64 C 10/2024

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 23 425,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 23 425,86 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 175,39 Kč, s úrokem ve výši 38,79 % ročně z částky 23 265,86 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 425,86 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 2 624 Kč, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhal po žalovaném zaplacení částky 23 425,86 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., uzavřel dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal řádně a včas splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené úvěrovou smlouvou, tedy ve výši 1 104 Kč měsíčně. K čerpání úvěru došlo dne , datum, , tudíž byla splatnost první splátky určena na , datum, . Úvěr byl úročen sazbou uvedenou ve smlouvě, a to od , datum, , tedy ode dne, kdy byl úvěr žalovanému poskytnut. Roční úroková sazba byla sjednána na 38,79 % p.a. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 11 801,52 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně neplnil a s úhradou poskytnutého úvěru se dostal do prodlení, úvěrový věřitel čerpaný úvěr kapitalizoval (zesplatnil), a to prostřednictvím dopisu právního předchůdce žalobce žalovanému ze dne , datum, . Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce, jakožto postupitelem, a žalobcem, jakožto postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno žalobcem. Žalobce za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 23 425,86 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 23 265,86 Kč (součet neuhrazených položek jistina a zesplatněná jistina), poplatků ve výši 70 Kč, poplatků za pojištění ve výši 90,00 Kč. K přesnému výpočtu jistiny ve výši 23 265,86 Kč žalobce uvádí, že se skládá z položek označených ve splátkovém kalendáři jako jistina a zesplatněná jistina. Položka Jistina představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek, předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do dne , datum, , v celkové výši 60,21 Kč. Položka zesplatněná jistina ve výši 23 205,65 Kč představuje částku jistiny, která by byla žalovaným uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas a na jejíž jednorázovou úhradu vznikl žalobci nárok zesplatněním úvěru. , adresa, 265,86 Kč je tedy zcela tvořena částkou, kterou žalovaný čerpal a neuhradil. Částce v celkové výši 70 Kč označené dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků. Nárok žalobce na uhrazení výše uvedených poplatků je stanovena přímo ve smlouvě. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky: poplatek za možnost odložení splátek ve výši 35 Kč splatný dne , datum, , zahrnut v 10. splátce, poplatek za možnost změny splátky ve výši 35 Kč splatný dne , datum, , zahrnut v 10. splátce. K částce ve výši 90 Kč dospěl žalobce součtem neuhrazených poplatků za pojištění. Nárok žalobce na uhrazení výše uvedených poplatků za pojistné vyplývá ze smlouvy. Konkrétně se pak jedná o následující neuhrazené poplatky za pojištění: pojištění CPI ve výši 90 Kč splatný dne , datum, , zahrnut v 10. splátce. Příslušenství pak představuje: úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 1 175,39 Kč (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny a zesplatněné jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, a to při zohlednění úhrad žalovaného po zesplatnění). Kapitalizovaný úrok ve výši 1 175,39 Kč byl spočten jako součet nezaplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 38,79 % p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od , datum, do dne sepsání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. do dne , datum, , z částky 23 265,86 Kč, úrok ve výši 38.79 % p.a. od , datum, do zaplacení z částky 23 265,86 Kč. (tj. obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby do zaplacení), úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení z částky 23 425,86 Kč (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut). Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

2. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo v , Anonymizováno, , zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4/1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v , adresa, je dána ustanovením § 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) „a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy sídlo/bydliště v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu postoupením pohledávky na žalobce se sídlem v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Úvěrovou smlouvou ze dne , datum, , č. , hodnota, , úvěrovými podmínkami právního předchůdce žalobce a výpisem čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách, když výše jedné splátky měla představovat 1 104 Kč (těchto bylo celkem , hodnota, ). Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 38,79 % p.a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Úvěr byl žalovaným poprvé využit, respektive poprvé byla čerpána částka 25 000 Kč (následné čerpání, hrazení splátek a úvěrové zatížení je zachyceno na výpisu čerpání, splátek a úhrad – č. l. 11 - 13 spisu). Dle rekapitulace výpisu čerpání, splátek a úhrad byl žalovaný ke dni , datum, v prodlení s částkou 30 678 Kč.

6. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vzhledem k insolvenčnímu řízení žalovaného hodlal svoji pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení. Touto výzvou byl zároveň úvěr žalovaného zcela zesplatněn, a to pro neplacení jednotlivých splátek úvěru.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce, jakožto postupitel a žalobce, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobce postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce v právním zastoupení vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Žalovaný byl dále informován o postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky do sedmi dnů ode dne doručení předmětné výzvy. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

11. Právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které se společnost , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěr na částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr (25 000 Kč) splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 104 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného revolvingového úvěru ve výši 38,79 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i , právnická osoba, podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, avšak následně porušil povinnosti plynoucí mu z uzavřené úvěrové smlouvy, když se dostal do prodlení. Právní předchůdce žalobce informoval žalovaného o kapitalizaci (zesplatnění) celého úvěrového závazku žalovaného z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazků jemu plynoucích smlouvy o úvěru a zároveň jej uvědomil o tom, že svoji pohledávku přihlásí do insolvenčního řízení žalovaného. Následně byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobce, jakožto postupitele, na žalobce, jakožto postupníka, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podání žaloby úvěrový závazek (25 000 Kč) se skládal z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 23 265,86 Kč, a příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 1 175,39 Kč, s úrokem ve výši 38,79 % ročně z částky 23 265,86 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 425,86 Kč od , datum, do zaplacení). Ani přes výzvy právního předchůdce žalobce a žalobce žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od , datum, , Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Pokud se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního předchůdce žalobce - společnosti , právnická osoba, . - a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.

15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, .Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

16. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky ve výši 23 265,86 Kč, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá.

17. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Výše repo sazby je známa z činnosti soudu. Proto bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 624 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 172 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 624 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.