12 C 112/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 2 787 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil žalovaný dne datum. Zároveň vznikla žalovanému povinnost dle zákona č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek ve stanovené výši částka. Žalovaný nedostál své povinnosti a vznikl mu tak celkový dluh ve výši částka, a to za období 3/2022 – 10/2023. Dále žalobkyně uvedla, že písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však nesplnil svou povinnost ani v dodatečné lhůtě. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud vzal za prokázané, že žalovaný se dne datum přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Žalovaný neuhradila televizní poplatky za období 3/2022 – 10/2023, tedy za 20 měsíců po částka. Žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení; dopis byl doručen žalovanému dne datum. Žalobkyně vynaložila na odeslání výzvy částku ve výši částka, a to na základě dohody o poskytování služeb ze dne datum uzavřené se společností jméno FO, spol. s.r.o. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících listin: z potvrzení o přihlášení, z výpisu detailu dluhů, z dopisu žalobkyně ze dne datum, včetně dodejky a z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí částka. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle cit. ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je (částečně) důvodná. Žalovaný jako vlastník televizního přijímače byl povinen platit televizní poplatky, avšak za shora uvedené období tak neučinil. Žalobkyně přitom vyúčtovala výši televizního poplatku v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 348/2005 Sb. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, k jejichž vymáhání žalobkyni opravňuje ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované výši ke dni podání žaloby částka. Pokud se pak týká nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud předně zdůrazňuje, že ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., výslovně upravuje pravidla týkající se příslušenství pohledávky vyplývající z prodlení se zaplacením televizních poplatků, tedy jakého příslušenství a za jakých okolností se může provozovatel vysílání domáhat, resp. jaké příslušenství mu může být soudem přiznáno. Uvedené ustanovení za jediné příslušenství, které může provozovatel vysílání oprávněně požadovat považuje úrok z prodlení, a proto byla žaloba v části týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky jako nedůvodná zamítnuta (srov. např. rozhodnutí Okresního soudu v adresa č.j. spisová značka, ASPI). Soud pouze poznamenává, že vztahy upravené zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích nelze považovat za občanskoprávní, a proto odkaz na občanskoprávní předpisy (který není výslovně učiněn zákonem č. 348/2005 Sb.) není opodstatněný. Pokud se žalobkyně domáhala též úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. Česká televize jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ve sporech o neuhrazení televizních poplatků nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru Anonymizováno Anonymizováno. Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si Anonymizováno Anonymizováno činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu ve věci

I. ÚS Anonymizováno/Anonymizováno a

II. ÚS Anonymizováno/Anonymizováno). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejich hotových výdajů, tj. soudní poplatek částka a paušální náhradu za jeden (žalobkyní nárokovaný) úkon po částka (podání návrhu) dle vyhl. 254/2015 Sb. (druhá z paušálních náhrad za úkon spočívající v přípravě a v převzetí nemohla být s ohledem na výše uvedené stran právního zastoupení přiznána a jiná paušální náhrada v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyní nárokována nebyla). Ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud věc projednal a rozhodnul bez nařízení jednání. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.