60 C 76/2018

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL. M ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 145 815 Kč s příslušenstvím (smluvní pokuta) o vzájemném návrhu <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 145 815 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 145 815 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů tohoto řízení 174 954 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobci se domáhali žalobou podanou k Okresnímu soudu v Náchodě ze dne [datum] zaplacení částky 145 817 Kč (následně u soudního jednání dne [datum] pouze žalobci opravili chybu v počtech s tím, že žádají 145 815 Kč – [číslo listu]) společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobci uvedli, že se žalovaným uzavřeli smlouvu o dílo – provedení kompletní fasády včetně zateplení objektu bývalého mlýna v lokalitě [obec] u [adresa]. Ve smlouvě měli sjednáno kompletní předání díla a převzetí s termínem ke dni [datum]. Celková cena za dílo činila [částka] a smluvní pokuta v případně prodlení byla sjednána ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. Žalobci uvedli, že postupně se práce na stavbě zpomalily, až se úplně zastavily a dílo zůstalo nedokončeno a nepředáno. Na díle vznikly další škody (zatékání, nemožnost účastnit se dotace apod.). Žalobci se domáhají úhrady smluvní pokuty, která byla sjednána.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že smluvní pokuta se jeví jako nepřiměřeně vysoká. Namítal, že má vůči žalobcům pohledávku ve výši [částka] na základě stejné smlouvy o dílo. Žalovaný sdělil, že na stavbě udělal dohodnuté vícepráce, které odpovídají částce [částka] a žalobci mu uhradili pouze [částka]. Žalovaný vyzval žalobce k úhradě této částky dopisem ze dne [datum] (po podání žaloby). Dále namítal žalovaný, že se strany ústně domluvily, že práce budou hradit podle skutečně provedených prací. V průběhu prací došlo k rozkolu ohledně rozsahu prací a žalobci nebyli ochotni některé práce uhradit. Namítal, že na smlouvě je sice uvedeno datum podpisu na [datum], ale smlouva ve skutečnosti nebyla podepsána před [datum] a většina prací (a víceprací) byla provedena před podpisem této smlouvy. Smlouva byla antedatovaná, přestože byla podepsána až [datum], ačkoli žalovaný nastoupil prostřednictvím subdodavatele [jméno] [jméno] k pracím na stavbě již [datum]. Kdyby nebyly započteny vícepráce, tak své nároky žalovaný odvozuje od článku 11. 1. smlouvy, podle které je zhotovitel po doručení výpovědi povinen ihned ukončit práce na stavbě a vyúčtovat skutečně provedené práce. Žalovaný dále namítal, že jeho vzájemný návrh není neurčitý ani jeho pohledávka není nejistá a zdůraznil, že se jedná o pohledávku ze stejné smlouvy o dílo jako smluvní pokuta a poukázal na názor Nejvyššího soudu uvedení v rozsudku ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný se domnívá, že nikdy v prodlení nebyl, když mu žalobci, v rozporu s ústní dohodnou, odmítli proplatit již provedené práce, což vzniku prodlení žalovaného brání. Žalovaný uznal, že opustil stavbu na konci srpna 2017, souhlasil s tím, že stavba nebyla jako celek (ani částečně) předána. Písemné odsouhlasení víceprací ze strany investora nemá ([číslo listu]).

3. Žalobci dále v průběhu řízení uvedli, že smluvní pokuta je zcela přiměřená a spíše mírnějšího charakteru. Zcela neuznávali vzájemnou pohledávku žalobce, protože všechny práce a dodávky, které žalovaný učinil v souladu se smlouvou o dílo, byly ze strany žalobců uhrazeny. Neuznávali většinu vyúčtovaných víceprací (byly provedeny částečně nebo vůbec – své námitky ke konkrétním pracím, úkonům a materiálům uvedli žalobci v tabulce na [číslo listu] [anonymizováno]). Jiné platby jim žalovaný nevyúčtoval ani nevyfakturoval. Od října 2017 s nimi přestal zcela komunikovat. Žádnou tabulku o vyúčtování žalobci nikdy neobdrželi. Dále namítali nesprávnost a účelnost prakticky u všech položek uvedených v tabulce vystavené žalovaným (která jim byla následně zaslána prostřednictvím soudu). Vícepráce uváděné žalovaným nebyly předem s žalobci řádně odsouhlaseny v souladu se smlouvou a případný nárok žalovaného tedy nelze v předmětném řízení započíst. Závěrem žalobci shrnuli, že sjednaná smluvní pokuta je v přiměřené výši, žalovaného tvrzená pohledávka není po právu a jeho procesní obrana není přípustná. Žalobci mají za to, že pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá podle § 1987 o. z. a není způsobilá k započtení. Navrhli, aby soud jejich žalobě vyhověl a přiznal jim náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný závěrem uvedl, že nárok žalobců nebyl prokázán. Má za to, že žalovaný nebyl v prodlení s dokončením díla. Ačkoli dílo nebylo dokončeno ve smluveném termínu, tak žalobci žalovanému dali jasně najevo, že práce ani vícepráce na díle nehodlají proplatit. Současně namítal, že dluh neuznává, pouze z procesní opatrnosti vznesl námitku započtení. Pohledávka žalovaného byla prokázána. Žalovaný opakovaně poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu s tím, že pohledávka žalovaného v daném případě není ilikvidní, námitka neurčitosti nebyla vznesena řádně a nemělo by se k ní přihlížet. Závěrem žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta a jemu byly přiznány náklady řízení. <b>5. Soud provedl v projednávané věci tyto důkazy:</b> 6. Smlouvou o dílo ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci uzavřeli se žalovaným smlouvou o dílo, kdy předmětem smlouvy bylo provedení kompletní fasády, včetně zateplení bývalého objektu mlýna v oblasti [obec] u [adresa]. Termín zahájení díla byl [datum] a termín ukončení díla, včetně kompletního předání a převzetí, si strany sjednaly na [datum] Cena díla byla sjednána podle položkového rozpočtu, mohla být zvýšena pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele. Celková cena činila [částka], včetně DPH. Zhotovitel byl povinen objednateli předkládat soupis skutečně provedených prací 1x 14 dní Převzetí a předání díla si strany měly potvrdit písemným protokolem a převzetím díla. K převzetí díla byl zhotovitel povinen objednatele vyzvat do 10 kalendářních dnů před stanoveným termínem. Strany si sjednaly smluvní pokutu 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení zhotovitele s realizací díla. Strany si také sjednaly možnost ukončení smlouvy výpovědí objednatelem. Zhotovitel byl pak povinen ukončit práce na stavbě a vyúčtovat jen skutečně odvedené práce. Součástí smlouvy byl položkový rozpočet. [ulice] rozpočet byl připraven položkově a položky činily celkem [částka] (č.l. 143).

7. E-mailovou komunikací mezi účastníky má soud za prokázané, že ještě v říjnu 2017 upozorňovali žalobci žalovaného, že neukončil práce na stavbě, a proto dochází ke vzniku škody na parapetech, okapových svodech a betonové desce, kam zatéká. V září 2017 se žalobci domáhali dokončení díla na žalovaném, trvali na dokončení díla a žádali, aby práce byly obnoveny. Žalovaný uvedené akceptoval. Opakované termíny pro dokončení stavby byly žalovaným rušeny ([číslo listu] – [anonymizováno]). Žalobci žalovaného dále vyzývali k vrácení zálohy [částka], kterou žalovaný vybral, ale nevyúčtoval (č.l. 50). V září 2017 žalobci sporovali některé vyúčtované položky ze strany žalovaného, žádali o jich doplnění a dovysvětlení, některé položky odsouhlasili k fakturaci. Požádali o aktualizovaný plán dokončení a žádali sdělení termínu, kdy hodlá žalovaný obnovit práce na stavbě ([číslo listu]). E-mailovou komunikací ze dne [datum] žalobkyně a) potvrdila, že vytiskla smlouvu a žalovaný uváděl, že už by rád smlouvu podepsal ([číslo listu]).

8. Výzvou k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci vyzvali žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka]. Uvedli, že žalovaný je v prodlení s předáním díla 402 dny a požádali o úhradu vyčíslené smluvní pokuty do [datum]. Uvedené bylo zasláno žalovanému [datum] ([číslo listu]).

9. Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný vyzval žalobce k úhradě [částka] ve lhůtě 5 dnů, představující část smluvených prací a dohodnutých víceprací. Výzva byla zaslána [datum] ([číslo listu]).

10. Tabulkou nazvanou„ [ulice] rozpočet, [obec a číslo]“ má soud za prokázané, za jaké práce a v jaké výši si žalovaný vyúčtoval práce, vícepráce a náklady na stavbě na díle ([číslo listu] – [anonymizováno]).

11. Tabulkou žalobců má soud za prokázané, jaké připomínky mají žalobci k pracím, jejich rozsahu a množství provedeným žalovaným ([číslo listu] – [anonymizováno]).

12. Výpovědí smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobci vypověděli smlouvu o dílo v souladu s bodem 11.

1. Smlouvy o dílo ke dni [datum]. Uvedené bylo zasláno žalovanému.

13. Fakturou – daňovým dokladem 2017 ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný vyúčtoval žalobcům za stavební práce [částka] ([číslo listu]).

14. Fakturami – daňovým dokladem ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], má soud za prokázané, že subdodavatel žalovaného [jméno] [jméno] postupně vyfakturoval částky [částka], [částka] a [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka]. Současně doložil seznam zakoupených věcí a seznam víceprací na stavbě v [obec] ([číslo listu] – [anonymizováno]).

15. Kopií stavebního deníku má soud za prokázané, že práce byly zahájeny dne [datum], jaké práce byly obecně provedeny ([číslo listu]). Ze stavebního deníku dále vyplývá, že od srpna 2017 tam žádné práce ze strany žalovaného už neprobíhají ([číslo listu]).

16. Fakturou – daňovým dokladem Z 2017 ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný vyúčtoval žalobcům za stavební práce 145 000 Kč ([číslo listu]).

17. Fakturou – daňovým dokladem Z 2017 ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný vyúčtoval žalobcům za stavební práce 35 000 Kč ([číslo listu]).

18. Smlouvou o dílo mezi žalovaným a jeho subdodavatelem [jméno] [jméno] ze dne [datum], má soud za prokázané, že si žalovaný a [jméno] [jméno] sjednali provedení prací - rekonstrukce fasády v objektu zhotovitele [obec] u [obec] v období od 8. 5. 2017 – 30. 8. 2017. Strany si sjednaly smluvní pokuty pro případ prodlení ve výši 0,5 za každý den prodlení.

19. Pohybem na účtu žalovaného z internetového bankovnictví má soud za prokázané, že žalovaný uhradil svému subdodavatelovi panu [jméno] [jméno] jím vyfakturované platby od května do srpna 2017 v celkové výši [částka] ([číslo listu]).

