mezi těmito dokumenty byly i faktury vystavené [právnická osoba] [obec] ze dne [datum], ze dne [datum] ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalobce současně žalované sdělil, že vodoměr v bytě žalované pro teplou vodu nebyl vadný, jak je uvedeno ve vyúčtování služeb za rok 2016, od roku 2015 však nebyl řádně ověřen dle zákona o metrologii. Technická závada na tomto však zjištěna nebyla.

27. Z přehledů spotřeby vody za rok 2016 a 2017 (sestava spotřeby a konečná sestava po opravách) [číslo listu] – [anonymizováno] (stejné listiny i na [číslo listu] p.v. – [anonymizováno] spisu) spisu soud zjistil, že celková spotřeba studené vody za období od ledna 2017 do prosince 2017 činila dle těchto přehledů 1 592 m3, a celková spotřeba teplé užitkové vody činila za stejné období 881,30 m3. Při určení spotřeby studené vody vycházel žalobce u 3 bytových jednotek z jiných nežli naměřených hodnot. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla v těchto přehledech poznámka, že vodoměr se netočí. V roce 2017 byla naměřena spotřeba dle vodoměru 0,9 m3, v roce 2016, 2015 a 2014 spotřeba 0,00 m3, v roce 2013 byla naměřena spotřeba 8 m3 a v roce 2012 byla naměřena spotřeba 15 m3. Žalobce u tohoto stanovil pro rok 2017 spotřebu studené vody 25 m3. [příjmení] [jméno] [jméno] byla v těchto přehledech poznámka,„ že by nefungoval, je to divné“. V roce 2017 byla naměřena spotřeba dle vodoměru 5 m3, v roce 2016 byla naměřena spotřeba 33 m3, v roce 2015 spotřeba 34 m3 a v roce 2014 spotřeba 38 m3. Žalobce u tohoto stanovil pro rok 2017 spotřebu studené vody 35 m3. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla v těchto přehledech poznámka,„ netočí se SV, + 1m3“. V roce 2017 byla naměřena spotřeba dle vodoměru 10 m3, v roce 2016, 2015, 2014 a 2013 byla naměřena spotřeba 0 m3, v roce 2012 spotřeba 10 m3 Žalobce u této stanovil pro rok 2017 spotřebu studené vody 11 m3. I při určení spotřeby teplé užitkové vody vycházel žalobce u 1 bytové jednotky z jiných nežli naměřených hodnot. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla v těchto přehledech poznámka,„ zaseklý, ale rozběhl se, koukám, že i minulé roky se rozbil“. V roce 2017 byla naměřena spotřeba dle vodoměru 0 m3, v roce 2016 byla naměřena spotřeba 8 m3, v roce 2015 spotřeba 7 m3 a v roce 2014 spotřeba 7 m3. Žalobce u tohoto stanovil pro rok 2017 spotřebu teplé užitkové vody 7,30 m3.

28. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění spojená s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že náklady žalované na tepelnou energii na vytápění, na poskytování teplé užitkové vody, vodné, stočné, elektřinu společných prostor činily za rok 2015 celkem 35 579 Kč. Náklady na teplo přitom činily 14 626,70 Kč, na teplou užitkovou vodu činily 15 185,50 Kč, vodné a stočné činilo 4 911 Kč a náklady elektřinu společných prostor činily 856 Kč. Ve vyúčtování byla obsažena mimo jiné cena pro ohřev za 1 GJ ve výši 610,11 Kč. Spotřeba teplé vody za rok 2015 byla 73 m3. Žalobce ve vyúčtování vypočetl a uvedl odchylku od průměru zúčtovací jednotky dle ustanovení § 4 odst. 4 vyhlášky 372/2001 Sb. a dále koeficient úpravy u spotřeby tepla v jednotlivých místnostech bytové jednotky. Z těchto listin má soud dále za prokázané, že žalovaná neuhradila za rok 2015 žádnou zálohovou platbu, nedoplatek tedy činil částku 35 579 Kč.

29. Ze znaleckého posudku a výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalkyně podrobně posoudila vyúčtování za rok 2017 s ohledem na přijaté faktury určené k rozúčtování a vyjádření žalobce ke způsobu výpočtu nákladů na vytápění a ohřev teplé vody. Dle znalkyně nebyly zjištěny nesrovnalosti. Kde to bylo možné, znalkyně provedla i srovnání s částkami uvedenými žalovanou. Znalkyně však sama upozornila na skutečnost, že ve vyúčtování je uveden stav bytového vodoměru za období od [číslo] 2017 a v přiložených přijatých fakturách je uvedeno jiné období. Ve vyúčtování uvedenou částku nákladu na vodné a stočné nebyla schopna samostatně posoudit z důvodu chybějícího způsobu výpočtu vycházejícího z faktur za spotřebu vodného a stočného od společnosti [právnická osoba] [obec], kdy faktury jsou na celkové vodné a stočné, bez rozlišení, co je pro ohřev). Znalkyně při posuzování vodného a stočného vycházela pouze ze čtyř faktur, které byly obsahu spisu, tedy z faktur za období [datum] - [datum]. Znalkyně potvrdila, že součet částek za spotřebu vody pro ohřev teplé vody a zbývajícího vodného a stočného, což činí částku 2 473,30 Kč (1 592 Kč + 881,30 Kč), odpovídá na celkovou částku dle doložených faktur. Ke skutečnosti, že celková spotřeba dle výše uvedených doložených 4 faktur bez období roku 2016 činí spotřebu 2 160 m3 (2 577 m3 – 417 m3), znalkyně uvedla, že se z její strany jednalo o propočet, kdy částky jsou si velice blízké, a pokud by byly doloženy faktury za období od [datum] do [datum] byla by celková spotřeba taková, že by dle názoru znalkyně zřejmě odpovídala součtu spotřeby studené vody a studené vody pro ohřev teplé vody uvedených ve vyúčtování za rok 2017. Znalkyně dále uvedla, že pokud všichni nájemníci mají vodoměry, které měří spotřebu studené a teplé vody, pak celkový součet těchto spotřeb (všech nájemníků) studené a teplé vody by měl odpovídat celkové spotřebě vyúčtované ve fakturách městských vodovodů a kanalizací [obec] za období od [datum] do [datum]. Podružné vodoměry by tedy ve svém součtu měly vykazovat stejnou spotřebu jako vodoměr patní, znalkyně nemohla vyloučit, že někdy může dojít k nějakým ztrátám v důsledku průsaku či havárie, nicméně v takovém případě by se o něčem takovém správce dozvěděl právě při vyúčtování, když by náměry z podružných vodoměrů neodpovídaly celkové spotřebě ve faktuře vodovodů a kanalizací. V případě, že se rozbije vodoměr, znalkyně uvedla, že pokud by měla brát v potaz § 5 odst. 4 vyhlášky 269/2015 Sb., pak pokud tato hovoří o dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období, pak by správce při výpočtu spotřeby u teplé či studené vody neměl vycházet z aritmetického průměru třech posledních období, měl by vycházet pouze ze dvou období, dvou klimaticky srovnatelných, kdy by se měl zohlednit delší časový řád pravděpodobně ze dvou nejbližších období.

30. Ze žaloby ze dne [datum] o zaplacení částky 32 593 Kč s příslušenstvím, protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka], odporu proti platebnímu rozkazu ve věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] a předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce podal k Okresnímu soudu žalobu o zaplacení částky [částka] z titulu nedoplatku vyúčtovaného žalované ve vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], za rok 2016. Věc je vedena u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná i v tomto řízení mimo jiné namítala nesprávnost údajů stran spotřeby teplé vody, zejména z důvodu, že vodoměr pro teplou vodu byl v bytě žalované vyměněn pozdě, až po 5 měsících, kdy byly vyměněny zbylé vodoměry v domě. Navíc vodoměr pro teplou vodu v bytě žalované již v roce 2015 nebyl certifikován a náměry na něm provedené, nelze k vyúčtování použít ani v roce 2015, ani k průměrnému výpočtu spotřeby v roce 2016.

