8 C 41/2026

Plný text

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Baudyšem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22.007,05 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 11.839,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.777,88 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 25,20 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 1.590,30 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 2.229,80 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 743,40 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 681,30 Kč od , datum, do zaplacení, ve výši 14,75 % ročně z částky 1.429,20 Kč od , datum, do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 690,81 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10.167,89 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 1.000 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem, v němž tento rozsudek nabude právní moci, to vše pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s řádným zaplacením kterékoliv splátky.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 22.007,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný se dne , datum, registroval k užívání služby , Anonymizováno, u právního předchůdce žalobce společnosti , právnická osoba, ., a to prostřednictvím webových stránek žalobce. Tvrdil, že v rámci služby , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl žalovanému zřízen aktuální limitní úvěrový rámec, kdy v rámci nákupů mohl žalovaný využít , Anonymizováno, kartu nebo , Anonymizováno, tlačítko jako platební metodu na partnerských e-shopech. V případě využití této služby byla kupní cena odložena na jednotlivé splátky v rámci služby , Anonymizováno, . Vysvětlil, že služba , Anonymizováno, funguje tak, že žalovaný může provádět nákupy během celého kalendářního měsíce, přičemž splatnost jednotlivých splátek z čerpaného úvěrového rámce je vždy stanovena k 15. dni následujícího měsíce, přičemž společnost , Anonymizováno, uhradí obchodníkovi částku za nákup obratem, zatímco žalovaný je povinen částku uhradit původnímu věřiteli v dohodnuté lhůtě dle smluvních ujednání mezi ním a původním věřitelem, přičemž žalovaný se zavázal hradit každý měsíc částku alespoň ve výši 10 % z částky neuhrazeného čerpání. Žalobce dále tvrdil, že žalovanému bylo též umožněno zřídit si splátkový limit, tj. produkt „Installments“, přičemž tento produkt má samostatný limit k čerpání, kdy si provedenou transakci může žalovaný rozložit do měsíčních splátek, a to od tří do dvanácti měsíců dle svých preferencí. V případě prodlení dlužníka s úhradou je původní věřitel oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení a dále účelně vynaložené náklady vzniklé v důsledku nestandardního průběhu smluvního vztahu. Přehled těchto nákladů je uveden ve smlouvě o splátkovém limitu, přičemž podpisem smlouvy o splátkovém limitu též dlužník souhlasí s tím, že pro případ prodlení s úhradou dluhu je původní věřitel oprávněn účtovat částku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení, viz čl. 1.10. smlouvy o splátkovém limitu. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce provedl vyúčtování za jednotlivé měsíce poskytování služby, kdy původní vyhotovení označené v názvu přílohy jako „original“ obsahuje přehled čerpání jistiny a vyúčtování označené v názvu přílohy jako „current“ obsahuje přehled čerpání jistiny spolu s později naběhlými poplatky za prodlení a smluvní pokutu, a dále žalobce předložil přehled jednotlivých objednávek s tím, že dosud zůstávají v souvislosti s využitím služby , Anonymizováno, a produktu a doplňkového splátkového limitu dlužné následující částky: jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období říjen 2023 ve výši 2.777,88 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období listopad 2023 ve výši 25,20 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období prosinec 2023 ve výši 1.590,30 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období leden 2024 ve výši 2.229,80 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období únor 2024 ve výši 743,40 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období březen 2024 ve výši 681,30 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období duben 2024 ve výši 1.429,20 Kč splatná ke dni , datum, , jistina z vyúčtování , Anonymizováno, za období červen 2024 ve výši 690,81 Kč splatná ke dni , datum, , poplatky v souhrnné výši 5.029,99 Kč, poplatky z prodlení v souhrnné výši 6.049,70 Kč, smluvní pokuta v souhrnné výši 459,47 Kč a náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalobce uzavřel, že žalovaný až dosud na svůj dluh žalobci ničeho neuhradil, přičemž pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován spolu s předžalobní výzvou.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.

3. Po provedeném řízení učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.Dne , datum, došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., k právnímu jednání, které vedlo k vyhotovení „Smlouvy k službě , Anonymizováno, “ a dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o splátkovém limitu (prokazuje smlouva na č.l. 13-14, Smlouva o splátkovém limitu na č.l. 15-17 a přílohy ke Smlouvě o splátkovém limitu na č.l. 18-21). Právní jednání mezi účastníky probíhalo na základě prostředků komunikace na dálku, kdy online smlouva byla žalovaným podepsána aktivací , Anonymizováno, , přičemž uzavření Smlouvy bylo ověřeno prostřednictvím verifikační textové zprávy a předložením kopie občanského průkazu žalovaného s tím, že aktivací , Anonymizováno, účtu měl žalovaný odsouhlasit obsah k službě , Anonymizováno, , stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . Žalobce má s vybranými e-shopy uzavřenou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je postoupení práv e-shopů požadovat po zákazníkovi zaplacení celkové kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Žalobce prostřednictvím služby , Anonymizováno, žalovanému umožnil hrazení nákupů uskutečněných online ve vybraných e-shopech, které podporují platební metodu , Anonymizováno, , dále možnost zaplatit za žalovaného složenky nebo faktury za elektřinu, plyn, operátory, platby na e-shopu apod. (dále jen „, Anonymizováno, “) a možnost platit zboží a služby prostřednictvím zřízené , Anonymizováno, . Před uzavřením smlouvy se žalobce zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného, avšak nepředložil konkrétní listiny, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel (prokazují Principy posouzení úvěruschopnosti na č.l. 22-24), kdy vycházel z údajů, které mu poskytl žalovaný. Žalovaný načerpal služby a zboží, přičemž dosud mu zbývá uhradit platby v celkové výši 10.167,89 Kč (prokazují vyúčtování za říjen 2023 až červen 2024 na č.l. 25-34). Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný informován spolu s předžalobní výzvou (prokazuje smlouva o postoupení pohledávek z , datum, na č.l. 35-37, seznam postoupených pohledávek na č.l. 39-40, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzva na č.l. 41-43).

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen jako „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smluv, které byly mezi účastníky uzavřeny, jedná o platné smluvní závazky, když Smlouvu ke Službě , Anonymizováno, . Smlouvu o splátkovém limitu uzavřenou dne , datum, , lze považovat za smlouvu o úvěru.

14. V daném případě, navzdory tomu, že šetření za účelem posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet provedeno bylo, nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že samotné posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet nebylo provedeno s odbornou péčí, resp. bylo pouze formální a účelové. Vycházelo pouze z údajů, které poskytl žalovaný. Žalobce přitom soudu nedoložil listiny, kterými by bylo možné ověřit pravdivost žalovaným uvedených údajů o výši výdajů žalovaného a o výši jeho příjmů. Žádnou listinu, kterou by prokázal alespoň základní šetření stran výše závazků žalovaného, žalobce soudu nepředložil. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí.

15. Pokud právní předchůdce žalobce přes shora uvedená zjištění poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Na danou neplatnost není možné pohlížet jako na neplatnost relativní. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.

16. Žalobce však soudu prokázal, že žalovanému prostřednictvím čerpání plateb za služby a zboží vyčerpal celkem , hodnota, Kč, na které žalovaný až dosud ničeho neuhradil. Jelikož žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 10.167,89 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu bylo žalovanému umožněno dluh splácet formou pravidelných měsíčních splátek s tím, že výše měsíční splátky odpovídá původně sjednané splátce poskytnutého úvěru.

17. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti nepojmenované, resp. úvěrové smlouvy soudu nezbylo, než uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítnout, neboť k ujednáním, ve kterých se žalovaný zavázal uhradit smluvní poplatky, resp. smluvní pokuty, nebylo pro neplatnost smlouvy možné přihlédnout. V případě uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení soud vyšel z ustálené soudní praxe kladoucí důraz na zvýšenou ochranu spotřebitele, dle které je spotřebitel povinen vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož se spotřebitel po tuto dobu nemůže dostat do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemohl poskytovateli peněžních prostředků vzniknout ani nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Soud proto nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítl (výrok I. rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v převážné části předmětu řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.