12 C 274/2025

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 263 151,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, a dále úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , úrok ve výši 9,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 9,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, , úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úroku ve výši 9,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 9,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 12,75 %, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úroku 12,75 % ročně z částky , částka, od1. 11. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, včetně náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel zanikl v důsledku přeshraniční fúze s účinností ke dni , datum, a jeho majetek, práva a povinnosti přešly na BNP Paribas , právnická osoba, ) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru za účelem poskytnutí úvěrového rámce do maximální výše , částka, . Na základě smlouvy o úvěru předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši , částka, , přičemž žalovanou byla vyčerpána celková částka , částka, . Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr opakovaně, vždy do výše povoleného úvěrového limitu. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 1,98 % p.m. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuálně čerpané dlužné částky, nejméně však , částka, počínaje měsícem dubnem roku 2002. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, , cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši , částka, za každý započatý měsíc a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši 4,5 % z měsíční splátky úvěru. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalované a tato byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná platila dohodnuté splátky od měsíce dubna roku 2002 do měsíce června roku 2024. Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a vzhledem, že tato tak neučinila, odstoupila žalobkyně ke dni , datum, od úvěrové smlouvy v souladu ust. bodu 3.2 Produktových podmínek pro revolvingové úvěry. Vzhledem k tomu, že žalovaná na upomínky nereagovala a dlužné splátky nezaplatila, byla dne , datum, vyzvána k zaplacení dluhu v termínu do , datum, s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne , datum, . Žalovaná svou povinnost nesplnila a pohledávku žalobkyně nezaplatila. Žalovaná částka se sestává z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , nezaplacených smluvních úroků ve výši , částka, za dobu ode dne , datum, do , datum, z dlužné jistiny a z nezaplacených poplatků ve výši , částka, (náklady za vymáhání v měsíci 8/2024 v částce , částka, a poplatek za výběr z bankomatu v měsíci 6/2024 v částce , částka, ). Dále žalobkyně nárokuje přirůstající úrok z prodlení v zákonné sazbě a úrok řádný v sazbě zákonného úroku z prodlení. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná vyčerpala celkovou částku , částka, . Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 9,98 % p.a. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje měsícem zářím roku 2022. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, , cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši , částka, za každý započatý měsíc a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši , částka, . Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalované a tato byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná platila dohodnuté splátky od měsíce září roku 2022 do měsíce července roku 2024. Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a vzhledem, že tato tak neučinila, odstoupila žalobkyně ke dni , datum, od úvěrové smlouvy v souladu ust. bodu 5.2 Produktových podmínek pro klasické úvěry. Vzhledem k tomu, že žalovaná na upomínky nereagovala a dlužné splátky nezaplatila, byl dne , datum, vyzvána k zaplacení dluhu v termínu do , datum, s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne , datum, . Žalovaná svou povinnost nesplnila a pohledávku žalobkyni nezaplatila. Ke dni splatnosti úvěru byla dlužná částka ve výši , částka, a sestávala se z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , nezaplacených smluvních úroků ve výši , částka, a nezaplacených poplatku ve výši , částka, za prodlení v měsíci 9/2024. Po splatnosti dluhu byla na pohledávku zaplacena dne , datum, částka , částka, . Žalobkyně částku ve výši , částka, započetla na dlužné poplatky a částku ve výši , částka, na dlužnou jistinu dluhu. Žalovaná částka se sestává z nezaplacené jistiny ve výši , částka, a nezaplacených smluvních úroků ve výši , částka, za dobu ode dne , datum, do , datum, z dlužné jistiny. Dále v žalobě uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaná vyčerpala celkovou částku , částka, . Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 26,28 % p.a. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně částka , částka, počínaje měsícem listopadem roku 2022. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná zaplatí žalobkyni vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování, přičemž cenu za přijetí a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši , částka, , cenu za správu a vedení úvěrového účtu ve výši , částka, za každý započatý měsíc a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši , částka, . Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalované a tato byla po posouzení vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná platila dohodnuté splátky od měsíce listopadu roku 2022 do měsíce června roku 2024. Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek a vzhledem, že tato tak neučinila, odstoupila žalobkyně ke dni , datum, od úvěrové smlouvy v souladu ust. bodu 3.2 Produktových podmínek pro revolvingové úvěry. Vzhledem k tomu, že žalovaná na upomínky nereagovala a dlužné splátky nezaplatila, byla dne , datum, vyzvána k zaplacení dluhu v termínu do , datum, s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne , datum, . Žalovaná svou povinnost nesplnila a pohledávku žalobkyni nezaplatil. Ke dni splatnosti úvěru byla dlužná částka ve výši , částka, a sestávala se z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , nezaplacených smluvních úroků ve výši , částka, a nezaplacených poplatku ve výši , částka, za prodlení v měsíci 09/2024. Po splatnosti dluhu byla na pohledávku zaplacena dne , datum, částka , částka, . Žalobkyně částku ve výši , částka, započetla na dlužné poplatky a částku ve výši , částka, na dlužnou jistinu dluhu. Žalovaná částka se sestává z nezaplacené jistiny ve výši , částka, a nezaplacených smluvních úroků ve výši , částka, za dobu ode dne , datum, do , datum, z dlužné jistiny. Společnost BNP Paribas , právnická osoba, , akciová společnost, dne , datum, uzavřela jako postupitel se společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem (dále jen „ČS“) smlouvu o postoupení pohledávek. Předmětem této smlouvy je postoupení portfolia pohledávek právního předchůdce ČS, který na území České republiky ukončuje svoji činnost. K postoupení portfolia pohledávek na ČS došlo s účinností ke dni , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou (jako zákazníkem), byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě níž společnost , právnická osoba, . poskytla žalované úvěrový rámec ve výši , částka, a vydala jí úvěrovou kartu. Žalovaná se zavázal splácet tento úvěrový rámec v měsíčních splátkách ve výši , částka, , minimálně ve výši 5 % z aktuálního úvěrového rámce k 10. dni v měsíci, a to bankovním převodem. Úroková sazba činila 1,98 % měsíčně a poplatek za vedení účtu byl sjednán ve výši , částka, měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy je přihláška k pojištění, a to ve výši 1,75 %, resp. 4,5 % z měsíční splátky úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, (VOP). (Z žádosti/smlouvy o poskytnutí úvěru a rámcové smlouvy o platebních službách č. , hodnota, ze dne , datum, ). Původní věřitel zanikl v důsledku přeshraniční fúze s účinností ke dni , datum, a jeho majetek, práva a povinnosti přešly na BNP Paribas , právnická osoba, , která práva a povinnosti z výše uvedené smlouvy postoupila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni s účinností od , datum, , což bylo žalované oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek ve výši , částka, výzvou ze dne , datum, s tím, aby žalovaná zaplatila nejpozději dne , datum, , jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši , částka, a s tím, že pokud žalovaná dluh neuhradí, žalobkyně odstupuje ke dni , datum, od výše vedené smlouvy (z dopisu ze dne , datum, , z poštovního podacího archu). Ke dni zesplatnění činila celkové výše vyčerpané jistiny , částka, , výše úroků , částka, , poplatky za výběr hotovosti v bankomatu částku ve výši , částka, a náklady spojené s prodlením částku výši , částka, , celkem tedy , částka, , přičemž do zesplatnění žalovaná uhradila celkem , částka, , naposledy dne , datum, zaplatila , částka, . Ke dni zesplatnění tedy činil dluh na jistině , částka, , na úroku , částka, a na poplatcích , částka, (z podkladů pro soudní jednání). Předžalobní výzvou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu (z výzvy, dodejky).

4. Dále po provedeném dokazování zjistil soud následující skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně BNP Paribas , právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši , částka, s úrokovou sazbou 9,98 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 108 měsíčních splátkách po , částka, (z úvěrové smlouvy). BNP Paribas , právnická osoba, práva a povinnosti z uvedené smlouvy postoupila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni s účinností od , datum, , což bylo žalované oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek ve výši , částka, výzvou ze dne , datum, s tím, aby žalovaná zaplatila nejpozději dne , datum, , jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši , částka, a s tím, že pokud žalovaná dluh neuhradí, žalobkyně odstupuje ke dni , datum, od výše vedené smlouvy (z dopisu ze dne , datum, , z poštovního podacího archu). Ke dni , datum, byla výše dlužné jistiny , částka, , přičemž žalovaná poté dále zaplatila , částka, . Žalobkyně ke dni zesplatnění evidovala dluh za žalovanou ve výši , částka, , sestávající z jistiny ve výši , částka, , z úroků ve výši , částka, a z poplatků ve výši , částka, (z podkladů pro soudní jednání). Žalovaná při sjednávání úvěru v žádosti o úvěr uvedla, že je vdova, žije v družstevním bytě, jejím příjmem je starobní důchod ve výši , částka, a další příjem ve výši 7 0000 a její měsíční výdaje činí , částka, (z žádosti o úvěr).

5. Dále po provedeném dokazování zjistil soud následující skutečnosti: právní předchůdce žalobkyně BNP Paribas , právnická osoba, uzavřel s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (v rámci již výše vedené smlouvy), na jejímž základě poskytl žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, s úrokovou sazbou 26,28 % ročně, při výši splátky min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však , částka, (z úvěrové smlouvy). Pohledávka žalované byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, , což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne , datum, (z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Žalobkyně upomínala žalovanou k zaplacení dlužných splátek ve výši , částka, výzvou ze dne , datum, s tím, aby žalovaná zaplatila nejpozději dne , datum, , jinak bude požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši , částka, a s tím, že pokud žalovaná dluh neuhradí, žalobkyně odstupuje ke dni , datum, od výše vedené smlouvy (z dopisu ze dne , datum, , z poštovního podacího archu). Ke dni , datum, byla výše dlužné jistiny , částka, , přičemž žalovaná poté dále zaplatila , částka, . Žalobkyně ke dni zesplatnění evidovala dluh za žalovanou ve výši , částka, , sestávající z jistiny ve výši , částka, , z úroků ve výši , částka, a z poplatků ve výši , částka, (z podkladů pro soudní jednání). Žalovaná při sjednávání úvěru v žádosti o úvěr uvedla, že je vdova, žije v družstevním bytě, jejím příjmem je starobní důchod ve výši , částka, a další příjem ve výši 7 0000 a její měsíční výdaje činí , částka, (z žádosti o úvěr).

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Shora uvedený skutkový stav ve věci smluv uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Po zjištění skutkového stavu je přitom zřejmé, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností BNP Paribas , právnická osoba, (resp. , jméno FO, ) byly uzavřeny celkem tři smlouvy o úvěru. Ve vztahu k první z nich, tj. ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, byla věc po právní stránce posouzena tak, že , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle shora citovaného ust. § 497 obchodního zákoníku‚ viz ust. § 3028 odst.3 zákona č. 89/2012 Sb. , právnická osoba, . splnil svou smluvní povinnost a poskytl žalované možnost čerpat finanční prostředky až do výše dohodnutého rámce. Žalovaná svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně úrokového navýšení a úhrad pojistného porušila. V souladu s ust. § 506 obchodního zákoníku žalobkyně, na kterou byla práva a povinnosti z předmětné smlouvy postoupena podle ust. § 1879 o.z., od smlouvy odstoupila a požadovala okamžité zaplacení dlužné částky k , datum, , která představuje dluh na jistině ve výši , částka, , na úroku ve výši , částka, a na poplatcích ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Soud proto žalované uložil povinnost výše uvedenou částku zaplatit žalobkyni s tím, že z dlužné jistiny je žalovaná povinna hradit úrok z prodlení dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je dána ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a smluvený úrok, který žalobkyně požaduje v nižší než smluvené výši 12,75 % ročně.

15. Shora uvedený skutkový stav ve věci druhé a třetí smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne , datum, , soud posoudil dle citovaných ustanovení občanského zákoníku. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, ).

16. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C – 679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, , vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

17. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jejímu právnímu předchůdci poskytla informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a že právní předchůdce žalobkyně tyto poměry prověřoval na základě listin od žalované a nahlédnutím do veřejných rejstříků. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila žádost o poskytnutí úvěru, z níž vyplývá, že příjem žalované měl činit , částka, a představoval starobní důchod žalované a dále z ní vyplývá, že žalovaná je vdova a bydlí v družstevním bytě; dále měla žalovaná pobírat další příjem (např. soc. dávky apod.) ve výši , částka, ; ke svým nákladům pak uvedla, že jsou v nulové výši. Žalobkyně v rámci doplnění žaloby uvedla, že počítala s příjmem žalované ve výši , částka, a s ekonomickým modelem, dle nějž byla výše jejích nákladů , částka, , když nové splátkové zatížení (docházelo ke konsolidaci úvěrů) činilo , částka, ; obdobně pak u druhé z úvěrových smluv z roku 2022 uvedla, že počítala s příjmem žalované v výši , částka, a s ekonomickým modelem, dle nějž byla výše jejích nákladů , částka, , když nové splátkové zatížení činilo , částka, . Předně není zřejmé, proč se lišil způsob výpočtu disponibilní částky, když obě úvěrové smlouvy byly uzavřeny v rámci jednoho produktu (takto to žalobkyně doložila), nicméně podstatnější je, že úvěrující společnost (ani v jednom případě) vůbec nijak nezkoumala skutečné výdaje žalované a spokojila se pouze s ekonomickým modelem, ačkoliv věděla, že dlužníkem je osoba se starobním důchodem, tedy s omezenými příjmovými možnostmi, s další příjmem v podobě sociální dávky a s dluhy ve výši poloviny jejích příjmů, a dle jejích prohlášení také věděla, že žije v družstevním bytě, a tedy ekonomickým modelem spočítané celkové životní náklady žalované jsou zcela nereálné. Lze tak uzavřít, že pokud se úvěrující společnost spokojila pouze s prohlášeními žalované zejména o jejích výdajích, ačkoliv věděla, že tyto nemohou být nulové, když žalovaná, která je starobní důchodkyní, bydlí v družstevním bytě, a kalkulovala se zcela nereálným ekonomickým modelem, aniž by se zabývala skutečnými výdaji žalované, a nereflektovala ani to, že žalovaná má dluhy ve výši poloviny jejích příjmů, má soud za to, že úvěrující společnost neposuzovala podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli oba výše uvedené spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrové smlouvy jsou proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatné, a proto žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovanou dle ust. § 1879 o.z. postoupeny, nelze plnění z titulu smluv přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované ve vztahu k oběma úvěrovým smlouvám z roku 2022 uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. o.z.

19. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, dne , datum, , a viz níže). Ke splatnosti nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení pak nadřízený soud opakovaně judikoval, že tato splatnost nesplacené jistiny se odvíjí od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Zjištění, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje; břemeno tvrzení a břemeno důkazní nese žalovaná. O tom, že žalovaná nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jejích možnostech dluh uhradit a jaké jsou její konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, by přitom byla žalovaná soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena, nicméně k jednání se nedostavila. Žalovaná tedy neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech předmětný dluh (dluhy) žalobkyni vrátit ode dne následujícího po dni, kdy prostředky čerpala, neboť tyto prokazatelně měla v důsledku tohoto čerpání ve své dispozici a objektivně je tedy mohla ihned vrátit poskytovateli úvěru. Pokud žalovaná v řízení ani neoznačila důkazy, ze kterých by bylo možno učinit závěr, že její možnosti a schopnosti vrátit dluh (dluhy) nebyly či byly nižší, než-li činí dlužná částka (částky), pak neunesla břemeno důkazní v tomto směru. Jelikož žalovaná neprokázala, že nebyla schopna vrátit dluhy do dne , datum, (když k čerpání došlo již v roce 2022 u obou úvěrových smluv), dostala se nejpozději dnem , datum, do prodlení se zaplacením nesplacené jistiny ve výši , částka, (k , datum, činila výše jistiny prvního úvěru z roku 2022 částku , částka, a následně žalovaná zaplatila , částka, , přičemž v řízení ani netvrdila, že by na předmětný dluh plnila jinou částku) a jistiny ve výši , částka, (k , datum, činila výše jistiny druhého úvěru z roku 2022 částku , částka, a následně žalovaná zaplatila , částka, , přičemž v řízení ani netvrdila, že by na předmětný dluh plnila jinou částku), a proto nejpozději od tohoto dne náleží žalobkyni kromě částek nesplacených jistin také úrok z prodlení z těchto částek (§ 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), a to v zákonné sazbě, kterou žalobkyně požadovala (cit. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na jehož odůvodnění soud v podrobnostech odkazuje).

20. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě dále vyhověl co do částek nesplacených jistin ve výši , částka, a ve výši , částka, s úrokem z prodlení od , datum, do budoucna (do zaplacení dlužných částek), a dále žalobu stran dalších požadovaných nároků z uvedených smluv zamítl, neboť nad tyto částky, jsou veškeré uplatněné nároky nedůvodné, když obě smlouvy jsou jako celek neplatné z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalované v rozsahu 15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva, podání žaloby).