12 C 230/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 76 728 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 76 728 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení ve výši přesahující výši úroku z prodlení přiznanou výrokem I. tohoto rozsudku a úrok ve výši 50 % ročně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8 984 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 76 728 Kč, smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 50 % ročně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalovaný jakožto dlužník uzavřel dne [datum] s žalobcem jakožto věřitelem písemnou Smlouvu o zápůjčce (dále jen jako„ smlouva o zápůjčce“). Uzavření smlouvy o zápůjčce proběhlo přes platformu provozovanou na webu [webová adresa] poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu. Server [webová adresa], přes jehož systém došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, je provozován [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] (dále jen„ P2P“), a to jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob, ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Pro větší bezpečí a transparentnost potom probíhají finanční převody prostřednictvím právě portálu [webová adresa], který tyto platební transakce účastníkům smlouvy o zápůjčce poskytuje. Mezi Žalobcem a [anonymizováno] byla uzavřena Smlouva o spolupráci. Smlouva o spolupráci uzavřená mezi Žalobcem (jakožto investorem) a [anonymizováno] upravuje zejména závazky [právnická osoba] vůči Žalobci, jakož i povinnosti samotného Žalobce vůči poskytovateli platebních služeb. Smlouva o zápůjčce mezi Žalobcem a Žalovaným byla uzavřena zadáním unikátního kódu na shora uvedeném serveru [webová adresa], a to tím způsobem, že Žalovanému se pro podpis smlouvy o zápůjčce vygeneroval unikátní kód, který mu byl zaslán na elektronickou adresu Žalovaného uvedenou při registraci Žalovaného na webu [webová adresa]. Pro samotné uzavření smlouvy o zápůjčce je nutné tento kód ze strany Žalovaného elektronicky vepsat do klientské karty a tímto úkonem Žalovaný dostatečně projeví vůli uzavřít se Žalobcem smlouvu o zápůjčce za podmínek v ní uvedených. Text a znění smlouvy o zápůjčce potom Žalovaný potvrzuje a schvaluje vložením unikátního kódu. Každý z kódů, které se používají k podpisu smlouvy o zápůjčce a identifikaci jednajících stran, je unikátní a pevně fixované na konkrétní žádost o zápůjčku, datum i žadatele o zápůjčku a slouží jako podpisový kód pro Žalovaného. Zadáním tohoto unikátního kódu na webu [webová adresa] došlo k akceptaci smlouvy Žalovaným. Žalobce podstoupil stejný proces uzavírání smlouvy jako Žalovaný a taktéž zadal unikátní vygenerovaný kód na tomto webu, čímž došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Dále proběhlo ověření totožnosti Žalovaného telefonicky, kdy pracovník provozovatele webu [webová adresa] kontaktoval, v souvislosti s poskytováním platebních služeb a služby ověření totožnosti jednající osoby za účelem zajištění bezpečnosti transakce, na telefonním čísle Žalovaného a ověřoval jeho identitu, a vůli směřující k uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce. Po Žalobci i Žalovaném byl vyžádán již při registraci oboustranný scan nebo fotografie platného dokladu totožnosti, které slouží pro jejich identifikaci. Tudíž i v daném případě byla ověřena totožnost Žalovaného (i Žalobce). Na základě smlouvy o zápůjčce se Žalobce zavázal poskytnout Žalovanému zápůjčku v celkové výši 50 000 Kč. V souladu s ustanovením čl. 2, odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce poskytl Žalobce ke dni [datum] Žalovanému částku ve výši 45 996,80 Kč. Rozdíl mezi částkou 50 000 Kč a částkou 45 996,80 Kč tvoří odměna poskytovatele platebních služeb malého rozsahu za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy o zápůjčce, a za provedení platebních převodů mezi věřitelem a dlužníkem. Výše této odměny činí vždy 5 % z Celkové dlužné částky, vždy však nejméně 1 000 Kč v souladu s ustanovením čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Výsledná částka poskytovaná dlužníkovi je v souladu s čl. 2 smlouvy o zápůjčce rovnou ponížena o odměnu poskytovateli, kterou se nad rámec komerčního úroku Žalovaný zavázal uhradit. Poskytnutí zápůjčky Žalovanému proběhlo prostřednictvím poskytovatele platebních a souvisejících služeb (P2P) tím způsobem, že Žalobce odeslal finanční prostředky (sjednané ve Smlouvě o zápůjčce) na účet [právnická osoba], a to dne [datum], a poté (po odečtení odměny poskytovatele) byly rovněž dne [datum] finanční prostředky odeslány na účet Žalovaného, čímž došlo k poskytnutí zápůjčky a splnění závazku Žalobce z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se na základě ust. čl. 1 smlouvy o zápůjčce zavázal vrátit Žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství zpět, a to ve splátkách ke dni a ve výši uvedené v parametrech zápůjčky. Žalovaný se zavázal splácet Žalobci poskytnutou zápůjčku společně s úroky ve splátkách ve výši 3 336 Kč, k 21. dni v měsíci. Podle čl. 3 Smlouvy o zápůjčce se v případě prodlení se splátkou, které překročí 30 kalendářních dnů, stává Celková dlužná částka, která byla sjednána ve Smlouvě o zápůjčce, tj. částka ve výši jistiny a komerčního úroku odpovídajícího předpokládané době splácení, tj. včetně příslušenství, splatnou. Tímto dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok, na který by měl za sjednanou dobu splácení Žalobce nárok, se stává součástí jistiny. Jelikož Žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, přičemž uhradil pouze první splátku, došlo ke dni [datum] (kdy došlo poprvé k prodlení se splátkou o více než 30 dnů, a to konkrétně se splátkou splatnou dne [datum]) k zesplatnění zápůjčky. Vzhledem k tomu, že Žalovaný uhradil řádně pouze první splátku ve výši 3 336 Kč a dále již v souladu se smlouvou o zápůjčce neuhradil ničeho, porušil tak své povinnosti, vyplývající ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na tuto skutečnost se Celková dlužná částka zápůjčky včetně příslušenství stala ke dni [datum] okamžitě splatnou. Ke dni zesplatnění zápůjčky byla dlužná částka složena z Celkové dlužné částky ke dni splatnosti [datum] ve výši 80 064 Kč mínus dlužníkem uhrazená 1 splátka ve výši 3 336 Kč. Výpočet Celkové dlužné částky je tedy 80 064 Kč mínus 3 336 Kč = 76 728 Kč. Žalovaný dále ničeho neuhradil a byl vyzván k úhradě nespláceného závazku Předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný však na Předžalobní upomínku nereagoval a závazek neuhradil. Žalovaná částka se tedy skládá z Celkové dlužné částky ve výši 76 728 Kč. Tato částka je včetně kapitalizovaného příslušenství Žalobcem žalována jako jistina, Žalobce požaduje po Žalovaném její úhradu, včetně náhrady nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že je tedy Žalovaný v prodlení s úhradou již zesplatněné zápůjčky, požaduje Žalobce zaplacení celé zbývající splatné dlužné částky ve výši 76 728 Kč, úrok z prodlení z částky ve výši 76 728 Kč od [datum] do zaplacení, sjednaný v čl. 3, odst. 3.3. smlouvy o zápůjčce, ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, a úrok smluvní z částky ve výši 76 728 Kč od [datum] do zaplacení, sjednaný v čl. 2 smlouvy o zápůjčce, ve výši 50 % z dlužné částky ročně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem), byla dne [datum] (prostřednictvím platformy poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu) uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy o zápůjčce byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 50 000 Kč. Mezi stranami smlouvy byl dohodnut smluvní úrok ročně ve výši 50%, měsíční splátka ve výši 3 336 Kč se splatností vždy 21. dne každého měsíce, doba trvání zápůjčky v délce 24 měsíců a celková dlužná částka 80 064 Kč. Podle článku 2.2. smlouvy věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč, která se tímto sjednává. Dlužník s tímto postupem souhlasí a bere na vědomí snížení výše poskytnuté zápůjčky o tuto částku při jejím načerpání. Podle čl. 3 smlouvy, pokud není splátka Dlužníka připsána na Účet pro splátky řádně a včas, dostává se Dlužník do prodlení. Při překročení prodlení v délce jednoho kalendářního měsíce se stává Celková dlužná částka včetně příslušenství následující den splatnou a Dlužník ztrácí výhodu splátek. Ustanovení věty druhé § 1931, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se neuplatní. Tímto dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok se stává součástí jistiny. Strany si dále v článku 3.3. smlouvy sjednaly ve smyslu § 1970 občanského zákoníku smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý započatý den prodlení z celkové dlužné částky, jehož výši považují vzhledem ke všem okolnostem za přiměřenou. V článku 4.2. smlouvy strany potvrdily, že smlouva byla uzavřena elektronicky dálkovým způsobem zadáním unikátního kódu v portálu [webová adresa]. Smlouva se stává platnou a účinnou v okamžiku podpis oběma smluvními stranami, a to dálkovým způsobem zadáním unikátního kódu v portálu [webová adresa]. Dne [datum] poskytl žalobce žalovanému částku ve výši 45 996,80 Kč, kdy rozdíl mezi částkou 50 000 Kč a částkou 45 996,80 Kč tvoří 5% z celkové dlužné částky dle článku 2.2. smlouvy a představuje odměnu poskytovatele platebních služeb, se kterým uzavřel žalobce smlouvu o spolupráci (ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], ze Smlouvy o spolupráci, z Detailů pohybu o bezhotovostním převodu, z kódu pro akceptaci smlouvy o zápůjčce, z výpisu klientské karty dlužníka). Žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 3 336 Kč; žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdil žalobce, resp. než která vyplývá z předložených listin (ze Splátkového kalendáře). Žalobce následně dne [datum] po zesplatnění zápůjčky vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 76 728 Kč (z Předžalobní výzvy ze dne [datum], z Podacího lístku ze dne [datum]). Z předloženého výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] mimo jiné vyplývá, že žalovaný za jeden měsíc učinil 31 sázek u [právnická osoba] v celkové výši 9 865 Kč, byl mu poskytnut úvěr u [právnická osoba] a.s. ve výši 8 000 Kč, a platil na úvěry u spol. [anonymizováno] částku 4 326 Kč, [anonymizována dvě slova] částku 2 327 Kč a [anonymizováno] částku 2 470 Kč; jeho příjmy byly v celkové výši 186 563 Kč a výdaje ve výši 180 942 Kč, přičemž pouze u příjmu ve výši 39 761 Kč lze usuzovat na příjem ze zaměstnání a ve zbytku byly na účet žalovaného zasílány částky jinými osobami, když většinou byly tyto částky obratem zasílány zpět.

4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení § 1 odst.2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

7. Podle ustanovení § 580 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 553 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

10. Podle ustanovení § 554 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., na základě níž byla žalovanému dne [datum] poskytnuta částka 50 000 Kč, resp. částka ve výši 45 996,80 Kč, když částka ve výši 4 003,20 Kč dle článku 2.2. smlouvy představuje odměnu poskytovatele platebních služeb (zprostředkovatele zápůjčky), se kterým uzavřel žalobce smlouvu o spolupráci a kterému byla tato částka z celkové částka zápůjčky zaplacena. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci částku v celkové výši 80 064 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 336 Kč, avšak zaplatil pouze jednu splátku ve výši 3 336 Kč. Podle ustanovení článku čl. 3 smlouvy se proto stal splatný celý závazek žalovaného a smluvený úrok se stal součástí jistiny. Proto je žalovaný povinen zaplatit žalobci jistinu v celkové výši 76 728 Kč (80 064 – 3 336 = 76 728), tj. včetně smluveného přirostlého úroku, spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Žalobce se dále domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení a také úrok ve výši 50 % ročně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení.

13. Pokud se týká smluvního úroku z prodlení, pak nelze přehlédnout, že jeho výše byla stranami smlouvy sjednána ve výši 36,5% ročně (0,1% denně z celkové dlužné částky), tedy ve výši výrazně se odchylující od sazby úroku stanovené vládním nařízením (ve výši více než dvojnásobně převyšující zákonný úrok z prodlení). Nelze přehlédnout ani okolnosti uzavírání smlouvy, když poskytování tohoto druhu zápůjček zjevně cílí na osoby v situaci, v níž by na jakýkoliv spotřebitelský úvěr u banky, ale i nebankovního subjektu, dle pravidel zákona o spotřebitelském úvěru nedosáhly, tzn. osoby v obtížné situaci; nelze totiž předpokládat, že by se kdokoliv průměrně rozumný (viz § 4 odst. 1 o.z.) zavázal zaplatit za věřitele přímo ze zápůjčky odměnu zprostředkovateli a dále se zavázal zaplatit věřiteli dluh s 50-ti procentním úrokem a 36,5% ročním úrokem z prodlení, namísto spotřebitelského úvěru u subjektu dle ust. 7 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s ochranou, kterou tento zákon spotřebiteli poskytuje. Ostatně také u osoby zprostředkovatele zápůjčky, kterému bylo dle smlouvy plněno přímo z částky zápůjčky, takže dlužníkovi byla poskytována částka snížená o