64 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen anonymizována dvě slova jméno příjmení se sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 132 560 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 94 618 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 94 618 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 37 942,62 Kč, c) úrok ve výši 90,81 % ročně z částky 82 296,46 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 224 179 Kč, to vše do tří dnů právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 22 891,40 Kč k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce podal žalobu proti žalovanému s tím, že žalobce je s účinností ode dne [datum] držitelem povolení [obec] [anonymizována dvě slova] k poskytování spotřebitelských úvěrů, které bylo vydáno na základě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Také před datem [datum] žalobce vždy vlastnil veškerá potřebná podnikatelská oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Do nabytí účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., o spotřebitelském oprávnění, tj. do [datum], žalobce v souladu s tehdy platnou právní úpravou poskytoval spotřebitelské úvěry na základě živnostenského oprávnění [příjmení] spotřebitelského úvěru (jednalo se o ohlašovací vázanou živnost). Toto lze ověřit nahlédnutím do veřejně přístupného živnostenského rejstříku na internetových stránkách [webová adresa]. V období od [datum] do [datum] byl žalobce oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry na základě úpravy v přechodných ustanoveních zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně na základě § 169 odst. 1, podle kterého ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než [obec] [anonymizována dvě slova] rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalobce byl před nabytím účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru držitelem živnostenského oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů a dne 16.02.2017 podal žádost o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů podle nového zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. Žalobce tak byl oprávněn spotřebitelské úvěry poskytovat i v období od [datum] (datum nabytí účinnosti nového zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) do [datum]. Mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 85 000,00 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 90,81 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 7 784,00 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2020, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Žalobce žalovanému oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: - [příjmení] ve výši 7 784,00 Kč ze dne [datum]; - [příjmení] ve výši 7 682,00 Kč ze dne [datum]. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] v celkové výši 0,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č., u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 0 x 0,00 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [číslo] v celkové výši 0,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č., u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 0 x 200,00 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem [číslo], podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [číslo] se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 94 618,23 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [číslo] bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum], až do jejího úplného zaplacení. V bodě [číslo] bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení). Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 94 618,23 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 82 296,46 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 12 321,77 Kč) s příslušenstvím. b) smluvní pokuty dle bodu [číslo], tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 0,00 Kč s příslušenstvím. c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [číslo], tak jak je specifikována shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka] (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty). e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 82 296,46 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 90,81 % p.a. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalovanému bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), tedy u částky v celkové výši 94 618,00 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobci od [datum] do [datum] nevznikalo právo na zaplacení tohoto zákonného úroku z prodlení). Dle bodu [číslo] je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 224 179,00 Kč. Toto žalobce zohledňuje i níže v petitu. Dále žalobce pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému uvádí, že Oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byla doručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobce k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobce o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobce a následně byly předány [obec] [anonymizována dvě slova] k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy [webová adresa] (bližší informace k Hybridní poště lze dohledat na internetových stránkách [webová adresa]).

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy (č. návrhu smlouvy [číslo]) ze dne [datum] (akceptovaný téhož dne) má soud za prokázané, že mezi stranami sporu byla vedena komunikace, jejímž výsledkem bylo uzavření úvěrové smlouvy (de facto ze strany žalobce k akceptaci návrhu žalovaného, který však byl činěn na předem stanoveném formuláři, jehož obsahem byl obsah samotné smlouvy o úvěru). Ve formuláři, který představoval návrh na uzavření smlouvy, bylo stanoveno, že žalobce se zavazuje žalovanému poskytnout úvěr ve výši 85 000 Kč, který má žalovaný splácet v pravidelných 24 měsíčních splátkách, splatných do každého 22. dne v měsíci. Výše jedné splátky byla stanovena na částku 7 784 Kč. Dále bylo sjednáno příslušenství a sankce tak, jak jsou popsány výše.

6. Oznámením o schválení úvěru, jehož součástí je splátkový kalendář, má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému na vědomí, že akceptoval návrh žalovaného na uzavření úvěrové smlouvy, a to ve znění návrhu (byť i tento návrh je na standardizovaném formuláři vytvořeném žalobcem). Součástí oznámení o schválení uvaření úvěrové smlouvy byl i splátkový kalendář, ze kterého plyne rozpis jednotlivých splátek úvěru.

7. Dokumentem označeným jako„ Výzva k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru) má soud za prokázané, že žalovaný byl žalobcem upozorněn na to, že je v prodlení se splátkami a z toho důvodu může v souladu s úvěrovou smlouvou dojít k zesplatnění celého úvěrového závazku – pokud se žalovaný dostane do prodlení s některou ze splátek úvěru po dobu delší než 30 dnů. Následně žalobce žalovaného informoval o tom, že v souladu s úvěrovou smlouvou došlo k zesplatnění celého úvěrového závazku žalovaného. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky.

8. Předžalobní výzvou a poštovním podacím archem má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (specifikované ke dni zaslání předžalobní výzvy k plnění). Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

11. Mezi stranami sporu byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách (rozpis jednotlivých splátek byl součástí splátkového kalendáře, který byl součástí smlouvy). Žalovaný nicméně porušil povinnosti jemu plynoucí z předmětné smlouvy o úvěru, když se dostal do prodlení. Žalobci tak v souladu se smluvními ujednáními vznikl nárok na zaplacení smluvních pokut. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu se smlouvou, dle které platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky. Proto došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Žalobce žalovaného vyzýval k uhrazení dlužné částky (která se sestávala z jednotlivých dílčích nároků, jak jsou popsány výše). Žalovaný však na výzvy žalobce nereagoval a na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil.

12. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ust. § 2048 o. z., Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky a v projednávané věci zejména smluvní pokutu, a to v souladu s ust. § 2048 a násl. o. z.

14. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.

15. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy reglementované obchodním zákoníkem - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. K obdobnému závěru soud dochází, pokud jde o žalobcem nárokovanou smluvní pokutu, a to s odkazem na znění úvěrové smlouvy. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky ve výši dle žaloby, pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 22 891,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 629 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 132 560 Kč sestávající z částky 12 840 Kč za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a paušálů ve výši 2 822,40 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, a to v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, vzhledem k majetkovým poměrům žalovaného, jak jsou specifikovány výše.