31. Z cenového ujednání pro rok 2017 má soud za prokázané, že žalobce si sjednal s dodavatelem energie, že cena tepelné energie v lokalitě [anonymizováno] [ulice] a [ulice] v [obec] stanovená k [datum] bude ve výši 445,48 Kč/GJ + DPH. Tato předběžná cena byla stanovena za předpokladu celkových smluvních ročních dodávek v lokalitě 12 600 GJ. V případě, že skutečné množství dodávek bude po skončení roku (k [číslo]) odchylné, bude cena tepelné energie ve výsledné ceně v souladu s cenovým rozhodnutí ERÚ, úměrně tomu změněna.

32. Z daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že celková spotřeba vody v období od [datum] do [datum] činila celkem 443 m3. Cena za 1 m3 činila v období od [datum] do [datum] částku 20 Kč za vodné a částku 25,22 Kč za stočné. Za období spotřeby od [datum] do [datum] bylo ze strany žalobce uhrazeno na vodné a stočné celkem 23 037 Kč.

33. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že soud uložil žalované ([celé jméno žalované]) povinnost zaplatit žalobci ([anonymizováno] [obec]) částku [částka] s příslušenství, která odpovídala výši nedoplatku vyúčtovaného žalované ve vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], za rok 2015. Žalovaná i v tomto řízení mimo jiné namítala nesprávnost údaje ve vyúčtování týkající se spotřeby teplé vody, a to z důvodu, že vodoměr pro teplou vodu, který jí byl opožděně vyměněn až [datum], byl vadný již v roce 2015. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

34. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Účastníci jsou vlastníky bytových jednotek v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] (zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]) a podílovou spoluvlastnicí ke společným částem domu a pozemku v rozsahu [číslo]. Žalobce je dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 311/2013 Sb. od [datum] správcem domu, když se jeho spoluvlastnický podíl na společných částech domu nesnížil ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku na méně než jednu polovinu. Na shromáždění SVJ dne [datum] byl schválen způsob stanovení příspěvku vlastníků na správu domu a záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytů. Žalobce poté zaslal žalované předpis pevných a zálohových plateb spojených s užíváním bytu [číslo] v období od [datum] do [datum]. Žalovaná žalobci neuhradila za období roku 2017 žádné zálohové platby. Žalobce z titulu správce nemovitosti vyúčtoval žalované náklady na tepelnou energii na vytápění, na poskytování teplé užitkové vody, vodné, stočné, elektřinu společných prostor, které za období od [datum] do [datum] činily celkem 24 879 Kč Náklady na teplo přitom dle tohoto vyúčtování činily 12 411 Kč, na teplou užitkovou vodu činily 8 877 Kč, vodné a stočné činilo 2 796 Kč a náklady elektřinu společných prostor činily 795 Kč. Ve vyúčtování byla mimo jiné obsažena v celkových nákladech na dům spotřeba studené vody pro ohřev, která činila 881 m3 za období od [datum] do [datum], za totéž období činila spotřeba studené vody pro celý dům 1 592 m3. Cena pro ohřev studené vody pak činila 57, 588 Kč za 1 m3, za 881,30 m3 tedy cena činila celkem 50 752 Kč, cena za studenou vodu činila 51,78 Kč za 1 m3, za 1 592 m3 tedy cena činila celkem 82 426 Kč. Celková spotřeba vody (studené vody + studené vody pro ohřev) činila celkem dle tohoto vyúčtování 2 473,30 m3. Dle daňových dokladů vystavených společností [právnická osoba] [obec] činila celková spotřeba vody v období od [datum] do [datum] celkem 2 603 m3. Cena za 1 m3 byla v období od [datum] do [datum] ve výši 20 Kč za vodné a ve výši 25,22 Kč za stočné. Za období spotřeby od [datum] do [datum] bylo ze strany žalobce uhrazeno na vodné a stočné celkem 135 364 Kč. Žalovaná si vyúčtování převzala dne [datum] a toto reklamovala. Žalobci mimo jiné vytýkala, že žalobce k žádosti žalované nedoložil náklady za jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování. Žalovaná vytýkala žalobci, že není zřejmé, jak žalobce došel k odchylce 12,33 %, kterých bytů se týká korekce 76 124,33, jaká je hodnota nákladu v bytové jednotce žalované. Žalovaná rozporovala i správnost ceny za jednotku tepla [PSČ] Kč/GJ. Žalobce námitky žalované neshledal za důvodné. Žalovaná dne [datum] převedla na účet žalobce částku 14 000 Kč na vyúčtování za rok 2017 s tím, že hradí pouze tuto částku z důvodu chybného vyúčtování. [příjmení] vyúčtované částky žalovaná neuhradila ani po následných výzvách žalobce.

35. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 30.6.2020 vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

36. Podle ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, se pro účely tohoto zákona rozumí zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.

37. Podle ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., se pro účely tohoto zákona rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

38. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

39. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

40. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

41. Podle ustanovení § 6 písm. a) vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody.

42. Podle ustanovení § 6 písm. b) vyhlášky č. 269/2015 Sb. ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3.

43. Žaloba není důvodná.

44. Žalobce plní funkci správce domu [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Jaroměř a žalovaná v tomto domě vlastní bytovou jednotku [číslo]. Žalovaná má jako vlastník bytové jednotky povinnost platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, žalobce má oproti tomu povinnost vyúčtovat žalované skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vždy za zúčtovací období a vyúčtování žalované nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období doručit. O vyúčtování úhrad za služby lze však uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Přitom není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování (k tomu srovnej rozsudek NS ČR ze dne 5.6.2019, sp.zn. 26 Cdo 4637/2018). Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu od [datum] do [datum] (dále také jen vyúčtování za rok 2017) doručené žalované dne [datum] však není věcně správné.

45. Žalobce ve vyúčtování za rok 2017 mimo jiné uvedl, že náklady žalované na vodné a stočné činily celkem [částka], kdy při výpočtu této částky vycházel z celkové spotřeby 1 592 m3, celkových nákladů [částka] a spotřeby studené vody v bytě žalované 54 m3 (82 [číslo] 592 = 51,78 Kč/m3 a 51,78 x 54 = [částka]). Dále ve vyúčtování uvedl, že náklady žalované na teplou užitkovou vodu činily celkem [částka], tato částka byla složena z ceny studené vody pro ohřev v bytové jednotce žalované ve výši [částka] a dále z nákladů [částka] (ohřev teplé vody v bytové jednotce žalované, kdy základní složka činila [částka] a spotřební složka činila [částka]). Při výpočtu částky [částka] žalobce vycházel z celkové spotřeby vody (celého domu) pro ohřev 881,30 m3, celkových nákladů za tuto spotřebu [částka] a spotřeby teplé vody v bytové jednotce žalované 46 m3 (50 [číslo] = 57,588 Kč/m3 a 57,588 x 46 = [částka]). Žalobce dále v tomto vyúčtování za rok 2017 uvedl u celkových nákladů na dům celkovou spotřebu vody pro ohřev (tedy množství vody spotřebované na poskytování teplé vody) ve výši 881,30 m3, celkovou spotřebu studené vody 1 592 m3, cenu vody pro ohřev ve výši 57,588 Kč/m3 a cenu studené vody ve výši 51,78 Kč/m3. Sám žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že celková spotřeba vody uvedená ve vyúčtování za rok 2017 odpovídala období od [datum] do [datum], když tato byla určena pomocí odečtu jednotlivých vodoměrů, tedy 881,30 m3 + 1 592 m3 = 2 473,30 m3. Dle daňových dokladů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] vystavených společností [právnická osoba] [obec] však bylo prokázáno, že za žalobcem uvedené zúčtovací období od [datum] do [datum] činila celková spotřeba vody pro dům [adresa] v ulici [ulice], [obec] v období od [datum] do [datum] celkem 2 603 m3, tedy nikoliv žalobcem uváděných 2 473,30 m3. Cena za 1 m3 byla v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] za vodné a ve výši [částka] za stočné. Za období spotřeby od [datum] do [datum] bylo ze strany žalobce uhrazeno na vodné a stočné celkem [částka]. Žalobce po výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. uvedl (ve vyjádření ze dne [datum]), že spotřeba dle faktur vystavených společností [právnická osoba] [obec] za období od [datum] do [datum] byla účtována až v účtovacím období roku 2018. Na jiném místě svého vyjádření ze dne [datum] však žalobce uvádí (jak již bylo uvedeno výše), že celková spotřeba vody skutečně odpovídá období od [datum] do [datum], když tato spotřeba byla určena pomocí odečtu jednotlivých vodoměrů. K tomuto však soud uvádí, že pokud by celková spotřeba za období od [datum] do [datum] měla odpovídat žalobcem tvrzené celkové spotřebě jednotlivých vodoměrů v domě, jak prokazoval žalobce přehledy spotřeby vody (k těmto blíže ještě níže v odůvodnění), tedy výši 2 473,30 m3 (881,30 + 1 592), pak žalobce nikterak nevysvětlil rozdíl (129,70 m3) mezi touto tvrzenou celkovou spotřebou vody za období od [datum] do [datum] (2 473,30 m3) a spotřebou skutečně odebranou v období od [datum] do [datum] dle daňových dokladů vystavených společností [právnická osoba] [obec], tedy spotřebou 2 603 m3. Žalobce v tomto směru netvrdil ani žádnou havárii potrubí ani jiné skutečnosti s ohledem na značnou nesrovnalost těchto uváděných spotřeb. Pokud by žalobce ve svém vyúčtování vycházel pouze ze spotřeby dle faktur za období od [datum] do [datum], pak soud poukazuje na to, že tato spotřeba činila dle těchto faktur 2 160 m3, nikoliv žalobcem tvrzenou výši 2 473,30 m3. Sám žalobce přitom ve vyúčtování jasně vymezil, že zúčtovací období, za které je uváděna i celková spotřeba vody, je období od [datum] do [datum]. Nikde v daném vyúčtování nebylo ze strany žalobce uvedeno, že by se období, za které je uváděna výše spotřeby vody od stanoveného zúčtovacího období nějak lišilo, tedy bylo jiné než od [datum] do [datum]. Pokud tedy žalobce ve vyúčtování za jím vymezené zúčtovací období ([datum] do [datum]) vycházel ze spotřeb vody za jiné období než stanovené, jedno zda kratší či delší, došlo z jeho strany k jednoznačnému pochybení.

46. Žalobce dále ve vyúčtování za rok 2017 uvedl celkové náklady domu na studenou vodu ve výši [částka] (1 592 m3 x 51,78 Kč) a celkové náklady domu na vodu pro ohřev ve výši [částka] (881,30 m3 x 57, 588 Kč). Součet těchto nákladů dává dohromady částku [částka] ([částka] + [částka]), což odpovídá dle výše uvedených daňových dokladů částce, kterou žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] [obec] za období od [datum] až [datum], tedy nikoliv za jím ve vyúčtování uváděné zúčtovací období. Dle uvedených daňových dokladů totiž žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] [obec] za období od [datum] až [datum] za vodné a stočné celkem částku [částka]. S ohledem na rozdílnost nákladů tvrzených žalobcem ([částka]) a nákladů žalobcem skutečně společnosti [právnická osoba] [obec] uhrazeným ([částka]) i s ohledem na rozdílnou skutečnou spotřebu vody (2 603 m3) oproti spotřebě žalobcem tvrzené a ve vyúčtování uvedené (2 473,30 m3) je zřejmé, že i sazba (náklad) u vody pro ohřev ve výši 57,588 Kč/m3 a sazba (náklad) u studené vody ve výši 51,78 Kč/m3 není ve vyúčtování uvedena ve správné výši, tedy nejsou ve správné výši uvedeny ani náklady za vodné a stočné (2 796 Kč) a za teplou užitkovou vodu (8 877 Kč) pro bytovou jednotku žalované. I kdyby byla žalobcem uváděná celková spotřeba vody (881,30 m3 + 1 592 m3) za období od [datum] do [datum] správná, což jak bylo prokázáno výše uvedenými daňovými doklady není (když spotřeba za celkový rok 2017 činila 2 603 m3), žalobce pochybil, když vycházel z cen za jiné než zúčtovací období, konkrétně vycházel z cen za období od [datum] do [datum]. Žalobce přitom byl dle zákona č. 67/2013 Sb. povinen uvést ve vyúčtování skutečnou výši nákladů za jednotlivé služby (tedy i za spotřebu vody) vždy za zúčtovací období. Zúčtovacím obdobím je přitom období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů. Žalobce sám ve vyúčtování za rok 2017 uvedl zúčtovací období od [datum] do [datum], nikde v daném vyúčtování nebylo ze strany žalobce uvedeno, že by se období, za které jsou vyúčtovávány náklady za spotřebu vody či za které je uváděna samotná výše spotřeby vody od stanoveného zúčtovacího období nějak lišilo, tedy bylo jiné než od [datum] do [datum]. Jelikož žalobce ve vyúčtování neuvedl správnou výši nákladů za spotřebu studené vody a vody pro ohřev již pro celý dům, a tedy následně i pro bytovou jednotku žalované, což je jedna ze základních náležitostí vyúčtování, pak lze jednoznačně uzavřít, že dané vyúčtování není vyúčtováním řádným a není tak způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku z vyúčtování plynoucího. Jelikož nenastala splatnost takovéhoto nedoplatku, soud musel žalobu v celém rozsahu zamítnout.

47. Soud s ohledem na výše uvedené považuje za vhodné uvést, že dle jeho názoru žalobce při určení sazby 51,78 Kč/m3 vycházel právě ze sazeb uvedených ve čtyřech daňových dokladech za období od [datum] do [datum], kdy sazba vodného v období od [datum] do [datum rozhodnutí] činila 19,13 Kč/m3 bez DPH, sazba stočného v období od [datum] do [datum rozhodnutí] činila 24,35 Kč/m3 bez DPH, sazba vodného v období od [datum] do [datum rozhodnutí] činila 20 Kč/m3 bez DPH a sazba stočného v období od [datum] do [datum rozhodnutí] činila 25,22 Kč/m3 bez DPH. DPH pak činilo vždy 15%. Žalobce pak u vodného sazby za celé období zprůměroval (u první faktury (19,13 + 20) /2 = 19,565 a pak (19,565 + 20 + 20 + 20) /4 = 19,9 x 15% DPH = 22,885 Kč/m3 tedy zaokrouhleně 22,9 Kč/m3). Stejně žalobce postupoval u sazeb stočného (u první faktury (24,35 + 25,22) /2 = 24,785 a pak (24,785 + 25,22 + 25,22 + 25,22) /4 = 25,11 x 15% DPH = 28,876 Kč/m3 tedy zaokrouhleně 28,88 Kč/m3). Žalobce pak výsledné sazby sečetl a dostal sazbu 51,78 Kč/m3 (22,9 + 28,88) uvedenou ve vyúčtování. Pokud by však žalobce při tomto postupu vycházel z cen za zúčtovací období od [datum] do [datum], kdy sazba vodného v celém období činila 20 Kč/m3 bez DPH a sazba stočného v celém období činila 25,22 Kč/m3 bez DPH, pak by musel dospět k sazbě 52,003 Kč/m3 zaokrouhleně 52 Kč/m3 (20 + 25,22 = 45,22 x 15% DPH). Pak by ovšem náklady na vodné a stočné u bytové jednotky žalované činily při spotřebě 54 m3 částku 2 808 Kč (54 m3 x 52 Kč/m3), nikoliv jak žalobce ve vyúčtování uváděl částku 2 796 Kč (54 m3 x 51,78 Kč/m3).

48. Jelikož soud shledal ve vyúčtování nesprávnou již částku vyúčtovaných nákladů na spotřebu studené vody a vody pro ohřev (tedy v konečném důsledku i celkových nákladů na teplou vodu) ve vztahu k bytové jednotce žalované, které samy o sobě byly důvodem pro zamítnutí žaloby, nezabýval se již dalšími námitkami žalované ohledně správnosti ostatních částek ve vyúčtování uvedených.

