12 C 218/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 279 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 215 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 129,39 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil žalovaný dne datum. Zároveň vznikla žalovanému povinnost dle zákona č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč. Žalovaný nedostál své povinnosti a vznikl mu tak celkový dluh ve výši 1 215 Kč, a to za období číslo - číslo. Dále žalobkyně uvedla, že písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však nesplnil svou povinnost ani v dodatečné lhůtě. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Soud vzal za prokázané, že žalovaný se dne datum přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za období číslo – číslo, tedy za 9 měsíců po 135 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení; dopis vložen do schránky žalované dne datum. Žalobkyně vynaložila na odeslání výzvy částku ve výši 64 Kč, a to na základě dohody o poskytování služeb ze dne datum uzavřené se společností právnická osoba Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících listin: z potvrzení o přihlášení, z výpisu detailu dluhů, z dopisu žalobkyně ze dne datum, včetně dodejky a z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne datum. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle cit. ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník televizního přijímače byl povinen platit televizní poplatky, avšak za shora uvedené období tak neučinil. Žalobkyně přitom vyúčtovala výši televizního poplatku v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 348/2005 Sb. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. ve spojení s ust. § 1970 občanského zákoníku a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši ke dni podání žaloby 129,39 Kč. Pokud se týká nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle ust. § 513 o.z., které žalobkyně požadovala (a byly jí přiznány) ve výši 64 Kč, pak soud má za prokázané vynaložení těchto nákladů ve vztahu k výzvě k zaplacení dluhu, která byla žalované skutečně odeslána, přičemž výše těchto nákladů vyplývá z dohody, jež žalobkyně uzavřela právě pro tyto účely se třetí osobou, kdy cena za zaslání dopisu prostřednictvím pošty odpovídá obvyklé ceně za tyto služby a zároveň se jedná o částku nižší, než je částka, kterou by soud jinak žalobkyni přiznal jako paušální náhradu za tento úkon podle vyhl. 254/2015 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala též úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. anonymizováno jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ve sporech o neuhrazení televizních poplatků nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru anonymizováno Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si anonymizováno činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu ve věci

I. ÚS 3344/12 a

II. ÚS 405/2014). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejich hotových výdajů, tj. soudní poplatek 400 Kč a paušální náhradu za dva úkony po 100 Kč dle vyhl. 254/2015 Sb. Ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud věc projednal a rozhodnul bez nařízení jednání. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.