12 C 325/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 10 075 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím za odvádění srážkové vody do kanalizace. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně provedla odvádění srážkových vod z odběrného místa v obci , adresa, , na ul , adresa, /3, jehož vlastníkem je dle LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, – město, žalovaný. Ve smyslu § 2 odst. 6, z.č. 274/2001 Sb., je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k uzavření odběratelské smlouvy, na výzvy žalobkyně však nereagoval. Jelikož nedošlo k uzavření písemné smlouvy, v jejímž textu by bylo odvádění srážkové vody specifikováno, postupovala žalobkyně dle § 10 odst. 2, písm. a) z.č. 274/2001 Sb., v součinnosti s § 31 vyhl. č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, a provedla vyúčtování náhrady vzniklé ztráty dle údajů o odběrném místě, které měla žalobkyně k dispozici z předchozího smluvního vztahu. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zajištění úhrady vzniklého dluhu, na výzvy k úhradě nereagoval. Žalovaný podle žalobkyně neuhradil tyto faktury: fakturu číslo , hodnota, , splatnou dne , datum, znějící na částku , částka, , kdy se jedná o odvádění srážkové vody z objektu žalovaného v období od , datum, do , datum, , přičemž účtováno bylo 130,267 m³ vody, dle výpočtu, který je součástí faktury v ceně pro stočné platné u dodavatele pro rok 2023 a 2024. Dále nezaplatil fakturu číslo , hodnota, , splatnou dne , datum, znějící na částku , částka, , kdy se jedná o odvádění srážkové vody z objektu žalovaného v období od , datum, do , datum, , přičemž účtováno bylo 32,322 m3 h vody dle výpočtu, který je součástí faktury, v ceně pro stočné platné u dodavatele pro rok 2024. Žalovaný byl k úhradě dluhu i k řešení vzniklého stavu vyzýván, na výzvy však nereaguje. Žalobkyně požaduje rovněž úhradu úroků z prodlení jdoucí od marného uplynutí lhůty k plnění poskytnuté v korespondenci z , datum, a , datum, .

2. Žalovaný podáním ze dne , datum, sdělil soudu, že s žalobou nesouhlasí a nárok žalobkyně neuznává. Uvedl, že žalobkyně žalovanému předložila návrh smlouvy na vodné a stočné, v níž ale jako strana a plátce figurovala osoba paní , jméno FO, , a nikoliv žalovaný jako vlastník nemovitosti. , jméno FO, si pak dle informace žalovaného vyřídili vodné zcela samostatně po vlastní linii. Žalobkyně současně vystavovala žalovanému faktury, aniž by k tomuto doložila, o jaký objem dešťové vody (i s přihlédnutím k dlouhodobějšímu suchému období) se jednalo, a jak bylo ze strany žalobkyně s touto naloženo a jaké náklady s jejím zpracováním žalobkyni vznikly. Závěrem žalovaný poukázal na to, že položku stočného jiní správci vodovodních a kanalizačních sítí (např. , právnická osoba, ., nebo , právnická osoba, .) od soukromých vlastníků nemovitostí nevyžadují, a stejně tak není od žalobkyně vyžadována úhrada stočného u bytových domů. Podáním ze dne , datum, žalovaný doplnil své námitky proti žalobě tak, že namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, neboť ví o tom, že kanalizace ve městě , adresa, je ve vlastnictví města Bílovce a žalobkyně nepředložila soudu smlouvu o provozování kanalizace dle ustanovení § 8 odst. 2, věta první zákona č. 274/2001 Sb. Dále namítl, že žalobkyně provedla výpočet stočného na základě tabulek s třicetiletým průměrem, ačkoliv je všeobecně známo, že v současné době je výrazně sušší podnebí, to je, že blíže skutečnosti by bylo vzít maximální průměr například z posledních pěti let, takže i z tohoto hlediska je nárok žalobkyně nepodložený. Dále upozornil na ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., které vyjímá odvádění srážkových vod oddílnou kanalizací z pravomocí zákona o vodovodech a kanalizacích. Také upozornil na skutečnost, že i když je předmětná budova na listu vlastnictví zapsána jako stavba občanského vybavení, byl dům vystavěn a kolaudován k bydlení. V současnosti je přitom využíván k bydlení paní , jméno FO, . Dále zdůraznil, že v předmětném objektu nepodniká, což je odlišná situace od stavu, kdy měl v objektu advokátní kancelář , tituly před jménem, , jméno FO, a byl tak užíván k podnikání. Nyní tomu však takto není.

3. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých listin za prokázané následující skutečnosti:

4. Podle výpisu z katastru nemovitostí je žalovaný vlastníkem pozemku parcelního čísla 950/1, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. 314, obč. vyb., zastavěná plocha a nádvoří o výměře 220 m², zapsaného na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, – město, u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

5. Z faktury - daňového dokladu číslo , hodnota, vyplývá, že žalobkyně účtovala žalovanému náhradu ztráty vzniklé dodavateli neoprávněným vypouštěním odpadních vod odběratelem do kanalizace dle § 10 odst. 2, písm. a), odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. v celkové ve výši , částka, , splatnou , datum, ., a to ve vztahu k odběrnému místu , adresa, , za celkové období od , datum, do , datum, . Přitom za období od , datum, do , datum, fakturovala srážkové množství 32,411, za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, srážkové množství 32,767 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, srážkové množství 32,767 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH a za období od , datum, do , datum, srážkové množství 32,322 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH. Podle přílohy k daňovému dokladu číslo , hodnota, je zřejmé, že žalobkyně při výpočtu počítala se zpoplatněnou plochou 220 m², při odtokovém součiniteli 0,9, kdy redukovaná plocha v m2 tak činí 198 m². Použila dlouhodobý srážkový normál ve výši 0,6571, přičemž roční množství odváděných srážkových vod „Q“ v m3 se rovná součtu redukovaných ploch v m2 x dlouhodobý srážkový normál v metrech/rok, a ten činil 130 m²/rok (365 dní). Následně provedla výpočet této částky ve vztahu k počtu dní, přičemž dospěla fakturovanému množství srážek za období, která jsou uvedena ve faktuře z celkového období od , datum, do , datum, .

6. Z faktury - daňového dokladu číslo , hodnota, vyplývá, že žalobkyně účtovala žalovanému náhradu ztráty vzniklé dodavateli neoprávněným vypouštěním odpadních vod odběratelem do kanalizace dle § 10 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, , a to ve vztahu k odběrnému místu , adresa, , za období od , datum, do , datum, . V rozúčtování je uvedeno, že se jedná o srážkové množství 32,322 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH. Z přílohy k daňovému dokladu číslo , hodnota, je zřejmé, že žalobkyně při výpočtu počítala se zpoplatněnou plochou 220 m², při odtokovém součiniteli 0,9, kdy redukovaná plocha v m2 tak činí 198 m². Použila dlouhodobý srážkový normál ve výši 0,6571, přičemž roční množství odváděných srážkových vod „Q“ v m3 se rovná součtu redukovaných ploch v m2 x dlouhodobý srážkový normál v metrech/rok, a ten činil 130 m²/rok (365 dní). Následně provedla výpočet této částky ve vztahu k počtu dní, přičemž dospěla fakturovanému množství srážek za období od , datum, do , datum, při 130 m³ a při počtu 91 dnů.

7. E-mailovou komunikací ze dne , datum, byl žalovaný upozorněn žalobkyní na to, že není uzavřena smlouva o dodávce vody z vodovodů a odvádění odpadních vod kanalizací pro odběrné místo a současně byl upozorněn na výši dluhu. Další emailovou komunikací ze dne , datum, byl znovu žalovaný upozorněn, že smlouva nebyla uzavřena a byl mu sdělen aktuální stav dluhu. E-mailem ze dne , datum, byl žalovaný upozorněn, že vzhledem k tomu, že neuzavřel smlouvu, která mu byla jako návrh zaslána, bude žalobkyně nucena účtovat za odvádění srážkových vod náhradu vzniklé ztráty žalovanému jako vlastníku odběrného místa.

8. Z výzvy ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně upozorňuje žalovaného, že prostřednictvím e-mailu zaslala výzvu k uzavření smlouvy o dodávce vody z vodovodů a odvádění odpadních vod kanalizací pro odběrné místo , adresa, , u které je veden jako majitel nemovitosti, a paní , jméno FO, jako plátce. Vzhledem k tomu, že do dne , datum, k uzavření smlouvy nedošlo ani z jeho strany, ani ze strany paní , jméno FO, , byly žalovanému v příloze zaslány návrhy na obě odběrná místa, to je 1010224 za odběr za spotřebu vody a 211075 odběr za srážkovou vodu. Žalovaný byl vyzván k podepsání a zaslání zpět v termínu do pěti dnů od převzetí výzvy.Z upomínky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl vyzván žalobkyní o zaplacení částky , částka, splatné , datum, , když podle dodejky tuto výzvu převzal , datum, , a z upomínky ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, splatné , datum, , když podle dodejky tuto výzvu převzal , datum, .

9. Prostřednictvím e-mailové komunikace ze dne , datum, byly žalovanému zaslány faktury na částku , částka, a , částka, , když byl vyzván, aby platbu provedl nejpozději do , datum, . Z upomínky o zaplacení ze dne , datum, vyplývá, že žalovaný byl upomenut, aby zaplatil dluh z výše uvedených faktur ve lhůtě do 10 dnů od doručení této výzvy, když tuto výzvu žalovaný obdržel podle dodejky dne , datum, .

10. Podle e-mailové komunikace právní zástupkyně žalobkyně a , jméno FO, , technického pracovníka žalobkyně, ze dne , datum, byla zástupkyni žalobkyně zaslána situaci z GIS žalobkyně, kde „řešený objekt“ je označen žlutou barvou – tento objekt číslo popisné 314, je napojen sdruženou kanalizační přípojkou na jednotnou kanalizaci v , adresa, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, v k.ú. , adresa, – město. Jednotná kanalizace DN 400P – stoka ID , Anonymizováno, je v majetku SMVaK , adresa, , a. s., u kanalizace je evidována majetková karta DHM 660 – identifikační číslo majetkové evidence 8101–604429–45193665–3/1 (dle monetu). Z přílohy označené jako č. , hodnota, (č.l. 56) je zřejmá mapa stok s tím, že je zřejmé, ve kterém místě je napojeno předmětné odběrné místo, a vyplývá z ní, že kanalizační přípojka ústí do kanalizace na , adresa, . Z přílohy číslo tři pak vyplývá, že v předmětném odběrném místě není kanalizace ve vlastnictví města, když takto tomu je v Bílovci pouze na , adresa, a Radotínská.

11. Podle rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. MSK , č. účtu, ze dne , datum, se žalobkyni vydává podle § 6 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, povolení k provozování kanalizací pro veřejnou potřebu, mimo jiné v obci , adresa, .

12. Ze zprávy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne , datum, vyplývá, že v případě kanalizační sítě s názvem „Stoková síť , adresa, “ – na ČOV IČME 8101–604429–45193665–3/1, která se nachází v obci , adresa, a již provozování bylo povoleno rozhodnutím Krajského úřadu č.j. MSK , č. účtu, ze dne , datum, , když z podkladů doložených k žádosti o udělení povolení k provozování této vodohospodářské infrastruktury vyplývá, že je ve vlastnictví provozovatele, čímž je právnická osoba , právnická osoba, , a s. Současně krajský úřad poukázal na skutečnost, že doklady prokazující vlastnické právo v hospodářské struktuře nepředstavují obligatorní přílohu žádosti o udělení povolení provozování vodovodů nebo kanalizace a ověření jejich autenticity nespadá do působnosti krajského úřadu.

