Okresní soud v Náchodě · Rozsudek

8 C 313/2024

č. j. 8 C 313/2024-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-01-15 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNA:2025:8.C.313.2024.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozená Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23.739 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 16.589 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18.558,29 Kč, s úrokem ve výši 19 % ročně z částky 11.654,98 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení kapitalizovaným ve výši 9.228,49 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11.654,98 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.150 Kč prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 1.000 Kč splatných vždy nejpozději do každého 15. dne toho kterého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení se zaplacením byť jen jediné splátky.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 23.739 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 16.589 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 100 pravidelných týdenních splátkách po 326 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil 8.850 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, a právnímu předchůdci žalobce vzniklo v souladu se smlouvou právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která na zbývající část dlužného úvěru činila 11.654,98 Kč a na dlužném poplatku částku 12.084,02 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Žalovaný poté na svůj dluh již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou v podstatě souhlasil, vyjádřil politování nad danou situací a poukázal na to, že v té době byl osobou bez domova a úvěr si vzal na žádost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který přislíbil, že úvěr bude řádně splácet.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne , datum, žalovaný a právní předchůdce žalobce , právnická osoba, uzavřeli Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 16.589 Kč v 100 pravidelných týdenních splátkách po 326 Kč (prokazuje smlouva o úvěru z , datum, ). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradil 8.850 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne , datum, a ke dni podání žaloby žalovaný dlužil žalobci na zbývající část dlužného úvěru 11.654,98 Kč a na dlužném poplatku 12.084,02 Kč (vyplývá z tvrzení žalobce). Před uzavřením uvedené smlouvy právní předchůdce žalobce prováděl šetření za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ze kterého zjistil, že žalovaný bydlel v nájmu, měl , Anonymizováno, , byl ve starobním důchodu a měl příjem 10.000 Kč, jeho měsíční výdaje činily 6.960 Kč, neměl zápůjčku u jiné společnosti (prokazuje zákaznická karta z , datum, ). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdce žalobce shora uvedené pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne , datum, (prokazuje smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky, doklad o doručení). Žalovaný však přes výzvy žalobce na své dluhy ničeho neuhradil.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu, je dlužník povinen vedle plnění rovněž platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené prováděcím předpisem.

7. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

8. Podle ust. v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále též jen jako „z. s. ú.“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o půjčce, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.

11. V daném případě nelze smlouvu o půjčce považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné relevantní důkazy. Právní předchůdce žalobce vycházel pouze z údajů, které mu poskytl žalovaný před sjednáním smlouvy, kdy se v zásadě omezil na zhodnocení příjmových poměrů žalovaného, aniž ověřoval skutečný rozsah jeho závazků. Právní předchůdce žalobce tedy při poskytnutí půjčky nemohl nemít důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedené zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

13. Dle smlouvy o půjčce právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 16.000 Kč, na kterou žalovaný i na veškeré související poplatky vrátil celkem , hodnota, Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 8.850 Kč a tedy ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky v plné výši nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 451 občanského zákoníku). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 7.150 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit (výrok II. rozsudku).

14. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o půjčce soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok a smluvní poplatky, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. V případě uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení soud vyšel z ustálené soudní praxe kladoucí důraz na zvýšenou ochranu spotřebitele, dle které je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se spotřebitel po tuto dobu nemůže dostat do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemohl poskytovateli úvěru vzniknout ani nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 517 občanského zákoníku. Soud proto nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v převážné části předmětu řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

16. S ohledem na osobní a majetkové poměry žalovaného rozhodl soud o tom, že dlužné plnění lze v daném případě učinit ve splátkách, když výši přiměřené měsíční splátky soud s ohledem na celkovou výši dluhu shledal ve výši 1.000 Kč. Bude nyní záležet především na žalovaném, zda v řádných termínech uložené měsíční splátky žalobci uhradí, aby tak předešel nedobrovolnému výkonu rozhodnutí. Soud má za to, že stanovení splátek je v daném případě i v zájmu žalobce, který by velmi obtížně v rámci vykonávacího řízení dosáhl dřívějšího uspokojení své pohledávky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.