62 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození 2) celé jméno žalované , datum narození oba trvale bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 33 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na zaplacení 33 600 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33 600 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení 13 168 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaných.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal na žalovaných zaplacení 33 600 Kč s úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že je spoluvlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. 2092 pro k. ú. [obec], a to pozemků parc. [číslo] kde stojí rodinný dům [adresa] a další novější rodinný dům dosud nezapsaný v katastru nemovitostí (dále jen„ nemovitosti“). Žalobce nabyl podíl k nemovitostem ve výši ½ z kupní smlouvy [datum]. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] tento podíl k nemovitostem vydražil dne 24. 1. 2018 a následně dne 22. 1. 2019 prodal žalobci. Nemovitosti užívají paní [jméno] [příjmení] (druhá spoluvlastnice) a žalovaní. Mezi žalovanými a právním předchůdcem žalobce bylo domluveno, že žalovaní v budoucnu odkoupí spoluvlastnický podíl právního předchůdce žalobce, a to nejpozději do 30. 9. 2018. Na dobu do 30. 9. 2018 byla sjednána úhrada za užívání jeho vlastnického podílu na nemovitostech ve výši 5 000 Kč měsíčně. Nicméně žalovaní tento podíl neodkoupili a v současné době v tomto ohledu nevytváří žádnou iniciativu. Žalobce se pokusil podat žalobu na vypořádání spoluvlastnictví u soudu, ale druhá spoluvlastnice, paní [jméno] [příjmení] podala návrh na oddlužení, je v insolvenci, proto je toto řízení přerušeno. Žalobce uvedl, že žalovaní nemají žádný užívací titul pro užívání těchto nemovitostí a za užívání žalobci nic neplatí a s žalobcem jako spoluvlastníkem nejednají. Žalobce má za to, tržní nájemné podle cenové mapy za rodinný dm by bylo 19 741 Kč, žalobce však žádá jako poloviční vlastník pouze 5 600 Kč měsíčně, a to za období od 1. 1. do 1. 7. 2021. Jelikož i přes jeho výzvu žalovaní ničeho neuhradili, tak se svého nároku domáhá před soudem.

2. Ve věci byl Okresním soudem v Náchodě vydán platební rozkaz dne 14. 9. 2021, č.j. [číslo jednací].

3. Proti platebnímu rozkazu podali [datum] žalovaní včasný odpor, ve kterém uvedli, že nárok žalobce zcela neuznávají. Žalovaní nezpochybňují vlastnictví nemovitostí (ani žalobce, ani druhé spoluvlastnice paní [jméno] [příjmení], jenž je matkou prvního žalovaného), nezpochybňují ani, že nemovitosti skutečně užívají. Žalovaní upřesnili, že užívají pouze část těchto nemovitostí. Užívací právo dovozují od matky prvního žalovaného, která má uzavřenou dohodu s právním předchůdcem žalobcem [příjmení] [příjmení]. Žalovaní platí [jméno] [příjmení] [částka] a nejsou tak povinni k jakékoli další platbě jako náhradě za užívání ve vztahu k žalobci. Žalovaní mají s paní [příjmení] uzavřenu smlouvu o nájmu ze dne [datum]. Žalovaní namítli nedostatek věcné pasivní legitimace v této věci a navrhli zamítnutí žaloby a domáhali se přiznání náhrady nákladů řízení. <b>4. Soud provedl dokazování a to:</b> 5. Výpisem z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 2092 pro k. ú. [obec], a to pozemky parc. [číslo] kde stojí rodinný dům [adresa], jsou v podílovém spoluvlastnictví paní [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] E. I. T. Group družstvo. Každý ze spoluvlastníků má podíl ve výši ½. Žalobce nabyl svůj podíl na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku 22. 1. 2019.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 25. 2. 2021 a poštovních dodejek, má soud za prokázané, že žalovaní a paní [jméno] [příjmení] byli vyzváni k úhradě dluhu, a to ve výši 141 600 Kč za užívání rodinného domu a zahrady za období od 22. 1. 2019 do 22. 1. 2021 v měsíční výši 5 900 Kč.

7. Z předžalobní upomínky II. ze dne [datum] a poštovní dodejky, má soud za prokázané, že žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu, a to ve výši 22 400 Kč za užívání rodinného domu a zahrady za období od 1. 1. 2019 do 1. 4. 2021 v měsíční výši 5 600 Kč, když za užívání 1/2 nemovitosti žalobce požaduje 10 600 Kč a v rámci insolvence paní [příjmení] na nájem hradí 5 000 Kč a zbývá tak doplatit 5 600 Kč měsíčně.

8. Z protokolu o předání předmětu dražby ze dne [datum] má soud za prokázané, že přebírajícím (novým vlastníkem) se stal Ing. [jméno] [příjmení]. Z protokolu je prokázáno, že nemovitosti užívali žalovaní a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] nemovitosti neužívala, byla v LDN. Žalovaní měli zájem nemovitosti odkoupit za pomocí hypotečního úvěru a navrhovaná kupní cena byla ve výši [částka]. Spoluvlastník užívá celou nemovitost. V protokolu byla uzavřena dohoda o úhradě za užívání spoluvlastnického podílu – a to ve výši 5 000 Kč se splatností do 24. dne v měsíci. Právní předchůdce žalobce [příjmení] [příjmení] se tedy s paní [jméno] [příjmení] dohodli, že za užívání ½ nemovitostí, které byli ve vlastnictví právního předchůdce žalobce, se zavazuje platit 5 000 Kč měsíčně. [příjmení] na vědomí, že se nejedná o nájemní smlouvu ani nejde o nájemní vztah. [příjmení] [jméno] [příjmení] užívá dům celý, nemovitost nelze reálně rozdělit.

9. Znaleckým posudkem ze dne [datum], [číslo] zhotovitelem [anonymizována dvě slova]. [příjmení], má soud za prokázané, že cena všech nemovitostí činí [částka]. Znalec zaokrouhlil cenu ½ spoluvlastnického podílu na [částka].

10. Podle cenové mapy má soud za prokázané, že tržní cena nájemného v oblasti [obec] činila [částka] za m2 – tj. [částka] za měsíc pro dané nemovitosti.

11. Výpisem z agendového informačního systému evidence obyvatel má soud za prokázané, že v domě na ulici [příjmení] národního povstání [adresa], [obec], má celkem evidovaný trvalý pobyt 7 osob, mezi nimi i oba žalovaní.

12. Smlouvou o nájmu části domu ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (pronajímatelé) a žalovanými, má soud za prokázané, že pronajímatelé pronajímají žalovaným celý dům [adresa] na pozemku parc. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. Nájemné bylo sjednáno na [částka] měsíčně.

13. Dopisem ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že Ing. [příjmení] vyzýval paní [jméno] [příjmení] ke zvýšení plateb za užívání celé nemovitosti, když s tím, že byla sepsána dohoda o tom, že bude ona a další osoby všechny nemovitosti užívat.

14. Ze sdělení účastníků na soudním jednání má soud za prokázané, že mezi Ing. [příjmení] a paní [příjmení] byla uzavřena dohoda o užívání podílu právního předchůdce žalobce, a to ve výši [částka], poté byla vyzývána ke zvýšení této platby, ale v tomto směru žádná dohoda mezi účastníky uzavřena nebyla.

15. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: V roce 2006 byla mezi žalovanými a manželi [příjmení] uzavřena smlouva o nájmu k nemovitosti – rodinnému domu [adresa] na pozemku parc. [anonymizováno] v k. ú. [obec] na dobu neurčitou. V roce 2018 v rámci exekuční dražby vydražil Ing. [příjmení] ½ nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [rok] pro k. ú. [obec], a to pozemku parc. [číslo] kde stojí rodinný dům [adresa] a další novější rodinný dům dosud nezapsaný v katastru nemovitostí. V době předání vydražiteli byl uzavřen protokol o předání nemovitosti. V době dražby nemovitosti užívali přímo i žalovaní, kteří projevili do budoucna tento podíl odkoupit. V rámci předávacího protokolu bylo domluveno, že [jméno] [příjmení] bude nemovitosti užívat i nad rámec svého vlastnického podílu (tj. bude užívat celé) a za toto užívání bude hradit žalobci [částka]. Tuto částku hradí paní [příjmení] měsíčně v rámci insolvence. Následně byl spoluvlastnický podíl na nemovitosti ve výši ½ prodán žalobci dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum].

16. Podle § 1112 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ustanovení § 2994 o. z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

20. Obecně platí, že v případě, že spoluvlastník neužívá (nemůže užívat) společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu bez toho, že by mezi ním a druhým spoluvlastníkem byla uzavřena nájemní či jiná smlouva, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví (než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu). Užívá-li tak spoluvlastník bez dohody spoluvlastníků společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen to, oč se takovým užíváním obohatil, vydat druhému spoluvlastníkovi podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že spoluvlastník, kterému vzniklo bezdůvodné obohacení, není schopen takto spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, musí poskytnout peněžitou náhradu (ve výši v daném místě a čase obvyklého nájemného) jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vydáno (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2 2001, sp. zn. [spisová značka], či ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. [spisová značka]).

21. S ohledem na vznesenou námitku žalovaných se nejprve soud zabýval věcnou pasivní legitimací žalovaných ve smyslu § 90 o. s. ř., neboť žalovaní k užívaným nemovitostem nejsou v žádném (spoluvlastnickém) vztahu.

22. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2001, sp. zn. [spisová značka] a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. června 2009, sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2007, sp. zn. [spisová značka]).

23. V režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se plně uplatnil a judikoval názor (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 27. 3. 2008, či 20. 4. 2005, sp. zn. [spisová značka], uvedl že …“ uzavřel-li jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu ostatních smlouvu, jíž umožnil třetí osobě užívat předmět spoluvlastnictví, nejsou opomenutí spoluvlastníci oprávněni požadovat vydání bezdůvodného obohacení po této třetí osobě, nýbrž pouze po spoluvlastníku, který uzavřel smlouvu, a to v rozsahu převyšujícím jeho spoluvlastnický podíl“.

24. V projednávané věci se však žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 1. do [datum], a proto je třeba na věc aplikovat nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.

25. Ve světle aktuální judikatury Nejvyššího soudu – srov. rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. 6. 2021 platí, že v režimu právní úpravy občanského zákoníku účinné po [datum] se judikatorní závěry uvedené v bodu 23 odůvodnění, týkající se otázky věcné pasivní legitimace v řízení o vydání bezdůvodného obohacení, bezezbytku neuplatní, neboť judikaturou přijaté pravidlo vylučující odpovědnost faktického uživatele za bezdůvodné obohacení modifikuje ustanovení § 2994 o. z. Ustanovení § 2994 o. z. totiž rozšiřuje ochranu vlastníka věci, s níž bylo neoprávněně disponováno, proti jejímu uživateli, který při nedostatku dobré víry rovněž (vedle neoprávněného disponenta) odpovídá za vzniklé bezdůvodného obohacení (k reflexi citovaného ustanovení literaturou srovnej [obec], J. In:Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník: komentář. VI. Závazkové právo: zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Praha: C. H. Beck, 2014 s. 1928; [příjmení], F., Csach, K. In: [příjmení], F., [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek IX. § [číslo] [obec]: [anonymizováno], [rok] s. [číslo], a [příjmení], L., [jméno], J., [příjmení], H. In: Švestka, J., [příjmení], J., [příjmení], J., a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ [číslo]) . 2. vyd. [obec]: Wolters Kluwer, 2021 s. [číslo]; z další odborné literatury viz [příjmení], J. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. [číslo]).

26. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že žalovaní nejsou v projednávané žalobě věcně pasivně legitimováni. V této věci je zcela nesporné, že žalovaní nejsou spoluvlastníky nemovitostí, jejichž užíváním mělo vzniknout bezdůvodné obohacení. V dané věci by tak měla být na straně žalované primárně paní [jméno] [příjmení] jako druhý spoluvlastník, která je však nyní v insolvenci. Ačkoli § 2994 o. z. dalo možnost rozšíření v obdobných věcech žalovat nejen druhého spoluvlastníka, ale i přímo uživatele nemovitosti (třetí osoby – tj. žalované), tak žalobce může úspěšně žalovat žalované pouze za podmínek v tomto ustanovení uvedených, tj. když byla věc dána k užívání neoprávněně a současně zde absentuje dobrá víra uživatele. V dané věci však podmínky § 2294 o. z. splněny nejsou.

27. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaní užívají nemovitosti již dlouhodobě, neboť již v roce 2006 mezi žalovanými a manželi [příjmení] byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou. V té době byli manželé [příjmení] výlučnými vlastníky nemovitostí, a proto bylo možno s nimi platně takovouto nájemní smlouvu uzavřít. K tomu je třeba poukázat i na ustanovené § 336l odst. 5 písm. a) o. s. ř., kdy po vydražení platí, že nájemní smlouva k bydlení po příklepu nezaniká a nový majitel nemovitosti vstupuje do práv a povinností původního vlastníka nemovitosti. Ačkoli žalobce uváděl, že o této smlouvě nevěděl, tak z předávacího protokolu po nabytí ½ všech nemovitostí Ing. [příjmení] je zřejmé, že žalovaní nemovitosti v době vydražení užívají, když jsou uvedeny jako osoby fakticky žijící v nemovitostech. Nadto v tomto předávacím protokolu je umožněno paní [jméno] [příjmení], aby dále užívala celou nemovitost, a to nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, za poplatek [částka] měsíčně. I z uvedeného se žalovaní mohli domnívat, že nemovitosti mohou i nadále užívat (v předávacím protokolu nebylo stanoven opak, že nemají právo užívat nemovitost) a mohli tak v dobré víře odvozovat své užívací právo od paní [jméno] [příjmení]. Z předávacího protokolu současně vyplynulo, že žalovaní mají zájem podíl na těchto nemovitostech do budoucna odkoupit a je zřejmé, že jak právní předchůdce, tak žalobce byli s jejich užíváním této nemovitosti srozuměni a minimálně konkludentně souhlasili, aby nemovitost fakticky užívali. V intencích ustanovení § 2994 o. z. je právně významná pouze dobrá víra uživatele v oprávnění disponujícího věcí přenechanou k užívání nakládat, tedy právo spoluvlastníka přenechat nemovitou věc k užívání jinému. Z uvedených skutkových okolností nevyplývá, že by byla dána žalovaným k užívání neoprávněně. Soud tedy neshledal, že by žalovaní nebyli v dobré víře, že paní [jméno] [příjmení], která jim věc přenechala nemovitosti k částečnému užívání, neměla takové oprávnění a že nemůžou nemovitosti užívat. [obec] víra žalovaných tak vede k závěru, že žalobce jako spoluvlastník nemovitých věcí nemá přímé právo domáhat se vydání bezdůvodného obohacení po uživatelích majetku.

28. Protože soud uzavřel, že žalovaní nemohou být žalováni na vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání podílového spoluvlastnictví ani podle § 2444 o. z., když nejsou věcně pasivně legitimováni, tak soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

29. Soud dále uvádí, že pokud zástupkyně žalobce v rámci jednání před soudem navrhla přistoupení paní [jméno] [příjmení] na stranu žalovanou v tomto řízení, tak uvedenému soud nevyhověl, neboť nesprávnou věcnou legitimaci nelze řešit prostřednictvím přistoupení účastníka, ale pouze záměnou účastníka. Jak uvádí judikatura Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2014, sp. zn. [spisová značka] a komentářová literatura„ je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován, nejsou splněny podmínky, aby soud připustil přistoupení dalšího účastníka na jeho stranu; nápravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], 2. část: Soudcovský komentář (Systém ASPI). [anonymizována dvě slova], § 92). Nadto uvedené by nebylo ani navíc hospodárné, neboť žalovaná je v insolvenci a řízení by bylo proto přerušeno.

30. S 31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšní žalovaní mají proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 13 168 Kč Náklady řízení tvoří odměna advokáta dle § 7, bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a.t.“ (tj. 2 460 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 7 380 Kč (tj. za 3 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, vyjádření k odporu a účast u soudního jednání dne 17. 1. 2022). Jelikož zástupce zastupoval dva účastníky, tak podle § 12 odst. 4 a. t. mu náleží odměna za dva účastníky snížená o 20 % (tj. 2 460 Kč – 492 Kč, tj. 1 968 Kč za jednu osobu za jeden úkon, při dvou osobách činí odměna celkem 11 808 Kč. Dále jim náleží paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalovaných ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a. t. za celkem 3 účelně vynaložených výdajů právního zástupce žalovaných, tj. 900 Kč. Na soudní jednání v roce 2022 – tj. 17. 1. 2022 jel zástupce žalovaných osobním automobilem [anonymizována dvě slova] z [obec] do [obec] a zpět (celkem 4 km), kdy podle § 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 511/2021 Sb. je stanovena cena 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty a opotřebení vozidla je podle § 1 písm. b) téže vyhlášky stanoveno na 4,70 Kč/km. Při 40 km kombinované spotřebě 5 l [číslo] km činí náhrada za opotřebení automobilu 188 Kč a za spotřebované pohonné hmoty 72 Kč, celkem tedy 260 Kč. Současně zástupci žalovaných náleží odměna za ztrátu času spojená k soudnímu jednání, tj. 200 Kč.

32. Celkem tedy náklady řízení žalovaných představují částku 13 168 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovaným v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaných. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.