provizi zprostředkovatele, je zjevné, že tento se toliko„ zprostředkováváním“ zápůjček mezi fyzickými osobami jako podnikatel elegantně vyhýbá řadě zákonných povinností při uzavírání spotřebitelských smluv, které by měl, kdyby byl sám poskytovatelem úvěru, zejm. pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele; v projednávané věci je přitom z předloženého výpisu z účtu dlužníka zcela zřejmé, že dlužník je osobou, která se potýkala s vážnou finanční krizí (splátky půjček u nebankovních institucí, suma prostředků vynaložených na sázky, zvyšování částek sázek s časem, přesouvání peněz mezi účty žalovaného a příbuzných apod). V souvislosti s uvedeným nelze přehlédnout ani smluvený úrok ve výši 50% ročně výrazně přesahující úrok poskytovaný bankovními institucemi a jeho přirůstání k jistině, když úrok z prodlení pak měl být v požadované výši kalkulován z celé takto kapitalizované jistiny. Soud má za to, že s ohledem na výše uvedené je zjevné, že ujednání o úroku z prodlení v dané věci neslouží pouze k plnění jeho funkce, ale má šikanózní charakter, kdy u tohoto druhu zprostředkovaných zápůjček je již při jejich sjednávání nanejvýš pravděpodobné, že osoba dlužníka nebude schopna dluh splácet, dojde ke kapitalizaci úroku a jeho přirostení k jistině, z níž bude požadován jak sjednaný úrok ve výši 50% ročně, tak také smluvený zákonný úrok ve výši 36,5% ročně (tj. při poskytnutí částky ve výši 45 996,80 Kč je přirostlá částka celého úroku téměř ve výši samotné jistiny – tj. v celkové výši 80 064 Kč úročena úrokem v celkové výši 86,5% ročně, což jen ke dni vyhlášení rozsudku činí, tj. cca za 5 měsíců, 26 374 Kč, tedy cca polovinu poskytnuté částky, a za celý rok pak částku přesahující poskytnou částku zápůjčky). Soud tak má za to, že sjednaný úrok z prodlení je vzhledem k okolnostem projednávané věci sjednán v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatně podle ust. § 1 odst. 2, § 580 odst.1, 588 o.z., a proto jej ve výši přesahující výši zákonného úroku z prodlení zamítl.

14. Pokud se týká ujednání o 50% ročním úroku z poskytnuté zápůjčky, pak soud vzhledem k tomu, že zároveň byl v následujících ustanoveních smlouvy úrok vypočten za dva roky splácení (24 měsíců) celkovou částkou ve výši 30 064 Kč (k jistině ve výši 50 000 Kč bylo připočteno 30 064 Kč, takže celková částka k zaplacení činila 80 064 Kč, a byla splatná v 24 měsíčních splátkách po 3 336 Kč, tj. kapitalizovaný úrok zahrnutý do jednotlivých splátek činil pouze 30 % ročně), považuje ustanovení o 50-ti % úroku za rozporné se zbylými ujednáními smlouvy, která ukládají dlužníkovi zaplatit dluh s úrokem zahrnutým do jednotlivých splátek, celkem pak ve výši 80 064 Kč, přičemž v rámci provedeného dokazování se tento rozpor nepodařilo překlenout ani výkladem, když bez účasti žalobce u jednání měl soud v rámci výkladu smluvních ujednání k dispozici toliko samotnou smlouvu o zápůjčce (viz ust. § 556 o.z.). S ohledem na uvedené tedy soud k ujednání o 50% úroku ze zápůjčky nepřihlíží (viz ust. § 553, 554 o.z.), a žalobu v části, v níž se žalobce domáhal úroku ve výši 50 % ročně z částky 76 728 Kč od [datum] do zaplacení, také zamítl. Zde soud pouze dodává, že ujednání o 50% ročním úroku ze zápůjčky, nebylo-li by ujednáním neurčitým, by soud jinak shledal neplatným pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 1 odst. 2, § 580 odst.1, 588 o.z., a to s ohledem na stávající judikaturu (viz např. rozsudek Městského soudu v Brně č.j. 63 C 51/2022-25 ze dne 1.1.2023, publikovaný v ASPI pod zn. JUD901643CZ, popř. rozsudek Vrchní soud v Praze spisové značky 101 VSPH 14/2012-54 ze dne 22. 3. 2012 publikovaný ve [příjmení] komentované judikatury (ročník 2012), když úrokem ze zápůjčky, který není v rozporu s dobrými mravy lze shledat úrok ve výši 30% ročně, který byl v projednávané věci dle smlouvy kapitalizován konkrétní částkou za konkrétní období, a nelze jej tak přiznat do budoucna.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 8 984 Kč, přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 81 111 Kč a žalovaný co do částky 25 274 Kč (kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozsudku), tedy žalobce byl úspěšný z 76 % a žalovaný pak z 24 % (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 837 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 728 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.