8 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 045,94 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 045,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1,94 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 30 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. zkrácenou verzi odůvodnění.

2. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 045,94 Kč s příslušenstvím. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že žalobce, jakožto poskytovatel služeb elektronických komunikací, uzavřel se žalovaným na základě objednávky služeb podepsané žalovaným [příjmení] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly i [anonymizováno] obchodní podmínky žalobce. Na základě specifikované zákaznické smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby platit ceny žalobcem účtované v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami žalobce.

3. Lhůta splatnosti měla být stanovena v jednotlivých vyúčtováních. Pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončením účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena výpovědí ze strany žalovaného, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, resp. nesplatných splátek). Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy podmínky, došlo k doúčtování dlužných částek. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobce následně žalovaného vyzval k uhrazení dlužné vyúčtované částky dopisem ze dne [datum]. Žalovaný ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil a žalobci tak za této procesní situace nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.

6. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů – zákaznickou smlouvou a následně vystavenými fakturami. O zaplacení byl žalovaný upomínán.

7. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.

8. Podle ust. § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce takto:

10. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný prostřednictvím sítě žalobce využil služeb, jejichž cenu se zavázal uhradit žalobci, avšak žalovaný své synallagmatické povinnosti uhradit stanovenou cenu těchto služeb k rukám žalobce nedostál. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění své smluvní povinnosti, soud mu žalobní pohledávku, představující jím uskutečněnou a neuhrazenou cenu služeb souvisejících s poskytnutím služeb prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobce specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou (žalobce požaduje minimální výši zákonného úroku z prodlení), neodporující skutkovým zjištěním soudu.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně totožnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní