64 C 8/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 32 670 Kč s příslušenstvím (služby)

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 378,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucím z částky 378,13 Kč od 24. 5. 2017 do zaplacení, spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit částku 32 291,87 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 24. 5. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení částky 32 670 Kč z titulu částečně neuhrazené faktury za poskytnuté právní služby. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, kdy na základě plné moci ze dne 22. dubna 2015 byla žalobkyně oprávněna zastupovat žalovanou v soudním sporu vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 295/2014. Žalobkyně dne 9. května 2017 vystavila žalované za poskytnuté právní služby a zaplacený soudní poplatek fakturu [číslo] znějící na částku 50 497 Kč s datem splatnosti dne 23. května 2017, přičemž žalovaná uradila na fakturu částku v hodnotě 17 827 Kč. Žalovaná zbylou část faktury ani po četných urgencích neuhradila. Žalobkyně se svou žalobou mimo výše uvedené domáhala také úhrady úroků z prodlení v zákonné výši a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen nařízení).

2. Soud vydal k návrhu žalobkyně platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, a proto byl platební rozkaz zrušen.

3. Žalovaná ve svém odporu uvedla, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává. Následně se k obsahu žaloby vyjádřila tak, že nárok neuznává, neboť nebyla spokojena s poskytnutými právními službami, protože žalobkyně neprovedla v předmětném řízení několik úkonů a dále, že žalobkyně účtovala o právních službách nepřesně a to včetně úkonů, kterým žalovaná nerozuměla. Z důvodů uvedených měla žalobkyně žalované poskytnout slevu, kterou však do výše žalované částky nezohlednila. Žalovaná uvedla, že by měla po žalobkyni požadovat náhradu škody, neboť musela uhradit nové právní zástupkyni finanční odměnu za doplnění odvolání a vyčíslení nákladů řízení. Žalovaná byla přesvědčena, že existuje prostor pro mimosoudní řešení sporu a uvedla, že je ochotna vyvinout maximálního úsilí za účelem mimosoudního vyřešení sporu, kdy za tímto účelem navrhla postupovat cestou mediace. Závěrem žalovaná uvedla, že některé z nároků považuje za promlčené, neboť podle uzavřené smlouvy měly být právní služby fakturovány vždy po skončení kalendářního měsíce, kdy byly učiněny.

4. Žalobkyně ve své replice uvedla, že za účelem zabránění újmy byla nucena jednat i bez pokynu žalované, neboť ta nebyla kontaktní, popřípadě velmi sporadicky. O nepřesně účtovaných službách, kterým žalovaná nerozuměla, se žalobkyně dozvěděla poprvé z vyjádření žalované. Žalobkyně uvedla, že byla ochotna poskytnout žalované slevu, avšak pouze za účelem zachování dobrých vztahů, nikoli z důvodu nekvalitního poskytování služeb. Návrh slevy, který předložila žalobkyně žalované, však nelze ze strany žalované považovat za akceptovaný, neboť žalovaná učinila vlastní protinávrh, který nebyl pro žalobkyni přijatelný. Žalobkyně uvedla, že žalovaným nárokem jsou pouze služby, které žalované poskytla, a proto považuje námitky žalované ohledně poskytnutí právních služeb novým právním zástupcem za nepřiléhavé. Mediaci považovala žalobkyně s ohledem na dosavadní průběh jednání mezi stranami za nadbytečnou. Ohledně promlčení žalobkyně uvedla, že právní služby měly být fakturovány zpravidla měsíčně, avšak právní služby byly fakturovány za určitý časový úsek, který byl s ohledem na jejich objem relevantní, s tím, že splatnost nároku byla vždy uvedena dle dohody ve faktuře.

5. Zdejší soud nařídil ve věci jednání na den 30. 3. 2021, v rámci kterého soud učinil pokus o smír. V rámci pokusu o smír soud zjistil, že strana žalovaná namítá nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, neboť plná moc byla udělena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v dubnu 2015 a dohoda o zastupování byla mezi žalovanou a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřena taktéž v dubnu 2015, přičemž vznik žalobkyně je dle veřejného rejstříku datován k 1. 9. 2015. Žalovaná dále namítala promlčení předmětného nároku, neboť ve smlouvě byla sjednána měsíční fakturace, přičemž poslední zdanitelné plnění bylo poskytnuto v únoru 2017 a žaloba pak podána v dubnu 2020. Žalobkyně se k námitkám žalované v rámci jednání vyjádřila tak, že promlčení odmítá, neboť dohoda hovoří o tom, že bude fakturováno měsíčně, pokud se strany nedohodly jinak. Dle žalobkyně mezi stranami k jiné dohodě došlo z důvodu, že při měsíční fakturaci by částky byly příliš nízké. K otázce aktivní legitimace žalobkyně uvedla, že skutečně na podzim roku 2015 začal [anonymizováno] [právnická osoba], tedy žalobkyně. Veškerá komunikace se žalovanou probíhala na hlavičkovém papíře žalobkyně, a tedy žalované byla tato okolnost známa. Proto žalobkyně ani s námitkou nedostatku aktivní legitimace nesouhlasí. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná si byla předmětné faktury vědoma a nijak ji nesporovala, za účelem prokázání předložila e-mailovou komunikaci. V návaznosti na tvrzení žalobkyně žalovaná uvedla, že předkládaná e-mailová komunikace nepředstavuje uznání dluhu, jedná se o vyjádření ochoty, neboť žalovaná musí z důvodu likvidace postupovat s mimořádnou péčí. Žalobkyně byla soudem poučena o nedostatečném nesení břemena důkazního ohledně rozhodných skutečností.

6. Žalobkyně svou žalobu v soudem stanovené lhůtě doplnila a uvedla, že v září roku 2015 byla v souladu se zákonem 86/1996 Sb., o advokacii (dále jen zákon o advokacii) založena společnost, ve které je [anonymizováno] [jméno] [příjmení] společníkem a jednatelem, čímž došlo k přeměně formy jeho podnikání, přičemž zákonem je výslovně zakázáno současně vykonávat advokacii jako společník společnosti s ručením omezeným a jako samostatný advokát. Ohledně způsobu fakturace žalobkyně uvedla, že dohoda o poskytování právních služeb stanoví, že nebude-li výslovně dohodnuto jinak, pak budou právní služby žalované fakturovány na měsíční bázi s tím, že přílohou každé faktury bude podrobné vyúčtování poskytnutých služeb. Dle tvrzení žalobkyně si strany ústně dohodly, že fakturace bude probíhat ad hoc dle dohody smluvních stran v návaznosti na hodnotu plnění a nově také bez navyšování odměny o náklady spojené s tiskem, kopírováním a archivací kalkulované paušálně ve výši 4 % fakturovaných částek za poskytnuté právní služby. Žalobkyně dále uvádí, že oprávněnost nároku potvrzuje jednání žalované, která předmětnou fakturu za právní služby přijala a část z ní uhradila a tímto uznala nárok žalobce. S ohledem na časovou osu je dle tvrzení žalobkyně zřejmé, že žalovaná po velmi dlouhé době zvažování dospěla k závěru, že faktura je oprávněná a že tuto uhradí. Žalovaná měla být opakovaně kontaktována zaměstnancem žalobkyně, kdy v rámci telefonického rozhovoru mělo dojít ke sjednání dohody o splátkách.

7. Soud provedl důkazy a učinil následující skutková zjištění:

8. Soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a z notářského zápisu NZ 47/ 2015 ze dne 1. 9. 2015, sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že žalobkyně je společností s ručením omezeným vzniklou dne 22. 10. 2015, jejímž předmětem podnikání je výkon advokacie podle zákona o advokacii. Z uvedených listin dále soud zjistil, že jednatelem a společníkem žalobkyně je [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

9. Soud dále z výpisu z obchodního rejstříku žalované zjistil, že od roku 2014 se žalovaná nachází v likvidaci a likvidátorem žalované byl určen pan [jméno] [jméno].

10. Z plné moci udělené žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení] a z dohody uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalovanou soud zjistil, že poskytování právních služeb ve všech právních oblastech ze strany Mgr. [jméno] [příjmení] žalované započalo v únoru 2015, přičemž v dubnu 2015 byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zmocněn k zastupování žalované ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 39 ECm 5/2013 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 295/2014, to vše tedy ještě před vznikem žalobkyně.