13. Podle vybraných údajů majetkové evidence za rok 2024 je vlastníkem kanalizace ve stokové síti , adresa, žalobkyně.

14. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, , ředitele podniků , právnická osoba, . , adresa, ze dne , datum, vyplývá, že veškeré nemovitosti (budovy a stavby) nabyl stát investiční výstavbou a jejich evidence je vedena na kartách základních prostředků. Žalobkyně doložila takovou kartu s inventárním číslem , hodnota, , která se týká předmětné kanalizace v Bílovci o průměru 40 cm, která byla dokončena v roce 1929; na rozdíl od ostatních částí kanalizace v Bílovci tato dosud nebyla rekonstruována (viz další předložené karty č.l. 117-118 spisu). Uvedené karty jsou výpisem z majetkové evidence žalobkyně. Žalobkyně doložila privatizační projekt Severomoravské Vodovody a kanalizace (na č.l. 119 spisu), podle něhož právním nástupcem SMVaK, s.p. , adresa, je SMVaK, a. s.; přílohou č. , hodnota, tohoto dokumentu je i stanovisko , právnická osoba, v Bílovci k převodu majetku vodovodů a kanalizací do připravované akciové společnosti ze státního podniku , právnická osoba, . , právnická osoba, souhlasil podle zákona ČNR č. 172/1991 Sb. s převedením z majetku vodovodů a kanalizací, které obce vlastnily ke dni , datum, , do akciové společnosti, která vznikne z podniku , právnická osoba, . Podle přílohy č., hodnota, uvedeného dokumentu, nazvané „Regionální správa 4 , adresa, (obce , adresa, ) - podíl na základním kapitálu a. s.“ s jednotlivým konkrétním číselným vyjádřením u vloženého majetku obce k , datum, (a vloženého majetku infrastruktury po , datum, a společné infrastruktury majetku) je zřejmý i původní podíl města , adresa, na základním kapitálu vznikající akciové společnosti. Z čestného prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, , místopředsedy představenstva a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, HC člena představenstva žalobkyně, vyplývá, že kanalizační stoka DN 400 B na , adresa, v Bílovci je v majetku akciové společnosti, na základě privatizačního projektu ze dne , datum, , číslo projektu v evidenci MS MP ČR 02751. Předmětná stavba není jednotlivě uvedena v soupisu staveb, nicméně tato stoka je součástí kanalizačního systému města , adresa, . V rámci privatizace byla vzniklou akciovou společností převzata, zavedena do účetnictví pod inventárním číslem , hodnota, a byla součástí vkladu do základního jmění společnosti.

15. Ze sdělení , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, vyplývá, že , adresa, v Bílovci je vymezena pozemky s parc. čísly 2570, 2569/6 a 2569/7 v k.ú. , adresa, - město, které jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a dále pozemky parc. č. , hodnota, a 2569/1 v k.ú. , adresa, - město, které jsou ve vlastnictví města , adresa, . Na pozemcích parc. č. 2569/6 je v katastru evidováno věcné břemeno zřizování a provozování vedení pro , právnická osoba, , vymezené v konkrétním geometrickém plánu. Na pozemku parc. č. 2569/1 je evidováno věcné břemeno, právo umístění a údržby stavby kanalizace, včetně ochranného pásma a příslušenství pro Severomoravské Vodovody a kanalizace, a s. Na pozemku parc. č. , hodnota, je evidováno věcné břemeno strpět stavbu vodovodu a kanalizace, včetně ochranného pásma a příslušenství, jejíž údržbu a umístění – pro , právnická osoba, . a také věcné břemeno trpět stavbu vodovodu a kanalizace, včetně ochranného pásma a příslušenství, její údržbu a umístění pro , právnická osoba, .

16. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebního úřadu, ze dne , datum, k objektu č.p. 314/3 na pozemku parc. č. 950/1, v k.ú. , adresa, – město vyplývá, že tento objekt sloužil jako budova ředitelství státního statku , adresa, . Dne , datum, podal , Jméno žalovaného, u , právnická osoba, , adresa, žádost o povolení výjimky z ustanovení § 13 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 pro , právnická osoba, kancelářské budovy na bytový dům v Bílovci na pozemku parc. č. 950/1 v k. ú. , adresa, - město. Dne , datum, bylo vydáno usnesení o přerušení řízení a dne , datum, bylo řízení zastaveno.

17. Ze stanoviska žalobkyně ze dne , datum, pro společnost Projekt , právnická osoba, . vyplývá, že žalobkyně vydávala stanovisko pro vydání územního souhlasu, respektive územního rozhodnutí k existenci sítí (ke stavebnímu záměru) pro stavbu na pozemku parc.č. 950/1 v k.ú. , adresa, -město, kdy podle popisu stavby je první VP navržena pro objekt ubytovny s restaurací a pivovarem a druhá VP vodovodní přípojka je navržena pro kancelářskou budovu; podle odstavce vyjádření „Vodovodní přípojka VP č., hodnota, “, předložená dokumentace řeší zřízení vodovodní přípojky pro objekt kancelářské budovy č.p. 314 na pozemku parc. č. 950/1 v k.ú. , adresa, - město. V informacích , právnická osoba, je uvedeno, že napojení přípojky je řešeno na vodovod DN 200 GG v majetku žalobkyně. Ve stanovisku žalobkyně souhlasila s vydáním územního souhlasu a souhlasila se zjednodušeným územním řízením, kdy ke sdružené kanalizační přípojce uvedla: Bylo zjištěno, že výše uvedené objekty jsou odkanalizovány prostřednictvím sdružené kanalizační přípojky, tj. přípojky, která odvádí odpadní vody z více nemovitostí, ale má pouze jedno napojení na veřejnou kanalizaci. Z projektové dokumentace k přestavbě předmětného domu číslo popisné 314 ve vlastnictví žalovaného vyplývá pouze to, že v roce 2016 byla provedena projektová dokumentace k rekonstrukci kancelářské budovy na bytový dům, v němž mělo být šestnáct bytů.

18. Podle e-mailové komunikace mezi žalobkyní a vedoucím střediska kanalizačních sítí , adresa, na adrese , adresa, ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně žádala o prošetření srážkových vod, popřípadě stanovení ploch na odběrném místě , Anonymizováno, , obec , adresa, , odběratel , Anonymizováno, , , jméno FO, , když , tituly před jménem, , jméno FO, , vedoucí střediska kanalizačních sítí , adresa, , se k uvedenému vyjádřil tak, že z objektu jsou dešťové vody odváděný do sdružené kanalizační přípojky a z ní poté do hlavní kanalizace v majetku žalobkyně na , adresa, a žádají tedy u odběrného místa , Anonymizováno, o zavedení účtování stočného za odvod dešťových vod v celkovém množství 220 m². Konečné množství k účtování by tedy mělo po přepočtu na danou plochu vycházet na 130 m³ za rok, to je 32 m³ za čtvrtletí.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že na adrese , adresa, v Bílovci sídlí firma , právnická osoba, ., jejímž statutárním orgánem (jediným členem představenstva) je žalovaný.

20. Do spisu byly založeny a k důkazům provedeny rovněž: návrh smlouvy o dodávce vody z vodovodu a odvádění odpadních vod kanalizací; WWVKP č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, a návrh smlouvy o odvádění odpadních vod kanalizací VKP č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , včetně přílohy k této smlouvě o výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace, když ani jedna z těchto smluv, jejichž účastníkem měla být kromě žalovaného (jako odběratele) také , jméno FO, (jako plátce), není podepsána.

21. Ze smlouvy o dodávce vody z vodovodu a odvádění odpadních vod kanalizací VVVKP, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní (jako dodavatelem) a , tituly před jménem, , jméno FO, (jako plátcem) a , Jméno žalovaného, (jako odběratelem) odběratelem, vyplývá, že uvedené strany uzavřeny dne , datum, smlouvu, jejímž předmětem byla úprava práv a povinností smluvních stran pro realizaci dodávky vody a odvádění odpadních vod do odběrného místa uvedeného v příloze číslo , hodnota, . V příloze číslo , hodnota, uvedené smlouvy je pak uveden seznam odběrných míst ke smlouvě VVV KP č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a z něj vyplývá, že vlastníkem vodovodu a kanalizace k předmětnému odběrnému místu , adresa, je žalobkyně, když na druhé straně přílohy je výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace v lokalitě odběru, kde je dlouhodobý srážkový normál 0,6583, při zastavěné ploše a těžce propustné zpevněné ploše o rozměru 220 m², při koeficientu 0,9, tedy 198 m²; při dlouhodobém srážkovém normálu 0,6583 se pak jedná o 32 m³ čtvrtletně a 128 m³ ročně. Z hlášení odběratele o výměře ploch odvodněných do kanalizace – podklad pro výpočet množství odváděných srážkových vod do kanalizace pro uzavření smlouvy na odvádění odpadních vod, které bylo podáno , jméno FO, dne , datum, , vyplývá, že k předmětnému odběrnému místu na adrese , adresa, , ve vlastnictví žalovaného je uvedena výměra zastavěné a těžce propustné plochy v m2 - a to 220 m²; v části, kde je prostor pro odůvodnění osvobození od placení srážkových vod, není uvedeno ničeho.

22. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, vyplývá dlouhodobý srážkový normál za období let 1961–1990, kdy pro město , adresa, tento normál v mm 658,3. Ze zprávy Českého hydrometeorologického ústavu ze dne , datum, vyplývá roční srážkový normál za období 1991–2020 pro obec , adresa, , který činí 657,1 mm.

23. Z Ceníku produkce žalobkyně vyplývá, že stočné pro rok 2024 bylo stanoveno na částku , částka, . Z kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné pro kalendářní rok 2023 vyplývá, že uplatňovaná cena pro vodné a stočné je za vodu odpadní ve výši , částka, bez DPH (, částka, s DPH).

24. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž z těchto listinných důkazů vyplývá jednoznačný závěr o skutkovém stavu. Předloženými listinnými důkazy tak bylo prokázáno jak vlastnictví předmětné kanalizace žalobkyní (viz níže, z listin čestné prohlášení ze dne , datum, , majetková karta, privatizační projekt, souhlas , právnická osoba, v Bílovci převedením majetků vodovodů a kanalizací, čestné prohlášení , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, , místopředsedy představenstva a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, HC člena představenstva žalobkyně, zpráva KÚ Územního pracoviště , adresa, ), tak i podrobný způsob výpočtu dlužných částek, včetně potřebných dat dlouhodobého srážkového normálu (faktury včetně příloh, zprávy Českého hydrometeorologického ústavu, z Ceníků produkce žalobkyně), a naopak nebylo prokázáno, že by předmětný dům ve vlastnictví žalobce byl obytným domem, ale jedná se stavbu občanské vybavenosti, u níž nedošlo k rekolaudaci na obytný dům (viz sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru stavebního úřadu), a v níž má sídlo společnost vlastněná žalobcem s tím, že podle žalovaného v něm bydlí paní , jméno FO, , jež měla být dle návrhu smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod účastníkem těchto jejím účastníkem (placení žalobkyní vystavených faktur za vodné a stočné, nikoliv srážkovné, , jméno FO, pak potvrdila i sama žalobkyně).

25. Po hodnocení důkazů tak dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalovaný je vlastníkem pozemku parcelního čísla , Anonymizováno, /1, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , obč. vyb., zastavěná plocha a nádvoří o výměře 220 m², zapsaného na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, – město; jedná se o kancelářskou budovu bývalého ředitelství státního statku , adresa, , přičemž žalovaný dne , datum, podal u , právnická osoba, , adresa, žádost o povolení výjimky z ustanovení § 13 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 pro , právnická osoba, kancelářské budovy na bytový dům o šestnácti bytových jednotkách, dne , datum, však bylo řízení zastaveno. V budově sídlí společnost žalovaného , právnická osoba, ., žalovaný v minulosti pronajímal kancelář advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, a nyní v budově pronajímá prostory , jméno FO, , která tam má bydlet. Žalobkyně je právním nástupcem SMVaK, s.p. , adresa, , když v rámci privatizace státního podniku byl na žalobkyni převeden i majetek státního podniku; kanalizace DN 400 B na , adresa, v Bílovci, která odvádí odpadní a srážkové vody z objektu žalovaného (sdruženou přípojkou z , adresa, v Bílovci), byla vybudována před rokem 1929 a žalobkyně ji řádně eviduje v majetkové evidenci v majetkové kartě DHM 660 – identifikační číslo majetkové evidence 8101–604429–45193665–3/1, a v její prospěch, jakožto vlastníka je zřízeno věcné břemeno k pozemkům města , adresa, , kterými předmětná kanalizace prochází (, adresa, ). Dne , datum, bylo rozhodnutím Krajského úřadu č.j. MSK , č. účtu, provozování uvedené kanalizace žalobkyni jakožto jejímu vlastníkovi povoleno. Žalobkyně provedla odvádění srážkových vod z odběrného místa v obci , adresa, , na ul , adresa, /3. Žalovaný, i když byl žalobkyní vyzýván k uzavření odběratelské smlouvy, na výzvy žalobkyně nereagoval, resp. smlouvu s žalobkyní neuzavřel. Žalobkyně proto provedla vyúčtování náhrady dle § 10 odst. 2, písm. a) z.č. 274/2001 Sb., ve spojení s ustanovením § 31 vyhl. č. 428/2001 Sb., a vzniklé ztráty dle údajů o odběrném místě, a to fakturou č. , hodnota, , splatnou dne , datum, znějící na částku , částka, , představující vypočtenou náhradu za odvádění srážkové vody z objektu žalovaného v období od , datum, do , datum, , přičemž za období od , datum, do , datum, (91 dnů) fakturovala srážkové množství 32,411, za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, (92 dnů) srážkové množství 32,767 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, (92 dnů) srážkové množství 32,767 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH a za období od , datum, do , datum, (91 dnů) srážkové množství 32,322 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH - při výpočtu počítala se zpoplatněnou plochou 220 m², při odtokovém součiniteli 0,9, kdy redukovaná plocha v m2 tak činí 198 m², použila dlouhodobý srážkový normál ve výši 0,6571, přičemž roční množství odváděných srážkových vod „Q“ v m3 se rovná součtu redukovaných ploch v m2 x dlouhodobý srážkový normál v metrech/rok, a ten činil 130 m²/rok (365 dní); následně provedla výpočet této částky ve vztahu k počtu dní, přičemž dospěla fakturovanému množství srážek za období, která jsou uvedena ve faktuře z celkového období od , datum, do , datum, ., a fakturou č. , hodnota, , splatnou dne , datum, znějící na částku , částka, , kdy se jedná o odvádění srážkové vody z objektu žalovaného v období od , datum, do , datum, (91 dnů), přičemž za toto období fakturovala srážkové množství 32,322 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH - při výpočtu počítala se zpoplatněnou plochou 220 m², při odtokovém součiniteli 0,9, kdy redukovaná plocha v m2 tak činí 198 m², použila dlouhodobý srážkový normál ve výši 0,6571, přičemž roční množství odváděných srážkových vod „Q“ v m3 se rovná součtu redukovaných ploch v m2 x dlouhodobý srážkový normál v metrech/rok, a ten činil 130 m²/rok (365 dní); následně provedla výpočet této částky ve vztahu k počtu dní, přičemž dospěla fakturovanému množství srážek za období od , datum, do , datum, při 130 m³ a při počtu 91 dnů. Při výpočtu žalobkyně vycházela dlouhodobého srážkového normálu dle sdělení Českého hydrometeorologického ústavu a z Ceníku pro rok 2024 a kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné pro kalendářní rok 2023. Dle předchozího smluvního vztahu k nemovitosti žalovaného (smlouva č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , uzavřené mezi žalobkyní (jako dodavatelem) a , tituly před jménem, , jméno FO, (jako plátcem) a , Jméno žalovaného, (jako odběratelem) odběratelem) bylo při výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace v lokalitě odběru, kde je dlouhodobý srážkový normál 0,6583, při zastavěné ploše a těžce propustné zpevněné ploše o rozměru 220 m², při koeficientu 0,9, tedy 198 m²; při dlouhodobém srážkovém normálu 0,6583 stanoveno, že se jedná o 32 m³ čtvrtletně a 128 m³ ročně. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzýván výzvami ze dne , datum, a ze dne , datum, a dále prostřednictvím e-mailu ze dne , datum, a upomínky ze dne , datum, .

