12 C 128/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . sídlem ul. Anonymizováno 18, 00-850 Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 146 603,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 6,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, úroku ve výši 6,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, byla mezi žalovanou a žalobkyní elektronicky uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru " , Anonymizováno, , Anonymizováno, " č. , Anonymizováno, (dále Smlouva), jejíž nedílnou součástí jsou Podmínky úvěru (dále Podmínky). Žalovaná stvrdila svým podpisem, že záležitosti výslovně ve Smlouvě neupravené, se řídí Podmínkami a Sazebníkem bankovních poplatků mBank (dále jen Sazebník). Podpisem Smlouvy žalovaná potvrdila, že byla s Podmínkami a Sazebníkem seznámena, souhlasí s nimi a zavazuje se je dodržovat. Před uzavřením samotné Smlouvy žalobkyně (dále také jako banka) zkoumala úvěrovou schopnost žalované (dále také jako klient). V projednávané věci Věřitel posoudil úvěruschopnost dlužníka v souvislosti s jeho Žádostí / Smlouvou o poskytnutí úvěru , Anonymizováno, ze dne , datum, , na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených dlužníkem. V projednávané věci Věřitel při sjednávání úvěru nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by údaje poskytnuté spotřebitelem (dlužníkem) nebyly, pro účely posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, úplné, přesné a pravdivé. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši , částka, , což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet klienta vedený u , Jméno žalobkyně, . Ověřený příjem činil , částka, . Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, . Banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na , částka, . Klient na žádosti uvedl splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši , částka, . Banka dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši , částka, . Dlužník nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. V opačném případě by věřitel dlužníku úvěr neposkytl. Věřitel v rámci postupu posouzení úvěruschopnosti žadatelů provádí další doplňkové kontroly, a to v interním blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Z výsledku uvedených kontrol nevyplynuly skutečnosti zpochybňující hodnověrnost věřitelem poskytnutých informací nebo jiné skutečnosti, které by důvodně zpochybnily schopnost dlužníka spotřebitelský úvěr splácet. Po zohlednění všech výše uvedených okolností banka stanovila maximální zatížení klienta pro novou splátku na částku ve výši , částka, . Banka zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 48 % po poskytnutí úvěru. Splátka nového úvěru činila , částka, . , jméno FO, splátkové zatížení tedy činilo , částka, . Před uzavřením Smlouvy žalobkyně vynaložila maximální úsilí pro ověření, zda bude žalovaná schopna úvěr plnit. Ze zjištěného dospěla k závěru, že je v možnostech žalované úvěr splatit, a proto byla žádost žalované o poskytnutí úvěru schválena. Dle §1 odst.

1. Smlouvy, byl žalobkyní žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, a ten byl poukázán žalované na její mKONTO. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala dlužnou částku splácet formou 84 měsíčních anuitních splátek po , částka, , jejichž časové rozvržení uvedeno v Harmonogramu splátek, který měla žalovaná k dispozici ve svém elektronickém bankovnictví. Žalovaná se dále zavázala zaplatit poplatky v souladu se Smlouvou a Sazebníkem. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 84 měsíců ode dne poskytnutí úvěru. Dle § 5 odst.

1. Smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 6,9 % p.a. a dle § 5 odst.

3. Smlouvy úroková sazba ze zadlužení po splatnosti (z prodlení) v zákonné sazbě. Žalovaná se dostávala do prodlení s plněním splátek opakovaně, naposledy s více něž dvěma splátkami splatnými do dne odstoupení od Smlouvy. Vzhledem k opakovanému porušování smlouvy žalovaným, zejména z důvodu opakovaného prodlení s plněním smluvených splátek dle Smlouvy žalobkyně vyzvala doporučeným dopisem žalovanou k doplacení smluvených splátek po splatnosti. Žalovaná dlužné splátky neuhradila a žalobkyně v souladu s ust. § 13 odst.

10. Podmínek odstoupila od Smlouvy ke dni , datum, . K témuž dni se celý dluh ve výši , částka, stal splatným. Předmětnými dopisy žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení aktuální dlužné částky na jejím úvěrovém účtu. Na toto sdělení žalovaná adekvátně nereagovala a celý svůj dluh neuhradila. Žalobkyně žalované z důvodu její platební pasivity zaslala dne , datum, doporučenou poštou předžalobní pokus o smír, kterým ji vyzvala k zaplacení celé aktuální dlužné částky včetně příslušenství, nebo jí navrhla uzavření splátkové dohody tak, aby byl dluh uhrazen v pravidelných měsíčních splátkách. Podmínkou pro uzavření splátkové dohody bylo okamžité zaplacení první splátky do tří dnů od obdržení dopisu, a podání žádosti o uzavření splátkové dohody s tím, že bez zaplacení první splátky v určené výši, nebude brán zřetel na případnou žádost o splátkový režim. Žalovaná na předžalobní pokus o smír nereagovala. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží žalobkyni částku ve výši , částka, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 6,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši , částka, (vzniklým sazbou 6,9 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ).

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -8 ze dne , datum, . Žalovaná proti němu podala dne , datum, odpor a vyjádřila se k žalobě tak, že je důchodkyně, která se celý život snažila žít poctivě, pracovat a plnit své závazky. Nikdy se nevyhýbala odpovědnosti, a i přesto, že na tom nikdy nebyla finančně dobře, se snažila půjčky vždy splácet. Až do května 2024 své závazky splácela, byť někdy se zpožděním. Byla přesvědčena, že své povinnosti zvládne. V roce 2024 se její zdravotní stav náhle zhoršil a tato situace jí znemožnila dále fungovat jako dříve. Dále jí z internetového bankovnictví zmizely přehledy o půjčkách a přestaly se strhávat splátky. Nebyla schopna se v situaci zorientovat. Přesto nezůstala nečinná. Komunikovala s pracovníky inkasního oddělení, kteří o jejím , podezřelý výraz, stavu a těžké situaci věděli. Věřila, že bude možné najít řešení. O to víc ji zaskočilo, že byla žalována, aniž by jí přišla výzva od advokáta, když na své adrese se dlouhodobě zdržuje a poštu poctivě přebírá. Dále vyjádřila vážnou pochybnost o tom, jak mohlo dojít k tomu, že jí tak vysoká půjčka byla vůbec poskytnuta. Je důchodce s nízkým příjmem a již při sjednávání půjčky muselo být zřejmé, že je tu riziko, že při náhlé životní změně nebude schopna včas splácet. Domnívá se tak, že poskytovatel půjčky nedostatečně zhodnotil její reálnou finanční situaci. Dále uvedla, že náklady řízení a odměna advokáta, které jsou po ní požadovány, jsou pro ni likvidační, a žádá soud, aby bylo upuštěno od jejich uložení a přihlédlo se k její tíživé finanční situaci.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Mezi společností , Jméno žalobkyně, . (jako úvěrujícím) a žalovanou (jako úvěrovaným), byla dne , datum, uzavřena smlouva o hotovostním úvěru „mPůjčka plus“ č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit a zaplatit úroky a další příslušenství úvěru nejpozději do , datum, , a to v 84 měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Dle odst. 5.

1. Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 6,90 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny a podle čl. 3.1. také poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony žalobkyně uvedené v aktuálně platném Sazebníku. (Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , z sms potvrzení). Žalované byla poskytnuta částka ve výši , částka, dne , datum, a za období od , datum, do , datum, zaplatila žalovaná žalobkyni celkem částku , částka, (z výpisu z mpůjčky – historie úvěru). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení s plněním dlužných splátek, vyzvala ji žalobkyně, aby zaplatila dlužnou pohledávku ve výši , částka, s tím, že pokud tak neučiní do sedmi dnů, nechť žalovaná považuje tuto výzvu za odstoupení od Smlouvy; výzva ze dne , datum, byla odeslána žalované dne , datum, (z výzvy ze dne , datum, a z obálky dopisu , datum, ). Následně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, , která jí byla žalobkyní odeslána také dne , datum, (z výzvy ze dne , datum, , z poštovního podacího archu).

4. Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy o úvěru, pak podle žalobkyně žalovaná na žádosti uvedla příjem ve výši , částka, a výdaje ve výši , částka, . Banka stanovila životní výdaje žalované po zohlednění její situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na , částka, . Žalovaná na žádosti uvedla splátky mimo banku, u které žádá o úvěr, ve výši , částka, . Banka dotazem do CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši: , částka, . Žalovaná nebyla vedena jako osoba se závazky po splatnosti. Věřitel měl v rámci postupu posouzení úvěruschopnosti žadatelů provádět další doplňkové kontroly, a to v interním blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila žádost o poskytnutí úvěru a výpisy z účtu žalované za období , datum, – , datum, . Ze žádosti vyplývá, že žalovaná uvedla příjem ve výši , částka, , aniž by uvedla zdroj příjmů, neuvedla žádné závazky, ani náklady na bydlení. Z výpisů z účtu, které byly soudem zkoumány za období posledních tři měsíce před poskytnutím úvěru, soud zjistil, že žalobkyně pobírala důchod ve výši , částka, , její další příjmy na účtu, u nichž není znám jejich původ, byly v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ); celkový průměrný měsíční příjem žalované za tři měsíce tak činily , částka, . Pravidelné výdaje žalované činily průměrně , částka, měsíčně (nájem, elektřina, členský příspěvek, telefon Bfon, telefon Vafis, a to takto: 3 x , částka, + 3 x , částka, +3 x , částka, + 3 x , částka, + , částka, + , částka, ) a nepravidelné výdaje třetím osobám byly v průměrné výši , částka, měsíčně (platby osobám „Harang“ ve výši , částka, a „Family“ , částka, ), k nimž je třeba připočíst deklarované splátky úvěrů ve výši , částka, , tedy celková platba měsíčních výdajů žalované byla ve výši cca , částka, ; další výdaje, které byly z výpisu z účtu zřejmé (platby kartami apod.) nebylo možno přiřadit. Žalované byly žalobkyní poskytnuty úvěry ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, - předmětný úvěr).

5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně (předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, ).

1. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná věřiteli poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., že posoudila úvěruschopnost dlužníka v souvislosti s její Žádostí/Smlouvou, na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených dlužníkem a věřitel při sjednávání úvěru nezjistil žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by údaje poskytnuté spotřebitelem (dlužníkem) nebyly, pro účely posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, úplné, přesné a pravdivé, k čemu ž předložila toliko žádost o úvěr a výpisy z účtu žalované. Především z výpisů z účtu jednoznačně vyplývá, že žalovaná je důchodkyní s velmi nízkým důchodem ve výši , částka, , a přesto jí úvěrující poskytla v krátkém časovém úseku cca tří měsíců úvěry v celkové výši , částka, , když celkové splátkové zatížení úvěrující zjistila ve výši , částka, , aniž by jakkoliv blíže zkoumala příjmy a výdaje žalované, resp. aniž by nechala žalovanou tvrdit, z čeho pocházejí její další příjmy, pokud se vůbec jedná o její příjmy, a tyto ji nechala doložit dalšími listinami (pracovní smlouvou, daňovým přiznáním apod.), a jaké má skutečné výdaje, tj. v jaké výši platí nájem a čeho se tento nájem týká (u nájmu bylo vedeno jméno osoby , jméno FO, ), v jaké výši platí elektřinu, telefony, poplatky a jaké má další nezbytné výdaje, a nechala ji je doložit (nájemní smlouvu, doklady SIPO apod.). Nic z toho úvěrující neučinila, vyšla pouze z naprosto nedostačujících tvrzení žalované, které nebyly v souladu s výpisem z jejího účtu, namísto zkoumání výdajů si „vystačila“ s ekonomickým modelem, ačkoliv věděla (musela vědět) že žalovaná je důchodkyní s velmi nízkým důchodem, která si v krátkém časovém rozmezí půjčila cca , částka, , a proto má soud za to, že úvěrující neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na uvedeném závěru nemění nic ani skutečnost, že žalovaná byla „schopna“ úvěr splácet, když z výpisu z účtu je také zřejmé, že tak činila z poskytnutých prostředků z úvěrů, případně z dalších půjček, kdy následně (po vyčerpání těchto prostředků) byly její platby nepravidelné v důsledku nedostatku prostředků na účtu.

12. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2991 a násl. OZ.

13. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, dne , datum, , a viz níže). Ke splatnosti nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení pak nadřízený soud opakovaně judikoval, že tato splatnost nesplacené jistiny se odvíjí od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Zjištění, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje; břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese žalovaný. O tom, že žalovaná nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jejích možnostech dluh uhradit a jaké jsou jeho konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, by přitom byla žalovaná okresním soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena, nicméně se k jednání soudu, ač byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Žalovaná tedy netvrdila a neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech předmětný dluh žalobkyni vrátit ode dne následujícího po dni, kdy prostředky čerpala, neboť tyto prokazatelně měla v důsledku tohoto čerpání ve své dispozici a objektivně je tedy mohla ihned vrátit poskytovateli úvěru. Pokud se žalovaná v řízení nebránila a netvrdila, resp. neprokázala ničeho, z čeho by bylo možno učinit závěr, že její možnosti a schopnosti za této situace vrátit dluh nebyly či byly nižší, než-li činí dlužná částka, pak neunesla břemeno tvrzení resp. břemeno důkazní v tomto směru. Jelikož žalovaná netvrdila a neprokázala, že nebyla schopna vrátit dluh ani do dne , datum, (když k čerpání došlo již v roce 2020), dostala se nejpozději dnem , datum, do prodlení se zaplacením nesplacené jistiny ve výši , částka, (poskytnuto jí bylo , částka, a zaplatila celkem , částka, , tedy 246 400 – 147 896,85 = 98 503,15), a proto nejpozději od tohoto dne náleží žalobkyni kromě částky nesplacené jistiny také úrok z prodlení z této částky (§ 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to v zákonné sazbě, kterou žalobkyně požadovala (cit. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na jehož odůvodnění soud v podrobnostech odkazuje).

14. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky nesplacené jistiny ve výši , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a dále žalobu stran dalších požadovaných nároků zamítl, neboť nad částku , částka, a úrok z prodlení od , datum, do zaplacení, jsou veškeré další nároky z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodné, když smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.

15. Soud nevyhověl žádosti žalované zaplatit žalobkyni dluh ve splátkách (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), když ze strany žalované nebyly ani přes výzvu soudu doloženy příjmy a výdaje, resp. její životní situace. Pouhá tvrzení žalované o její špatné finanční situaci nemůže vést k úvahám o ve své podstatě mimořádné odchylce od stanovení lhůty k plnění, jež je dle shora uvedeného ustanovení toliko třídenní, a to bez ohledu na souhlas žalobkyně. Soud také poznamenává, že žalované nic nebrání sjednat si možnost splátek přímo se žalobkyní. Z výše popsaného důvodu (nedoložení finanční situace) nebylo možno rozhodnout o nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni (§ 150 o.s.ř.).

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce , částka, a neúspěšná v částce , částka, . Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření k odporu, účast u jednání , datum, a , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 112 ujetých km na trase , adresa, a zpět osobním automobilem , jméno FO, v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 112 ujetých km na trase , adresa, a zpět osobním automobilem , jméno FO, v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .