65 C 35/2020

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o: zaplacení 232 983 Kč s příslušenstvím (úvěr)

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 232 983 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 232 983 Kč od 1.11.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 57 360 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobce se žalobou ze dne 31.10.2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 232 983 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 232 983 Kč od 1.11.2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 21.11.2005 s [právnická osoba] (dále také jen banka) Smlouvu o úvěru, na základě které byl oběma účastníkům společně poskytnut bankou hypoteční úvěr ve výši 2 400 000 Kč pro účel profinancování koupě nemovitostí [adresa], obytný dům, [část obce], na p.p. [číslo] p.p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, p.p. [číslo] – ostatní plocha vč. všech jejich součástí a příslušenství, vše zapsáno pro k.ú. [obec]. Žalobce a žalovaný byli až do konečného splacení vedení jako spoludlužníci předmětného úvěru, z něhož byly, podle výslovného ujednání smlouvy o úvěru, ve vztahu k věřiteli zavázáni společně a nerozdílně. Žalobce a žalovaný uvedený účet hradili společně z jednoho účtu, avšak žalobce se dostal do finančních problémů a byl účasten exekuce, v rámci které by jeho spoluvlastnický podíl na výše uvedených nemovitostech ve výši ideální jedné poloviny těchto nemovitostí exekučně postižen. V exekučním řízení, prováděném soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno] [část Prahy] [spisová značka] vedeném na návrh jiného věřitele žalobce došlo ke zpeněžení shora uvedeného spoluvlastnického žalobce a v rámci exekučního řízení bylo na úhradu společného věřitele [právnická osoba], který přihlásil svoji pohledávku do exekučního řízení, poukázáno 912 047,49 Kč, kdy po udělení příklepu jinému nabyvateli exekutor pověřený provedením exekuce plnil z výtěžku zpeněžení spoluvlastnického podílu na úhradu společného závazku účastníků řízení částku 912 047,49 Kč. Podle informace získané žalobcem od společného věřitele plnil žalovaný na úhradu společného úvěru 6 měsíčních splátek úvěru po 14 361 Kč, tj. celkem 86 166 Kč a provedl poté doplacení předmětného úvěru dvěma platbami ve výši 27 345,58 dne 31.10.2017 a 332 570,12 úhradou poslední splátky jistiny dne 31.10.2017. Vzhledem k tomu, že na vymáhanou pohledávku s příslušenstvím a související náklady žalobce uhradil nad rámec společných splátek částku 912 047,49 Kč a ze strany žalovaného byla nad rámec společných splátek plněna částka 6ti měsíčních splátek úvěru po 14 361 Kč, tj. 86 166 Kč a dne 31.10.2017 byly uhrazeny dvě mimořádné platby ve výši 27 345,58 Kč a 332 570,12 Kč, tak žalovaný zaplatil na úhradu společného úvěru nad rámec společných splátek úvěru celkem 446 081,70 Kč a žalobci tak vzniklo právo žádat po žalovaném na vzájemné vyrovnání náhradu za plnění, které uhradil na poskytnutý úvěr ve výši jedné poloviny rozdílu shora uvedených samostatných plnění. Hradil-li žalobce částku samostatně 912 047,49 Kč, žalovaný pak v souhrnu částku 446 081,70, pak rozdíl mezi těmito položkami činí 465 965,78 Kč, z něhož jedna polovina činí 232 983 Kč. Právě tuto částku požaduje žalobce po žalovaném v tomto řízení zaplatit.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 3.1.2021 tak, že nárok žalobce neuznává. Uvedl, že žalobce nijak neprokázal tvrzenou úhradu částky 912 047,49 Kč z realizace zástavního práva zpeněžením zástavy žalobce v exekuci, tedy spoluvlastnického podílu na pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], p. [číslo] p. [číslo] na závazek ze smlouvy o úvěru ze dne 21.11.2002, uzavřené účastníky s [právnická osoba], chybí i tvrzení žalobce, kdy se tak mělo stát, jakož i tvrzení o splatnosti. Dále uvedl, že žalobce rovněž neprokázal úhradu pohledávky za žalovaného, zástavnímu věřiteli [právnická osoba], z titulu zástavního práva váznoucí na jeho majetku a jeho zpeněžení v exekuci vedené na majetek žalobce soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod č.j. [spisová značka]. Žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že na vymáhanou pohledávku s příslušenstvím a souvisejícími náklady žalobce hradil nad rámec společných splátek 912 047,49 Kč. Uvedl, že předmětný úvěr byl splácen řádně, nebyl zesplatněn a tedy nemohla vzniknout žalobcem tvrzená pohledávka [právnická osoba] k vymáhání. V žalobě chybí tvrzení, v jaké výši a z jakého titulu měla být žalobcem hrazena jistina, v jaké výši a z jakého titulu příslušenství, v jaké výši a z jakého titulu související náklady (vše dle tvrzení žalobce zahrnuto v částce 912 047,49 Kč). Nelze přehlédnout, že tvrzení žalobce o částce 912 047,49 Kč, jako o pohledávce zahrnující pohledávku s příslušenstvím a souvisejícími náklady žalobce, je v příkrém rozporu s tvrzením žalobce ve výzvě ze dne 8.6.2020, kde naopak tvrdí, že částka 912.047,49 Kč měla být hrazena na jistinu úvěru poskytnutého [právnická osoba] Žalovaný namítl promlčení vymáhaného nároku na zaplacení 232 983 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dále uvedl, že v reakci na výzvu žalobce ze dne 8.6.2020 žádal o poskytnutí listin, z nichž by bylo možno posoudit, na základě jakých skutkových okolností se žalobce bezdůvodného obohacení domáhá. Žalobce nereagoval nijak, přičemž se jednalo o listiny, k nimž neměl žalovaný jiný přístup, konkrétně se jednalo o listiny - úvěrovou smlouvu, zástavní smlouvu, rozhodnutí vydaných Okresním soudem v Náchodě a Krajským soudem v Hradci Králové k sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka], příp. uplatnění splacení závazku ze strany [právnická osoba] za žalobcem, příp. přihlášení pohledávky [právnická osoba] u exekutora či dražebníka, příp. protokol o uspokojení pohledávek. V rámci své procesní obrany žalovaný dále tvrdil existenci své pohledávky za žalobcem z titulu bezdůvodného obohacení, spočívajícího v užívání nebytových prostor v obytném domě [adresa], který je součástí pozemku [číslo], v obci a k.ú. [obec], v rozsahu suterénu, ze strany žalobce, bez právního důvodu. Uvedl, že žalobce v uvedených prostorech skladuje velké množství pneumatik, olejů, a dalších chemických látek. Bezdůvodné obohacení vyčíslil žalovaný v částce 4 800 Kč měsíčně počínaje měsícem listopadem roku 2017 do prosince roku 2020, celkem v částce [částka]. Tento nárok na bezdůvodné obohacení započetl žalovaný na případnou pohledávku žalobce, pokud bude zjištěna. Naposledy žalovaný namítl, že uplatněný nárok žalobcem je v rozporu s dobrými mravy. K tomuto uvedl, že žalobce výlučně svým nezodpovědným jednáním, kdy se zadlužoval, (naposledy osvědčil své dluhy notářským zápisem č.j. NZ 823/2013 vydaným JUDr. [jméno] [příjmení], dne 23.9.2013, v částce 223 723,93 Kč s příslušenstvím, vůči věřiteli [právnická osoba]), dluhy neplatil a zapříčinil tak exekuci svého spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech, jichž byl podílovým spoluvlastníkem žalovaný, a dlouhodobé vyznačení zatížení nemovitostí exekucí v rejstříku katastru nemovitostí. Přitom všem žalobce žalovaného několik let ujišťoval o neoprávněnosti exekuce vedené na jeho majetek Exekutorským úřadem Praha 9, pověřeným provedením exekuce již dne [datum], Okresním soudem v Náchodě. Ubezpečoval ho, že k žádné dražbě nedojde, protože to má právně podložené, a protože žalovaný důvěřoval tvrzením žalobce, (jinou možnost ani neměl, když nebyl účastníkem exekučních řízení), přišel pak v konečném důsledku o možnost účastnit se dražby a následně pak zaplatil za koupi spoluvlastnického podílu téměř o 1 000 000 Kč oproti ceně v dražbě. Z jednání žalobce je zřejmé, že nikdy neměl zájem o slušné a poctivé vztahy, které jsou při spoluvlastnictví nezbytné. Naopak, žalobce se nyní snaží nemravně získat finanční prostředky za žalovaným, nad to po uplynutí několika let, bez dalšího. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Žalobce se k námitkám žalovaného v podání ze dne 1.2.2021 vyjádřil tak, že úhradu částky 912 047,49 Kč prokázal výpisem z úvěrového účtu za měsíc září 2017. Žalobce žalovaného vyzval k plnění dopisem, který byl přílohou žaloby. Pokud jde o námitku promlčení, kterou vznesl z opatrnosti žalovaný, tuto považuje žalobce za nedůvodnou. Pokud jde o zápočet pohledávky ze strany žalovaného ve výši 182 400 Kč, žalobce takový postup žalobce považuje za účelový, v rozporu se skutečným stavem věci. Je skutečností, že za doby spoluvlastnictví žalobce užíval pro uložení věcí jednu menší místnost situovanou v suterénu domě [adresa], tuto však samovolně žalovaný poté, co žalobce pozbyl spoluvlastnický podíl k dotčeným nemovitostem, vyklidil, tedy nárok na vyplacení bezdůvodného obohacení uplatněný nyní žalovaným nemá opodstatnění. Dokreslením účelového postupu žalovaného je z pohledu žalobce i částka nárokovaná žalovaným, která by nebyla poplatná ani rozsahu dřívějšího užívání. Tím ovšem žalobce nic nemění na názoru, že jeho věci poté co žalobce pozbyl vlastnictví sám žalovaný, vyklidil. Pokud jde o stanovisko žalovaného, že nárok uplatněný žalobcem je v rozporu s dobrými mravy, pak s tím stanoviskem žalobce zásadně nesouhlasí. Žalovaný měl informace o průběhu exekuce prováděné [anonymizováno] [jméno] [příjmení], EÚ [obec a číslo], jeho spoluvlastnický podíl zůstal exekucí nedotčen a dle přesvědčení žalobce žalovaný nebyl na svých právech v průběhu exekuce krácen. Další právní kroky žalovaného nelze žalobci přičítat k tíži.

4. Podáním ze dne [datum] žalobce vznesl námitku promlčení stran uplatněného nároku žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení za měsíce listopad a prosinec 2017.

5. Ze Smlouvy o úvěru reg. [číslo] ze dne 21.11.2005, Obecných podmínek, potvrzení o provedení vinkulace pojistného plnění č.l. 58-59 spisu, žádosti o provedení vinkulace pojistného plnění č.l. 59 p.v. – 60 spisu, pojistné smlouvy [číslo] Dodatků ke smlouvě o hypotečním úvěru ze dne 22.1.2007, ze dne 1.9.2010 a ze dne 15.5.2015, žádosti o odklad ze dne 28.12.2006, žádosti o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 27.10.2005, e-mailové komunikace ze dne 19.3.2015 a ze dne 20.5.2015, přehledů úrokové sazby č.l. 70-71 spisu, přehledu splátek č.l. 71 p.v. spisu a informací o půjčce č.l. 72 spisu, návrhu na změnu úrokové sazby č.l.74 p.v. – 76 spisu, návrhu na změnu podmínek úvěru č.l. 77 spisu, výsledku stanovení ceny č.l. 78-85 spisu, zástavní smlouvy ze dne 21.11.2005, pojistky [číslo] dopisu banky k pojistné smlouvě ze dne 24.1.2006, dodejky č.l. 90 spisu, pojistné smlouvy [číslo] pojistky [číslo] dopisu banky k pojistné smlouvě ze dne 24.1.2006, dodejky č.l. 90 spisu, pojistné smlouvy [číslo] interního účetního dokladu č.l. 165 spisu má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný jakožto dlužníci uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba] smlouvu o úvěru na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 2 400 000 Kč za účelem koupě nemovitosti (obytného domu) [adresa], [část obce], na p.p. [číslo] p.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, p.p. [číslo] – ostatní plocha, p. p. [číslo] – ostatní plocha včetně součástí a příslušenství, vše v k.ú. [obec]. Úvěr byl evidován pod číslem [bankovní účet]. Žalobce a žalovaný byli jako dlužníci z této smlouvy zavázáni společně a nerozdílně. Dlužníci byli povinni dle smlouvy úvěr spolu s úroky a účtovanými poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši sjednané ve smlouvě o úvěru. Zakoupená nemovitost [adresa] v k.ú. [obec] byla pojištěna. Ke všem výše uvedeným nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo k zajištění veškerých budoucích pohledávek ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] to na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 21.11.2005.

6. Z přehledu plateb na účet [číslo] výpisu k účtu č. [bankovní účet] ze dne 31.10.2017 soud zjistil, že na úvěr byly každý měsíc hrazeny řádné splátky úvěru, naposledy ve výši 14 361 Kč Poslední takto řádná splátka byla uhrazena dne 25.10.2017. Dne 20.9.2017 byla na úvěrový účet uhrazena mimořádná splátka ve výši 912 047,49 Kč a dne 31.10.2017 byla na úvěrový účet uhrazena platba ve výši [částka] a platba ve výši 332 735,85 Kč složena z částky splátky úroku 165,73 Kč a částky splátky jistiny ve výši 332 570,12 Kč, kdy touto platbou byl úvěr doplacen.

7. Z exekučního návrhu ze dne 11.8.2014, exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že oprávněný – [právnická osoba] podal proti povinnému [celé jméno žalobce] (žalobci v tomto řízení) a dalším dvěma povinným osobám návrh na zahájení exekuce na zaplacení peněžité částky v celkové výši bez příslušenství 223 723,93 Kč, kterou tito měli uhradit společně a nerozdílně. Dne 3.9.2014 byl exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] (dále také jen soudní exekutor) vydán exekuční příkaz o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu ve výši ½ nemovité věci povinného [celé jméno žalobce], kdy konkrétně se jednalo o nemovitosti parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec].

8. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 2.2.2015, ze dne 1.10.2015, ze dne 24.8.2017 soud zjistil, že nemovitosti parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec], byly v této době v katastru nemovitostí zapsány ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, kdy výše jejich spoluvlastnického podílu (každého z nich) byla ½. Z těchto výpisů bylo dále zjištěno, že dané nemovitosti byly mimo jiné zatíženy i zástavním právem smluvním zřízeným smlouvou ze dne 21.11.2005 k zajištění veškerých budoucích pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] znějící na jistinu ve výši 2 400 000 Kč včetně příslušenství.

9. Z usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 2.2.2015 soud zjistil, že soudní exekutor ustanovil znalce k ocenění spoluvlastnického podílu ve výši ½ povinného [celé jméno žalobce] k nemovitostem specifikovaným v exekučním příkazu č.j. [číslo jednací].

10. Z usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 29.11.2016, seznamu adresátů pro doručování dražební vyhlášky na nemovitost, žádosti Městskému úřadu v Jaroměři o uveřejnění dražební vyhlášky, doručenky ze dne 6.12.2016 soud zjistil, že soudní exekutor nařídil na den 6.2.2017 dražební jednání, kdy předmětem této dražby byl spoluvlastnický podíl ve výši ½ na nemovitých věcech ve vlastnictví povinného [celé jméno žalobce]. Konkrétně se jednalo o nemovitosti - parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec]. Toto usnesení bylo zasláno i žalovanému jakožto spoluvlastníkovi předmětných nemovitostí. Žalovaný si usnesení převzal osobně dne 6.12.2016.

11. Z protokolu o dražbě nemovitých věcí ze dne 6.2.2017 a oznámení o přihlášených pohledávkách ze dne 6.2.2017 soud zjistil, že spoluvlastnický podíl ve výši ½ na výše specifikovaných nemovitých věcech ve vlastnictví povinného [celé jméno žalobce] byl vydražen. Ze stejných listin soud zjistil, že do dražby dne 18.1.2017 přihlásila svoji pohledávku i [právnická osoba] z titulu Smlouvy o hypotečním úvěru reg. [číslo] zástavní smlouvy k nemovitostem reg. [číslo] ze dne 21.11.2005. Tuto vyčíslila částkou ve výši 1 348 641,27 Kč s příslušenstvím.

12. Z usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne 6.2.2017 soud zjistil, že soudní exekutor udělil vydražiteli příklep na vydražených nemovitých věcech - spoluvlastnickém podílu ve výši ½ na nemovitostech - parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec], a to za nejvyšší podání 1 085 011 Kč. V této fázi řízení byl již povinný [celé jméno žalobce] zastoupen právním zástupcem Mgr. [jméno] [příjmení].

13. Z usnesení č.j. [číslo jednací] a z vyrozumění o nabytí právní moci rozvrhového usnesení ze dne 17.9.2017 soud zjistil, že soudní exekutor provedl dne 24.8.2017 rozvrh rozdělované podstaty z dražby nemovitostí [celé jméno žalobce] – resp. jeho spoluvlastnického podílu ve výši ½ na výše specifikovaných nemovitostech. Dle tohoto rozhodnutí pohledávka věřitele [právnická osoba] měla být uspokojena ve výši 912 047,49 Kč a v této výši byla určena k zaplacení. Usnesení č.j. [číslo jednací] nabylo právní moci dne 15.9.2017.

14. Ze sdělení o ukončení exekuce ze dne 9.11.2017 soud zjistil, že soudní exekutor sdělil účastníkům exekuce, že exekuční řízení bylo ukončeno.

15. Z výzvy k vyrovnání společného závazku ze dne 8.6.2020 soud zjistil, že žalobce vyzval dne 8.6.2020 žalovaného k úhradě částky 232 983 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když o tuto částku převyšovala úhrada žalobce úhradu žalovaného na úvěr poskytnutý na základě úvěrové smlouvy ze dne 21.11.2005. Žalobce v této výzvě uvedl, že disproporce nastala v okamžiku, kdy došlo k plnění na úhradu pohledávky [právnická osoba] v důsledku exekuce vedené pod sp.zn. [spisová značka], když v důsledku výtěžku získaného zpeněžením podílu žalobce vyplatil exekutorský úřad na úhradu společného závazku dne 20.9.2017 částku 912 047,49 Kč.

16. Z odpovědi na výzvu k vyrovnání společného závazku ze dne 4.8.2020 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobce o zaslání listin nutných pro posouzení uplatněného nároku, které však sám žalovaný nemá k dispozici. Tyto listiny byly v tomto podání specifikovány. Žalovaný uvedl, že po seznámení se s obsahem těchto listin bude moci k předmětné výzvě zaujmout stanovisko.

17. Z e-mailu žalovaného ze dne 12.7.2020 adresovaného zástupci žalobce soud zjistil, že žalovaný v tomto shrnul dlouholetá úskalí spoluvlastnického vztahu mezi ním a žalobcem. Poukázal na negativní dopady vedené exekuce na žalobce na refinancování úvěru po pětiletém výročí fixace, kdy toto refinancování bylo situací, ve které se žalobce nacházel znemožněno. Poukázal i na neoprávněné blokování suterénu nemovitosti žalovaného movitými věcmi ve vlastnictví žalobce, zejména starými pneumatikami a jiným odpadem.

18. Z výkresu půdorysu sklepa domu [adresa] v ulici [ulice], [obec] soud zjistil, že v suterénu předmětného domu se nachází celkem 6 prostor označených na výkresu půdorysu jako sklep. Tyto jsou na výkresu označeny pod konkrétním číslem a u každého z nich je uvedena jeho plocha. Sklep pod [číslo] má plochu 8,56 m2, sklep pod [číslo] má plochu 17,25 m2, sklep pod [číslo] má plochu 15,38 m2, sklep pod [číslo] má plochu 17,62 m2, sklep pod [číslo] má plochu 22,53 m2 a sklep pod [číslo] má plochu 37,47 m2.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je nájemníkem v domě žalovaného (dům [adresa] v ulici [ulice], [obec]). Svědek uvedl, že žalobce v domě nejprve obýval jeden sklep, který se v suterénu domu nachází úplně vzadu, když jej naplnil, dával si věci i k sousedovi. Žalobce tam měl věci, i když se odstěhoval. Svědek však nedokázal přesně specifikovat období od kdy, do kdy měl žalobce ve zmíněných sklepích své věci uskladněny. Svědek dále uvedl, že celkem jsou v domě 4 sklepy. Sklepy byly plné, čí věci však byly na druhé straně a zda patřily žalobci, svědek nevěděl, domníval se, že byly žalobce, když klíč má pouze on, žalovaný a poslední klíč ze třech, které existovaly, měl žalobce. Sklep žalobce měl rozměry asi 6 x 4 metry, druhý sklep, který začal žalobce obývat, byl asi stejně velký, v něm ale zůstala i dětská kola po bývalém obyvateli bytu. Svědek dále uvedl, že mezi sklepy je v domě prostor, kde jsou vodoměry, a i v tomto prostoru měl žalobce své věci uskladněny. Měl tam například kostry od kočárků, železné bedny se šuplaty a různý nepořádek. Že to byly věci žalobce, svědek věděl proto, že je tam žalobce stěhoval. Ve svém sklepě měl žalobce pneumatiky, kanystry z umělé hmoty, měl tam rozházené šrouby i matice. Žalobce nějaké věci začal vyklízet, nakonec jich však mnoho neodnesl. Žalobce tam věci vozil, když tam bydlel i poté co se odstěhoval, bližší období si svědek nepamatoval. Svědek dále uvedl, že žalovaný se svým otcem nepořádek ze sklepa odvážel. Bylo to asi rok či dva roky zpětně, co byly ukončeny spoluvlastnické vztahy. Asi dva roky nazpět se vyměnily zámky od hlavních vchodových dveří, nový majitel roznesl klíče pouze po obyvatelích domu, tudíž žalobce do domu nemohl, když neměl klíč. Do sklepa se člověk dostane pouze přes dům, a tedy přes hlavní vchodové dveře.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědkyně je manželkou svědka [jméno] [příjmení], je také nájemnicí v domě žalovaného. Svědkyně uvedla, že v domě jsou čtyři sklepy, kdy jeden je menší. Jeden sklep patří k bytu, který svědkyně obývá s manželem. Žalobce, dokud byl majitelem domu, navážel do sklepa věci, a co se nevešlo do sklepa, umístil za dům. Žalobce měl jeden sklep, věci měl v prostoru i před tímto sklepem. Žalobce měl věci i v dalších sklepích, vyjma sklepa svědkyně a ještě jednoho, kde měl věci nájemník z jiného bytu, který tam měl dětská kola. Pak se nájemník odstěhoval a co potřeboval, to si vzal. Žalobce si přijel pouze pro pár pneumatik, zbytek věcí tam má doteď. V současné době, jsou věci žalobce v jeho původním sklepě a v prostoru před ním. Jsou tam umyvadla, dveře od dodávky, oleje, jakési plechovky a další věci. [příjmení] věcí se snažil žalovaný odvést, kdy věci odváželi asi na šestkrát do sběrného dvora. Svědkyně nevěděla, v jakém časovém horizontu bylo proběhlo těchto šest jízd, uvedla, že za den mohli jet asi 2x až 3x. Přesnější časové období odvozu těchto věcí si svědkyně také nepamatovala, nevěděla, kdy skončilo vlastnictví žalobce, nevzpomínala si, zda a kdy se měnily zámky u vchodu u hlavních dveří. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný ji a manžela požádal, zda by ho do sklepa nepustili, v případě, že si přijede pro věci, protože neměl klíč. Z tohoto důvodu se svědkyně s manželem zdržovali doma, aby žalobce nepropásli. Svědkyně nedokázala z výkresu půdorysu sklepa domu specifikovat, který sklep je žalobce a který je svědkyně. Uvedla pouze, že její sklep je tam, kdy se jde ze schodů doleva a je to ten prostřední vpravo. Žalobce má sklep za tímto jejich vzadu.

21. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že svědek je otcem žalovaného. Svědek uvedl, že v domě jsou 3 sklepy a v největším z nich má žalobce stále věci. Jsou tam umyvadla, ramínka, rozbitá kola, náhradní díly a další. Svědek podepsal smlouvu o pronájmu bytu v lednu 2018 a potřeboval do sklepa uložit své zednické věci. Sklep byl však přeplněn. Věci byly ve všech třech místnostech i před nimi, byly tam blatníky, dveře, pneumatiky a další věci. Svědek uvedl, že měl za to, že to jsou věci žalobce, když mu žalovaný sdělil, že jeho věci to nejsou. Svědek se žalovaným začali věci vyklízet. Svědek uvedl, že s tímto začali loni možná předloni, nedělo se to pravidelně. Nedokázal určit bližší časový horizont, kdy se věci vyklízely, nedokázal tedy určit, do kdy zůstaly jednotlivé plochy sklepa věcmi zastaveny a kdy už byly prázdné. Svědek uvedl, že největší místnost, kde jsou umyvadla, je na výkresu půdorysu sklepa označena jako místnost„ 006“, nepořádek je i v místnosti označené jako místnost„ 005“, část věcí je i v místnosti„ 004“, zda to jsou však všechno věci žalobce, svědek nevěděl. Svědek uvedl, že žalobce viděl, jak sklep vyklízejí, a rozčiloval se, že mu vyhazují věci. Kdy se tento incident odehrál, si svědek již nepamatoval, odehrál se venku před domem, žalobce do domu nešel. Svědek uvedl, že ke konci roku 2020 již pneumatiky ve sklepě nebyly, ve sklepě je však stále nepořádek, nemůže si tam dát své věci. Svědek má klíče od [datum], nevěděl o tom, že by se od této doby měnily.

22. Žalobce a žalovaný netrvali na provedení důkazů spočívajících ve výslechu účastníků, žalovaný netrval ani na provedení jím navrhovaných důkazů – návrhu na výmaz zástavního práva, výmaz zástavního práva katastrálním úřadem. Proto soud tyto důkazy neprovedl. Soud nadto dodává, že se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, by tyto důkazy stejně nemohly přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění.

23. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce a žalovaný jako dlužníci uzavřeli s [právnická osoba] dne [číslo] Smlouvu o úvěru reg. [číslo] na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 2 400 000 Kč za účelem koupě nemovitosti (obytného domu) [adresa], [část obce], na parc. [číslo] parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha včetně součástí a příslušenství, vše v k.ú. [obec]. Úvěr byl evidován pod číslem [bankovní účet]. Žalobce a žalovaný byli jako dlužníci z této smlouvy zavázáni společně a nerozdílně. Dlužníci byli povinni dle smlouvy úvěr spolu s úroky a účtovanými poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši sjednané ve smlouvě o úvěru. Ke všem výše uvedeným nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo k zajištění veškerých budoucích pohledávek ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] to na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 21.11.2005. Na úvěr byly každý měsíc hrazeny řádné splátky úvěru, naposledy ve výši 14 361 Kč Poslední takto řádná splátka byla uhrazena dne 25.10.2017. Dne 20.9.2017 byla na úvěrový účet uhrazena mimořádná splátka ve výši 912 047,49 Kč a dne 31.10.2017 byla na úvěrový účet uhrazena platba ve výši ve výši 27 345,58 Kč a platba ve výši 332 735,85 Kč složena z částky splátky úroku 165,73 Kč a částky splátky jistiny ve výši 332 570,12 Kč, kdy touto platbou byl úvěr doplacen. Platba 912 047,49 Kč byla uhrazena soudním exekutorem z výtěžku získaného zpeněžením spoluvlastnického žalobce ve výši ½ na výše uvedených nemovitostech. Exekuce byla vedena pod sp.zn. [spisová značka] pro pohledávku oprávněného - [právnická osoba], vůči povinnému [celé jméno žalobce] (žalobci v tomto řízení) a dalším dvěma povinným osobám, spočívající v zaplacení peněžité částky v celkové výši bez příslušenství 223 723,93 Kč, kterou tito povinní měli uhradit společně a nerozdílně. V rámci této exekuce bylo usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 29.11.2016 soudním exekutorem nařízeno na den 6.2.2017 dražební jednání, kdy předmětem této dražby byl právě spoluvlastnický podíl ve výši ½ na nemovitých věcech ve vlastnictví povinného [celé jméno žalobce]. Konkrétně se jednalo o nemovitosti - parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec]. Toto usnesení bylo zasláno i žalovanému jakožto spoluvlastníkovi předmětných nemovitostí a žalovaný si usnesení převzal osobně dne 6.12.2016. Do dražby dne 18.1.2017 přihlásila svoji pohledávku i [právnická osoba] z titulu Smlouvy o hypotečním úvěru reg. [číslo] zástavní smlouvy k nemovitostem reg. [číslo] ze dne 21.11.2005. Tuto vyčíslila částkou ve výši 1 348 641,27 Kč s příslušenstvím. Dne 6.2.2017 byl usnesením č.j. [číslo jednací] soudním exekutorem udělen vydražiteli příklep na vydražených nemovitých věcech - spoluvlastnickém podílu ve výši ½ na nemovitostech - parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec], a to za nejvyšší podání 1 085 011 Kč Soudní exekutor provedl dne 24.8.2017 rozvrh rozdělované podstaty z dražby nemovitostí [celé jméno žalobce] – resp. jeho spoluvlastnického podílu ve výši ½ na výše specifikovaných nemovitostech. Dle tohoto rozhodnutí (usnesení č.j. [číslo jednací]) pohledávka věřitele [právnická osoba] měla být uspokojena ve výši 912 047,49 Kč a v této výši byla určena k zaplacení. V této fázi řízení byl již povinný [celé jméno žalobce] zastoupen právním zástupcem Mgr. [jméno] [příjmení]. Usnesení nabylo právní moci dne 15.9.2017. Žalobce vyzval žalovaného dne 8.6.2020 k úhradě částky 232 983 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když o tuto částku převyšovala úhrada žalobce úhradu žalovaného na úvěr poskytnutý na základě úvěrové smlouvy ze dne 21.11.2005. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Žalobce v této výzvě uvedl, že disproporce nastala v okamžiku, kdy došlo k plnění na úhradu pohledávky [právnická osoba] v důsledku exekuce vedené pod sp.zn. [spisová značka], když v důsledku výtěžku získaného zpeněžením podílu žalobce vyplatil exekutorský úřad na úhradu společného závazku dne 20.9.2017 částku 912 047,49 Kč.

24. Podle ustanovení § 1872 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

25. Podle ustanovení § 1875 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má se za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.

26. Podle ustanovení § 1876 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tento spoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnili dluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-li některý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

27. Podle ustanovení § 619 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

28. Podle ustanovení § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. Žaloba není důvodná.

30. V daném případě se soud nejprve musel vypořádat s námitkou žalovaného stran promlčení nároku žalobce uplatňovaného touto žalobou.

