64 C 15/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 32 593 Kč s příslušenstvím (služby)

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 32.593 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32.593 Kč jdoucím ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 3 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Náchodě náklady řízení v částce, která bude uvedena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované uhrazení částky 32 593 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady služeb spojených s užíváním bytu. Ve své žalobě uvedl, že žalobce působí jako správce domu [adresa] stojícího na pozemku označeném jako parcela [číslo] v k.ú. a obci [obec] v návaznosti na ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 311/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že neproběhla ustavující schůze společenství vlastníků jednotek, žalobce vykonává i funkci výkonného orgánu společenství, a proto je povinen zajišťovat správu, provoz a opravy společných částí domu. S ohledem na tuto skutečnost je žalobce povinen i vybírat zálohy a provádět vyúčtování za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Žalovaná má ve svém výlučném vlastnictví bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa] postavené na pozemku označeném jako parcela [číslo] spoluvlastnický podíl v rozsahu ideálních [číslo] k celku společných částí domu [adresa] a pozemku označeném jako parcela [číslo] vše nacházející se v k.ú. a obci [obec] zapsané na listech vlastnictví [číslo]. Žalovaná v kalendářním roce 2016 nehradila zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu, žalobcem bylo provedeno vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za rok 2016, kterým byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 32 593 Kč. Dlužná částka je tvořena částkou 16 021 Kč za teplo, částkou 11 922 Kč za teplou užitkovou vodu, částkou 3 778 Kč za vodné a stočné a částkou 872 Kč za elektrickou energii spotřebovanou ve společných prostorách. Uvedený nedoplatek byl splatný nejpozději do [datum]. K uvedenému vyúčtování žalovaná uplatnila námitky, svůj dluh neuhradila.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor. V odporu uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť žalobci nevzniklo právo na uhrazení částky, jelikož vyúčtování z [datum] není řádné, a tedy ani splatné. Chybně je uveden náklad v částce 11 922 Kč za teplou užitkovou vodu, neboť je nesprávně uvedena spotřeba teplé vody v jednotce určená odhadem pro závadu za dobu od 1/ 2016 do 7/ 2016 v množství 41,77 m3, a tedy je i nesprávná spotřeba teplé vody v jednotce, celkem 55,77 m3. Vodoměr na teplou vodu byl necertifikovaný již v roce 2015, a tedy učiněné náměry nelze používat k vyúčtování ani za rok 2015, natož za rok 2016. Ohledně rozúčtování bylo postupováno ve vztahu k žalované odlišně oproti ostatním vlastníkům bytů.

3. Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva [číslo] ze dne [datum] a z informací o jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa] v k.ú. [obec], soud zjistil, že jakožto vlastník uvedené jednotky je evidována žalovaná, a to s podílem na společných částech budovy [číslo].

4. Z informací o stavbě [adresa] soud zjistil, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky ke společným částem domu [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Podíl žalobce na společných částech budovy je [číslo], podíl žalované je [číslo].

5. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu od [datum] do [datum], z dopisu žalobce ze dne [datum] a z jeho příloh (konkrétně z vyúčtování plateb za rok 2016 a z rozúčtování tepla za rok 2016 vystavených dodavatelem) má soud za prokázané, že žalovaná neuhradila na zaplacených zálohách ničeho, a proto její nedoplatek činil částku 32 593 Kč. Z uvedených důkazů soud dále zjistil, že náklady žalované za uvedené období za plnění poskytovaná s užíváním bytu byly žalobcem vyúčtovány na částku 32 593 Kč, kdy náklady sestávaly z tepla, teplé užitkové vody, vodného a stočného a elektrické energie společných prostor. Náklady na teplo činily 16 021 Kč, na teplou užitkovou vodu 11 922 Kč, vodné a stočné 3 778 Kč a na elektrickou energii společných prostor částku 872 Kč Cena pro ohřev 1 GJ byla stanovena na částku 567,53 Kč. Spotřeba studené vody pro ohřev obsažená v celkových nákladech na dům činila dle vyúčtování za vymezené období 860,77 m3, za totéž období činila spotřeba studené vody pro celý dům (nikoliv pro ohřev) 1 553,50 m3. Cena pro ohřev studené vody činila 53, 731 Kč za 1 m3, za 860,77 m3 tedy cena činila celkem 46 250 Kč, cena za studenou vodu (nikoliv pro ohřev) činila 53,21 Kč za 1 m3, za 1 553,50 m3 tedy cena činila celkem 82 661 Kč. Žalobce ve vyúčtování uvedl odchylku od průměrné ceny za 1 m2 v zúčtovací jednotce dle § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 269/2015 Sb. (31,66 %), a dále koeficient úpravy u spotřeby tepla v jednotlivých místnostech bytové jednotky. Z doručenky soud dále zjistil, že žalovaná si předmětné písemnosti převzala dne [datum].

6. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uplatnila proti vyúčtování zálohové úhrady za období [datum] až [datum] námitky, neboť vyúčtování je chybné, stav bytového vodoměru pro teplou vodu je nesprávný. Uvedla, že žalobce jakožto správce nařídil výměnu studených a teplých vodoměrů, přičemž u žalované byl dne [datum] vyměněn pouze vodoměr na studenou vodu. Ačkoli se domáhala výměny vodoměru teplé vody, tento byl vyměněn až [datum]. Z dopisu žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce považoval námitky žalované nedůvodné, uvedl, že spotřební složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody byla určena za období, ve kterém došlo k poruše vodoměru, tedy od [datum] do [datum], podle údajů zúčtovacích období roků 2014 a 2015, tedy období klimaticky srovnatelné s rokem 2016. Dopis žalobce byl žalobkyni doručen dne [datum].

7. Ze záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že vodoměr v bytě žalované od roku 2015 nebyl řádně ověřen.

8. Z fotografie a z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že ve dnech 11. až [datum] měla v bytovém domě proběhnout výměna studených a teplých vodoměrů, avšak žalované byl vyměněn pouze vodoměr pro studenou vodu. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] a z protokolu o výměně vodoměru soud zjistil, že k výměně vodoměru na teplou vodu u žalované došlo až dne [datum].

9. Ze sestavy a konečné sestavy po opravách za rok 2016 soud zjistil, že celková spotřeba studené vody za období od ledna 2016 do prosince 2016 činila [číslo] m3 a spotřeba teplé užitkové vody činila za totéž období 860,77 m3. Při určení spotřeby studené vody vycházel žalobce u bytové jednotky náležející do vlastnictví [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a žalované z jiných než naměřených hodnot. U [anonymizováno] [jméno] [jméno] proběhl výpočet průměrem za tři roky, u [jméno] [příjmení] průměrem za dva roky.

10. Ze zápisu shromáždění vlastníků jednotek ze dne [datum] soud zjistil, že SVJ schválilo způsob rozúčtování nákladů na služby za zúčtovací období roku 2016 a způsob rozúčtování teplé vody u žalované za období leden až srpen 2016, neboť žalovaná rozporuje stav odečtený na původním vodoměru ze dne [datum], přičemž určení spotřební složky za období [datum] do [datum] má být určeno dle údajů dvou srovnatelných zúčtovacích období – roky 2014 a 2015. Žalovaná byla proti schválení obou návrhů. Z e-mailu ze dne [datum] [jméno] [příjmení] zaslaného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že u žalované byl navržen zvláštní způsob rozúčtování nákladů na spotřebovanou teplovou vodu, a to za období od [datum] do [datum], podle údajů dvou srovnatelných zúčtovacích období – roky 2014 a 2015.

11. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalobce uhradil za vodné a stočné dodavateli [právnická osoba] [obec] částku 35 207 Kč. Za období od [datum] do [datum] bylo účtováno 323 m3 vodného a 323 m3 stočného, sazba za 1 m3 spotřeby činila 19,13 Kč za vodné a 24, 356 Kč za stočné, celkově tedy bylo za vodné účtováno 6 178,99 Kč bez DPH a za stočné 7 865,05 bez DPH, kdy sazba DPH činí 15 %, celkem tedy za období od [datum] do [datum] žalobce uhradil 16 151 Kč včetně DPH. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalobce uhradil za vodné a stočné dodavateli [právnická osoba] [obec] částku 64 803 Kč vč. DPH. Za uvedené období bylo účtováno 1 296 m3 vodného a 1 296 m3 stočného. Sazba za 1 m3 spotřeby činila 19,13 Kč za vodné a 24,35 Kč za stočné. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalobce uhradil za vodné a stočné dodavateli [právnická osoba] [obec] částku 28 901 Kč vč. DPH. Za uvedené období bylo účtováno 578 m3 vodného a 578 m3 stočného. Sazba za 1 m3 spotřeby činila 19,13 Kč za vodné a 24,35 Kč za stočné. Z daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že za období [datum] do [datum] žalobce uhradil za vodné a stočné dodavateli [právnická osoba] [obec] částku 34 632 Kč. Za období od [datum] do [datum] bylo účtováno 417 m3 vodného a 417 m3 stočného, sazba za 1 m3 spotřeby činila 19,13 Kč za vodné a 24,35 Kč za stočné, celkově tedy bylo za vodné účtováno 7 977,21 Kč bez DPH a za stočné 10 153,95 Kč bez DPH, kdy sazba DPH činí 15 %, celkem tedy za období od [datum] do [datum] žalobce uhradil 20 851 Kč včetně DPH. Žalobce za období od [datum] do [datum] uradil na vodné a stočné částku celkem 130 706 Kč vč. DPH. Z uvedeného má soud dále za prokázané, že celková spotřeba vody za období od [datum] do [datum] činila celkem 2 614 m3.

12. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizováno], jeho dodatků a z výslechu znalce má soud za prokázané, že náklady na teplou vodu byly určeny z celkových nákladů na dodávku vody tak, že rozdělení celkového množství naměřené vody na vodu teplou a studenou se provedlo v poměru součtu bytových vodoměrů – studená voda 1 553,5 m3 a teplá voda 860,77 m3. Náklady na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce byly stanoveny z celkových nákladů na dodávku vody, tedy podle fakturace VAK [obec], kdy faktury odrážejí náklady na dodávky vody za období od [datum] do [datum] a tedy nesouhlasí zcela přesně se zúčtovacím obdobím od ledna do prosince 2016. Z uvedených důkazů dále plyne, že pokud mají všichni vlastníci vodoměry, které měří spotřebu studené a teplé vody, pak by měl celkový součet těchto spotřeb odpovídat celkové spotřebě vyúčtované ve fakturách Městských vodovodů a kanalizací [právnická osoba] Náhradní způsobu určení spotřeby, by měl být pro všechny bytové jednotky stejný. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu, je správné.

13. Ačkoli znalec trval na správnosti vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu, soud je toho názoru, že výše uvedené skutečnosti vyvrací znalcem učiněný závěr o správnosti vyúčtování služeb souvisejících s užíváním bytu. Dle názoru soudu je závěr o správnosti vyúčtování v rozporu s obsahem posudku, jeho dodatků a s obsahem výpovědi znalce. Tyto rozpory shledává soud především mezi poznatkem znalce, že náklady na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce byly stanoveny z celkových nákladů na dodávku vody za období od [datum] do [datum] a nesouhlasí tak zúčtovacím obdobím od ledna do prosince 2016, avšak i přesto považoval znalec vyúčtování za správné. Soud se proto se závěrem znaleckého posudku neztotožnil a zcela výjimečně se od závěru znaleckého posudku odklonil, přičemž dopad celkových nákladů na dodávku vody za období od [datum] do [datum] na výpočet a potažmo správnost konečného vyúčtování služeb soud zhodnotil podrobně v dalších bodech odůvodnění tohoto rozsudku.

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil pro řízení žádné významné skutečnosti.

15. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, stranami sporu nadto nebyly nijak zpochybněny. Provedené důkazy umožňují soudu učinit následující závěr o skutkovém stavu věci:

16. Účastníci sporu jsou vlastníky bytových jednotek v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Žalobce je správcem domu, vykonává i funkci výkonného orgánu společenství, a proto je povinen zajišťovat správu, provoz a opravy společných částí domu. Žalobce je taktéž povinen vybírat zálohy a provádět vyúčtování za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. Žalovaná za rok 2016 neuhradila žádné zálohové platby, její nedoplatek činí částku 32 593 Kč Náklady na teplo činily 16 021 Kč, na teplou užitkovou vodu 11 922 Kč, vodné a stočné 3 778 Kč a na elektrickou energii společných prostor částku 872 Kč Cena pro ohřev 1 GJ byla stanovena na částku 567,53 Kč. Spotřeba studené vody pro ohřev obsažená v celkových nákladech na dům činila dle vyúčtování za vymezené období 860,77 m3, za totéž období činila spotřeba studené vody pro celý dům (nikoliv pro ohřev) 1 553,50 m3. Cena pro ohřev studené vody činila 53, 731 Kč za 1 m3, za 860,77 m3 tedy cena činila celkem 46 250 Kč, cena za studenou vodu (nikoliv pro ohřev) činila 53,21 Kč za 1 m3, za 1 553,50 m3 tedy cena činila celkem 82 661 Kč. Celková spotřeba vody za období od [datum] do [datum] činila celkem 2 614 m3, kdy cena za 1 m3 v uvedeném období odpovídala částce 19,13 Kč za vodné a 24,35 Kč za stočné. Za období spotřeby od [datum] do [datum] žalobce uhradil za vodné a stočné celkem částku 130 706 Kč vč. DPH. Žalovaná si vyúčtování převzala dne [datum], vyúčtování reklamovala, avšak žalobce nepovažoval námitky žalované za důvodné.

17. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2020 vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

18. Podle ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. o poskytování plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů, se pro účely tohoto zákona rozumí zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.

19. Podle ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., se pro účely tohoto zákona rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

20. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

21. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

22. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

23. Podle ustanovení § 6 písm. a) vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody.

24. Podle ustanovení § 6 písm. b) vyhlášky č. 269/2015 Sb. ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3.

25. Žaloba není důvodná.

26. Žalobce plní funkci správce domu [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Jaroměř a žalovaná v tomto domě vlastní bytovou jednotku [číslo]. Žalovaná má jako vlastník bytové jednotky povinnost platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, žalobce má oproti tomu povinnost vyúčtovat žalované skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vždy za zúčtovací období a vyúčtování žalované nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období doručit. O vyúčtování úhrad za služby lze však uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Přitom není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování (k tomu srovnej rozsudek NS ČR ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu od [datum] do [datum] však není věcně správné.

27. Nesprávnost vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytována s užíváním bytu za období roku 2016 sleduje soud především ve vyúčtování spotřeby vody. Celková spotřeba vody uvedená ve vyúčtování za rok 2016 měla odpovídat období od [datum] do [datum], avšak z daňových dokladů [číslo] takové skutečnosti nevyplývají. Celková spotřeba vody uvedená ve vyúčtování za rok 2016 měla, jak plyne z vyúčtování plateb pro rok 2016 a ze sestavy a konečné sestavy po opravách za rok 2016, odpovídat období od [datum] do [datum], když tato byla určena pomocí odečtu jednotlivých vodoměrů, tedy 860,77 m3 + 1 553,50 m3 = 2 414,27 m3. Z uvedených daňových dokladů však bylo prokázáno, že za žalobcem uvedené zúčtovací období od [datum] do [datum] činila celková spotřeba vody pro dům celkem 2 614 m3 (323 m3 za období od [datum] do [datum] + 1 296 m3 za období od [datum] do [datum] + 578 m3 za období [datum] do [datum] + 417 m3 za období od [datum] do [datum]), tedy nikoliv žalobcem uváděných 2 414,27 m3. Je tedy zjevné, že pakliže žalobce činil výpočet z celkové spotřeby za období od [datum] do [datum] dle celkové spotřeby jednotlivých vodoměrů v domě, tak jak plyne z uvedených důkazů, neshodují se jeho výpočty s daňovými doklady [právnická osoba] [obec]. Sám žalobce přitom ve vyúčtování jasně vymezil, že zúčtovací období, za které je uváděna i celková spotřeba vody, je období od [datum] do [datum]. Nikde v daném vyúčtování nebylo ze strany žalobce uvedeno, že by se období, za které je uváděna výše spotřeby vody od stanoveného zúčtovacího období nějak lišilo, tedy bylo jiné než od [datum] do [datum]. Pokud tedy žalobce ve vyúčtování za jím vymezené zúčtovací období ([datum] do [datum]) vycházel ze spotřeb vody za jiné období než stanovené, jedno zda kratší či delší, došlo z jeho strany k jednoznačnému pochybení.

28. Žalobce dále ve vyúčtování za rok 2016 uvedl celkové náklady domu na studenou vodu ve výši 82 661 Kč (1 553 m3 x 53,21 Kč) a celkové náklady domu na vodu pro ohřev ve výši 46 250 Kč (860,77 m3 x 53, 731 Kč). Součet těchto nákladů dává dohromady částku 128 911 Kč (82 661 Kč + 46 250 Kč), což odpovídá dle výše uvedených daňových dokladů částce, kterou žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] [obec] za období od [datum] až [datum] (32 207 Kč + 64 803 Kč + 28 901 Kč), tedy nikoliv za období od [datum] do [datum] ve vyúčtování uváděné. S ohledem na rozdílnost nákladů tvrzených žalobcem (128 911 Kč) a nákladů žalobcem skutečně společnosti [právnická osoba] [obec] uhrazeným (130 706 Kč, jak je vypočteno v bodě 11. odůvodnění tohoto rozsudku), i s ohledem na rozdílnou skutečnou spotřebu vody (2 614 m3) oproti spotřebě žalobcem tvrzené a ve vyúčtování uvedené (2 414,27 m3) je zřejmé, že i sazba (náklad) u vody pro ohřev ve výši 53,731 Kč/m3 a sazba (náklad) u studené vody ve výši 53,21 Kč/m3 není ve vyúčtování uvedena ve správné výši, tedy nejsou ve správné výši uvedeny ani náklady za vodné a stočné (3 778 Kč) a za teplou užitkovou vodu (11 922 Kč) pro bytovou jednotku žalované. Žalobce tedy pochybil i tehdy, když vycházel z celkově uhrazených cen za jiné než zúčtovací období, konkrétně vycházel z cen za období od [datum] až [datum]. Žalobce přitom byl dle zákona č. 67/2013 Sb. povinen uvést ve vyúčtování skutečnou výši nákladů za jednotlivé služby (tedy i za spotřebu vody) vždy za zúčtovací období. Zúčtovacím obdobím je přitom období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů. Žalobce sám ve vyúčtování za rok 2016 uvedl zúčtovací období od [datum] do [datum]. Žalobce ve vyúčtování neuvedl správnou výši nákladů za spotřebu studené vody a vody pro ohřev již pro celý dům, a tedy následně i pro bytovou jednotku žalované, což je jedna ze základních náležitostí vyúčtování. V kontextu uvedeného lze jednoznačně uzavřít, že dané vyúčtování není vyúčtováním řádným a není tak způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku z vyúčtování plynoucího. Jelikož nenastala splatnost takovéhoto nedoplatku, soud musel žalobu v celém rozsahu zamítnout.

29. Nadto soud uvádí, že je třeba poukázat na nesrovnalosti v žalobcem předložené sestavě pro rok 2016, kdy žalobce při určení spotřeby studené vody vycházel u 3 bytových jednotek z jiných nežli naměřených hodnot, přičemž při určení spotřeby nepoužil žalobce pro všechny vlastníky jednotek stejná pravidla pro určení spotřeby teplé a studené vody. Dle názoru soudu, který je podporován i názorem znalce, by náhradní způsobu určení spotřeby měl být pro všechny bytové jednotky stejný. V daném případě by měl žalobce vycházet z údajů stejného počtu z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období, není možné vycházet v případě jedné jednotky ze tří srovnatelných období, v případě další jednotky vycházet pouze z období dvou. Pakliže žalobce postupoval dle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, měl při poruše měřidla stanovit spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období. Učiněný postup žalobce tak mohl založit nesprávnost stanovení spotřební složky a následně i samotného vyúčtování, neboť svým postupem de facto zkreslil vstupní hodnoty pro výpočet spotřební složky. Nelze taktéž odhlédnout od skutečnosti, že při způsobu rozúčtování teplé vody u žalované stanovil žalobce spotřební složku podle údajů z roku 2015, přičemž v daném roce již vodoměr žalované nebyl cejchovaný. Vodoměr na teplou vodu používaný k rozúčtování nákladů konečnému spotřebiteli, je v souladu s bodem [číslo] písm. e) přílohy k vyhlášce [číslo] Sb. a v souladu se zákonem č. 269/2015 Sb., takzvaným stanoveným měřidlem. Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Vodoměr na teplou vodu používaný k rozúčtování nákladů konečnému spotřebiteli tak lze používat pouze v době platnosti ověření, pakliže není vodoměr platně ověřen, nelze jakékoliv měření považovat za správné a naměřený údaj tak nemůže být podkladem pro rozúčtování nákladů konečnému spotřebiteli. Tím spíše nemohou údaje z neověřeného vodoměru posloužit jako podklad pro výpočet náhradního způsobu určení spotřeby. V daném případě žalobce s výměnou vodoměru teplé vody u žalované otálel, když k výměně vodoměru přistoupil až [datum], ačkoli k výměně ostatních vodoměrů v domě došlo již v období 11. až [datum], přičemž soud je toho názoru, že nekonání žalobce v tomto směru nemůže jít k tíži žalované.

30. Jelikož soud shledal ve vyúčtování nesprávnou již částku vyúčtovaných nákladů na spotřebu studené vody a vody pro ohřev (tedy v konečném důsledku i celkových nákladů na teplou vodu) ve vztahu k bytové jednotce žalované, které samy o sobě byly důvodem pro zamítnutí žaloby, nezabýval se již dalšími námitkami žalované ohledně správnosti ostatních částek ve vyúčtování uvedených.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalovaná ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z paušální náhrady dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 3 300 Kč za 11 úkonů (odpor proti platebnímu rozkazu, účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], vyjádření týkající se vymezení otázek pro znalce ze dne [datum], odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na přerušení řízení ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření týkající se vymezení otázek pro znalce ze dne [datum], odvolání proti usnesení o znalečném ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) po 300 Kč.

32. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř., má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, od soudních poplatků osvobozen nebyl a ani u něho nejsou předpoklady pro osvobození. Soud proto přiznal České republice právo na náhradu nákladů řízení v částce, která bude uvedena v samostatném usnesení.