8 C 216/2015

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa . příjmení číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na následujících nemovitých věcech: a) pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, b) pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], ostatní plocha, c) pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova s [adresa] (objekt k bydlení), d) pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova s [adresa] (zemědělská usedlost), e) pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova bez č.p./č.e. (jiná stavba), f) pozemku parc. č. st. 298 o výměře [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, g) pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, h) pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, i) pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, j) pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zahrada, k ) pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha, vše v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 149.289,10 Kč, a to k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na nemovitých věcech označených ve výroku I. rozsudku (dále též jen jako„ Nemovitosti“). Žalobu odůvodnil tím, že v rámci dlouhodobé obchodní spolupráce a společného projektu, mělo dojít k převodu jeho spoluvlastnického podílu na Nemovitostech na žalovaného, a to za zlomek reálné tržní ceny. Za tímto účelem dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o koupi nemovitosti (dále též jen jako„ kupní smlouva“), dle které žalobce svůj spoluvlastnický podíl na Nemovitostech převedl na žalovaného za kupní cenu 1.100.000 Kč, kdy výše a splatnost kupní ceny měla odrážet dočasné vymezení účasti žalovaného na společném projektu. Žalobce tvrdil, že při podpisu kupní smlouvy žalovaný ujistil žalobce, že mu kupní cenu uhradí neprodleně po podpisu kupní smlouvy. K reálné úhradě kupní ceny však dosud nedošlo a žalobce se určení, že je vlastníkem sporného spoluvlastnického podílu na Nemovitostech, domáhá z několika právních důvodů. 1) Žalobce předně tvrdil, že z důvodu podstatného porušení smlouvy podáním z [datum] od kupní smlouvy odstoupil, neboť navzdory tomu, že v čl. II. odst. 2 kupní smlouvy bylo uvedeno, že kupní cena byla uhrazena v hotovosti před samotným podpisem kupní smlouvy, dohodli se účastníci kupní smlouvy odlišně, a to tak, že kupní cena ve výši 1.100.000 Kč bude uhrazena neprodleně po podpisu kupní smlouvy, k čemuž však nedošlo a žalovaný přes opakované výzvy žalobci do dnešního dne na kupní cenu ničeho neuhradil, čímž došlo ke zmaření hlavního účelu kupní smlouvy. 2) Žalobce své vlastnické právo dále dovozoval ze skutečnosti, že kupní smlouva je pro rozpor se zákonem neplatná pro absolutní neplatnost ustanovení čl. II. odst. 2 kupní smlouvy (§ 39 zák. č. 40/1964 Sb.) pro rozpor s právními předpisy, neboť v době uzavření kupní smlouvy platil zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který umožňoval platby v hotovosti do výše 350.000 Kč. Provedením úhrady kupní ceny v hotovosti by došlo ke spáchání přestupku dle § 5 zák. č. 254/2004 Sb. Protože ujednání o kupní ceně je nezbytnou náležitostí kupní smlouvy dle zákona č. 40/1964 Sb., má žalobce za to, že absolutní neplatnost čl. II. odst. 2 kupní smlouvy mohla způsobit též neplatnost celé kupní smlouvy v důsledku aplikace § 41 zákona č. 40/1964 Sb. 3) Žalobce dále neplatnost kupní smlouvy spatřoval v absenci vážné vůle žalovaného (resp. obou účastníků) kupní smlouvu uzavřít a řádně plnit, resp. způsobit převod vlastnického práva na žalovaného, neboť kupní smlouva měla představovat pouze pojistku pro žalovaného a vzájemné potvrzení skutečnosti, že žalobce a žalovaný mají realizovat projekt společně a rovnou měrou se podílet na nákladech a výnosech. 4) Žalobce konečně tvrdil, že kupní smlouvu by bylo možné ve své podstatě považovat též za zastřenou smlouvou darovací, neboť hodnota protiplnění (kupní cena) byla ve zjevném nepoměru k hodnotě Nemovitostí, neboť hodnota převáděného spoluvlastnického podílu na Nemovitostech byla minimálně ve výši 7.500.000 Kč. Dodal, že při uzavření kupní smlouvy považoval žalovaného za svého kamaráda a obchodního partnera, kterému důvěřoval a o kterém se domníval, že své sliby plní. Žalovaný svým jednáním, kdy nesplnil své povinnosti z kupní smlouvy, opakovaně sděloval žalobci nepravdu, vymlouval se a zapíral se mu, hrubě porušil dobré mravy, žalobce uvedl v omyl a podvedl jej, proto žalobce využívá svého práva a v případě, že kupní smlouva bude posouzena jako zastřená smlouva darovací, od této smlouvy odstupuje a žádá vrácení daru.

2. Svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k Nemovitostem žalobce spatřuje v tom, že není zapsán v katastru nemovitostí jako jejich (spolu) vlastník, přestože došlo k zániku právního titulu (tj. kupní smlouvy), na základě kterého ke změně ve vlastnictví Nemovitostí došlo. Poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 2 Cdon 756/97, sp. zn. 22 Cdo 1988/2000), dle kterých má převodce nemovitostí (popřípadě jeho právní nástupce) vždy naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k nemovitosti, jestliže uplatňuje určitý právní důvod (titul), jehož existence by měla za následek neplatnost smlouvy o převodu nemovitostí nebo zánik jejích právních účinků.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Odmítl, že by žalobci neuhradil kupní cenu a trval na tom, že kupní cena byla zaplacena před podpisem kupní smlouvy, což žalobce stvrdil na smlouvě svým podpisem. Odmítl žalobcova tvrzení, že zmaření společného projektu mělo souvislost s koupí Nemovitostí, že společný projekt měl souvislost se stanovením výše a splatnosti kupní ceny a že jeho zaviněním žalobce utrpěl finanční škodu velkého rozsahu. Žalovaný dále poukázal na skutečnost, že splnění jeho povinnosti zaplatit daň z převodu nemovitostí závisela na splnění povinnosti žalobce zajistit vypracování znaleckého posudku. Žalovaný dále odmítl, že by kupní smlouva byla neplatná pro ujednání o uhrazení kupní ceny v hotovosti a trval na tom, že odstoupení od kupní smlouvy je neplatné. Dále odmítl, že by žalobci vznikl nárok na vrácení daru, neboť k žádnému darování nedošlo. K výši kupní ceny uvedl, že byla sjednána s ohledem na smluvní volnost stran.

4. Rozsudkem Okresního soudu [obec] z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] soud žalobě vyhověl a určil, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½ na nemovitostech označených ve výroku I. rozsudku. K odvolání žalovaného byl rozsudek zdejšího soudu usnesením [název soudu] z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení s tím, aby se zabýval existencí dohody odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák. ohledně okamžiku uzavření smlouvy a v případě, že vezme existenci této dohody za prokázanou, aby se zabýval všemi dalšími námitkami žalobce ohledně neplatnosti sporné kupní smlouvy, zejména pak námitkou, že od ní žalobce pro řádné a včasné nezaplacení kupní ceny odstoupil.

5. Žalovaný k výzvě soudu (při jednání konaném dne [datum]) svá tvrzení ohledně existence dohody odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák. ohledně okamžiku uzavření sporné kupní smlouvy doplnil tak, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu v situaci, kdy žalovaný chtěl mít na sebe v katastru nemovitostí zapsáno výlučné vlastnictví k nemovitostem, když i jejich nákup a zhodnocení oba v rámci své tehdejší spolupráce financovali společně a společně nabízeli zájemcům o jejich koupi či investice do nich. Dle této dohody byl žalobce srozuměn s tím, že se mu od žalovaného (po podpisu žalovaným) nebude smlouva vracet podepsaná, ani že smlouva bude podepsaná ihned, ani ihned podána do katastru nemovitostí, neboť oba účastníci vyčkávali, zda se nemovitosti jako celek spolu s dalšími povede v souladu s jejich obchodními plány prodat třetí osobě. V době podpisu předmětné smlouvy totiž stále existovala možnost úspěšného naplnění společného podnikatelského záměru, proto žalovaný ve shodě s žalobcem vyčkával s vložením smlouvy do katastru nemovitostí. K prokázání svého tvrzení stran existence odlišné dohody označil nesporná tvrzení účastníků učiněná v průběhu řízení a dále navrhl svůj účastnický výslech.

6. Žalobce poté trval na tom, že k dohodě odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák. mezi účastníky nedošlo, poukazoval přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka], dle kterého k uzavření takové dohody lze přihlížet pouze u smluv, u kterých projevy účastníků nemusí být na téže listině, což u kupní smlouvy nepřipadá v úvahu. Trval na tom, že kupní smlouva datovaná [datum] byla pouze návrhem kupní smlouvy, neboť Nemovitosti, které byly předmětem převodu, účastníci dále nabízeli k prodeji třetím zájemcům. Žalobce dále trval na tom, že na straně žalovaného absentovala vážná vůle smlouvu uzavřít a řádně plnit a uzavřel, že vzhledem k neprokázání dohody odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák. nebyla smlouva nikdy řádně uzavřena.

7. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že kupní smlouva byla vyhotovena dne [datum] a téhož dne byla podepsána pouze žalobcem. [příjmení] bylo dále to, že žalobce svůj podpis na smlouvě uznal za vlastní dne [datum] v [obec] a smlouvu poté i s návrhem na vklad vlastnického práva předložil žalovanému, který svůj podpis na smlouvu připojil dne [datum], kdy téhož dne podal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Mezi účastníky dále nebylo sporné to, že mezi žalobcem a žalovaným probíhala obchodní spolupráce, která se vztahovala k projektu [anonymizováno] [část obce], přičemž nemovitosti, u nichž je zpochybňováno vlastnické právo žalovaného se nacházejí v sousedství areálu [anonymizováno] [část obce]. [příjmení] bylo rovněž to, že na základě kupní smlouvy z [datum] byl na žalovaného převeden spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ k Nemovitostem, a že dne [datum] byla žalovaným uhrazena daň z převodu nemovitostí. Účastníci dále učinili nesporným, že žalobce zaslal žalovanému listinu obsahující odstoupení od kupní smlouvy, která byla žalovanému doručena před uplynutím tříleté promlčecí lhůty s tím, že jako důvod pro odstoupení od kupní smlouvy zde bylo uvedeno neuhrazení kupní ceny a nesplnění daňových povinností žalovaným. [příjmení] bylo dále to, že k povinnosti zajistit vypracování znaleckého posudku se v čl. II odst. 3 kupní smlouvy zavázal žalobce, který však vypracování znaleckého posudku nezajistil, a tento znalecký posudek nechal vypracovat žalovaný, který rovněž uhradil náklady na jeho vypracování.

8. Mezi účastníky bylo sporné to, kdo byl navrhovatelem kupní smlouvy a kdo byl jejím akceptantem. Sporné bylo dále to, zda kupní cena ve výši 1.100.000 Kč byla žalovaným žalobci uhrazena, když žalovaný trval na tom, že kupní cena byla uhrazena v hotovosti ještě před podpisem kupní smlouvy. Sporné mezi účastníky bylo dále to, zda mezi účastníky existovala dohoda o jiné splatnosti kupní ceny než tak, jak bylo ujednáno v kupní smlouvě, a zda výše kupní ceny byla mezi účastníky sjednána s ohledem na společný projekt a jeho realizaci a zda mezi účastníky existovala dohoda odlišná od § 44 odst. 1 obč. zák. ohledně okamžiku uzavření smlouvy. Sporné mezi účastníky bylo dále to, zda kupní smlouva ze dne [datum] je platná, zda je na straně žalobce dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, zda lze kupní smlouvu posoudit i jako zastřenou smlouvu darovací, a zda kupní cena odpovídá reálné hodnotě předmětu kupní smlouvy.

9. Z tvrzení žalobce učiněných v rámci přípravného jednání dne [datum] vyplývá, že v rámci společného projektu, kdy soubor společných nemovitostí nabízeli potencionálním investorům, v zájmu ujištění žalovaného, podepsal žalovanému předložený koncept sporné kupní smlouvy o prodeji nemovitostí, které jsou předmětem sporu, kdy stanovili kupní cenu ve výši 1, 100.000 Kč. Na základě vzájemné domluvy s ohledem na pokračující jednání o prodeji nemovitostí, žalovaný souhlasil s tím, že po dobu půl roku předmětnou kupní smlouvu nezavkladuje, neboť pokud by se našel investor, ušetřily by se značné prostředky na dani z převodu nemovitostí.

10. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení z [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavírána za situace, kdy žalovaný nepochopil, že věřitel, který mu poskytl prostředky na opětovný nákup [anonymizováno], si bude chtít tuto půjčku právně pojistit zástavní smlouvou. Uvedl, že vzhledem k tomu, že přechozí aktiva byla z praktických důvodů zapsaná na jeho osobu, souhlasil s tím, že tentokrát bude moci být, coby výlučný vlastník předmětných nemovitostí, žalovaný. Uvedl, že kupní smlouva nebyla vložena do katastru nemovitostí a nadále po dobu 3 let od jejího podpisu účastníci vystupovali jako její ideální spoluvlastníci a nabízeli nemovitosti potencionálním zájemcům. K uzavření smlouvy uvedl, že koncept smlouvy měli oba dva z minulosti, kdy žalobce smlouvu dne [datum] vytiskl, podepsal a zaslal ji poštou žalovanému cca 14 dnů poté, co smlouvu podepsal. Podmínky smlouvy vycházely ze společné dohody, domluvily se telefonicky a to včetně toho, co bude předmětem smlouvy, kupní ceny a splatnosti kupní ceny. Výše kupní ceny vyplynula ze vzájemné dohody co do úspory daně z převodu nemovitostí. Uvedl, že návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí vyhotovil současně se smlouvou, podepsal jej a žalovanému odeslal současně se smlouvou. Pokud ve smlouvě ponechal ujednání o splatnosti kupní ceny o tom, že kupní cena byla složena do rukou prodávajícího před podpisem kupní smlouvy, tak vycházel z konceptu této kupní smlouvy z dřívější doby. S ohledem na dlouhodobě stabilní a korektní vztahy nepředpokládal, že by se žalovaný v budoucnu protivil ujednání o formálním účelu této kupní smlouvy. Podmínky smlouvy se sjednávaly telefonicky.

11. Z tvrzení žalovaného obsaženého v podání z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že v době podpisu smlouvy jednal s žalobcem v atmosféře vzájemné důvěry. V té době navíc existovala možnost naplnění žalobcem zmiňovaného společného projektu, který nechtěl zmařit. Proto mu připadalo předčasné spěchat s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na katastrální úřad a platit zbytečně daň z převodu nemovitostí, která by se v případě prodeje koupených nemovitostí v rámci realizace projektu musela platit znovu.

12. Ve své výpovědi žalovaný uvedl, že dohoda (tj. dohoda odlišná od § 44 odst. 1 obč. zák. ohledně okamžiku uzavření sporné kupní smlouvy) byla taková, že vzhledem k tomu, že se objevil nový zájemce, smlouva nebude žalovaným podepisována ani vkládána a společně se vyčká na možnost prodat předmět smlouvy třetímu zájemci. Žalovaný uvedl, že poté, co z obchodu sešlo, kdy zájemce se po nějaké době neozval, žalobce jej kontaktoval s tím, aby smlouvu vložil do katastru nemovitostí a aby mu doklady ohledně vkladu předložil dodatečně.

13. Smlouvou o koupi nemovitosti datovanou dne [datum] ([číslo listu], [anonymizována dvě slova]) má soud za prokázané, že mezi žalobcem na straně jedné jako prodávajícím a žalovaným na straně druhé jako kupujícím byla uzavřena smlouva, na základě které žalobce převedl na žalovaného své vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitostech označených ve výroku I. rozsudku. Článek II. odst. 1 smlouvy obsahuje ujednání o kupní ceně stanovené na základě dohody ve výši 1.100.000 Kč. Článek II. odst. 2 smlouvy obsahuje potvrzení žalobce o přijetí plnění, dle kterého kupní cenu 1.100.000 Kč uhradil kupující před podpisem smlouvy složením hotovosti do rukou prodávajícího. Článek II. odst. 3 smlouvy obsahuje závazek prodávajícího (žalobce), že zajistí vypracování znaleckého posudku Nemovitostí a do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, podá u místně příslušného správce daně přiznání k dani z převodu nemovitostí. Článek II. odst. 4 smlouvy obsahuje závazek kupujícího (žalovaného) uhradit náhradu za vypracování znaleckého posudku, správní poplatky a daně spojené s převodem nemovitostí. Poslední strana kupní smlouvy (č.l. 122 p.v.) obsahuje dvě ověřovací doložky pro legalizaci, kdy z ověřovací doložky [anonymizováno], [obec a číslo], vyplývá, že žalobce svůj podpis na kupní smlouvě uznal za vlastní v [obec] dne [datum], a z ověřovací doložky [stát. instituce] vyplývá, že žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal v [obec] dne [datum]. Poslední strana smlouvy dále obsahuje doložku [stát. instituce], [stát. instituce], osvědčující, že vklad práva do katastru nemovitostí byl zapsán dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

14. Listinou označenou jako„ Návrh na zahájení řízení dle ust. § 4 a § 5 zák. č. 265/1992 Sb., v platném znění“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě tohoto návrhu bylo ve prospěch žalovaného vloženo do katastru nemovitostí vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitostech označených ve výroku I. rozsudku vedených v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Z listiny dále vyplývá, že byla vyhotovena [datum], přičemž žalobce svůj podpis na listině uznal za vlastní v [obec] dne [datum], a žalovaný listinu vlastnoručně podepsal v [obec] dne [datum]. Podací razítko na listině prokazuje, že návrh na vklad byl u [stát. instituce], [stát. instituce], podán osobně dne [datum].

15. Listinami datovanými dne [datum] označenými jako„ Odstoupení od Smlouvy o koupi nemovitosti uzavřené dne [datum]“, podacími lístky [anonymizována dvě slova] z [datum] a dodejkami [anonymizována dvě slova] z [datum] má soud za prokázané, že žalobce zaslal žalovanému na adresu„ [obec] [anonymizováno], c/o [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec]“ a na adresu„ [obec] [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec]“ zásilku obsahující jednak projev vůle odstoupit od kupní smlouvy uzavřené dne [datum], na základě které byl na žalovaného převeden spoluvlastnický podíl žalobce na Nemovitostech, a to jednak z důvodu nezaplacení sjednané kupní ceny ve výši 1.100.000 Kč, a neuhrazení daně z převodu nemovitostí. Podání obsahuje dále projev vůle žalobce o vrácení daru spočívajícího v převodu týchž Nemovitostí, a to s ohledem na výše uvedená jednání žalovaného, která jsou v rozporu s dobrými mravy. Převzetí výše uvedených zásilek potvrdil vlastnoručním podpisem žalovaný a jeho manželka [jméno] [příjmení].

16. Smlouvou o koupi nemovitosti ([číslo listu]) uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem, jako prodávajícím, a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako kupujícím, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na nemovitostech vedených v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. II. odst. 2 smlouvy si účastníci ujednali, že kupní cenu ve výši 250.000 Kč kupující uhradil před podpisem této smlouvy, a to složením hotovosti do rukou prodávajícího.

17. Listinou označenou jako„ Návrh na zahájení řízení dle ust. § 4 a § 5 zák. č. 265/1992 Sb., v platném znění“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že na základě tohoto návrhu bylo ve prospěch [jméno] [příjmení] vloženo do katastru nemovitostí vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitostech vedených v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Z listiny dále vyplývá, že byla vyhotovena [datum], přičemž [jméno] [příjmení] listinu vlastnoručně podepsal v [obec] dne [datum], přičemž ověřovací doložka týkající se žalobce není čitelná. Podací razítko na listině prokazuje, že návrh na vklad byl u [stát. instituce], [stát. instituce], podán osobně dne [datum].

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v rámci svého zájmu o tzv. [anonymizována dvě slova], která byla ve vlastnictví účastníků, oslovil oba účastníky s tím, že by měl o koupi této nemovitost zájem. Uvedl, že se domluvila cena, pro každého ze spoluvlastníků se připravila kupní smlouva a potom se všichni setkali v [anonymizována dvě slova] k podpisu smlouvy. U tohoto jednání byli přítomni on, žalovaný, žalobce a pan [příjmení]. Uvedl, že ještě před podpisem smlouvy zaplatil v hotovosti každému z účastníků kupní cenu 250.000 Kč. Ověřování podpisů na smlouvách řešili asi až další týden na [anonymizováno] úřadu v [obec], kde se podpisy ověřily, čehož se účastnil pouze pan [příjmení], žalovaný a on. Žalobce u ověření podpisů přítomen nebyl.

19. Kupní smlouvou datovanou dne [datum] (dále též jen jako„ KS 1“ na č. l. 178-182 spisu) uzavřenou mezi společností [právnická osoba], zastoupené [jméno] [příjmení], jako prodávajícím na straně jedné, a žalobcem a žalovaným, jako kupujícími na straně druhé, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti vedené v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. III. smlouvy si účastníci ujednali, že kupní cena ve výši 5.000.000 Kč byla kupujícími uhrazena prodávajícímu v hotovosti před podpisem této smlouvy. Kupní smlouva obsahuje ověřovací doložky [anonymizováno] úřadu [obec], dle které [jméno] [příjmení] listinu vlastnoručně podepsal dne [datum], žalobce svůj podpis uznal za vlastní dne [datum] a žalovaný rovněž svůj podpis uznal za vlastní dne [datum]. Téhož dne byl podán návrh na vklad vlastnického práva u [anonymizováno] úřadu v [obec].

20. Kupní smlouvou datovanou dne [datum] (dále též jen jako„ KS 2“ na č. l. 295, [číslo] svazku I. spisu) uzavřenou mezi společností [právnická osoba], zastoupené [jméno] [příjmení], jako prodávajícím na straně jedné, a žalobcem a žalovaným, jako kupujícími na straně druhé, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti vedené v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. III. smlouvy si účastníci ujednali, že kupní cena ve výši 5.000.000 Kč byla kupujícími uhrazena prodávajícímu v hotovosti před podpisem této smlouvy. Kupní smlouva obsahuje dvě ověřovací doložky [anonymizováno] úřadu [obec], dle kterých [jméno] [příjmení] a žalovaný listinu vlastnoručně podepsali dne [datum], a jednu ověřovací doložku [anonymizováno] úřadu v [obec], dle které žalobce listinu vlastnoručně podepsal dne [datum]. Z připojené doložky má soud za prokázané, že [anonymizováno] úřad v [obec] návrh na vklad práva do katastru zamítl rozhodnutím č. j. V 11 [číslo], kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

21. Kupní smlouvou datovanou dne [datum] (dále též jako„ KS 3“ na č. l. 310-311 svazku I. spisu) uzavřenou mezi společností [právnická osoba], zastoupené [jméno] [příjmení], jako prodávajícím na straně jedné, a žalobcem a žalovaným, jako kupujícími na straně druhé, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti vedené v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. III. smlouvy si účastníci ujednali, že kupní cena ve výši 5.000.000 Kč byla kupujícími uhrazena prodávajícímu v hotovosti před podpisem této smlouvy. Kupní smlouva obsahuje dvě ověřovací doložky [anonymizováno] úřadu [obec], dle kterých [jméno] [příjmení] a žalovaný svůj podpis uznali za vlastní dne [datum], a jednu ověřovací doložku [anonymizováno] úřadu [anonymizováno] části [obec a číslo], dle které žalobce svůj podpis uznal za vlastní dne [datum].

22. Rozhodnutím [anonymizováno] úřadu v [obec] z [datum] má soud za prokázané, že řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dle kupní smlouvy uzavřené [datum] zahájené [datum] bylo přerušeno, neboť v průběhu řízení byl [název soudu] podán žalobní návrh [právnická osoba] s.r.o. na určení neplatnosti shora uvedené kupní smlouvy.

23. Protokolem o jednání u [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] ([číslo listu] spisu) má soud za prokázané, že dne [datum] [jméno] [příjmení] v procesním postavení svědkyně ve své výpovědi uvedla, že [jméno] [příjmení] (žalobce) stejně jako ona, dostal dlužní úpisy na 730.000 Kč dne [datum]. Dále uvedla, že při podpisu kupní smlouvy jí bylo řečeno, že žalobce ([jméno] [anonymizováno]) odnesl (měl v aktovce) částku 1.400.000 Kč od pana [příjmení] a měl dostat 1.044.000 Kč od žalovaného ([anonymizováno] [příjmení]). Dále uvedla, že rok po podpisu smlouvy se dozvěděla, že žalobci (tj. [jméno] [příjmení]) má být od žalovaného (tj. [anonymizováno] [příjmení]) a pana [příjmení] navíc vyplaceno 270.000 Kč od každého z nich, avšak již neví, od koho se tuto informaci dozvěděla.

24. Protokolem o jednání u [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] ([číslo listu] spisu) má soud za prokázané, že dne [datum] [jméno] [příjmení] v procesním postavení žalobce ve své výpovědi uvedl, že v rámci jednání o uzavření kupní smlouvy za [právnická osoba], s.r.o., jejímž byl v té době jednatelem, jednal s žalobcem a žalovaným o půjčce. Cena za [anonymizována dvě slova] byla domluvena ve výši 5.000.000 Kč. Dne [datum] přijel [anonymizováno] [příjmení] do [obec], kde byly dojednány podrobnosti s ním a s paní [příjmení]. Žalovaný ([anonymizováno] [příjmení]) s sebou přivezl dlužní úpisy, které měly jistit půjčku. Jednalo se o dlužní úpisy s ověřeným podpisem. [příjmení] obdržel dlužní úpis od žalovaného (tj. [anonymizováno] [příjmení]) proti poskytnutí půjčky. Takto mu poskytl dvě částky, a to celkem 270.000 Kč a 730.000 Kč podle dlužných úpisů, které nebyly vystaveny. Dále uvedl, že k předání částky 1.000.000 Kč došlo v kanceláři pana [příjmení], který společně s žalovaným ([anonymizováno] [příjmení]) zaplatil částku 5.000.000 Kč za [anonymizována dvě slova] a on následně předal částky podle dlužných úpisů jako zálohy na podíly ve společnosti. Zároveň dostal dlužní úpisy na tyto částky, kdy k této transakci došlo [datum] a částky 270.000 Kč a 730.000 Kč předal společně.

25. Z podání [anonymizováno] [jméno] [příjmení], právního zástupce [jméno] [příjmení], z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalobce (tj. [jméno] [příjmení]) tímto podáním doplnil svá tvrzení v řízení vedenému u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] mimo jiné tak, že se s žalovaným (tj. [anonymizováno] [příjmení]) ústně dohodl, že mu půjčí částku 1.000.000 Kč po podpisu kupní smlouvy na pozemky se zdroj [anonymizována dvě slova] dne [datum] a žalovaný mu půjčenou částku vrátí nejpozději dne [datum]. Žalovaný potvrdil žalobci uzavření smlouvy o půjčce a převzetí půjčené částky dlužními úpisy z [datum]. Žalobce důvěřoval žalovanému a [jméno] [příjmení] a považoval dlužní úpisy s úředně ověřenými podpisy za dostatečnou záruku, že žalovaný vrátí půjčené peníze řádně a včas. Z podání dále vyplývá, že žalobce ([jméno] [anonymizováno]) jako jednatel společnosti [právnická osoba] převzal dne [datum] částku 1.400.000 Kč od [jméno] [příjmení] jako splátku kupní ceny za prodané pozemky se zdroji minerální vody. [jméno] [příjmení] ve funkci [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizováno]. potvrdila dne [datum] převzetí částky 1.400.000 Kč, které složil [jméno] [příjmení] na účet [právnická osoba], [anonymizováno]. Žalovaný ([anonymizováno] [příjmení]) požádal dne [datum] žalobce, aby mohl zaplatit [právnická osoba], [anonymizováno]. splátku na kupní cenu v částce 1.044.000 Kč až za 3 dny, protože peníze ještě potřeboval k podnikání. Žalovaný ([anonymizováno] [příjmení]) částku 1.044.000 Kč zaplatil omylem na osobní účet žalobce dne [datum]. Žalobce složil částku 1.044.000 Kč na účet [právnická osoba], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ve funkci [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizováno]. potvrdila dne [datum] převzetí částky 1.044.000 Kč.

26. Dlužním úpisem z [datum] ([číslo listu]) má soud za prokázané, že žalovaný ([obec] [anonymizováno]) se zavázal [jméno] [příjmení], [datum narození], zaplatit částku 270.000 Kč s tím, že svůj závazek splní nejpozději dne [datum]. Listina obsahuje ověřovací doložku, dle které žalovaný listinu vlastnoručně podepsal [datum] před [anonymizováno] úřadem v [obec].

27. Dlužním úpisem z [datum] ([číslo listu]) má soud za prokázané, že žalovaný ([obec] [anonymizováno]) se zavázal [jméno] [příjmení], [datum narození], zaplatit částku 730.000 Kč s tím, že svůj závazek splní nejpozději dne [datum]. Listina obsahuje ověřovací doložku, dle které žalovaný listinu vlastnoručně podepsal [datum] před [anonymizováno] úřadem v [obec].

28. Z protokolu o jednání z [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] ([číslo listu] svazku [anonymizováno] spisu) soud zjistil, že [jméno] [příjmení] v procesním postavení žalobce v řízení vedeném proti žalovanému ([jméno] [anonymizováno]) o zaplacení 850.000 Kč odmítl, že by na účastnících smlouvy požadoval nějaké jiné finanční prostředky než 5.000.000 Kč. Uvedl, že kupní cena byla hrazena v hotovosti při podpisu smlouvy tak, že 1.400.000 Kč uhradil [obec] [anonymizováno], 1.044.000 Kč přislíbil [anonymizováno] [příjmení] zaslat do 4 dnů a zbytek byl zaplacen v hotovosti s tím, že doklad o zaplacení nebyl vydán s ohledem na text smlouvy, ze kterého vyplývalo, že kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy. Jednalo se o peníze z půjček, které [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] poskytl on a paní [příjmení].

29. Z přílohového spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud učinil následující zjištění: a) Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že soud zamítl žalobu, kterou se společnost [právnická osoba] jako žalobce domáhala vůči [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako žalovaným, určení, že je vlastníkem nemovitostí vedených na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] (tj. [anonymizována dvě slova]). Podstatou sporu bylo tvrzení žalobce, že kupní cena za převod nemovitostí nebyla sjednána ve výši 5.000.000 Kč, ale byla dohodnuta o 3.500.000 Kč vyšší. Žalovaní přitom neměli prostředky, a proto byly vystaveny dlužní úpisy. Žalovaní ([anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [příjmení]) vedli svoji procesní obranu tak, že kupní cena byla sjednána ve výši 5.000.000 Kč, přičemž částka 3.500.000 Kč nebyla součástí kupní ceny, ale byla to provize za zprostředkování prodeje [ulice] [anonymizováno]. Soud žalobu zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určení. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud učinil z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjištění, že při uzavření kupní smlouvy (tj. kupní smlouvy z [datum]) obdržel celou kupní cenu 5.000.000 Kč. b) Z protokolu o jednání u [název soudu] z [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] soud zjistil, že v řízení vedeném žalobkyní [jméno] [příjmení] proti žalovanému [jméno] [příjmení] o zaplacení 580.000 Kč byl v procesním postavení svědka vyslechnut [jméno] [příjmení], který mimo jiné uvedl, že byl u sjednání půjčky mezi žalobkyní a žalovaným, bylo to [datum], tzn. ve stejný den, kdy on poskytl finanční prostředky žalovanému. Tehdy půjčil žalovanému 730.000 Kč a 270.000 Kč. Bezprostředně před poskytnutím půjčky žalovaný splatil na kupní cenu na nemovitosti tzv. [ulice] [anonymizováno] 1.400.000 Kč, tuto částku složil k jeho rukám. Bylo to týž den, kdy byla uzavřena smlouva o půjčce dne [datum]. Dále tvrdil, že nikdy nevznesl požadavek na žalovaného, aby kromě sjednané kupní ceny 5.000.000 Kč zaplatili kupující ještě nějaké finanční prostředky. Nikdy nepožadoval na žalovaném dalších 3.500.000 Kč, a to pro sebe 2 000 000 Kč a pro žalobkyni ([jméno] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Uvedl, že je mu známo to, že žalobkyně poskytla žalovanému 730.000 Kč, na kterou byl vystaven dlužní úpis. Žádné další finanční prostředky až 5.000.000 Kč po žalovaném nepožadoval.

30. Kupní smlouvou ([číslo listu]) datovanou dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem, jako prodávajícím na straně jedné, a žalovaným, jako kupujícím na straně druhé, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti vedené v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. III. smlouvy si účastníci ujednali, že kupní cena ve výši 175.967 Kč byla kupujícím uhrazena prodávajícímu v hotovosti před podpisem této smlouvy. Kupní smlouva obsahuje ověřovací doložky [anonymizováno] úřadu [obec], dle které žalobce i žalovaný listinu vlastnoručně podepsali dne [datum]. Téhož dne byl podán návrh na vklad vlastnického práva u [anonymizováno] úřadu v [obec].

31. Kupní smlouvou ([číslo listu]) datovanou dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jako prodávajícími na straně jedné, a žalobcem, jako kupujícím na straně druhé, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti vedené v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. III. smlouvy si účastníci ujednali, že kupní cena ve výši 351.934 Kč byla kupujícím uhrazena prodávajícím převodem na účet před podpisem této smlouvy. Kupní smlouva obsahuje ověřovací doložku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky se sídlem v [obec], dle které všichni účastníci smlouvy listinu vlastnoručně podepsali dne [datum].

32. Kupní smlouvou (č. l. 190-192) datovanou dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným, jako prodávajícími na straně jedné, a [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova], na straně druhé jako kupujícím, má soud za prokázané, že předmětem kupní smlouvy byly nemovitosti vedené v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. V čl. III. smlouvy si účastníci sjednali, že kupní cena ve výši 1.730.000 Kč byla kupujícím uhrazena 1. a 2. prodávajícímu v hotovosti při podpisu smlouvy. Kupní smlouva obsahuje ověřovací doložky [anonymizováno] části [obec a číslo], dle které žalobce i žalovaný listinu vlastnoručně podepsali dne [datum].

33. Dodatkem [číslo] ke kupní smlouvě ([číslo listu] svazku č. I. spisu) uzavřené mezi žalobcem a žalovaným jako prodávajícími na straně jedné, a [právnická osoba]„ [anonymizováno]“, [anonymizováno], jako kupujícím, na straně druhé, dne [datum] má soud za prokázané, že účastníci si sjednali rozvazovací doložku, dle které nedojde-li k úhradě kupní ceny ve smyslu článku III. uvedené smlouvy způsobem zde popsaným, smlouva pozbývá uplynutím lhůty 15 dnů ode dne podpisu tohoto dodatku platnosti.

34. Smlouvou o půjčce uzavřené dne [datum] ([číslo listu]) mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jako věřitelem, na straně jedné a žalovaným, jako dlužníkem, na straně druhé má soud za prokázané, že na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200.000 Kč, a to při podpisu smlouvy s tím, že peněžní prostředky byly poskytnuty na nákup nemovitosti, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem do [datum].

35. Z elektronické komunikace účastníků z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalovaný kontaktoval žalobce se svými připomínkami k návrhu ke smlouvě o zprostředkování s dotazem, zda by mohl fyzicky převzít polovinu akcií s tím, že u stáčírny by mu stačil papír o vlastnictví nezadluženého podílu.

36. Z elektronické komunikace účastníků z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalobce kontaktoval žalovaného s tím, že zapracoval změny návrhu smlouvy o zprostředkování, kterou slíbil týž den odeslat.

37. Z konceptu smlouvy o zprostředkování (č. l. 136-137) soud zjistil, že v záhlaví smlouvy jsou označeni oba účastníci jako zájemci s dovětkem, že jednají ve shodě, v č.l. I. odst. 1 písm. a) je uvedeno, že předmětem zprostředkování budou mimo jiné nemovitosti na [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] (vlastnické právo dle LV ½ [obec] [anonymizováno], ½ [anonymizováno] [jméno] [příjmení]). V čl. II. odst. 4 je obsaženo prohlášení, dle kterého zájemce prohlašuje, že je oprávněn smlouvu uzavřít, s nemovitostmi je oprávněn disponovat a že nezamlčel žádné podstatné skutečnosti, které by mohly mít vliv na řádný prodej nemovitostí. Zprostředkovatelem je společnost [právnická osoba] jednající [anonymizováno] [příjmení].

38. Z elektronické komunikace z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalovaný odeslal na elektronickou adresu [email] podepsanou (blíže neurčenou) smlouvu.

39. Z elektronické komunikace z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že žalovaný kontaktoval žalobce s informací, že [jméno] [příjmení] poslal nabídku, která obsahovala výčet„ našich nemovitostí v [příjmení]. Nakonec si vybral [anonymizováno] a [anonymizováno]“ 40. Z exkluzivní nabídky č. [anonymizováno] [číslo] tvořící přílohu elektronické zprávy [příjmení] [příjmení] z [datum] ([číslo listu]) soud zjistil, že v textu nabídky se uvádí, že„ Vlastní objekt včetně místa nových [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] koupili současní majitelé, kteří nás prodejem pověřili.“ 41. Z přílohového spisu [anonymizováno] úřadu v [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud učinil následující zjištění: a) Výzvou správce daně má soud za prokázané, že žalobce byl dne [datum] vyzván k podání daňového přiznání související s věcí [anonymizováno] úřadu [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. b) Platebním výměrem na daň z převodu nemovitostí ze [datum] má soud za prokázané, že žalobci byla vyměřena daň z převodu nemovitostí ve výši 126.801 Kč. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce byl povinen podat do [datum] daňové přiznání, a protože daňové přiznání podáno nebylo ani po uplynutí náhradní lhůty ([datum]), stanovil správce daně daň ze základu daně podle pomůcek. Z odůvodnění dále vyplývá, že na základě výzvy k poskytnutí údajů z [datum] dodal kupující (žalovaný) dne [datum] znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], ze kterého byla zjištěna vyšší cena než cena sjednaná v kupní smlouvě, kdy základ daně byl stanoven na částku 4.226.700 Kč. c) Platebním výměrem na pokutu za opožděné tvrzení daně z [datum] má soud za prokázané, že správce daně uložil žalobci pokutu ve výši 6.341 Kč za nepodání daňového přiznání k dani k převodu nemovitostí. d) Znaleckým posudkem [číslo] má soud za prokázané, že na základě objednávky žalovaného vypracoval dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalecký posudek, kterým stanovil kupní cenu předmětných nemovitostí na částku 8.453.287,62 Kč. [Anonymizovaný odstavec.]

43. V zájmu hospodárnosti řízení soud jako nadbytečné zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování o výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], a dále o znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [číslo] u roku 1998, čestná prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] (na [číslo listu]), výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], výpisem operátora žalobce na [číslo listu], výpisem z SMS komunikace mezi žalobcem a žalovaným na [číslo listu], SMS komunikací mezi žalobcem a žalovaným ([číslo listu]), výpisem z telefonických hovorů ([číslo listu]), komunikací s panem [příjmení] ([číslo listu]), e-mailovou komunikací s panem [příjmení] ([číslo listu]), potvrzením o platbě kartou ([číslo listu]), výpisem z účtu ([číslo listu]) a znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] ([číslo listu]).

44. Důkazní návrhy, které soud zamítl, nemohly mít pro zjištění skutkového stavu věci žádný podstatný přínos, neboť se vesměs vztahují k prokázání existence společného projektu, případně k průběhu daňového řízení. Soud taktéž zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování o výslech svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který měl být přítomen při vyhotovení konceptu smlouvy. Z důvodů níže rozvedených soud neshledal ve svědectví [anonymizováno] [příjmení] žádný přínos, neboť jeho přítomnost u vyhotovení konceptu kupní smlouvy, která vycházela z předchozích vzorů, nemá pro zjištění skutkového stavu žádnou vypovídací hodnotu tím spíše, když žalovaným není tvrzeno, že tato osoba byla přítomna u jednání žalobce a žalovaného v době, kdy mělo k podpisu kupní smlouvy ze strany žalobce dojít. Pokud byl [anonymizováno] [příjmení] žalovaným navrhován k prokázání tvrzení žalovaného o tom, že jeho prostřednictvím žalovaný uhradil žalobci třetí splátku kupní ceny, pak soud jeho výpověď nepovažoval za významnou v situaci, kdy se žalobci nepodařilo zpochybnit pravdivost jím vystavené kvitance. Prokázání úhrady pouze části kupní ceny v situaci, kdy se žalobci nepodařilo zpochybnit uhrazení celé kupní ceny, postrádá zcela smysl a pouze by zatížilo řízení dalšími náklady. Stejně tak žalobcem navrhované výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nemohly být pro řízení žádným přínosem. V případě výpovědi [jméno] [příjmení] by totiž bylo prokazováno pouze to, co již bylo bezpečně prokázáno výpovědí [jméno] [příjmení], tzn. že v kupní cenu v případě kupních smluv, které uzavíral s žalobcem a žalovaným, uhradil v hotovosti před podpisem kupních smluv. Případnou výpovědí [jméno] [příjmení] by pak bylo možné zjistit pouze to, co je mezi účastníky nesporné, a sice, že připravovala koncepty kupních smluv, ve kterých [jméno] [příjmení] vystupoval jako kupující a žalobce a žalovaný jako prodávající. [příjmení] [jméno] [příjmení] nebyla přítomna podepisování ani jedné z těchto kupních smluv, bylo by její svědectví zcela zbytečné.

45. Soud rovněž jako nadbytečné vyhodnotil návrhy žalobce na výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení], jakož i listinné důkazy navržené při jednání soudu dne [datum], které byly navrženy ke zpochybnění věrohodnosti účastnické výpovědi žalovaného z [datum]. V případě těchto důkazních návrhů soud považuje za potřebné uvést, že i kdyby po poměrně rozsáhlém dokazování vyšlo najevo, že žalovaný v některých bodech své výpovědi byl nepřesný či vypovídal nepravdivě, soudu by i tak nezbylo, než jeho výpověď v části, která se týkala existence dohody odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák., považovat za pravdivou, neboť zcela odpovídá tomu, co bylo již dříve v průběhu řízení nezávisle na sobě tvrzeno žalobcem i žalovaným. V této souvislosti je nutné mít na zřeteli to, že účastnická výpověď (i s ohledem na absenci trestněprávních důsledků) má sama o sobě nízkou důkazní hodnotu (ve srovnání s výpovědí svědka) a soud k ní tak proto musí přistupovat. Proto v daném případě, pokud žalobce zpochybňuje věrohodnost výpovědi žalovaného, kdy poukazuje na některé rozpory ve výpovědi žalovaného, které např. spočívají v tom, že žalovaný nemohl znát [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v době, kdy měla být kupní cena placena, soud nepovažoval za nutné zatěžovat řízení detailním rozborem toho, co v případě výpovědi žalovaného pravda byla a co nikoliv, neboť pro rozhodnutí soudu mělo význam pouze to, co žalovaný vypověděl k tomu, jaká byla mezi účastníky sjednána dohoda stran nabytí účinnosti předmětné kupní smlouvy. Jak již bylo uvedeno shora, vzhledem k tomu, že v této části výpověď žalovaného odpovídala tomu, co dříve v průběhu řízení tvrdil sám žalobce, nemohly by některé detaily ve výpovědi žalovaného, na které žalobce poukazuje, tuto výpověď zcela zpochybnit tím spíše, když výpověď žalovaného se vztahovala k jednáním, která mezi účastníky proběhla před cca 7 lety. V této souvislosti lze ostatně poukázat na nemalé rozpory v tvrzeních samotného žalobce, který ještě v přípravném jednání dne [datum] podrobně vylíčil, že:„ v zájmu ujištění žalovaného, podepsal žalovanému předložený koncept sporné kupní smlouvy o prodeji nemovitostí, které jsou předmětem sporu“, zatímco ve své výpovědi jako účastníka řízení dne [datum] mimo jiné uvedl, že:„ smlouvu dne [datum] vytiskl, podepsal a zaslal ji poštou žalovanému, cca 14 dnů poté, co smlouvu podepsal. Podmínky smlouvy vycházely ze společné dohody, domluvily se telefonicky a to včetně toho, co bude předmětem smlouvy, kupní ceny a splatnosti kupní ceny.“ Z uvedeného je patrné, že důkazní hodnotu účastnických výpovědí jak žalobce tak žalovaného nelze přeceňovat a soudu nezbývá než vycházet z toho, v čem se účastníci v průběhu řízení v podstatě shodují a co lze považovat za logický důsledek jejich faktického jednání.

46. Po provedeném řízení soud z hlediska skutkového stavu dospěl k následujícím závěrům. Na základě konceptu kupní smlouvy, kterou měli oba účastníci z dřívější doby, byla vyhotovena kupní smlouva s datem [datum], dle které mělo mezi žalobcem na straně jedné jako prodávajícím a žalovaným na straně druhé jako kupujícím dojít k převodu vlastnického práva žalobce ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální jedné poloviny na nemovitostech označených ve výroku I. rozsudku na žalovaného. Současně s tím byl vyhotoven návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí dle této smlouvy. Žalobce svůj podpis na kupní smlouvu připojil dne [datum] a dne [datum] jej v [obec] uznal za vlastní. Žalobce poté smlouvu v blíže neurčené době předložil žalovanému, který smlouvu vlastnoručně podepsal v [obec] dne [datum] a v týž den podal u [stát. instituce], [stát. instituce], návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (zápis byl proveden dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]), aniž před tím podepsanou smlouvu předal (doručil) žalobci. Mezi účastníky existovala dohoda, dle které žalovaný smlouvu po jejím převzetí nebude muset žalobci podepsanou vracet, ale současně ji ani ihned nepodepíše a nepředloží ke vkladu do katastru nemovitostí, ale ve shodě s žalobcem bude vyčkávat, zda se nemovitosti (jako celek a spolu s dalšími nemovitostmi) povede, v souladu s jejich podnikatelskými plány, prodat jinému kupujícímu. Dne [datum] byl žalobce vyzván správcem daně k podání daňového přiznání související s výše uvedeným převodem. Dne [datum] dodal žalovaný správci daně znalecký posudek [číslo] vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] byla žalobci vyměřena daň z převodu nemovitostí ve výši 126.801 Kč stanovená ze základu daně podle pomůcek. Podáním z [datum] žalobce od kupní smlouvy odstoupil pro nezaplacení kupní ceny.

47. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena v době do [datum], použije se podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. na tento právní poměr právní úprava platná a účinná do [datum], tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen "obč. zák.").

48. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

49. Podle § 40 odst. 1 obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Podle odst. 3, věta prvá téhož ustanovení písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak.

50. Podle § 43a odst. 1 obč. zák. projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí.

51. Podle § 43c odst. 1 obč. zák. včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

52. Podle § 44 odst. 1 obč. zák. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Podle odst. 2 téhož ustanovení přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy.

53. Podle § 45 odst. 1 obč. zák. projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

54. Podle § 46 odst. 1 obč. zák. písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Podle odst. 2 téhož ustanovení pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.

55. Podle § 48 odst. 1 obč. zák. od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

56. Podle § 48 odst. 2 obč. zák. odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak.

57. Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

58. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

59. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen jako„ z. o. p. h.“), poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč (dále jen„ limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti.

60. Podle § 5 odst. 1 z. o. p. h. fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, ačkoli jí tuto povinnost ukládá tento zákon. Podle odst. 2 téhož ustanovení se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že přijme hotovostní platbu, která byla provedena v rozporu s tímto zákonem.

61. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 téhož ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

62. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

63. Vzhledem k tomu, že žalobce podal v projednávané věci tzv. určovací žalobu ve smyslu § 80 o. s. ř., zabýval se soud před zkoumáním existence, resp. neexistence sporného právního vztahu otázkou, zda účastníci řízení mají věcnou legitimaci a zda je na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

64. Při posouzení otázky věcné legitimace účastníků soud dospěl k závěru, že sporný právní vztah, jehož určení se žalobce domáhá, se týká jak právní sféry žalobce, tak i žalovaného, neboť otázka určení, zda Nemovitosti patří do vlastnictví žalobce, se v daném případě týká jak žalobce, tak především žalovaného, který je dosud v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník sporných nemovitostí. Oba účastníci byli účastníky kupní smlouvy, která byla právním titulem převodu Nemovitostí.

65. Při posouzení otázky, zda žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, soud dospěl k závěru, že tak, jak žalobce vylíčil rozhodné skutečnosti, lze uzavřít, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem. Soud přisvědčil názoru žalobce, že bez tohoto určení by se jeho právní postavení stalo nejistým, neboť za situace, kdy je v evidenci katastru nemovitostí u sporných nemovitostí veden žalovaný, zatímco žalobce své vlastnické právo dovozuje ze zaniklého právního titulu – kupní smlouvy, na základě které ke změně ve vlastnictví Nemovitostí došlo, je zřejmé, že existuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

66. Pokud jde o věc samu, pak soud dospěl k závěru, žaloba není důvodná. V souladu s pokyny odvolacího soudu se soud nejprve zabýval zjištěním toho, zda mezi účastníky existovala dohoda odlišná od § 44 odst. 1 obč. zák. ohledně okamžiku uzavření smlouvy. Dle tvrzení žalovaného bylo podstatou této dohody srozumění žalobce s tím, že se mu smlouva poté, co na ni žalovaný připojí svůj podpis, nebude podepsaná vracet a žalovaný ji bezprostředně po připojení svého podpisu předloží k zavkladování do katastru nemovitostí. Do tohoto okamžiku však budou společně vyčkávat, zda se nemovitosti jako celek spolu s dalšími podaří prodat třetí osobě. Existenci žalovaným tvrzené dohody prokazují rovněž samotná vyjádření žalobce učiněná v přípravném jednání dne [datum] a následně v rámci své účastnické výpovědi dne [datum], podle kterých byla kupní smlouva uzavírána v situaci, kdy žalovaný chtěl mít na sebe v katastru nemovitostí zapsán spoluvlastnický podíl k nemovitostem, jejichž nákup a zhodnocení (jakož i jiných nemovitostí) oba účastníci v rámci své tehdejší obchodní spolupráce financovali společně a stejně tak společně vystupovali jako jejich spoluvlastníci vůči třetím osobám jako zájemcům o jejich koupi či investice do nich. Uvedené vyjádření a výpověď žalobce jsou přitom v souladu s vyjádřením žalovaného z [datum] a jeho výpovědí jako účastníka řízení z [datum], z nichž vyšlo najevo, že žalovaný v souladu s dohodou vyčkával s vložením smlouvy do katastru nemovitostí, neboť v době podpisu smlouvy žalobcem stále existovala možnost úspěšného naplnění jejich podnikatelského záměru. Z výše uvedených vyjádření účastníků, která byla v řízení učiněna nezávisle na sobě, lze mít za prokázané, že mezi účastníky existovala dohoda, dle které byl žalobce srozuměn s tím, že žalovaný smlouvu po jejím převzetí nebude muset vracet žalobci podepsanou, současně ji ani ihned nepodepíše a nepředloží ke vkladu do katastru nemovitostí, ale ve shodě s žalobcem bude vyčkávat, zda se nemovitosti (jako celek a spolu s dalšími nemovitostmi) povede, v souladu s jejich podnikatelskými plány, prodat jinému kupujícímu. Výše uvedenému odpovídá i elektronická komunikace účastníků z doby od července do srpna 2012, dle které účastníci spolu komunikovali ohledně návrhu na uzavření smlouvy o zprostředkování, kterou měly být k podeji nabízeny mimo jiné i Nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení. Koncept smlouvy o zprostředkování ze [anonymizováno] [rok] přitom odpovídal právnímu stavu, kdy účastníci řízení byli ještě spoluvlastníky Nemovitostí. Pokud žalobce z elektronické zprávy žalovaného z [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dovozoval, že žalobce ještě minimálně [datum] nevěděl o tom, že žalovaný kupní smlouvu dne [datum] podepsal, tak ani tato skutečnost není způsobilá zvrátit závěry soudu o existenci dohody odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák., neboť z následného chování účastníků, kdy žalobce další 3 roky od převodu vlastnického práva na žalovaného nečinil žádné kroky ke zvrácení účinků smlouvy, je zřejmé, že žalobce okamžik podepsání smlouvy zcela ponechal na úvaze žalovaného s tím, že nadále budou Nemovitosti nabízeny k prodeji. To odpovídá i tvrzením žalovaného, že v době podpisu smlouvy stále existovala možnost úspěšného naplnění společného podnikatelského záměru.

67. S ohledem na shora uvedené soud v souladu s ustálenou soudní praxí (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněný v jeho Sbírce nálezů a usnesení pod [číslo]) vyšel z principu autonomie vůle smluvních stran, když upřednostnil výklad vedoucí k platnosti smlouvy, včetně procesu směřujícího k uzavření smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá.

68. Vzhledem k tomu, že ke kupní smlouvě, na základě které byly Nemovitosti na žalovaného převedeny, je třeba přistupovat jako k platnému právnímu jednání, soud se zabýval žalobními námitkami, ze kterých žalobce dovozuje svůj nárok.

69. Soud se předně zabýval námitkou, dle které je žalobce i nadále vlastníkem sporného spoluvlastnického podílu na Nemovitostech z toho důvodu, že pro podstatné porušení smlouvy (tj. pro řádné a včasné nezaplacení kupní ceny žalovaným) od kupní smlouvy odstoupil. V této souvislosti žalobce tvrdil, že navzdory ujednání obsaženému v čl. II. odst. 2 kupní smlouvy, dle kterého měla být kupní cena uhrazena v hotovosti před podpisem kupní smlouvy, se účastníci dohodli tak, že kupní cena ve výši 1.100.000 Kč bude uhrazena neprodleně po podpisu kupní smlouvy, k čemuž však následně nedošlo.

70. Odstoupení od smlouvy a jeho následky se v občanském právu řídí následujícími zásadami. Je-li dlužník v prodlení, vzniká věřiteli právo odstoupit od smlouvy, pokud dlužník nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu věřitel poskytne (§ 517 odst. 1). Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak (§ 48 odst. 2). Odstoupením od smlouvy zanikají s účinky ex tunc všechna práva a povinnosti, jež tvoří obsah závazkového vztahu, který byl smlouvou založen. Plnění, jež bylo některou ze stran poskytnuto před odstoupením od smlouvy, je plněním z právního důvodu, který odpadl, a tedy bezdůvodným obohacením, které je třeba vydat (§ 451 odst. 2), každý z účastníků smlouvy, která byla zrušena odstoupením, je povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal (§ 457).

71. S ohledem na shora uvedené bylo nutné zabývat se nejprve tím, zda žalobce měl důvod, který jej opravňoval k odstoupení od kupní smlouvy. Jelikož žalobce své právo odstoupit od smlouvy založil na tom, že žalovaný se dopustil podstatného porušení smlouvy, když kupní cenu řádně a včas nezaplatil, soud se zabýval tím, zda kupní cena byla žalovaným uhrazena či nikoliv. Smluvní ujednání, které řeší záležitost úhrady kupní ceny, obsahuje článek II. odst. 2 kupní smlouvy. Toto ujednání přitom představuje potvrzení o úhradě dluhu (tzv. kvitanci), které je důkazem o tom, že věřitel prohlásil, že dlužník splnil dluh v kvitanci uvedený a že za splnění zaplatil částku tam označenou. Pokud je tedy podstata námitky žalobce založena na tom, že toto ujednání není pravdivé, neboť účastníci se dohodli tak, že kupní cena ve výši 1.100.000 Kč bude uhrazena neprodleně po podpisu kupní smlouvy, je zřejmé, že žalobce popírá pravdivost jím vystavené kvitance.

72. Dle ustálené soudní praxe (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2000 sp. zn. 22 Cdo 2670/98) pouhé popírání ani nepředložené zpochybňování kvitance nemůže mít za následek oslabení její důkazní síly. Tudíž v situaci, když žalovaný (dlužník) trval na tom, že ke splnění dluhu došlo, bylo na žalobci (věřiteli), aby prokázal, že jím vystavené potvrzení o splnění dluhu není pravdivé. K výzvě soudu žalobce svá tvrzení doplnil tak, že účastníci v minulosti uzavírali s třetími subjekty smlouvy, v nichž byla uvedena stejná (obdobná) prohlášení vyplývající z téhož smluvního vzoru, přičemž ani v těchto případech nebyla vystavená potvrzení pravdivá a kupní cena byla uhrazena jinak. Soud se proto podrobně zabýval jednotlivými smlouvami, u kterých žalobce tvrdil, že ani v jejich případě nebylo na kupní cenu plněno před podpisem smlouvy a dospěl k následujícím závěrům.

73. V případě tří kupních smluv (pozn.: pro potřeby soudního řízení označeny ve shodě s účastníky jako„ KS 1“,„ KS 2“ a„ KS 3“), které byly uzavřeny mezi společností [právnická osoba], jako prodávajícím, a žalobcem a žalovaným, jako kupujícími, je předně třeba mít na zřeteli celý průběh kontraktačního procesu, při kterém se v podstatě jednalo o jediný převod nemovitostí (pozn. až na drobné rozdíly ohledně rozsahu převáděných nemovitostí) zahájený dne [datum] (kdy toto datum vyhotovení smlouvy nesou všechny tři smlouvy), jenž se jejich účastníkům podařil úspěšně zrealizovat vkladem do katastru nemovitostí až na třetí pokus, a to smlouvou„ KS 1“, která byla uzavřena dne [datum], kdy [jméno] [příjmení] na smlouvu připojil svůj podpis. Smlouva„ KS 2“ byla uzavřena dne [datum], kdy na ni svůj podpis připojil [jméno] [příjmení] a žalovaný. Smlouva„ KS 3“ byla uzavřena nejpozději dne [datum], kdy všichni účastníci smlouvy své podpisy na smlouvě uznali za vlastní. V rámci svých procesních námitek žalobce tvrdil, že navzdory tomu, že všechny tři smlouvy obsahují v čl. III. kvitanci, kterou [jméno] [příjmení] stvrzuje, že mu kupní cena ve výši 5.000.000 Kč byla uhrazena v hotovosti před podpisem smlouvy, jsou rovněž tyto kvitance nepravdivé, neboť i v těchto případech byla kupní cena uhrazena později. K prokázání svého tvrzení žalobce předložil dlužní úpisy žalovaného vystavené dne [datum] na částku 270.000 Kč a 730.000 Kč, ve kterých se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit [jméno] [příjmení] do [datum]. Soud se zabýval výše popsanou právní konstrukcí žalobce a dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že„ KS 2“ byla žalovaným a [jméno] [příjmení] podepsána dne [datum], tedy týž den, kdy byly žalovaným vystaveny pro [jméno] [příjmení] dlužní úpisy, nelze z toho učinit závěr o tom, kupní cena nebyla žalovaným před podpisem„ KS 2“ uhrazena, neboť je zřejmé, že žalovaný získal z dlužního úpisu od [jméno] [příjmení] peněžní prostředky, kterými mohl kupní cenu uhradit před podpisem smlouvy, a [jméno] [příjmení] (jednateli kupujícího) nic nebránilo stvrdit svým podpisem kvitanci obsaženou v čl. III smlouvy, která odpovídala skutečnosti. Tomu, že kupní cena byla společnosti [právnická osoba] dle„ KS 2“ uhrazena před podpisem smlouvy odpovídá i skutkové zjištění [název soudu] obsažené v rozsudku z [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], dle kterého bylo z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjištěno, že při uzavření kupní smlouvy z [datum] obdržel celou kupní cenu. Pokud žalovaný k prokázání svého tvrzení o tom, že kupní cena ze smluv„ KS 1-3“ nebyla kupujícímu uhrazena před podpisem smlouvy, navrhl jako další důkaz smlouvu o půjčce uzavřenou dne [datum] mezi žalovaným a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dle které měly být žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 200.000 Kč na nákup nemovitostí, pak ani z toho nelze učinit zcela jednoznačný závěr, že se jednalo o peněžní prostředky určené přímo na nákup Nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Nelze vyloučit, že se mohlo jednat o peněžní prostředky poskytnuté na nákup jiných nemovitostí, resp. na úhradu jiných závazků. Tomu by odpovídala společná procesní obrana žalobce a žalovaného v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v němž oba vystupovali na straně žalované, kdy tato obrana byla založena na tom, že kupní cena byla sjednána ve výši 5.000.000 Kč, přičemž částka 3.500.000 Kč nebyla součástí kupní ceny a jednalo se o provizi za zprostředkování prodeje [ulice] statku.

74. Skutečnost, že nad rámec kupní ceny byla mezi účastníky„ KS 1-3“ sjednána tzv.„ provize za zprostředkování“, tzn. platba jdoucí mimo rámec sjednané kupní ceny ve výši 5.000.000 Kč, zapadá do způsobu obchodování žalobce a žalovaného, kteří se i v případě předmětné kupní smlouvy snažili daňově optimalizovat své podnikání, z čehož následně, obdobně jako v případě„ KS 1-3“, vyplynulo několik soudních sporů. Za této situace nelze tvrzením a výpovědím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] přikládat značný význam, neboť nebyly učiněny nezaujatě a mohly se týkat částek, které byly ujednány nad rámec oficiální kupní ceny. Pokud žalobce dovozoval z tvrzení [jméno] [příjmení] (v podání z [datum]), že dne [datum] převzal od [jméno] [příjmení] 1.400.000 Kč jako splátku kupní ceny, přičemž téhož dne jej [anonymizováno] [příjmení] požádal o možnost zaplacení kupní ceny ve výši 1.044.000 Kč až za 3 dny, nelze vyloučit, že v daném případě [jméno] [příjmení] vyhovovalo, aby v řízení tvrdil, že šlo o částky jdoucí na zaplacení kupní ceny 5.000.000 Kč, čímž se později dostal do rozporu s tím, když v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] tvrdil, že částku 5.000.000 Kč obdržel, sjednaná kupní cena však byla o 3.500.000 Kč vyšší. Stejně tak pokud [jméno] [příjmení] v těchto řízeních vypovídala tak, že na kupní cenu 5.000.000 Kč bylo placeno pouze částečně, nelze vyloučit, že měla zájem na tom, aby ujednání o„ provizi za zprostředkování“ ve výši 3.500.000 Kč nevyšlo najevo. Pro úplnost je však třeba uvést, že i kdyby placení kupní ceny ve výši 5.000.000 Kč z„ KS 2“ proběhlo tak, jak tvrdí žalobce, nelze přehlédnout skutečnost, že na tuto kupní cenu bylo v okamžiku podpisu„ KS 2“ uhrazeno žalovaným ([anonymizováno]. [příjmení]) hotově 1.400.000 Kč a z prostředků získaných prostřednictvím dlužních úpisů 2.000.000 Kč, kdy každý z kupujících vystavil dlužní úpisy na částku 270.000 Kč a 730.000 Kč, což představuje nejméně 68 % kupní ceny v okamžiku podpisu smlouvy. Při této výši plnění na kupní cenu nelze kvitanci obsaženou v čl. III.„ KS 2“ smlouvy považovat za zpochybněnou (tím spíše s ohledem na nejasnost ohledně skutečné výše kupní ceny), což lze vztáhnout i na kvitance obsažené v čl. III.„ KS 1“, která byla posledním z účastníků podepsána dne [datum] a„ KS 3“, která byla posledním z účastníků podepsána dne [datum], kde již bylo žalobcem dne [datum] na kupní cenu doplaceno dalších 1.044.000 Kč, což představuje 89 % celkové kupní ceny.

75. V případě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným, jako prodávajícími, a [právnická osoba]„ [anonymizována dvě slova], jako kupujícím, soud dospěl k závěru, že ani uvedenou kupní smlouvou nemohou být tvrzení žalobce prokázána, neboť navzdory tomu, že účastníci této smlouvy si v čl. III. sjednali, že kupní cena ve výši 1.730.000 Kč byla kupujícím uhrazena v hotovosti při podpisu smlouvy, z [anonymizováno] [číslo] ke kupní smlouvě uzavřeného téhož dne vyšlo najevo, že účastníci si sjednali rozvazovací doložku, dle které smlouva pozbývá platnosti, nedojde-li k úhradě kupní ceny ve smyslu článku III. uvedené smlouvy.

76. K závěru, že k žalobcem vystavené kvitanci obsažené v článku II. odst. 2 předmětné smlouvy nelze přihlížet, nebylo možné dospět ani poté, co z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyšlo najevo, že rovněž v případě kupních smluv, které s každým z účastníků zvlášť uzavřel dne [datum], na jejichž základě nabyl od každého z účastníků spoluvlastnický podíl k ideální ½ nemovitostí v [katastrální uzemí], vystavili jak žalobce, tak žalovaný pravdivou kvitanci, kterou potvrdili [jméno] [příjmení] zaplacení kupní ceny ve výši 250.000 Kč před podpisem kupních smluv.

77. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobci se nepodařilo popřít pravdivost vystavené kvitance, když neunesl břemeno důkazní k prokázání svého tvrzení o tom, že potvrzení o zaplacení kupní ceny před podpisem smlouvy, které vycházelo z jednoho opakovaně používaného smluvního vzoru, nikdy neodpovídala skutečnosti, resp. nebylo pravdivé. V řízení bylo naopak jednoznačně prokázáno, že existovaly případy, kdy vystavené kvitance zcela odpovídaly pravdě, což dokládají kupní smlouvy z [datum], kterými oba účastníci převedli své spoluvlastnické podíly na [jméno] [příjmení], případně kupní smlouva z [datum], kterou žalobce převedl na žalovaného nemovitosti na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] za kupní cenu 175.967 Kč, a u které žalobce doložku o úhradě kupní ceny ani nezpochybňoval. Z řízení rovněž vyšlo najevo, že v jednom případě (tj.„ KS 2“) mohlo být na kupní cenu ke dni podpisu smlouvy placeno pouze částečně, když vystavené kvitanci odpovídala úhrada podstatné části (tj. minimálně 68 %) kupní ceny a zbývající část byla uhrazena do tří dnů. S ohledem na malou hodnověrnost důkazů, které žalobce k prokázání této skutečnosti označil (viz rozporná a zaujatá tvrzení a výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), nelze ani v tomto případě vyloučit, že kupní cena byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy v plné výši a tedy že i tato kvitance potvrzovala úhradu celé kupní ceny. Konečně v případě smlouvy uzavřené účastníky se [právnická osoba]„ P“ s.r.o. dne [datum] je nepochybné, že navzdory kvitanci obsažené v čl. III. bylo formou Dodatku [číslo] uzavřeného týž den přijato opatření, dle kterého má nezaplacení kupní ceny za následek ukončení závazkového vztahu. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem nebylo možné dospět k závěru, že by účastníci, pokud při převodech nemovitostí používali kupní smlouvu vycházející z téhož smluvního vzoru, doložku potvrzující úhradu kupní ceny před podpisem smlouvy pouze kopírovali, aniž bylo na kupní cenu plněno. Soud považuje za málo pravděpodobné, že v rámci obchodních aktivit byla pro žalobce otázka placení kupní ceny záležitostí pro něho okrajovou, která se v podstatě vždy dořeší až podle toho, jak se účastníci po podpisu kupní smlouvy ústně dohodnou. Tomu ostatně neodpovídají ani v řízení provedené důkazy.

78. Protože se žalobci nepodařilo zpochybnit pravdivost vystavené kvitance, soud vycházel z prohlášení žalobce o tom, že žalovaný svůj dluh uvedený v kvitanci splnil, tedy že kupní cenu ve výši 1.100.000 Kč před podpisem smlouvy zaplatil. Za této situace pak bylo zcela nadbytečné zabývat okolnostmi, za jakých žalovaný svůj dluh vůči žalobci splnil, a proto soud účastníky k tomu navržené důkazy jako nadbytečné neprováděl (viz shora). Jelikož se žalobci nepodařilo prokázat tvrzení o tom, že se žalovaný dopustil podstatného porušení smlouvy tím, že kupní cenu řádně a včas nezaplatil, neprokázal ani důvod, který by jej opravňoval k platnému odstoupení od smlouvy, na základě kterého by se mohl domáhat vydání plnění poskytnutého z právního důvodu, který odpadl.

79. Soud se proto dále zabýval žalobcem tvrzenou neplatností kupní smlouvy pro absolutní neplatnost ujednání obsaženého v čl. II. odst. 2 smlouvy, dle kterého se žalovaný zavázal k úhradě kupní ceny 1.100.000 Kč před podpisem smlouvy složením hotovosti do rukou prodávajícího, a to pro rozpor s právními předpisy. V této souvislosti je třeba uvést, že právní předpisy nespojují s ujednáním, které je uzavřeno v rozporu se zákonem o omezení plateb v hotovosti, sankci neplatnosti takového ujednání, či dokonce absolutní neplatnosti celého právního jednání, jak dovozuje žalobce. Zákon pouze ukládá povinnost provedení platby přesahující stanovený limit bezhotovostně a pro případ porušení této povinnosti ukládá sankci v podobě finančního postihu. Nad rámec toho lze poznamenat, že zákon stejným způsobem trestá nejen toho, kdo měl platbu provést, ale i toho, kdo měl takovou platbu přijmout.

80. Žalobce dále neplatnost kupní smlouvy spatřoval v absenci vážné vůle žalovaného (resp. obou účastníků) kupní smlouvu uzavřít a řádně plnit, resp. způsobit převod vlastnického práva na žalovaného, neboť kupní smlouva měla představovat pouze pojistku pro žalovaného a vzájemné potvrzení skutečnosti, že žalobce a žalovaný mají realizovat projekt společně a rovnou měrou se podílet na nákladech a výnosech. Dle teorie práva je vůle psychický (vnitřní) vztah jednajícího k zamýšlenému následku; vůle je chtění, zájem na dosažení nějakého výsledku nebo následku. Náležitostmi vůle je a) skutečnost vůle, kdy vůle není skutečná v důsledku donucení, b) vážnost vůle, kdy vůle není vážná, jde-li o projev simulovaný nebo učiněný v žertu, c) absence omylu v důvodu, kvalitě či osobě, d) svoboda vůle, kdy vůle není svobodná v případě tísně. V daném případě z řízení nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že vůle některého z jednajících nebyla vážná. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že oba účastníci zamýšleli svým jednáním dosáhnout prodeje společných nemovitostí třetímu subjektu a pro případ, že toto se nezdaří, stane se výlučným vlastníkem nemovitostí žalovaný, kterému takto měla být kompenzována majetková účast na společném projektu. Z uvedeného vyplývá, že projev vůle účastníků při uzavírání kupní smlouvy nebyl pouze simulovaný či učiněný v žertu, o čemž svědčí i to, že žalobce předložil žalovanému nejen podepsané vyhotovení samotné kupní smlouvy, nýbrž i návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí včetně ověřeného podpisu. V této souvislosti lze přisvědčit názoru žalovaného, dle kterého, pokud projev vůle žalobce nebyl vážný, potom jednal nepoctivě, a soud by tak v souladu s § 6 odst. 1 o. z. neměl jeho právnímu jednání poskytnout ochranu. V daném případě však z řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o absenci vážné vůle účastníků při uzavírání smlouvy, a proto soud ani v případě této námitky nemohl žalobě vyhovět. Pokud žalobce z elektronické komunikace z [datum], ve které žalovaný o Nemovitostech hovoří jako o„ našich nemovitostech“, dovozuje absenci vážné vůle žalovaného, pak ani tímto důkazem se žalobci nepodařilo možnou absenci vůle žalovaného při uzavření smlouvy prokázat, neboť žalovaný se v elektronické komunikaci zmiňuje nejen o nemovitostech tvořících [anonymizována dvě slova], ale i o dalších nemovitostech tvořících [anonymizováno], případně [anonymizováno] [jméno] (obsaženo v nabídce), které byly v té době evidovány na oba účastníky, či výlučně na žalobce. Žalovaný pak mohl jen obtížně volit jiné slovní spojení. Stejně tak ze skutečnosti, že se žalovaný neohradil proti tomu, že exkluzivní nabídka (č. l. 150-154) hovoří o tom, že objekt včetně místa [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] koupili současní majitelé, nelze dovozovat absenci jeho skutečné vůle smlouvu uzavřít.

81. Pokud dále žalobce tvrdil, že předmětnou kupní smlouvu lze považovat též za zastřenou smlouvou darovací, od které žalobce pro hrubé porušení dobrých mravů žalovaným odstoupil, a nyní se domáhá vrácení daru, pak soud ani v tomto případě neshledal důvody, pro které by bylo možné nároku žalobce vyhovět, neboť i kdyby bylo možné předmětnou kupní smlouvu považovat vzhledem k výši kupní ceny za zastřenou smlouvu darovací, žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, že by se žalovaný, coby obdarovaný, vůči žalobci či členům jeho rodiny choval tak, že by tím hrubě porušil dobré mravy. Hrubé porušení dobrých mravů přitom žalobce spatřoval v tom, že nesplnil své povinnosti z kupní smlouvy, opakovaně sděloval žalobci nepravdu, vymlouval se a zapíral se mu, žalobce uvedl v omyl a podvedl jej. Z provedeného dokazování přitom vyšlo najevo, že žalovaný se žádného z výše popsaných jednání nedopustil, naopak bylo prokázáno, že žalobce dostál všem svým povinnostem plynoucím z kupní smlouvy. Žalobci se nepodařilo zpochybnit jak pravdivost vystavené kvitance o zaplacení kupní ceny, tak ani nesplnění daňových povinností, ke kterým se žalovaný ve smlouvě zavázal. Z ujednání obsaženého z článku II. odst. 3 smlouvy je zřejmé, že závazek žalovaného zaplatit daň z převodu nemovitostí včetně náhrady za vypracování posudku obsažený v článku II. odst. 4 smlouvy, byl navázán na povinnost žalobce zajistit vypracování znaleckého posudku a podat daňové přiznání. Skutečnost, že žalovaný svoji povinnost v důsledku nečinnosti žalobce nesplnil mu nelze přičítat k tíži, tím méně lze z této skutečnosti dovozovat hrubé porušení dobrých mravů. Z obsahu spisu finančního úřad ostatně vyplývá, že to byl nakonec žalovaný, kdo zajistil vypracování znaleckého posudku a vedle svých povinností tak splnil i povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal žalobce. Pouze pro úplnost soud uvádí, že předmětnou kupní smlouvu soud jako zastřenou smlouvu darovací nevyhodnotil, neboť v tom, že kupní cena neodpovídá ceně skutečné, lze spatřovat toliko projev zásady smluvní volnosti stran, která v daném případě vzhledem k dlouhodobé obchodní spolupráci účastníků nepochybně zohledňovala majetkovou účast jednotlivých partnerů na společném projektu.

82. Na tomto místě soud dále považuje za potřebné vypořádat se se zbývajícími námitkami žalobce, které vznášel poté, co bylo původní rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc mu byla vrácena k novému projednání. Žalobce předně brojil proti tomu, že závěry rozhodnutí [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka] není možné vztáhnout na projednávanou věc, neboť judikovaná věc se týká smlouvy zástavní, tzn. smlouvy, u níž projevy vůle účastníků nemusí být na téže listině, zatímco v daném případě se jedná o smlouvu kupní, u které jsou projevy vůle vyžadovány na téže listině. Navzdory tomu, že judikovaná věc se skutečně týkala smlouvy zástavní, dospěl soud k závěru, že k této námitce žalobce nelze přihlížet, neboť je zřejmé, že závěry nejvyššího soudu mohou být obdobně aplikovány i na jiná právní jednání, u kterých byla dohodou stran určena účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy k jinému okamžiku, než k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem smlouvy dojde zpět navrhovateli. Z tohoto důvodu soud v souladu s pokyny soudu druhého stupně postupoval ve zjišťování existence dohody odlišné od § 44 odst. 1 obč. zák. Pokud dále žalobce poukazoval na to, že v rámci jednání účastníků o možnostech uzavření smíru byl žalovaný ochoten přistoupit na smírné řešení, dle kterého by žalobci uhradil až 5.000.000 Kč, pak soud tuto námitku považuje za zcela nepřijatelnou, neboť je zřejmé, že žalovaný svoji nabídku učinil se záměrem ukončit soudní řízení, které mu dlouhodobě znemožňuje disponovat s Nemovitostmi. Z nabídky na uzavření smíru žalovaného tedy soud nemůže dovozovat důvodnost či případné uznání uplatněného nároku žalobce.

83. Ze všech shora uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a návrh žalobce jako nedůvodný zamítl.

84. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu plně úspěšný, bylo mu proti žalobci přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil při bránění svého práva. Žalovanému soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 149.289,10 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek za podané odvolání ve výši 5.000 Kč a odměna advokáta ve výši 144.289,10 Kč stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (dále též jen jako„ vyhláška“), kdy tarifní hodnotu dle § 9 odst. 4 písm. b) této vyhlášky představuje částka 50.000 Kč a odměna za jeden úkon právní služby činí 3.100 Kč. Soud přiznal žalovanému nárok na odměnu advokáta ve výši 103.850 Kč za celkem 33 úkonů právní služby po 3.100 Kč a 1 úkon právní služby po 1.550 Kč, tj. 1 x převzetí a příprava zastoupení, 6 x písemné podání k soudu z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], 1,5 x účast na přípravném jednání dne [datum] a dne [datum], kdy první část přípravného jednání přesáhla 2 hodiny a je třeba ji počítat v poloviční výši a druhé přípravné jednání nepřesáhlo 2 hodiny a je potřeba jej rovněž počítat v poloviční výši (§ 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky), 25 x účast na jednání soudu: dne [datum], kdy jednání přesáhlo 2 hodiny a je třeba jej počítat za dva úkony, dne [datum], dne [datum], kdy jednání přesáhlo 2 hodiny a je třeba jej počítat za dva úkony, dne [datum], kdy jednání přesáhlo 2 hodiny a je třeba jej počítat za dva úkony, dne [datum], kdy jednání přesáhlo 2 hodiny a je třeba jej počítat za dva úkony, dne [datum], kdy jednání přesáhlo 2 hodiny a je třeba jej počítat za dva úkony, dne [datum], dne [datum], dne [datum], kdy jednání přesáhlo 2 hodiny a je třeba jej počítat za dva úkony, dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum]. Soud dále přiznal žalovanému právo na paušální náhradu hotových výdajů za 34 úkonů právní služby popsaných shora po 300 Kč dle § 13 vyhlášky v celkové výši 10.200 Kč. Soud dále přiznal žalovanému právo na náhradu cestovních výdajů ve výši 2.797,20 Kč za 6 cest uskutečněných k jednání soudu na trase [obec] – [obec] a zpět při vzdálenosti 90 km za jednu cestu vozem [anonymizováno] [registrační značka], při průměrné spotřebě 7,5 [anonymizována tři slova] na 100 km. Žalovanému dále náleží náhrada za promeškaný čas cestou k jednání dle § 14 odst. 3 vyhlášky ve výši 2.400 Kč za celkem 24 započatých půlhodin po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného osvědčil, že je plátcem DPH, navýšil soud odměnu zástupce a paušální náhradu hotových výdajů o částku 25.041,90 Kč představující daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovenou ze základu ve výši 119.247,20 Kč.

85. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.