8 C 187/2025

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 13.214,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 4.568,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.922 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 8.514,88 Kč od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 93,03 Kč od 16. 5. 2024 do 20. 10. 2024, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 74,78 Kč od 16. 6. 2024 do 20. 10. 2024, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 49,37 Kč od 16. 7. 2024 do 20. 10. 2024, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 33,59 Kč od 16. 8. 2024 do 20. 10. 2024 a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 17,81 Kč od 16. 9. 2024 do 20. 10. 2024, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8.646 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení 784,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 13.214,30 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o úvěru č. , IBAN, , jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovaným – televize, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.490 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem prostřednictvím 12 pravidelných měsíčních splátek po 1.461 Kč splatných nejpozději vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne , datum, , přičemž úrok z úvěru činil 36,23 % ročně při stanovené výši RPSN 43,01 %. Tvrdil, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když neuhradil splátku úvěru č. , hodnota, splatnou dne , datum, , čímž mu vznikla povinnost uhradit nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle písm. A. odst.

4. Smlouvy a Sazebníku poplatků (dále jen „Sazebník“), nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru poskytnutého na základě Smlouvy a sankce za porušení závazkového vztahu. Dle tvrzení žalobce dlužná částka závazků žalovaného vůči žalobci vyplývající ze Smlouvy dle písemné výzvy (zesplatnění) ze dne , datum, činila 12.701,88 Kč a sestávala se z nezaplacených splátek před zesplatněním Smlouvy ve výši 7.305 Kč (dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč), z části jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ke dni , datum, ve výši 4.131,88 Kč, poplatků za zaslané písemné upomínky v celkové výši 450 Kč dle prodlení v plnění peněžních závazků žalovaného má za následek vznik práva žalobce na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu dle Sazebníku. Vedle toho je dle 5. odst. 5.1 OP žalobce oprávněn požadovat úroky z úroků Sazebníku (poplatek za odeslání upomínky činí dle Sazebníku 150 Kč, přičemž byly odeslány tři upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč dle Sazebníku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 177 Kč a ze smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 438 Kč (7 305 Kč + 4 131,88 Kč + 450 Kč + 200 Kč + 177 Kč + 438 Kč = 12 701,88 Kč). Žalobce dále tvrdil, že vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžních závazků, nárokuje žalobce v souladu s písm. A. odst.

2. Smlouvy a čl. 5. odst. 5.2 OP vedle úroků z prodlení i smluvní pokutu 10 % z dlužné splátky splatné dne , datum, ve výši 146 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne , datum, ve výši 146 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne , datum, ve výši 146 Kč (438 Kč) dle Sazebníku. Tvrdil, že výše smluvních pokut je stanovena přímo v sazebníku, přičemž součet uplatněných smluvních pokut nepřesáhne 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta byla vyčíslena jako 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 4.131,88 Kč od , datum, do dne podání žaloby na částku 884,22 Kč a v rámci proklientského přístupu je po žalovaném požadováno zaplacení dlužné částky smluvní pokuty ve výši 689,42 Kč. Uzavřel, že žalovaný přes opakované výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , IBAN, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty na pořízení tzv. , Anonymizováno, peněžní prostředky ve výši 14.490 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 36,23 % ročně prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 1.461 Kč do , datum, . Při uzavírání smlouvy žalovaný uvedl, že má dvě vyživovací povinnost, je svobodný, je na mateřské dovolené, má čistý příjem 8.108 Kč a na bydlení vynakládá 1.000 Kč.

4. Výpisem z bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, . má soud za prokázané, že na vrub , jméno FO, byla dne , datum, odeslána částka v celkové výši 14.490 Kč.

5. Ze zesplatnění pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný byl žalobcem vyzván k okamžitému zaplacení částky 12.701,88 Kč.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o úvěru č. , IBAN, , na základě které byly žalovanému poskytnuty na pořízení tzv. , Anonymizováno, peněžní prostředky ve výši 14.490 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 36,23 % ročně prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 1.461 Kč do , datum, . Součástí smlouvy byla ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky pro případ prodlení se splácením závazku. Úvěr byl žalovanému poskytnut, aniž byla řádně ověřena schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když žalovaný ve smlouvě uvedl, že má dvě vyživovací povinnost, je svobodný, je na mateřské dovolené, má čistý příjem 8.108 Kč a na bydlení vynakládá 1.000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když na svůj dluh uhradil celkem , hodnota, splátky v celkové výši 5.844 Kč. Žalobce dne , datum, pohledávku za žalovaným zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě částky 12.701,88 Kč sestávající se z nezaplacených splátek před zesplatněním ve výši 7.305 Kč (dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč, dlužná splátka ke dni , datum, činila 1.461 Kč), z části jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ke dni , datum, ve výši 4.131,88 Kč, z nákladů a poplatků za zaslané písemné upomínky v celkové výši 650 Kč a z úroků a smluvní pokuty ve výši 615 Kč. Žalovaný již poté na svůj dluh ničeho neuhradil.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen jako „s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

15. V daném případě soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., která je neplatná, neboť žalobce neprovedl řádné šetření dle § 87 odst. 1 s. ú., když vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný, aniž se zabýval skutečnou výší příjmu žalovaného a skutečným rozsahem jeho závazků. O účelovosti šetření žalobce svědčí samotné údaje uvedené ve smlouvě, dle kterých měl žalovaný při dvou vyživovacích povinnostech a příjmu okolo 8.000 Kč měsíčně náklady na bydlení ve výši 1.000 Kč měsíčně. Pokud žalobce přesto poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 86 odst. 1 s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

16. Dle smlouvy o úvěru žalobce poskytl žalovanému dne , datum, částku 14.490 Kč, kterou měl žalovaný žalobci vrátit nejpozději do , datum, společně s úrokem. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, když na svůj dluh uhradil pouze 5.844 Kč (první čtyři splátky po 1.461 Kč), na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 8.646 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit.

17. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok, smluvní pokuty a další poplatky, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. V případě uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení soud vyšel z ustálené soudní praxe kladoucí důraz na zvýšenou ochranu spotřebitele, dle které je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se spotřebitel po tuto dobu nemůže dostat do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemohl poskytovateli úvěru vzniknout ani nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že v převážné části předmětu řízení úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 784,50 Kč, kdy soud přiznal žalobci nárok na 30 % celkových nákladů řízení (2.615 Kč), když od úspěchu žalobce ve výši 65 % odečetl 35 % úspěchu žalovaného. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (400 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 1.200 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce tj. 300 Kč. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 315 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Soud se při svém rozhodování řídil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč.

19. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.