11. Z dohody o poskytování právních služeb a z faktury č. 2015 za právní služby poskytnuté v měsíci dubnu 2015, která byla vystavena v květnu 2015 a faktury č. 2015 za právní služby poskytnuté v měsíci květnu 2015, která byla vystavena v červnu 2015, soud zjistil, že právní služby byly fakturovány na měsíční bázi. Z faktury č. 2015 za právní služby poskytnuté v měsíci únoru 2015, jež byla vystavena v dubnu 2015 soud zjistil, že fakturováno bylo na měsíční bázi i tehdy, pokud byla faktura vystavena opožděně. Z totožných listin soud dále zjisti, že splatnost faktur nastávala po 14 dnech od jejich vystavení, přičemž dle dohody o poskytování právních služeb je očekáváno, že částky vyplývající z předložených faktur a vyúčtování budou uhrazeny do 15 dnů po jejich obdržení. Příloha každé faktury měla obsahovat podrobné vyúčtování poskytnutých služeb a případných výdajů a poplatků uhrazených v průběhu předchozího měsíce. Soud z přeložených faktur zjistil, že k poskytnutým službám byla přičítána sazba DPH.

12. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 9. 5. 2017 a z přílohy k této faktuře soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku [částka] sestávající se z položky za zaplacený soudní poplatek za odvolání v částce 17 827 Kč a z položky v částce 32 670 Kč za poskytnuté právní služby za období červenec 2016 až únor 2017, kdy v měsíci únoru 2017 byla žalované poskytnuta právní služba v rozsahu 15 minut [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem.

13. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že žalovaná v květnu 2017 vypověděla dohodu o poskytování právních služeb a zároveň požádala o případnou fakturaci. Z e-mailové komunikace soud dále zjistil, že žalovaná byla v průběhu roku 2017 zaměstnankyní žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], opakovaně upomínána k úhradě předmětné faktury v celkové částce 50 497 Kč, přičemž následně bylo dne 7. 9. 2017 ze strany žalobkyně žádáno o sečkání s úhradou faktury. Z e-mailové komunikace dále plyne, že v říjnu roku 2017 proběhla mezi stranami telefonická komunikace ohledně úhrady faktury ve dvou splátkách, v prosinci bylo ústně dojednáno placení faktury prostřednictvím splátek dle možností žalované a po rozhodnutí vrchního soudu doplacení zbývajícího nedoplatku faktury.

14. Soud z předložené e-mailové komunikace mezi Mgr. [jméno] [příjmení] a likvidátorem žalované zjistil, že mezi stranami probíhalo jednání o slevě za právní služby, avšak k akceptaci vznesených nabídek nedošlo. Stranou žalovanou došlo v roce 2018 k vytčení nedostatků týkajících se poskytovaných právních služeb, v návaznosti na což žalovaná uvedla, že uhradí fakturovaný soudní poplatek, avšak za poskytnuté právní služby bude požadovat slevu. Žalovaná spatřovala nedostatky poskytovaných právních služeb především v nevyčíslení soudních nákladů ve sporu vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem (ačkoli bylo žalobkyní přislíbeno jejich vyčíslení do 3 dnů), přičemž nevyčíslení nákladů řízení plyne taktéž z předloženého rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 39 ECm 5/2013-515 a z protokolu o jednání před Krajským soudem v Ústí nad Labem ze dne 11. 10. 2016 č.j. 39 ECm 5/2013.

15. Soud dále z předžalobní výzvy a z doručenky zjistil, že z důvodu neuhrazení částky 32 670 Kč, tedy zbývající části faktury [číslo] ze dne 9. 5. 2017, byla žalobkyní dne 14. 2. 2020 odeslána žalované předžalobní výzva, jejíž doručení je vykázáno dnem 16. 2. 2020.

16. Soud z dohody o poskytování právních služeb zjistil, že odměna za poskytování právních služeb byla stanovena jako součin počtu hodin stanovených poskytováním právních služeb advokáty a advokátními koncipienty, přičemž tyto sazby byly účtovány v jednotkách za každou započatou čtvrthodinu za práci partnera v částce 1 500 Kč za hodinu, za práci advokáta 1 250 Kč za hodinu a za práci advokátního koncipienta 1000 Kč za hodinu.

17. Soud z vyjádření žalobkyně a žalované, které zaznělo na jednání před soudem dne 16. 6. 2021, zjistil, že ani jedna ze stran nemá za to, že by došlo k uznání dluhu stranou žalovanou.

18. Soud z písemného vyjádření žalované k žalobě i z ústního vyjádření žalované zjistil, že žalovaná považuje nárok žalobkyně za promlčený a uplatnila námitku promlčení.

19. Další důkazy navrhované žalobkyní a žalovanou soud neprováděl, neboť se pro zjištění skutkového stavu jevily jako nadbytečné.

20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud nárok tak, že ačkoli byla žalobkyně k podání žaloby aktivně legitimována, její nárok je částečně promlčený.

21. Podle § 609 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

22. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

23. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

24. Podle § 619 odst. 2 o. z. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

25. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

26. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

27. Podle § 1958 odst. 2 o. z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 15d odst. 1 zákona o advokacii v případě, že se advokát, který doposud vykonával advokacii samostatně, stane zaměstnaným advokátem, přecházejí dnem vzniku pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokát s klientem do dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku pracovního poměru jiné opatření. Advokát je povinen informovat své klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátem, do 3 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku pracovního poměru.

29. Podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii advokát vykonává advokacii společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen„ sdružení“), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti.

30. Podle § 15 odst. 8 zákona o advokacii advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).

31. Soud má za prokázané, že dohoda o poskytování právních služeb ve všech právních oblastech byla uzavřena mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto samostatným advokátem a žalovanou (resp. jejím likvidátorem) v první polovině roku 2015, tedy ještě před vznikem žalobkyně. Před vznikem žalobkyně byl také [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zmocněn k zastupování žalované ve sporu vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 39 ECm 5/2013 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 295/2014. Dle notářského zápisu a výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně v září roku 2015 došlo k založení a v říjnu roku 2015 ke vzniku žalobkyně, kdy na pozici společníka i jednatele vystupuje [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Vzhledem ke skutečnosti, že advokát nemůže ode dne jeho účasti jako společníka na společnosti vykonávat advokacii samostatně, má soud za to, že je namístě ve vztahu ke klientům postupovat analogicky dle § 15d odst. 1 zákona o advokacii, tak aby byla zajištěna ochrana klienta před eventuálními negativními dopady souvisejícími se změnou způsobu výkonu advokacie a aby byla zajištěna kontinuita při poskytování právní služby. Lze mít za to, že žalovaná svým jednáním přechod práv a povinností z [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na žalobkyni konkludentně akceptovala, neboť i ze samotné e-mailové komunikace je zřejmé, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (včetně dalších zaměstnanců žalobkyně) vystupoval pod jménem žalobkyně. Z uvedených důvodů má soud za to, že žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby.

32. Žalobkyni se podařilo prokázat, že poskytovala žalované právní služby za odměnu. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo ujednáno, že odměna za poskytování právních služeb byla stanovena jako součin počtu hodin stanovených poskytováním právních služeb advokáty a advokátními koncipienty, přičemž tyto sazby byly účtovány v jednotkách za každou započatou čtvrthodinu za práci partnera v částce 1 500 Kč za hodinu, za práci advokáta 1 250 Kč za hodinu a za práci advokátního koncipienta 1000 Kč za hodinu.

33. Po zhodnocení skutkových zjištění došel soud k závěru, že námitka promlčení, kterou vznesla žalovaná, je částečně důvodná.

34. S ohledem na skutková zjištění z dohody o poskytování právních služeb, ve které je stanoveno, že„ nebude-li výslovně dohodnuto jinak, právní služby poskytované na základě této dohody budou Společnosti fakturovány na měsíční bázi. Příloha každé faktury bude obsahovat podrobné vyúčtování poskytnutých služeb a případných výdajů a poplatků uhrazených v průběhu předchozího měsíce. Očekáváme, že částky vyplývající z předložených faktur a vyúčtování budou uhrazeny do 15 dnů po jejich obdržení Společností“ má soud za to, že doba vystavení daňového dokladu, od níž se měla odvíjet lhůta k plnění v délce 15 dnů, byla ve smlouvě jasně stanovena. Je totiž zřejmé, že pakliže mají být služby fakturovány na měsíční bázi, kdy přílohou faktury mělo být podrobné vyúčtování poskytnutých služeb a případných výdajů a poplatků uhrazených v průběhu předchozího měsíce, byla žalobkyně povinna vystavit fakturu za služby nejpozději posledního dne měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž byly právní služby poskytnuty. V návaznosti na uvedené lze pak stanovit nejzazší datum splatnosti faktury, kterým byl 15. den po uplynutí lhůty k vystavení faktury.

35. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by mezi stranami ohledně doby vystavení faktury bylo výslovně dohodnuto jinak. Soud má za prokázané, že obvyklou praxí stran bylo účtovat měsíčně za služby poskytnuté v měsíci předcházejícím. Fakturou č. 2015 vystavenou v květnu 2015 bylo účtováno za právní služby poskytnuté v měsíci dubnu 2015, fakturou č. 2015 vystavenou v červnu 2015 bylo účtováno za právní služby poskytnuté v měsíci květnu 2015. Z faktury č. 2015 za právní služby poskytnuté v měsíci únoru 2015, jež byla vystavena v dubnu 2015, soud dovodil, že fakturováno bylo na měsíční bázi i tehdy, pokud byla faktura vystavena opožděně. Předmětné ustanovení dohody tak bezpochyby váže vystavení faktury k službám poskytnutým předchozí měsíc, neboť je zřejmé, že účastníci se zněním tohoto ustanovení také reálně řídili.

36. Z výše uvedených zjištění lze uzavřít, že splatnost závazku nebyla závislá na vůli žalobkyně, jakožto věřitele. Dohodou byla stanovena doba, ve které je žalobkyně povinna fakturu vystavit tak, aby žalovaná mohla uhradit fakturu do 15 dnů od jejího vystavení. Z daného ustanovení dohody lze určit nejzazší den splatnosti závazku, kterým je nejpozději 15. den od posledního dne lhůty po vystavení faktury (posledního dne v měsíci bezprostředně následujícího po měsíci, ve kterém byly právní služby poskytnuty). Nelze tedy mít za to, že by byl čas plnění stanoven ve prospěch věřitele, nýbrž čas plnění byl stanoven pevně. Opačný výklad by znamenal, že by smluvní ujednání o fakturaci na měsíční bázi bylo nadbytečné a takový výklad by vedl k nežádoucímu závěru, že porušením smluvní povinnosti vystavit a doručit fakturu za právní služby včas, by žalobkyně mohla nepřípustně posouvat počátek běhu promlčecí lhůty. Proto promlčecí lhůta začala běžet den poté, co žalobkyni objektivně vzniklo právo na odměnu, neboť žalobkyně tímto dnem mohla své právo také objektivně vykonat, a tedy následně i uplatnit u soudu. To, že žalobkyně nesplnila včas svou smluvní povinnost vystavit fakturu za právní služby, nemůže mít dopad na posun promlčecí lhůty. V opačném případě by totiž žalobkyně těžila z porušení své smluvní povinnosti.

37. Na výše uvedeném není s to nic změnit ani e-mail likvidátora žalované ze dne 7. 9. 2017, kterým žádal o posečkání s úhradou faktury, ve kterém avizoval úhradu faktury v průběhu září. Soud, ostatně s ohledem na vyjádření účastníků ani účastníci samotní, nepovažuje toto písemné vyjádření za uznání dluhu, neboť je zřejmé, že vůle žalované směřovala k zajištění posečkání ze strany žalobkyně, nikoli k tomu dluh uznat.

38. V kontextu výše uvedeného má soud za to, že veškeré doposud neuhrazené nároky vyčíslené fakturou [číslo] ze dne 9. 5. 2017, jsou promlčeny, a to s výjimkou právních služeb poskytnutých v měsíci únoru 2017. Právní služby poskytnuté v měsíci únoru 2017 totiž měly být vyfakturovány nejpozději do 31. 3. 2017 a splatné tedy 15. 4. 2017. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala svou žalobu dne 6. 4. 2020, uplatnila své právo u soudu před uplynutím tříleté promlčecí lhůty.

39. S ohledem na skutečnost, že nárok je promlčený pouze částečně, musí se soud vypořádat i s dalšími námitkami vznesenými stranami sporu, včetně zhodnocení důkazů, tak aby soud mohl posoudit oprávněnost nároku na úhradu právních služeb poskytnutých v měsíci únoru 2017.

40. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

41. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

42. Podle § 2 nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

43. Podle § 3 nařízení, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

44. Podle § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

45. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

46. Soud má za prokázané, že ze strany žalobkyně došlo k vystavení faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 9. 5. 2017. Ze strany žalované byla uhrazena část faktury odpovídající vyúčtované položce za soudní poplatek za odvolání v částce 17 827 Kč. Soud má zároveň za prokázané, že po podrobném seznámení se s obsahem poskytnutých služeb ze strany žalobkyně došlo stranou žalovanou k vymezení se proti položce za účtované právní služby. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně upomínána za účelem úhrady faktury, přičemž mezi stranami probíhalo jednání v souvislosti se způsobem úhrady nedoplatku, avšak bezúspěšně. Žalobkyně přistoupila taktéž k odeslání předžalobní výzvy, jejíž doručení je prokázáno ke dni 16. 2. 2020.

47. Jelikož má soud za prokázané, že právní služby byly žalované žalobkyní poskytnuty, náleží za jejich poskytnutí žalobkyni sjednaná odměna. Odměna náleží žalobkyni ve výši ujednané v dohodě o poskytování právních služeb, neboť nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda týkající se slevy z původně vystavené faktury. Je však nezbytné podotknout, jak soud uvedl výše, že podstatná část nároku žalobkyně na odměnu za poskytnuté právní služby je již promlčena, a proto žalobkyni náleží pouze odměna za služby poskytnuté v měsíci únoru 2017.

48. Žalované se nepodařilo prokázat, že služby žalobkyně je třeba považovat za nekvalitní. Z rozsudku a protokolu Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci 39 ECm 5/2013 je sice zřejmé, že žalobkyně nevyčíslila náklady řízení, ačkoli tak přislíbila, avšak z uvedených listin neplyne, že by žalobkyně poskytovala své služby obecně nekvalitně. Zároveň je třeba podotknout, že sama žalovaná označila ve svém e-mailu ze dne 4. 5. 2017, spolupráci s žalobkyní za perfektní, se kterou byla velmi spokojena. S ohledem na uvedené tak není namístě k námitce týkající se kvality služeb žalobkyně přihlížet. Nadto smlouva uzavřená mezi účastníky zavazuje žalobce primárně k vyvíjení činnosti.

49. Soud se také blíže nezabýval otázkou akceptace faktury, neboť s ohledem na promlčení značné části nároku a s ohledem na závěr týkající se neuznání dluhu, se tato otázka jeví soudu za účelem posouzení věci samé jako bezpředmětná.

50. Jak již soud avizoval výše, z důvodu promlčení značné části nároku má žalobkyně nárok na úhradu služeb poskytnutých pouze v měsíci únoru 2017, tedy právní služby týkající se e-mailové komunikace s klientem ohledně jednání a zaplacení soudního poplatku v rozsahu 15 minut, poskytnutá konkrétně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem.

51. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj dluh řádně a včas, je s úhradou nepromlčené částky nároku v prodlení, a proto žalobkyně požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši oprávněně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K prodlení žalované došlo v první polovině roku 2017, kdy výše repo sazby stanovené Českou národní bankou odpovídala 0,05 procentních bodů. Žalobkyně má tedy nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z přiznaného nároku, a to od prvního prodlení do zaplacení. Jelikož právní vztah žalobkyně a žalované je vztahem mezi podnikateli, má žalobkyně dále v souladu s § 3 nařízení nárok na úhradu výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky v hodnotě 1 200 Kč.

52. S ohledem na prokázané skutečnosti má žalobkyně nárok na úhradu 15 minut služby poskytnuté advokátem, jehož hodinová odměna je představována částkou 1 250 Kč + DPH. Z dohody stran plyne, že odměna bude stanovena jako součin počtu hodin strávených poskytováním právních služeb advokáty a advokátními koncipienty, přičemž tyto služby budou účtovány v jednotkách za každou započatou čtvrthodinu. Z uvedeného plyne, že za každou čtvrthodinu práce advokáta žalobkyně je účtována částka 312,5 Kč (1 250 / 4 = 312,5) + DPH ve výši 21 %, tedy po zaokrouhlení částka 378,13 Kč.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a podle § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení částečně úspěšná, avšak její neúspěch byl v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka v souladu s § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů.