62 C 1/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 64 535,67 Kč s příslušenstvím (nájemné) <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 64 535,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 64 535,67 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 26 150 Kč, k rukám zástupkyně žalovaného.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě náhradu nákladů 465 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Náchodě dne 14. 1. 2021 domáhal uhrazení částky 64 535,67 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobce v žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemkové parcely číslo st. [číslo], jejíž součástí je budova objektu k bydlení [adresa], to vše v [katastrální uzemí]. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v prvním patře budovy [adresa], smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do [datum]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 7 900 Kč a náklady služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaný poskytl žalobci jistotu ve výši 15 000 Kč, žalovanému byl předán uklizený a vymalovaný byt způsobilý k řádnému užívání. Žalobce a žalovaný se dohodli na předčasném skončení nájemní smlouvy ke dni 28. 2. 2020, k předání bytu došlo dne [datum]. Byt nebyl při předání vymalován ani uklizen, koberec byl silně znečištěn, podlaha pod kobercem byla silně poškozena, v kuchyni byly rozbité elektrické zásuvky a silně znečištěná kuchyňská linka. Poškození podlahy nebylo patrné, jelikož byla zakryta silně znečištěným kobercem a znečištění podlahy bylo odhaleno až při zahájení úklidu po předání bytu. Žalobce si nechal ihned zpracovat cenovou nabídku na opravu podlahy, kdy cena opravy zničené podlahy byla vyčíslena na částku [částka]. Žalobce byl nucen nechat byt vymalovat, uklidit, provést opravu zničené podlahy a opravu elektrických zásuvek. Žalobce se domnívá, že žalovaný nebo jeho návštěvy, přivazoval k oku ve zdi svého psa nebo psy, kteří močili na koberec, čímž došlo ke zničení podlahy. Před nastěhováním žalobce užíval byt předchozí nájemce, se kterým byl při skončení nájmu sepsán předávací protokol, dle kterého bylo nutno opravit výmalbu, vyčistit pečící troubu a vyměnit prasklou dlaždici u krbu. Žalovaný po skončení nájmu dlužil žalobci částku [částka] z titulu neuhrazeného nájemného a částku ve výši [částka] z titulu neuhrazených služeb. Žalobce vyčíslil celkovou pohledávku žalovaného po odečtení jistoty ve výši [částka] na částku [částka] sestávající se z částky [částka] za opravu podlahy a podlahové krytiny, z částky [částka] za výmalbu bytu, z částky [částka] za úklid bytu, z částky [částka] za interiérové dveře, z částky [částka] za dveřní kování, z částky [částka] za výměnu zničených zásuvek, z částky [částka] za dlužné nájemné a z částky [částka] za neuhrazené služby. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě požadované částky, přičemž žalovaný částečně požadavek uznal a částečně uhradil. Po částečné úhradě ze strany žalovaného zůstalo meritem sporu náhrada škody za zničenou podlahu. Žalobce nechal vypracovat znalecký posudek na výši způsobené škody, kdy posudkem zjištěná výsledná cena za opravu zničené podlahy včetně DPH v období březen 2020 je [částka]. Žalobce po žalovaném požaduje částku 64 535,67 Kč sestávající se z výsledné ceny za opravu zničené podlahy dle znaleckého posudku a započtených úroků z jistoty.

2. Okresní soud v Náchodě ve věci vydal dne [datum] platební rozkaz, č.j. [číslo jednací], proti kterému žalovaný včas prostřednictvím svého zástupce podal odpor.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává, neboť uvedenou škodu nezpůsobil, a proto neodpovídá za její náhradu. Uvedl, že dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu. Následně ho žalobce požádal o ukončení nájemní smlouvy s odůvodněním, že v bytě plánuje provést rekonstrukci. Dne [datum] došlo k předání předmětného bytu, žalobce při předání vyplnil předávací protokol. Mezi žalobcem a žalovaným bylo dohodnuto, že poslední nájem a vyúčtování bude uhrazeno ze složené jistoty. Žalobce a žalovaný se domluvili, že úklid ani výmalbu není nutno s ohledem na zamýšlenou rekonstrukci činit. Žalovaný i přesto uhradil žalobci poškozené elektrické zásuvky a náklady na výmalbu a úklid. Zbylou část žalobcem vymezených škod žalovaný neuznal a odmítl je hradit. Již v době převzetí bytu žalovaným dne [datum], byl koberec v bytě v jedné části znečištěn, nejedná se o poškození, které by způsobil žalovaný. Při předání bytu zpět žalobci dne [datum] byl sepsán předávací protokol, kde byla zaznamenána pouze nutnost výmalby celého bytu, žádné další vady, které by měly být způsobeny žalovaným, tedy ani požadovaná náhrada za poškozenou podlahu, v protokolu zaznamenány nebyly. Při předání předmětného bytu tedy žalobce neshledal žádné poškození podlahy ani jiné vady, neboť v části předávacího protokolu„ vady bytu způsobené nájemcem“ uvedl pouze nutnou výmalbu celého bytu. Žalovaný nikdy psa nevlastnil a nevlastní, do předmětného bytu žádného psa nevpouštěl, kdežto předešlý nájemce předmětného bytu psa vlastnil a byt obýval spolu se psem. Nárok žalobce je neoprávněný, neboť zde není dána příčinná souvislost, rovněž tak je neoprávněný rozsah požadovaného příslušenství, neboť o výši dlužné částky zakládající se na znaleckém posudku se žalovaný dozvěděl až dne [datum] se sedmidenní lhůtou k plnění, a proto nemůže být v prodlení již od [datum]. Žalobce žalovanému dluží částku ve výši [částka] představující úrok ve smyslu § 2254 občanského zákoníku za dobu držení jistoty. <b>4. V projednávané věci soud učinil následné dokazování:</b> 5. Z účastnického výslechu žalovaného dne [datum] má soud za prokázané, že v předmětném bytě bydlel nejdříve známý žalovaného pan [jméno] [příjmení]. Při nastěhování žalovaného nebyl byt moc uklizený ani vymalovaný, v obou místnostech vrzala podlaha, prostou chůzí cítil, že podlaha je zvlněná. V obou místnostech byl na podlaze položený špinavý koberec. V době nájmu neměl žalovaný žádné domácí zvíře, nikdy se psem do bytu nechodil, návštěvě by vstup do bytu se psem nedovolil. Oko na zdi bylo v bytě již při nastěhování žalovaného, bylo však ukryto za palandou, kterou v bytě nechal předchozí nájemce. Předchozí nájemce choval v bytě většího psa. Žalobce nikdy nic o poškození podlahy žalovanému nesdělil, o zničené podlaze dostal informaci až od právního zástupce žalobce. Na začátku února 2020 požádal žalobce žalovaného, aby se odstěhoval, neboť chce byt rekonstruovat, předání proběhlo osobně, žalobce sepisoval předávací protokol, žalovanému sdělil, že nemusí malovat ani uklízet z důvodu rekonstrukce. Předávací protokol sepisoval žalobce, měl ho žalovanému zaslat e-mailem, což však učinil až po 3 měsících. Žalovaný dále uvedl, že koberec nikdy nečistil, poškození zásuvek a malby uznal, protože již nechtěl dál záležitost řešit.

6. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce se zavázal udržovat byt po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání, žalovaný byl povinen provádět a hradit běžnou údržbu a drobné opravy. Zjistil-li žalovaný v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, měl povinnost oznámit to ihned žalobci. [příjmení] vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, měl žalovaný oznámit žalobci bez zbytečného odkladu. Žalovaný byl povinen dle svých možností učinit to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Žalovaný byl povinen odevzdat žalobci byt v den, kdy nájem končí, přičemž byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Žalovaný byl povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel (žalobce). Byt při předání neměl vykazovat takové vady, které by byl povinen odstraňovat nájemce (žalovaný) v rámci jeho účasti na běžné údržbě a drobných opravách, byt měl být vymalován bílou barvou, uklizen a měla v něm být umytá okna. Pronajímatel měl oprávnění vstoupit do bytu za účelem prohlédnutí bytu.

7. Z faktury [číslo] 2019 s dnem splatnosti ke dni [datum] má soud za prokázané, že za opravy maleb bytu byla fakturována částka [částka]. Z faktury [číslo] 2020 s dnem splatnosti ke dni [datum] má soud za prokázané, že za výmalbu bytu, seškrábání plesnivých maleb a protiplísňový nátěr byla fakturována částka [částka].

8. Z cenové nabídky [číslo] od [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že předpokládaná cena za opravu podlahy vč. DPH byla představována částkou [částka].

9. Z uznání dluhu ze dne [datum] a dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uznal pouze dluh v částce [částka] za vymalovaní bytu, v částce [částka] za úklid a v částce [částka] za výměnu zásuvek. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný projevil nesouhlas s částkou za rekonstrukci podlahy, neboť dne [datum] byl o předání bytu sepsán předávací protokol, kdy v předávacím protokole nebyla vada týkající se poškození podlahy jakkoli vytknuta. Na špatný stav podlahy byl žalobce upozorňován již předchozím nájemníkem.

10. Z předávacího protokolu ze dne [datum] má soud za prokázané, že v kuchyni byly rozbité dvě dvouzásuvky, bylo nezbytné uklidit kuchyňskou linku, pokoj [číslo] bylo nutno vymalovat a vyčistit koberec. V pokoji [číslo] bylo nutno vyměnit kryt dvojzásuvky, vymalovat a vyměnit koberec. V části vady způsobené nájemcem (žalovaným) bylo uvedeno pouze:„ nutno vymalovat v celém bytě“ a byla uvedena nová adresa žalovaného. Předávací protokol byl podepsán oběma stranami.

11. Z předávacího protokolu ze dne [datum], sepsaného mezi předchozím nájemcem ([jméno] [anonymizováno]) a žalobcem, má soud za prokázané, že bylo nutno vyčistit troubu, v pokoji [číslo] bylo nutné opravit výmalbu a prasklou dlaždici u krbu, v pokoji [číslo] bylo nutné opravit výmalbu.

12. Z čestných prohlášení pana [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že těsně po nastěhovaní žalovaného, podlaha v bytě silně vrzala a byla zkroucena. Soud má z uvedených čestných prohlášení za prokázané, že žalovaný psa nikdy nevlastnil. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že uvedený stav podlah v bytě [číslo] byl zřejmý již v první polovině roku 2018.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 ze dne [datum], provedeného Ing. [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že celková cena stavebních prací za opravu podlahy a položení nové podlahové krytiny (PVC) byla stanovena na [částka].

14. Z fotografií pořízených při odstraňování podlahy má soud za prokázané, že koberce byly znečištěné, podlaha flekatá a zasažená plísní.

15. Z dohody o provedení práce uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že předmětem dohody byl úklid předmětného bytu po žalovaném za odměnu v částce [částka].

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že v bytě bylo nutné oškrábat plíseň, natřít stěny penetračním nátěrem a byt vymalovat. Byt byl plesnivý a zanedbaný, byl v něm zápach, zřejmě se nevětral. V bytě byl zničený koberec a také shnilá podlaha v ložnici. Na koberci v ložnici byl obrovský mokrý flek, který zapáchal. V koupelně byl rozbitý bojler, voda prosákla až k sousedce a do hospody pod bytem. Znečištění podlahy bylo určitě od psa, neboť psí moč má specifický zápach, nemohlo se jednat o vodu. V jiných bytech v tomto domě není problém s plísní.

17. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že stav bytu v době obývání žalovaným a v době obývání předchozího nájemce nebyl rozdílný, na kobercích ani podlahách nebyla žádná změna. Podlaha ani byt nebyly nejnovější, podlaha byla rozvrzaná. Přechozí nájemce pan [příjmení] měl v bytě štěňátko, běhalo v bytě volně. Žalovaný psa neměl, žádné zvíře ani žádná návštěva se psem u něho nebyla viděna.

18. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že v červenci 2019 vypadal byt normálně, byla zde pouze rozvrzaná podlaha, koberec byl starší. Byt byl ve stejném stavu, jako když ho užíval předchozí nájemce, v bytě u žalovaného žádné zvíře nebylo. Předchozí nájemce měl psa.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že v červenci 2019 nebyl byt moc zabydlený, koberec nevypadal nově, byly pod ním vrzající parkety. Žalovaný neměl žádné zvíře, v bytě nikdy neviděl ani žádnou návštěva se psem.

20. Z výslechu předchozího nájemce, svědka [jméno] [příjmení], má soud za prokázané, že dům ve kterém se nachází byt, je v celkově špatném technickém stavu, na balkón se nedalo vůbec chodit. Podlahy byly staré a vrzaly, na což [jméno] [příjmení] žalobce upozorňoval, avšak žalobce stav podlah nechtěl řešit. V bytě hlídal asi dvakrát štěně malamuta, on sám žádné zvíře neměl. V obýváku a ložnici byl problém s vlhkostí, tyto místnosti jsou přímo nad vjezdem, byla tam plíseň. [příjmení] nebyly nové, byly ve špatném stavu už od předchozího nájemníka. Žádné oko na zdi umístěné neměl.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že uklízela byt po odstěhování žalovaného a byt byl ve špatném stavu, okna byla zelená od plísně, v bytě byla cítit marihuana. Podlahy byly vlhké, koberce byly vlhké a smrděly, protože se v bytě nevětralo. Žalovaný byl viděn na chodbě se psem, domnívá se, že pes byl jeho přítelkyně. Po žalovaném byl stav koberců horší, než po předchozím nájemci.

22. Z CD záznamu má soud za prokázané, že na videozáznamu je byt, při přechodu z místnosti s kobercem do místnosti se světlou podlahovou krytinou je patrný velký flek v zápraží. Jedná se o přechod z ložnice do obývacího pokoje. Z nahrávky není zřejmé, zda se jedná o nahrávku z předmětného bytu a kdy a kým byla tato nahrávka pořízena, proto ji soud dále nehodnotil.

23. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že podlaha byla v bytě zvlněná, vrzala, v bytě byly plísně. Asi měsíc před tím, než se žalovaný odstěhoval, nebyl stav bytu rozdílný oproti nastěhování. Žalovaný neměl žádné zvíře, předchozí nájemce v bytě ke konci nájmu choval psa své přítelkyně, v obývacím pokoji byly fleky na podlaze.

24. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] má soud za prokázané, že v době, kdy se žalovaný do bytu stěhoval, podlaha vrzala, houpala se, protože parkety byly odfouklé. V první místnosti, kde byla i kuchyň, byl poškozený a prochozený koberec. V době, kdy se žalovaný z bytu stěhoval pryč, byl byt ve stejném technickém stavu.

25. Z přílohového spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané že na základě nájemního vztahu mezi žalobcem a matkou žalovaného, byla matce žalovaného uložena povinnost uhradit dlužnou částku [částka] s příslušenstvím.

26. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný. <b>27. Okresní soud s ohledem na výše uvedené učinil následující skutkový závěr:</b> 28. Dne [datum] byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o nájmu bytu, nacházejícího se v prvním patře budovy [adresa], v [obec]. Byt je lokalizován nad průjezdem. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Žalobce se zavázal udržovat byt po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání, žalovaný byl povinen provádět a hradit běžnou údržbu a drobné opravy. Žalovaný byl povinen dle svých možností učinit to, co lze očekávat, aby poškozením nebo vadou, které je třeba bez prodlení odstranit, nevznikla další škoda. Žalovaný byl povinen odevzdat žalobci byt v den, kdy nájem končí, přičemž byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a nic mu nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Žalovaný byl povinen odevzdat byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit žalobce. Byt při předání neměl vykazovat takové vady, které by byl povinen odstraňovat žalovaný v rámci jeho účasti na běžné údržbě a drobných opravách, byt měl být vymalován bílou barvou, uklizen a měly v něm být umytá okna. K předání bytu došlo dne [datum] a o předání bytu byl sepsán předávací protokol. Předávací protokol neobsahoval záznam o poškození podlahy, uváděl, že v kuchyni byly rozbité 2 dvojzásuvky, bylo nezbytné uklidit kuchyňskou linku, pokoj [číslo] bylo nutno vymalovat a vyčistit zde koberec, v pokoji [číslo] bylo nutno vyměnit kryt zásuvky, vymalovat a vyměnit koberec. Žalovaný nebyl vlastníkem psa, předchozí nájemce pan [příjmení] psa v bytě měl. Byt byl v celkově horším technickém stavu. V bytu byla vlhkost, tvořila se tam plíseň. Podlaha byla ve špatném stavu již v době, kdy se žalovaný do bytu nastěhoval. [příjmení] byly starší a místy znečištěné. Podlaha byla zvlněná a vrzala. Soud dále z uvedených důkazů zjistil, že žalovaný neměl psa, se psem v bytě ani nebyl viděn. Stav podlahy se v době nastěhování a vystěhování výrazně nelišil. Již v době nastěhovaní žalovaného do předmětného bytu podlaha vrzala, koberce byly znečistěné a v bytě byly problémy s plísní. Po odstěhování žalovaného bylo nutné oškrábat plíseň, natřít stěny penetračním nátěrem a byt vymalovat, neboť byt byl plesnivý. V bytě byl zničený koberec a také shnilá podlaha v ložnici. Na koberci v ložnici byl obrovský mokrý flek, který zapáchal. V koupelně byl rozbitý bojler, voda prosákla i k sousedce a do hospody pod bytem. Žalobce si nechal necenit opravu podlahy (oprava OBS desek), následně byla odstraněna původní podlaha, byla položena nová podlaha z OSB desek a na to bylo položeno PVC. Znaleckým posudkem byla cena za opravu podlahy stanovena na částku [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě vzniklé škody, kdy žalovaný uznal částku [částka] za vymalovaní bytu, částku [částka] za úklid a částku [částka] za výměnu zásuvek.

29. Podle § 2255 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.

30. Podle § 2267 o. z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

31. Podle § 2293 odst. 1 o. z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

32. Podle § 1914 odst. 2 o. z. je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

33. Podle § 1917 o. z. Je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad.

34. Podle § 1921 odst. 1 věta první o. z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady, nebo oznámením, jak se projevuje. <b>35. Soud má za to, že podaná žaloba je nedůvodná.</b> 36. Soud má ze smlouvy o nájmu bytu za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným existoval nájemní vztah, který se řídí ustanovení o nájemní smlouvě (§ 2235 – 2241 o. z.) a zvláště pak zvláštními ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu (§ 2235 – 2301 o. z.). Žalovaný byl povinen odevzdat žalobci byt v den, kdy nájem končí, a to ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit žalobce, a to v souladu s ustanovením § 2293 o. z. Byt při předání neměl vykazovat takové vady, které by byl povinen odstraňovat žalovaný v rámci jeho účasti na běžné údržbě a drobných opravách, byt měl být vymalován bílou barvou, uklizen a měly v něm být umytá okna.

37. Soud má za prokázané, že došlo k předání bytu dne [datum] a ukončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Pokud žalobce uvádí, že předmětný byt vykazoval v době předání vady, měl právo předání takového bytu odmítnout (jako vadu bránící v užívání bytu podle § 2292 o. z.). V projednávané věci však žalobce (vlastník bytu), předmět nájmu převzal. Jelikož žalobce převzal byt (i s domnělými vadami, které má povinnost odstranit nájemce), pak došlo ke splnění (ovšem neřádnému) a zániku závazku, nicméně současně vznikl nový právní vztah (odpovědnostní), tj. vznikla práva spojená s vadným plněním (srov. celkově novou koncepci zániku závazku vadným splněním dluhu dle § 1914 odst. 2 a„ pouze“ vznik samostatných práv z vadného plnění - srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 475 - 478: E. [příjmení], M. [příjmení]).

38. Soud proto zjištěný skutkový stav soud podřídil ustanovením § 1914 a násl. o. z. Pro nájemce obecně platí povinnost řádného užívání bytu, konkrétně povinnost užívat předmět nájmu v souladu se smlouvou. Pakliže však nájemce užívá předmět nájmu v rozporu se smlouvou a z tohoto důvodu vznikne pronajímateli škoda na předmětu nájmu, odpovídá za ní nájemce. Nájemce je pak primárně povinen vadu či poškození odstranit. Převzal-li však žalobce byt i s údajným poškozením, za které odpovídá žalovaný (tedy s poškozením, které byl žalovaný povinen odstranit), otevírá se žalobci prostor pro uplatňování práv z vadného plnění. Je totiž nutné mít za to, že povinnost žalovaného předat byt byla splněna a došlo ke splnění dluhu, a to navzdory tomu, že dle názoru žalobce splnění nebylo řádné. Došlo tak k zániku původního závazku za současného možného vzniku nového (odpovědnostního) právního vztahu. Podřízení skutkového stavu pod ustanovení o náhradě škody by přicházelo v úvahu tehdy, pokud by k předání bytu žalovaným a převzetí bytu žalobcem, nedošlo.

39. Oprávněnost nároku žalobce je s ohledem na výše uvedené podmíněna prokázáním skutečnosti, že žalovaný užíval předmětný byt v rozporu s nájemní smlouvou (respektive neužíval řádně), což mělo za důsledek poškození podlahy v předmětném bytě. Současně je třeba podotknout, že nájemce odpovídá pouze za poškození či za vady, které způsobil nájemce nebo osoby, které s ním bydlí, a proto je nezbytné nalézt mezi poškozením podlahy a chováním žalovaného příčinnou souvislost. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze o možnosti její pravdivosti (o její pravděpodobnosti).

40. V dané věci dospěl soud k závěru, že žalobci se nepodařilo ani přes kvalifikované poučení dle § 118a odst. 1 a 3. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“), beze vší pochybnosti prokázat, že žalovaný neužíval byt řádným způsobem a způsobil vadu bytu spočívající v poškození (zničení) podlahy a že tato vada je v příčinné souvislosti s chováním žalovaného. Žalovaný neprokázal, v jakém konkrétním stavu byl předmětný byt v době přenechání předmětu nájmu žalovanému k užívání ([datum]), když bylo v řízení prokázáno, že po odstěhování předchozího nájemce pana [příjmení] byl dne [datum] sepsán předávací protokol. K dalšímu uzavření nájemní smlouvy s žalovaným došlo až o týden později, dne [datum] Nájemní smlouva pouze uvádí, že předmětný byt je vhodný k užívání, nicméně stav podlah zde konkrétně popsán (specifikován) není. Žalobce neprokázal, že stav předmětného bytu dne [datum] vykazoval závady – poškození oproti stavu bytu při předání dne [datum] a s přihlédnutím k běžnému opotřebení bytu jeho užíváním. Jinými slovy žalobce neprokázal, že žalovanému předal byt, ve kterém byly podlahy v bezvadném (či srovnatelném) stavu. Předávací protokol ze dne [datum] bezvadný (či srovnatelný) stav podlah nikterak nedeklaruje. Žalobce po celou dobu řízení tvrdil, že žalovaný neužíval byt řádně, když nechal psa dlouhodobě močit na podlahu, čímž došlo ke zničení podlahy. V rámci řízení nebylo prokázáno, že poškození podlahy způsobil pes, který by močil na koberec, neboť z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaný žádného psa nevlastnil. Nebylo prokázáno, že by snad žalovaný nějaké psy v bytě hlídal, či že nějaké psy do bytu vpouštěl. Žalobce neprokázal, že oko umístěné ve stěně bytu mělo sloužit k uvazování psa. Pouhé domněnky žalobce nemohou být pro soud dostatečným podkladem pro založení odpovědnosti žalovaného, neboť zde o skutečnosti a pravdivosti domněnek existují rozumné pochybnosti.

41. Z dokazování naopak vyplynulo, že předchozí nájemce v bytě ke konci svého nájmu, psa míval. Dále bylo prokázáno, že byt byl v celkově horším technickém stavu, v obývacím pokoji a ložnici byl problém s vlhkostí, v důsledku čehož se v bytě tvořila plíseň. Již v době, kdy se žalovaný do bytu nastěhoval, byly koberce ve špatném stavu, což při svém výslechu rovněž uvedl i předchozí nájemce. Obdobně bylo v rámci řízení prokázáno, že již v době, kdy se žalovaný do bytu stěhoval, byla podlaha značně rozvrzaná a zkroucená. Nelze taktéž odhlédnout od skutečnosti, kterou při svém výslechu uvedl [jméno] [příjmení], tedy že v koupelně byl rozbitý bojler, v důsledku čehož voda prosákla i k sousedce a do hospody pod bytem. Je nezbytné připomenout, že mezi stranami sporu byl sepsán předávací protokol, který se o poničení podlah nezmiňoval a pokud žalobce žalovanému v předávacím protokolu žádné vady nevytkl, tak uvedené musí jít k jeho tíži. Předávací protokol deklaruje, že podlahy nebyly ke dni [datum] poškozeny, a to ve srovnání se stavem, v jakém byly ke dni předání bytu žalovanému ([datum]). Žalobce měl možnost se v době předání bytu s případnými vadami podlah seznámit, zvláště pak za předpokladu, že koberce byly znečištěny v míře, kterou žalobce uvádí, neboť tvrzené poškození podlah muselo být nápadné a zřejmé již v době předání bytu žalobci. Není podstatné, zda si žalobce vady skutečně všiml, rozhodující je, zda si žalobce poškození všimnout měl a mohl. Pakliže dosahovalo znečištěné koberců a poničení podlah takové úrovně, jak v průběhu řízení uváděl žalobce, muselo být poškození podlah natolik nápadné a zřejmé, že za daných okolností si žalobce měl a mohl poškození všimnout a případnou vadu uvést do předávacího protokolu.

42. S ohledem na svědecké výpovědi je nutno považovat problém týkající se zvlnění a vrzání podlahy za dlouhodobý, který v době nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovaným pouze vygradoval. Žalobce byl na špatný stav podlah upozorňován již předchozím nájemcem, a přesto jakožto vlastník bytu neučinil nic, co by předešlo výslednému poškození podlahy. Žalobce nikterak nezakročil, aby byla hrozící újma odvrácena způsobem přiměřeným okolnostem, ačkoli prevenčně zakročit mohl. Není úkolem soudu určit, co bylo příčinou poškození podlahy v předmětném bytě, podstatné je zodpovězení otázky, zda žalovaný neužíval byt řádným způsobem a způsobil tím vadu bytu spočívající v poškození (zničení) podlahy a že tato vada je v příčinné souvislosti s chováním žalovaného. I přesto se soud po provedeném dokazování přiklání k závěru, že na poškození podlahy měla zjevně vliv dlouhodobá vzlínající vlhkost v bytě. Ostatně způsob užívání a stav bytu měl možnost žalobce sám zkontrolovat, když nájemní smlouva mu uvedené umožňovala.

43. Žalobcem tak nebylo nijak prokázáno, že žalovaný způsobil poškození podlah, v nájemní smlouvě nebyla stanovena žádná zvláštní a konkrétní povinnost týkající se údržby podlah v bytě, kterou by žalovaný porušil (např. pravidelné větrání z důvodu zvýšené vlhkosti). Tím, že žalobce do předávacího protokolu neuvedl, že nájemce údajně poškodil podlahu, čímž deklaroval, že žalovaný vadu na podlahách nezpůsobil, nemohl prokázat ani příčinnou souvislost mezi případnou existencí vad a jejich způsobením žalovaným, neboť příčinná souvislost byla bezpochyby přetržena.

44. Pokud žalobce při svém závěrečném návrhu uváděl, že svědecké výpovědi jsou nevěrohodné, tak k uvedenému lze podotknout, že pouhý příbuzenský či jiný vztah svědka k účastníkovi řízení bez dalšího neznamená nevěrohodnost svědka či jeho nezpůsobilost svědčit; zjistí-li soud okolnosti, které mohou ovlivnit svědkovu věrohodnost, vezme je v úvahu při hodnocení jeho výpovědi (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. [spisová značka]). Již z povahy projednávané věci (stav pronajímaného bytu) budou skutkové okolnosti běžně prokazovány prostřednictvím svědeckých výpovědí rodinných příslušníků a přátel z okruhu účastníků, které mívají do bytu přístup. V dané věci bylo vyslechnuto větší množství svědků, kteří v podstatných věcech (a po poučení o trestněprávních následcích) vypovídali konzistentně. Svědci popřeli, že by se o věci dopředu radili nebo domlouvali, jak mají vypovídat. Naopak svědecká výpověď na straně žalobce [jméno] [příjmení] hodnotí soud jako méně věrohodnou, neboť uvedla, že uklízela byt po odstěhování žalovaného, avšak dohoda o provedení práce prokazuje, že prováděním úklidu bytu byla pověřena [jméno] [příjmení], a to za odměnu v částce 3 060 Kč. Sám žalobce vyúčtoval žalovanému za úklid bytu částku odpovídající částce uvedené v dohodě o provedení práce, obdobné tvrzení o částce za úklid bytu učinil žalobce taktéž v žalobě. Soud tedy neměl důvod pochybovat o pravosti dohody o provedení práce, i s ohledem na skutečnost, že její pravost nebyla ani jednou ze stran v průběhu řízení rozporována.

45. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že nárok žalobce není po právu, a proto žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

46. Z uvedených důvodů se soud blíže nezabýval výší a řádným vyúčtováním vzniklé škody a zákonností nároku na úhradu příslušenství.

47. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení v částce 26 150 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 535,67 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

48. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud přiznal Okresnímu soud v Náchodě náhradu nákladů řízení v částce 465 Kč představující vyplacené svědečné [jméno] [příjmení]. Povinnost nahradit náklady řízení státu byla s ohledem na neúspěch ve věci uložena žalobci. U žalobce nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.