31. Žalovaný a žalobce jakožto dlužníci uzavřeli s [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 2 400 000 Kč za účelem koupě nemovitosti (obytného domu) [adresa], [část obce], na parc. [číslo] parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha včetně součástí a příslušenství, vše v k.ú. [obec]. Žalobce a žalovaný byli jako dlužníci z této smlouvy zavázáni společně a nerozdílně. Ke všem výše uvedeným nemovitostem bylo zřízeno zástavní právo k zajištění veškerých budoucích pohledávek ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] to na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 21.11.2005. Na úvěr byly každý měsíc hrazeny řádné splátky úvěru, naposledy ve výši 14 361 Kč Poslední takto řádná splátka byla uhrazena dne 25.10.2017. Dne 20.9.2017 byla na úvěrový účet uhrazena mimořádná splátka ve výši 912 047,49 Kč a dne 31.10.2017 byla na úvěrový účet uhrazena platba ve výši ve výši 27 345,58 Kč a platba na úhradu jistiny ve výši 332 570,12 Kč, kdy touto platbou byl úvěr doplacen. Tyto skutečnosti byly prokázány přehledem plateb na účet č. [bankovní účet] a výpisem k tomuto účtu ke dni [datum]. Tyto poslední mimořádné platby uhradil na úvěrovou pohledávku žalovaný. Platba 912 047,49 Kč byla uhrazena soudním exekutorem z výtěžku získaného zpeněžením spoluvlastnického podílu žalobce ve výši ½ na výše uvedených nemovitostech. Exekuce byla vedena pod sp.zn. [spisová značka] pro peněžitou pohledávku oprávněného - [právnická osoba], vůči povinnému [celé jméno žalobce] a dalším dvěma povinným osobám. V rámci tohoto exekučního řízení bylo nařízeno na den 6.2.2017 dražební jednání, kdy předmětem této dražby byl právě spoluvlastnický podíl ve výši ½ na výše uvedených nemovitých věcech ve vlastnictví povinného [celé jméno žalobce]. Do dražby přihlásila svoji pohledávku i [právnická osoba] z titulu Smlouvy o hypotečním úvěru reg. [číslo] zástavní smlouvy k nemovitostem reg. [číslo] ze dne 21.11.2005, kdy tuto vyčíslila částkou ve výši [částka] s příslušenstvím. Dne 6.2.2017 byl soudním exekutorem udělen vydražiteli příklep na vydražených nemovitých věcech - spoluvlastnickém podílu ve výši ½ na nemovitostech - parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa], bytový dům, parc. [číslo] – ostatní plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha, vše v k.ú. [obec], a to za nejvyšší podání 1 085 011 Kč (jak bylo prokázáno usnesením č.j. [číslo jednací]). Soudní exekutor provedl dne 24.8.2017 rozvrh rozdělované podstaty z dražby nemovitostí [celé jméno žalobce] – resp. jeho spoluvlastnického podílu ve výši ½ na výše specifikovaných nemovitostech. Dle tohoto rozhodnutí (usnesení č.j. [číslo jednací]) pohledávka věřitele [právnická osoba] měla být uspokojena ve výši 912 047,49 Kč a v této výši byla určena k zaplacení. Tato částka byla na úvěrový účet č. [bankovní účet] připsána dne 20.9.2017. Pokud tedy žalovaný uhradil sám na úvěr posledních 6 splátek po 14 361 Kč, jak tvrdil žalobce v žalobě, a dále uhradil mimořádné splátky na doplacení úvěru ve výši 27 345,58 Kč a ve výši 332 570,12 Kč, tedy celkem 446 081,70 Kč a žalobce (resp. soudní exekutor) uhradil na úvěr částku 912 047,49 Kč, pak rozdíl mezi těmito částkami dává 465 965,79 Kč. Polovina této částky činí 232 983 Kč a tato představuje tzv. následný regresní nárok žalobce, kterého se může na žalovaném domáhat ve smyslu § 1876 odst. 2 občanského zákoníku.

32. Jak bylo uvedeno výše částka 912 047,49 Kč byla na úvěrový účet připsána dne 20.9.2017. Od tohoto data dle názoru soudu počíná plynout promlčecí lhůta pro uplatnění tzv. následného regresního nároku žalobce ve smyslu § 1876 odst. 2 občanského zákoníku. Ustanovení § 619 občanského zákoníku upravuje v odstavci 1 počátek běhu promlčecí lhůty (jde-li o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci) ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Odstavec 2 stejného zákonného ustanovení pak vychází z předpokladu, že věřitel nemůže uplatnit své právo u soudu, dokud nezná skutkové okolnosti věci, od poznání kterých závisí jeho úspěch u soudu. Toto ustanovení však současně respektuje jeden z hlavních cílů právního institutu promlčení, jímž je zásada vigilantibus iura scripta sunt, tj. aby věřitel bděl nad svými právy. Z tohoto důvodu zákonodárce doplňuje dikci zákona o slova„ nebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl“, čímž se snaží zabránit zneužití tohoto ustanovení v případech, kdy věřitel o svá práva nedbá. Jak bylo uvedeno výše již dne 24.8.2017 soudní exekutor provedl rozvrh rozdělované podstaty z dražby nemovitostí [celé jméno žalobce] – resp. jeho spoluvlastnického podílu ve výši ½ na výše specifikovaných nemovitostech. Dle tohoto rozhodnutí (usnesení č.j. 085 EX 11150/14-325) pohledávka věřitele [právnická osoba] měla být uspokojena ve výši 912 047,49 Kč a v této výši byla určena k zaplacení. Rozhodnutí bylo v této době doručováno do datové schránky advokáta povinného ([celé jméno žalobce]) Mgr. [jméno] [příjmení], a tedy žalobce se s tímto prokazatelně měl možnost seznámit. Usnesení nabylo právní moci dne 15.9.2017. Žalobce jako účastník exekučního řízení měl možnost a mohl se tedy dozvědět (např. zasláním žádosti soudnímu exekutorovi), kdy (konkrétní datum) byly peněžní prostředky ve výši 912 047,49 Kč zaslány na účet [právnická osoba], stejně tak měl možnost a mohl se tedy dozvědět kdy (konkrétní datum) byly tyto finanční prostředky připsány na úvěrový účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], když byl stále účastníkem Smlouvy o hypotečním úvěru reg. [číslo] tedy měl možnost (pokud v rámci dané smlouvy neměl přímo zřízen dálkový přístupu k úvěrovému účtu např. přes internetové bankovnictví) kdykoliv požádat o poskytnutí této informace [právnická osoba], ať již zasláním této informace či přímo výpisu z úvěrového účtu nebo osobní návštěvou na nejbližší pobočce banky. S ohledem na uvedené má soud za to, že pro počátek běhu promlčecí lhůty k uplatnění tzv. následného regresního nároku žalobce u soudu je třeba za rozhodný okamžik považovat den 20.9.2017, tedy den, kdy byla částka 912 047,49 Kč připsána na úvěrový účet. Nerozhodné je přitom s ohledem na výše uvedené, že tato částka nebyla uhrazena [právnická osoba] přímo žalobcem, ale soudním exekutorem po rozvrhu výtěžku z realizované dražby. Promlčecí lhůta je tříletá. Jelikož žalobce podal žalobu u soudu až dne 31.10.2020, je nárok žalobce promlčen.

33. Soud se neztotožnil s argumentem žalobce, že promlčecí lhůta nemohla začít běžet dříve než od 1.11.2017, když dne 31.10.2017 byl úvěr teprve doplacen a tudíž před touto dobou nemohl její běh započít. Je pravdou, že úvěr byl zcela doplacen platbou žalovaného připsanou na úvěrové účet dne 31.10.2017. Tato platba však pouze ponížila nárok žalobce vyplývající z ustanovení § 1876 odst. 2 občanského zákoníku, který vznikl úhradou částky 912 047,49 Kč dne 20.9.2017 na úvěrový účet, neměla tedy vliv na samotný počátek běhu promlčecí doby regresního nároku žalobce. V tomto směru lze poukázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2016, sp.zn. [spisová značka].

34. Soud se neztotožnil ani s argumentem žalobce, že promlčecí lhůta počíná až od výzvy žalobce uskutečněné vůči žalovanému, a tedy běží až od 16.7.2020, kdy má žalobce za to, že byla výzva k zaplacení tohoto regresního nároku žalovanému doručena. V daném případě byla žalovaná částka požadována po žalovaném (jakožto solidárním dlužníku z úvěrové smlouvy ze dne 21.11.2005) z titulu následného regresního nároku žalobce (jakožto druhém solidárním dlužníku z úvěrové smlouvy ze dne 21.11.2005) ve smyslu § 1876 odst. 2 občanského zákoníku Počátek běhu promlčecí doby se tak v těchto případech nepojí se dnem následujícímu po dni, kdy byl dlužník (žalovaný) věřitelem (žalobcem) o plnění skutečně požádán. Nárok regresního věřitele se promlčuje v obecné tříleté promlčení lhůtě, která počíná plynout ode dne, kdy regresní věřitel v daném případě žalobce uspokojil pohledávku věřitele ([právnická osoba]).

35. Namítal-li žalobce, že námitka žalovaného stran promlčení žalovaného nároku byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, jelikož účastníci mimosoudně jednali i v covidové době, tedy i v době kdy trval nouzový stav a žalovaný navíc požadoval po žalobci předložení listin, které si mohl sám žalovaný vyžádat a tím sám žalovaný prodlužoval dobu mimosoudního jednání, pak soud k tomuto uvádí, že žalobce, jak bylo uvedeno výše mohl svůj nárok poprvé uplatnit u soudu již v září 2017, tedy cca 2,5 roku před tím, nežli se v České republice objevil první případ onemocnění Covid-19. Žalobce měl tak dle názoru soudu dostatek času, aby své právo u soudu uplatnil, popřípadě (dříve) se žalovaným zahájil mimosoudní jednání stran této své pohledávky. Je pravdou, že žalovaný od žalobce požadoval v rámci mimosoudního jednání řadu listin, kdy některé z nich si mohl opatřit i sám, jako účastník úvěrové smlouvy. Nelze však pominout skutečnost, že sám žalobce, jak už bylo výše naznačeno, vyzval žalovaného k vyrovnání společného závazku až výzvou ze dne 8.6.2020 (tedy cca 3 měsíce před uplynutím promlčecí lhůty). Ani sám žalobce netvrdil, že před tímto datem podnikl jakékoliv kroky vedoucí k vymožení svého nároku. Dle názoru soudu nemůže jít tento„ laxní“ přístup žalobce k ochraně svých práv k tíži žalovaného. Dle názoru soudu tedy námitka žalovaného stran promlčení žalovaného nároku nebyla uplatněna v rozporu s dobrými mravy.

36. Žalovaný v daném případě vznesl námitku promlčení stran nároku žalobce uplatněnému v tomto řízení. S ohledem na výše uvedené, má soud za to, že tato námitka promlčení byla vznesena důvodně, a proto rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl.

37. S ohledem na promlčení nároku žalobce se soud s ohledem na hospodárnost řízení již nezabýval dalšími námitkami žalovaného uplatněnými v daném řízení včetně jeho procesní obrany spočívající v započtení pohledávky žalovaného za žalobcem ve výši 182 400 Kč z titulu bezdůvodného obohacení oproti pohledávce žalobce uplatněné touto žalobou.

38. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalovaný ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny za zastupování advokátem ve výši 55 560 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní pomoci po 9 260 Kč (vycházeje z tarifní hodnoty 232 983 Kč), a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě podané dne 4.1.2021, vyjádření žalovaného ze dne 25.3.2021, účast na jednání soudu dne 7.6.2021 (přesahujícím 2 hodiny), závěrečný písemný návrh, 1 800 Kč režijního paušálu za 6 úkonů právní pomoci po 300 Kč, celkem tedy 57 360 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.