20. Svědeckým výslechem [jméno] [jméno] má soud za prokázané, že spolu s žalovaným spolupracovali pouze na jedné zakázce (dílu), a to rekonstrukce a zateplení bývalého mlýna v [obec]. Byl subdodavatelem žalovaného. Během času se navyšoval počet prací i materiál, který ve smlouvě nebyl. Práce se navyšovaly a protahoval se termín. [ulice] dozor chtěl dodržovat přesně stavební technologie a přesné práce. Když se začalo s pracemi, bylo vidět, že například místo nasmlouvaného 1 cm tloušťky je potřeba například 10 cm tloušťky materiálu. Za všechny práce požadoval asi [částka], z toho 75 000 Kč dostal přímo od žalobců. Na stavbě docházelo k dohadům, žalovaný nechtěl pokrčovat dál bez zaplacení jeho práce. Nedošlo k ukončení zakázky. Žalovaný chtěl peníze, žalobci mu je nedali, protože chtěli po žalovaném kompletní a lepší vyúčtování. V té době svědkovi posílala peníze žalobkyně, celkem asi 75 000 Kč. Přestala je posílat, protože měli žalobci smlouvu s žalovaným a nikoliv se svědkem. Svědek musel dodržet technologické postupy, na kterých trval stavební dozor žalobců. Prodlevy byly v řádech dnů, poté týdnů. Při konzultaci žalobců se žalovaným začaly vznikat problémy, neboť to dlouho trvalo a navýšily se položky, nebyla možná kontrola prací, co bylo skutečně provedeno. Svědek neví, co jim žalovaný vyfakturoval, zda to bylo více nebo méně než svědek skutečně udělal a vyfakturoval žalovanému. Žalobci nechtěli některé položky proplatit, neboť nebyly průkazné. O vícepracích se ústně domlouval někdy se stavebním dozorem a někdy s žalovaným. Práce, co skutečně provedl, mu byly zcela uhrazeny. Zakázka byla vyhotovena asi ze 70 %. Měla být vyhotovena kompletní fasáda. Žalovaný ho platil z počátku celkem včas, později tam byly prodlevy v řádech dnů. Pak mu za práci zaplatila žalobkyně a).

21. Výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] před dožádaným Okresním soudem v Pardubicích sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že byl na stavbě zaměstnán jako technický dozor. Svědek uvedl, že původně tam byla jedna hlavní společnost, s tou se ale žalobci nepohodli a pak se tam začaly společnosti střídat. Každá společnost co tam byla, měla zpoždění. Svědek nevěděl, jak se hlavní společnost jmenovala, ale prováděla omítky, vyzdívala a kontrolovala krovy. Některé věci na stavbě se měnily, protože zhotovitel řekl, že by to bylo lepší. Pokyny k vícepracím dávali přímo žalobci nebo on. Nebyl schopen se vyjádřit k rozsahu prací. Neví, kdo je prováděl, neuměl říci ani typ ani množství materiálu.

22. Žalobci dále dodali soudu velké množství fotografií, které zachycují průběh stavby a díla ([číslo listu] – [anonymizováno]).

23. Na základě shora provedeného dokazování učinil soud níže uvedený závěr o skutkovém stavu, z něhož vycházel při právním posouzení uplatněného nároku: účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, kdy žalobci byli objednatelé, a žalovaný byl zhotovitel díla. Termín předání díla byl žalovanému stanoven na [datum]. Práce na stavbě započaly ještě před uzavřením této smlouvy, a to nejpozději [datum] Smlouva byla ve skutečnosti podepsána (ačkoli uvádí [datum]) později, až dne [datum] či [datum]. Na díle pro žalovaného pracoval subdodavatel [jméno] [jméno] a na stavbě byl zajištěn stavební dozor v osobě [anonymizována dvě slova]. Předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce domu – bývalého mlýnu v [adresa] u [obec]. Práce se zpomalovaly, došlo k rozporům, zda fakturované práce a materiál byly skutečně použity a zda to bylo ve fakturovaném rozsahu. Žalobci trvali na přesnější fakturaci. Na stavbě byly prováděny vícepráce, které byly řešeny pouze ústně. Žádné písemné pokyny k vícepracím dávány žalovanému nebyly. Žalovaný ukončil práce na díle v srpnu 2017, stavbu opustil a dílo nepředal. Dílo nebylo nikdy ze strany žalovaného dokončeno. Dopisem ze dne [datum] byla smlouva vypovězena ze strany žalobců a výpověď byla zaslána žalovanému v průběhu září 2018. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka], což bylo žalovanému zasláno téhož dne. Žalovaný smluvní pokutu neuhradil. Žaloba byla podána u soudu dne [datum]. Žalovaný v lednu 2019 vyúčtoval žalovaným vícepráce na díle ve výši [částka] a požadoval je uradit. Celkový rozsah provedené práce, použitých materiálů na díle zůstal mezi stranami zcela sporný. [ulice] práce byly dokončeny jinými stavebními společnostmi.

24. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb․ (dále občanského zákoníku „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

26. Podle § [číslo] odst. 2 je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

27. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

29. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

30. Podle § 2590 o. z. provede zhotovitel dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba, a není-li doba plnění ujednána, provede dílo v době přiměřené jeho povaze, přičemž se má za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

31. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Za dokončené se podle § 2605 odst. 1 o. z. považuje dílo tehdy, byla-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu; má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené jejich úspěšným provedením s tím, že výsledek zkoušky se zachytí v zápisu (§ 2607 o. z.).

32. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

33. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

35. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba (odstavec první). Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (odstavec druhý).

36. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel podle § 1970 o. z. požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

37. Podle § 98 o. s. ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

38. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná.

39. Žalobci mají právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o dílo v článku X, bodu 10. 3, podle kterého„ zhotovitel je povinen uhradit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z celkové ceny díla za každý den prodlení zhotovitele s realizací díla. Přičemž nárok na úhradu této pokuty vzniká i v případě, prodlení s dílčími termíny plnění. Zhotovitel není v prodlení s realizací díla, nebude-li mu poskytnuta dostatečná součinnost ze strany objednatele. O každém požadovaném termínu pro součinnost objednatele bude veden záznam ve stavebním deníku.“. Mezi účastníky bylo zcela nesporné, že doba plnění termínu ukončení díla byla, včetně kompletního předání a převzetí, stanovena v bodě III, bod 3.

2. Smlouvy na datum [datum]. Všichni účastníci byli ve shodě, že tento termín nebyl dodržen.

40. Jestliže se žalovaný bránil tím, že se nedostal do prodlení s předáním díla, tak je třeba uvést, že prodlení je podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne 16. 1. 2019, je stav„ který trvá po celou dobu, po kterou dlužník neplní svůj závazek řádně a včas. Pokud tedy v projednávané věci účastníci řízení sjednali smluvní pokutu za prodlení zhotovitele s předáním díla, aniž by působnost tohoto ujednání z časového či věcného hlediska nějak omezili, je třeba dovodit, že smluvní pokuta zajišťovala povinnost k předání díla po celou dobu její existence a právo na její zaplacení vznikalo (resp. mělo vznikat) po celou dobu, po kterou tato povinnost nebyla zhotovitelem řádně a včas plněna (tj. po dobu, kdy byl s jejím plněním žalovaný v prodlení).“ Prodlení žalovaného přitom nastává objektivně, jestliže nesplní svůj závazek řádně a včas. Prodlení trvá, jestliže závazek nezanikl odstoupením od smlouvy (či jiným způsobem), do doby, kdy je splněn, a pokud bylo plněno vadně, do uspokojení práv z odpovědnosti za vady. Prodlení dlužníka nenastává jen v případě, že dlužník nemohl splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. [spisová značka], či rozhodnutí ze dne 20. 7. 2015, sp. zn. [spisová značka]).

41. Promítnuto na projednávanou věc, tak účastníci si sjednaly předání díla ke dni [datum]. Tento termín nebyl dodržen, když sám žalovaný soudu potvrdil, že poslední práce prováděl na stavbě ještě v srpnu 2017 a současně sám potvrdil, že dílo nikdy nedokončil a nepředal žalobcům. Současně soudem nebylo ani zjištěno, že by důvod pro nepředání díla spočíval v chování na straně žalobců. Naopak z provedených listin a svědeckých výpovědí vyplývá, že žalobci pouze žádali po žalovaném řádné vyúčtování prací a nákladů, to v souladu s písemným zněním smlouvy o dílo a které žalovaný žalobcům nepředal. Pokud tedy neuhradili žalobci za některé z prací (nákladů), tak pouze proto, že nebyly řádně doloženy (vysvětleny a řádně vyfakturovány) ze strany žalovaného. Z jejich vzájemné komunikace přitom vyplývá, že v případě doložení a dovysvětlení fakturovaných částek prací, byli ochotni žalovanému tyto výdaje uhradit ([číslo listu]). Uvedené potvrzoval ve svém výslechu i svědek [jméno] [jméno]. Neobstojí tak tvrzení žalovaného, že žalobci tyto práce a stavební materiál nechtěli vůbec uhradit. Ze vzájemné komunikace účastníků dále vyplývá, že ještě v září a říjnu 2017 na dodělání díla žalobci stále trvali. Skutečnost, že poté spolu obě strany přestaly komunikovat a následně bylo dílo dokončeno jiným, třetím subjektem není pro prodlení a závazek žalovaného dokončit dílo rozhodné, neboť žalovaného závazek k dokončení díla stále trval. Soud proto neshledal, že by se žalovaný dostal do prodlení v důsledku chování samotných žalobců. Protože nebyl dodržen řádný termín předání ujednaný ve smlouvě, žalovaný se tak dostal coby zhotovitel díla, do prodlení s jeho předáním, když nesplnil svůj závazek řádně a včas. Se svým závazkem předat dílo žalobcům byl žalovaný v prodlení do doby ukončení smlouvy výpovědí ze dne [datum]. Pokud tedy žalobci žádají smluvní pokutu z důvodu prodlení žalovaného za období od [datum] do [datum], tj. 402 dnů, tak uvedené žádají po právu.

42. Jestliže žalovaný uváděl, že smlouva o dílo byla antedatována, když smluvní práce byly zahájeny před skutečným podpisem na smlouvě o dílo, a že smlouva o dílo nebyla podepsána [datum], ale až [anonymizována dvě slova]. či [datum], tak soud má za prokázané, že skutečně došlo k podpisu později, po zahájení stavebních prací, a to ze e-mailové komunikace ze dne [datum] ([číslo listu]). Nicméně podle judikatury Nejvyššího soudu platí, že nemá na platnost smlouvy o dílo vliv, že byla uzavřena v době, kdy již byly některé práce provedeny (srov. rozsudek ze dne 28. 3. 2001, sp. zn. [spisová značka]). Uvedené Nejvyšší soud dále rozvedl v usnesení ze dne 29. 9. 2016, sp. zn. [spisová značka], v němž uvedl, že„ žádné kogentní ustanovení soukromého práva nebrání smluvním stranám, aby práva a povinnosti vztahující se k dříve rozpracované části díla podřídily režimu písemné smlouvy o dílo, platně uzavřené před jeho dokončením.“. Také v tomto případě je zřejmé, že obě strany postupovaly tak, že nejprve skutečně začaly být prováděny stavební práce na stavbě a teprve v průběhu pracovních činností byla podepsána smlouva o dílo. Obě strany tak daly najevo, že chtějí podle této smlouvy postupovat a podřídily tak již dříve provedené práce (stejně tak jako práce, které měly být učiněny i v budoucnu) pod režim takto uzavřené smlouvy o dílo.

43. Neobstojí ani námitka žalovaného, že po výpovědi smlouvy o dílo si měly strany vrátit vše v souladu s bodem 11. 1. smlouvy, a tudíž by měli žalobci žalovanému uhradit také vykonané vícepráce. Ačkoli uvedené je v obecné rovině pravda, tak i pro případ jednostranného ukončení smlouvy o dílo platí, že takové (provedené) vícepráce musí být písemně odsouhlaseny a musí o nich být sepsán dodatek ke smlouvě, což si strany sjednaly ve smlouvě (bod 4. 4. a 5.

3. Smlouvy). Není možno totiž připustit, aby v případě řádného plnění smlouvy musely být vícepráce vždy písemně předem odsouhlaseny (jinak by nevznikl nárok na jejich úhradu), ale aby v případě jednostranného ukončení smlouvy vznikl nárok na jejich proplacení automaticky, bez předchozího souhlasu objednatelů a bez uzavření písemného dodatku a postupu podle čl. 4 4. smlouvy o dílo. Ustanovení 11. 1. smlouvy o dílo nelze vykládat izolovaně, ale v komplexně na celé znění smlouvy. Pokud žalovaný uvádí, že se na úhradě víceprací účastníci dohodli ústně, tak uvedený postup by byl v rozporu s písemným zněním smlouvy, ale i v rozporu s § 582 o. z.

44. Ostatně, pokud žalovaný uváděl, že celá„ akce“ pro něho byla ztrátová, tak soud nijak nezpochybňuje skutečnost, že žalovaný uhradil svému subdodavatelovi [jméno] značnou část peněz, ale to pravděpodobně proto, že žalovaný mu uhradil i část provedených víceprací, která sám neměl domluveny a odsouhlaseny v písemném dodatku ke smlouvě s žalobci.

45. Konečně, pokud žalovaný dále namítal, že smluvní pokuta je nepřiměřená, tak s uvedeným se soud neztotožňuje. Přiměřenost sjednané smluvní pokuty ve smlouvě o dílo může být posuzována i vztahu k riziku spojenému s prováděním díla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka]). V tomto ohledu se jeví sjednaná sankce za přiměřenou. Současně platí, že jestliže byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s dokončením celého díla za situace, kdy byl dán jeden termín dokončení celého díla, zhotovovaného za určitou celkovou cenu díla, a nebyly sjednány sankce za včasné dokončení určitých etap díla, nejde o nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, byla-li sjednána v přiměřené procentní sazbě z celé ceny díla za každý den prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. [spisová značka]). Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané ve formě denní sazby je pak nezbytné posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. [spisová značka]). Pokuta sjednaná v projednávané smlouvě o dílo se v tomto ohledu jeví jako zcela přiměřená, když žalobci si sjednali smluvní pokutu, protože chtěli nemovitost užívat k bydlení a současně měli v plánu žádat o státní dotaci („ [ulice] zelená úsporám“), která byla na stavbu navázána a bylo potřeba doložení potřebných dokumentů a předání díla v termínu, tak aby na sebe uvedené kroky navazovaly a mohly být zajištěny navazující práce či aktivity.

46. Ostatně, sjednaná smluvní pokuta rozhodně nepřekračuje výši standardně smluvených smluvních pokut, naopak je spíše nižší. Je třeba přihlédnout i k tomu, že smluvní pokuta nebyla stanovena pouze jednostranně výlučně ve vztahu k žalovanému, ale také ve stejné výši 0,05 % z nezaplacené fakturované částky (popř. ceny díla) byla stanovena i žalobcům pro případ, že neposkytnou žalovanému řádnou součinnost (X, bod 10. 1 a 10. 2.). Pokud taková smluvní pokuta mohla být stanovena ve vztahu k žalobcům coby spotřebitelům a laikům, o to spíše mohla být ve stejné výši stanovena ve vztahu k žalovanému coby profesionálovi v oboru stavebnictví, kde jsou smluvní pokuty zcela běžné. Navíc v rámci uzavírání smluv o dílo ve stavebnictví je běžná poměrně vysoká smluvní volnost, kde si strany často sjednávají smluvní pokuty a mají různé podmínky podle jejich potřeb. Autonomii vůle je přitom třeba respektovat, pokud není v rozporu se zákonem. Uvedené soud nezjistil a má za to, že práva a povinnosti a sankce tak byly ve smlouvě vyrovnány a jsou sjednány obdobně na obou stranách účastníků. Nadto je třeba zdůraznit i skutečnost, že sám žalovaný ve vztahu ke svému subdodavateli [jméno] [jméno] měl také sjednanou smluvní pokutu, a to ve výrazně větší výši (ve výši 0,5 % denně z celkového obejmu fakturace – č. l. 172). S ohledem na procentuální výši smluvní pokuty, důvody zakotvení smluvní pokuty ve smlouvě a smluvní postavení obou stran, má soud, s ohledem na všechny okolnosti případu za to, že smluvená pokuta nebyla nepřiměřená a žalobci mají právo ji požadovat v jimi uplatňované výši, která činí 0,05 % z celkové částky díla ([částka], když není započteno DPH) za den, což při 402 dnech ([datum] do [datum]) činí [částka].

47. Soud shledal, že žaloba je důvodná, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Současně přiznal žalobcům i žádané úroky z prodlení od doby, kdy došlo k uplynutí lhůty jimi stanové k úhradě této pokuty (srov. č.l. 13). Úroky z prodlení byly přiznány podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, když prodlení žalovaného nastalo den následující po lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě smluvní pokuty. Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Ačkoli se jedná o vysokou částku, tak žalovaný o podané žalobě věděl od roku 2018, mohl se připravit na uvedené následky a ani v řízení nepožádal o delší splatnost. <b>48. S ohledem na vznesenou námitku započtení učiněnou žalovaným, soud dospěl k závěru, že tato námitka není dostatečně určitá a způsobilá k započtení. Soud vycházel s poslední judikatury Nejvyššího soudu týkající se výkladu námitky započtení.</b> Výklad § 1987 odst. 2 o. z. dospěl v průběhu času k výkladovému upřesnění, kdy nejprve byla námitka započtení vyložena v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka], ve kterém je uvedeno, že„ lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98 věty druhé o. s. ř. s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost“ a následně byla právní otázka usměrněna rozsudkem Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. [spisová značka]. V něm dovolací soud dovodil, že„ nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Likvidita aktivní pohledávky je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Současně dovolací soud poukázal na to, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., musí soud vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena.

49. Nejvyšší soud dále uvádí, že zhodnocení, zda je určitá pohledávka ve smyslu výkladu § 1987 odst. 2 o. z. nejistá a neurčitá či nikoliv, vyžaduje komplexní úvahu soudu zohledňující individuální okolnosti případu. Jedná se přitom z pohledu judikaturního výkladu o právní normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2021, sp. zn. [spisová značka]).

50. Okresní soud má v projednávané věci za prokázané, právě s ohledem na celkové skutkové okolnosti případu, že námitka vznesená žalovaným není způsobilá k započtení.

51. Ačkoli je pravdou, že obě pohledávky, a to jak smluvní pokuta žalobců, tak pohledávka na úhradu provedených prací a víceprací sice vyplývají ze stejného závazkového vztahu, a týkají se stejného okruhu účastníků, ale svým charakterem se neodvíjí od jednoho skutkového děje. Naopak posouzení výše a důvodnosti požadavku na úhradu smluvní pokuty (pro kterou je relevantní v zásadě pouze zhodnocení prodlení žalovaného) se odvíjí od odlišných okolností než nárok uplatněný žalovaným na provedené vícepráce a práce (kdy je třeba zjišťovat, jaké práce byly provedeny, v jakém rozsahu, z jakých materiálů a ohodnotit celkovou jejich cenu). Nadto, by v dané věci ani tímto rozhodnutím nemuselo dojít ke komplexnímu vypořádání dané věci, neboť sami žalobci uváděli, že jim byla způsobena chováním žalovaného také škoda (neobdrželi dotaci, došlo k zatékání do stavby, museli oslovit jiné společnosti k dokončení díla) a hrozí, že by o uvedené nároky mohl být dále rozšířen předmět řízení. Připuštěním námitky započtení za žalovaným by tak nedošlo k úplnému, komplexnímu vypořádání vzájemných vztahů mezi účastníky, ale pravděpodobně by pouze vyvolalo nový (proti) návrh žalobců.

52. Ačkoli se tak sice jedná o nároky vyplývající z téže smlouvy o dílo, tak jsou na sobě v zásadě nezávislé, které lze posoudit samostatně, což soud zohlednil při zvažování k charakteru námitky (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu z 1. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka]). Současně soud dovodil, že lze spravedlivě žádat po žalovaném, aby dříve, než dojde k uhrazení (resp. přiznání) pasivní pohledávky, bylo posouzeno, zda je její věřitel povinen plnit dluh z aktivní pohledávky, vzniklé ze stejného vztahu (dle závěrů Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. [spisová značka], bod 34 odůvodnění). Sám žalovaný vícepráce na daném díle vyúčtoval žalobcům s výrazným zpožděním, až po roce a půl poté, co měly být tyto práce údajně vykonány (a co byly fakticky ukončeny) a podle smlouvy vyúčtovány.

53. Pokud žalovaný ve svém závěrečném návrhu opakovaně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] s tím,„ že dovození nekompenzability protipohledávky v rámci civilního procesu je nepřiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou“, tak soud upozorňuje, že žalovaný v tomto ohledu nesprávně cituje uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu, které neuvádí, že by uvedený dovození nekompenzability bylo„ nepřiléhavé“, ale uvádí, že dovození nekompenzability je v těchto případech„ méně často přiléhavé“. Z uvedeného lze jazykovým výkladem vyvodit, že v takovýchto případech nekompenzabilitu dovodit lze (a contrario ji Nejvyšší soud nevylučuje), pouze musí odpovídat okolnostem případu a uvedené závěry musí být pečlivě soudem zdůvodněny. Ostatně, uvedené reflektuje i nová judikatura v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], která uvádí v bodu 33 odůvodnění, že„ vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné“. Soud tento názor dovolacího soudu řádně zohlednil.

54. Za druhé, z vyjádření obou účastníků řízení vyplývá, že sporná je již samotná existence nároku žalovaného. Žalobci nejprve neuznávali žádný nárok žalovaného (v žádné výši), poté neuznávali velkou část prací žalovaného a jeho náklady. Zcela nesouhlasili s proplacení víceprací, neboť ty nebyly písemně odsouhlaseny, tak jak bylo uvedeno ve smlouvě a neodpovídají rozpočtu, který byl součástí smlouvy (a byly zde uvedeny jednotlivé položky). Pokud byl stanoven rozpočet spolu s cenou, je zaručena jeho závaznost a úplnost. Znamená to, že všechny práce a náklady potřebné ke zhotovení díla byly do rozpočtu zahrnuty a že takto rozpočtovanou cenu nesmí zhotovitel zvýšit (Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo] - [číslo]: [příjmení] [příjmení]). Obdobně uvádí judikatura, že„ vynaložil-li zhotovitel díla vyšší úsilí či vyšší náklady, popřípadě provedl-li jiné, než dohodnuté práce, aniž by s objednatelem uzavřel dodatek ke smlouvě, v níž byla cena stanovena pevnou částkou, popř. odkazem na rozpočet, nemá na úhradu vyšších nákladů nárok“ (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. [spisová značka]). Jelikož žalobci popírají samotnou existenci pohledávky a takové popírání se jeví ve světle výše nastíněné judikatury a odborných závěrů jako důvodné, tak soud shledává, že i z tohoto důvodu není možno uplatnit řádně námitku započtení.

55. I komentářová literatura přitom uvádí, že jde zpravidla nejasnou pohledávkou pohledávka, když není najisto postavena výše pohledávky (Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo] - [číslo]: J. [příjmení], § 1987). Přičemž platí, že pokud by řízení o uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových, s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu z 1. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka], či obdobně i článek [anonymizována dvě slova]. [příjmení], Likvidita pohledávky jako hmotněprávní předpoklad započtení, Právní rozhledy 12/ 2021).

56. Ke zjištění samotné výše pohledávky by bylo nutno vést složité dokazování, výslechů svědků a pravděpodobně několika znaleckými posudky a neúnosně by uvedené protahovalo řízení, týkající se smluvní pokuty. Nadto, i kdyby taková námitka započtení byla připuštěna, tak by nemohla být věcně úspěšná (s ohledem judikaturu uvedenou v bodě 53 odůvodnění tohoto rozsudku a současně na sdělení žalovaného, že žádné písemné dodatky ke smlouvě ohledně víceprací uzavřeny nebyly).

57. Soud proto dovodil, že námitka žalovaného je nejistá a neurčitá ve smyslu § 1987 o. z. Zatímco v případě absolutní neplatnosti nastupují účinky neplatnosti automaticky bez ohledu na vůli účastníků právního jednání, v případě relativní neplatnosti zákon ponechává na osobě dotčené vadou právního jednání, zda se rozhodne být z právního jednání zavázána i přes tuto vadu, anebo zda se rozhodne neplatnost právního jednání namítnout. Z tohoto důvodu je relativní neplatnost stanovena tam, kde vada právního jednání porušuje zájmy určité osoby (účastníka právního jednání) a neplatnost je stanovena na ochranu takového zájmu (§ 586 o. z.).

58. Podle § 586 odst. 1 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Následky porušení zákona upravuje dále ustanovení § 588 o. z., podle něhož soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Ustanovení § 588 o. z. upravuje neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy neplatnost absolutní. Relativní neplatnost upravuje ustanovení § 586 odst. 1 o. z.

59. Soud shledal, že pohledávka žalovaného není v dané věci ani jistá, ale je neurčitá a odporuje § 1987 odst. 2 o. z. Žalobci se dovolali relativní neplatnosti tohoto úkonu, když nesouhlasili s existencí a výší námitky vznesené žalovaným v průběhu řízení před soudem. Současně ve svém závěrečném návrhu uvedli, že pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá a jako taková není způsobilá k započtení pohledávky vůči pohledávce žalobců ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. Jelikož se žalobci úspěšně dovolali relativní neplanosti jednostranného započtení, tak účinky započtení nenastaly.

60. Pokud žalovaný požadoval provést další důkazy ve věci, tak soud uvedl, proč jeho dalším návrhům na doplnění dokazování nevyhověl (č.l. 208). Návrh na provedení účastnických výslechů považoval soud za nadbytečné s ohledem na závěry soudu o neurčitosti výše a existence samotné kompenzační námitky.

61. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšní žalobci mají proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 174 954 Kč Náklady tak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 7 291 Kč.

62. Dále náklady tvoří na odměnu zastupování advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 7, bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „ a. t.“), kdy tarifní odměna za jeden úkon je 6 940 Kč. Jelikož advokát zastupoval dva účastníky současně, tak mu náleží podle § 12 odst. 4 a. t. advokátní odměna (6 940 Kč) 2x (za každého z žalobců) vždy snížená o 20 % (1 388 Kč), tj. jeden úkon za osobu činí 5 552 Kč. Advokát žalobců v řízení učinil 11 úkonů právní služby – 1x představující převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 1x sepsání žaloby, 1x vyjádření k procesní obraně žalovaného dne [datum], 7x účast na soudním jednání před okresním soudem ve dnech [datum], [datum] (jednání trvající 5 hodiny, představující 3 úkony), [datum] a [datum], 1x doplnění tvrzení a důkazních návrhů dne [datum] a 1x sepis závěrečného návrhu. Za dva účastníky celkem tedy [částka] za 11 úkonů právní služby (u dvou účastníků 2x 11 úkonů) a k tomu dále 11x paušální náhrada výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. ve výši 3 300 Kč. Tedy [částka] (bez DPH), včetně 21 % DPH ([částka]), celkem [částka].

63. Náklady řízení tvoří též náhrada jízdného dle § 13 odst. 4 a. t., za jednu cestu k soudnímu jednání a současně náhrada za ztrátu času v souvislosti s těmito cestami dle § 14 odst. 1, 3 a. t.

64. Na soudní jednání dne [datum], je jel zástupce žalobců osobním automobilem [anonymizována tři slova], z [obec] do [obec] a zpět (celkem 248 km), kdy podle § 4 vyhlášky podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 333/2018 Sb. je stanovena cena 33,10 Kč za 1 litr motorové nafty a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,10 Kč/km. Při 248 km kombinované spotřeby činí 8,8 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu 1 016,80 Kč a 733,29 Kč za spotřebované pohonné hmoty, celkem 1 750,09 Kč za jednu jízdu na soudní jednání a zpět bez DPH. Spolu s DPH činí jedna cesta (tj. spotřeba i náhrady za opotřebení) 2 117,60 Kč jako cestovné za cestu k soudnímu jednání.

65. Na soudní jednání v roce 2020 – tj. [datum] a [datum] je jel zástupce žalobců osobním automobilem [anonymizována tři slova], 1x z [obec] do [obec] a zpět (celkem 248 km) a 1x z [obec] do [obec] k dožádanému soudu (256 km). Podle § 4 vyhlášky podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 333/2018 Sb. je stanovena cena [částka] za 1 litr motorové nafty a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,20 Kč/km. Při 248 km kombinované spotřeby činí 8,8 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu 1 041,60 Kč a 694 Kč za spotřebované pohonné hmoty, celkem 1 735,60 Kč za jednu jízdu na soudní jednání a zpět bez DPH. Spolu s DPH činí jedna cesta (tj. spotřeba i náhrady za opotřebení) 2 100,08 Kč jako cestovné za cestu k soudnímu jednání do [obec]. Dále na cestu k dožádanému soudu do [obec] při 256 km kombinované spotřeby činí 8,8 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu 1 075,20 Kč a 716,39 Kč za spotřebované pohonné hmoty, celkem 1 791,59 Kč za jednu jízdu na soudní jednání a zpět bez DPH. Spolu s DPH činí jedna cesta (tj. spotřeba i náhrady za opotřebení) 2 167,82 Kč jako cestovné za cestu k soudnímu jednání do [obec]. Při celkem 2x jízd v roce 2020 je celkem jízdné v roce 2020 ve výši 4 267,90 Kč.

66. Na soudní jednání v roce 2021 – tj. [datum] a [datum] je jel zástupce žalobců osobním automobilem [anonymizována tři slova], 1x z [obec] do [obec] a zpět (celkem 248 km) a 1x z [obec] do [obec] (když jednání bylo zrušeno na poslední chvíli a zástupce žalobců dojel do [obec] - 200 km). Podle § 4 vyhlášky podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 333/2018 Sb. je stanovena cena 327,20 Kč za 1 litr motorové nafty a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,40 Kč/km. Při 248 km kombinované spotřeby činí 8,8 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu 1 091,20 Kč a 593,61 Kč za spotřebované pohonné hmoty, celkem 1 684,81 Kč za jednu jízdu na soudní jednání a zpět bez DPH. Spolu s DPH činí jedna cesta (tj. spotřeba i náhrady za opotřebení) 2 038,62 Kč jako cestovné za cestu k soudnímu jednání do [obec]. Dále na cestu ke zmařenému jednání do [obec] a zpět při 200 km kombinované spotřeby činí 8,8 na l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu 880 Kč a 478,72 Kč za spotřebované pohonné hmoty, celkem 1 358,72 Kč za jednu jízdu na soudní jednání a zpět bez DPH. Spolu s DPH činí jedna cesta (tj. spotřeba i náhrady za opotřebení) 1 644,05 Kč jako cestovné za cestu k soudnímu jednání do [obec]. Při celkem 2x jízd v roce 2021 je celkem jízdné v roce 2021 ve výši 3 682,67 Kč.

67. Zástupce žalobců má dále právo také na 48 půlhodin náhrady za promeškaný čas (48 započatých půlhodin cesty na soudní jednání ve výši á 100 Kč podle § 14 odst. 4 a. t. – tj. 4 800 Kč. Na náhradě za zmeškaný čas náleží žalobcům celkem 4 800 Kč + 21 % DPH (1 008 Kč) celkem 5 808 Kč.

68. Odměna zástupce žalobců za řízení před soudem prvního stupně tak činí zaokrouhleně 174 954 Kč (7 291 Kč + 151 787 Kč + 2 117,60 Kč + 4 267,90 Kč + 3 682,67 Kč + 5 808 Kč) a žalovaný byl ve výroku II rozsudku zavázán žalobcům uhradit k rukám zástupci žalobců ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 o. s. ř.