49. Nadto soud uvádí, že pokud žalobce odkazoval stran spotřeby vody na konečnou sestavu spotřeby za rok 2017 ([číslo listu] p.v. – [anonymizováno] spisu), která udává za období od [datum] do [datum] spotřebu celkovou spotřebu studené vody 1 592 m3 a celkovou spotřebu teplé užitkové vody 881,30 m3, pak je nejprve opět nutné zdůraznit, že celková spotřeba vody činila za období od [datum] do [datum] dle daňových dokladů společnosti [právnická osoba] [obec a číslo] [anonymizováno] m3. Žalobce nikterak nevysvětlil rozdíl neboli ztrátu 129,70 m3 vody za dané období. Navíc je třeba poukázat na nesrovnalosti v žalobcem předložené sestavě, kdy žalobce při určení spotřeby studené vody vycházel u 3 bytových jednotek z jiných nežli naměřených hodnot a při určení spotřeby teplé užitkové vody vycházel žalobce u 1 bytové jednotky z jiných nežli naměřených hodnot, k tomu blíže viz. odstavec 27 tohoto rozsudku. Žalobce při stanovení spotřeby vody u těchto bytových jednotek náhradním způsobem nepostupoval dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb. Skutečnost, že tyto hodnoty nerozporovali a proti vyúčtování nepodali námitky vlastníci dotčených bytových jednotek, není v daném případě dle názoru soudu relevantní. Pokud totiž celková spotřeba studené vody a teplé užitkové vody a skutečná výše nákladů za tuto službu byla uvedena chybně, i kdyby tuto chybu nerozporovali ostatní vlastníci bytových jednotek, přesto by vyúčtování doručené žalované nebylo vyúčtováním řádným a nebylo by tak způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku z vyúčtování plynoucího.

50. Namítal-li žalobce, že spotřeba vody za období od [datum] do [datum] byla účtována až v účtovacím období roku 2018, kdy v tomto směru odkázal i na písemné vyjádření znalkyně ze dne [datum], která toto řešení zvolené žalobcem považuje za možné, kdy dále uvedl, že celková spotřeba vody skutečně odpovídá období od [datum] do [datum], když tato spotřeba byla určena pomocí odečtu jednotlivých vodoměrů, celkový náklad na vodu je pak účtován dle faktur za období od [datum] do [datum], pak soud k tomuto uvádí, že znalkyně v předmětném písemném vyjádření uvedla, že se pouze domnívá, že uvedená spotřeba v m3 (míněno ve vyúčtování žalobce provedeného za rok 2017) odpovídala celkové skutečné spotřebě za období od 1.1. – [datum]. Soud poukazuje na skutečnost, že znalkyně neměla při vypracování znaleckého posudku, ani v rámci svého výslechu či při vypracování tohoto vyjádření k dispozici fakturu [číslo] ze dne [datum] vystavenou společností [právnická osoba] [obec] za období od [datum] do [datum]. Jak bylo soudem uvedeno výše, žalobcem uváděná celková spotřeba vody (881,30 m3 + 1 592 m3) za období od [datum] do [datum] nebyly správná, což bylo prokázáno výše uvedenými daňovými doklady za uvedené období. Žalobce sám ve vyúčtování za rok 2017 uvedl zúčtovací období od [datum] do [datum], nikde v daném vyúčtování nebylo ze strany žalobce uvedeno, že by se období, za které jsou vyúčtovávány náklady za spotřebu vody či za které je uváděna samotná výše spotřeby vody od stanoveného zúčtovacího období nějak lišilo, tedy bylo jiné než od [datum] do [datum]. Žalobce byl přitom povinen dle zákona č. 67/2013 Sb. uvést ve vyúčtování skutečnou výši nákladů za jednotlivé služby (tedy i za spotřebu vody) vždy za jím uvedené zúčtovací období, tedy od [datum] do [datum]. Není tedy možné, aby žalobce vycházel z cen za jiné než zúčtovací období, konkrétně za období od [datum] do [datum]. I kdyby tedy při takovém postupu žalobce a jeho konzistentním uplatnění nedošlo dle názoru znalkyně k žádnému nesprávnému ovlivnění vyúčtování pro jednotlivé uživatele, žalobce dle názoru soudu postupoval v rozporu se zákonem č. 67/2013 Sb. a jeho prováděcímu předpisy.

51. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů (odpor proti platebnímu rozkazu, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum]) po 300 Kč.

52. Soud nepřiznal žalované náhradu za 1 úkon spočívající v sepisu a podání návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], dále za 1 úkon spočívající v sepisu a podání návrhu na přerušení řízení ze dne [datum] a za 1 úkon spočívající v sepisu a podání námitky podjatosti. Oba zmiňované návrhy na přerušení řízení byly soudem jako nedůvodné zamítnuty (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). I námitka podjatosti vznesená ze strany žalované byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odmítnuta s ohledem na její opožděnost. Dle názoru soudu se tak nejedná o úkony účelné k uplatňování nebo bránění práva, za které by žalované náležela náhrada dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.