26. Podle ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;4) u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,5) je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky jsou odběratelem tyto osoby.

27. Podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní.

28. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace", pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

29. Podle ustanovení § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

30. Podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. , hodnota, . Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

31. Podle ustanovení § 31 odst. 1 vyhlášky č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích, množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. , hodnota, na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. , hodnota, .

32. Podle ustanovení § 31 odst. 2 vyhlášky č. 428/2001 Sb., k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích, pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

33. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

34. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení, především pak podle ust. § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 274/2001 Sb., který stanovuje, že neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. Ztrátu, která vzniká neoprávněným vypouštěním, je pak ve smyslu ust. § 10 odst.3 zákona č. 274/2001 Sb., a násl. (které soud považuje za speciální k ust. § 2991 o.z.) odběratel povinen nahradit vlastníkovi kanalizace. Odběratelem je vlastník předmětné nemovitosti, z níž jsou odváděny tzv. srážkové vody (jež se odpadními stávají podle § 2 odst. 2 věta druhá zákona č. 274/2001 Sb. tím, že vtečou do kanalizace, když samostatný odvod odpadních vod a srážkových vod u předmětné nemovitosti – tzv. oddílná kanalizace - nebyl v řízení prokázán); v projednávané věci je vlastníkem nemovitosti na odběrném místě v Bílovci, na , adresa, /3 žalovaný. Vlastníkem kanalizace, do které ústí kanalizační přípojka z nemovitosti (budovy) žalovaného, je žalobkyně, která je právním nástupcem předchozího vlastníka, a to SMVaK, s.p. , adresa, , když v rámci privatizace státního podniku byl na žalobkyni převeden i majetek státního podniku; kanalizace DN 400 B na , adresa, v Bílovci, která odvádí odpadní a srážkové vody z objektu žalovaného (na , adresa, v Bílovci), je pak žalobkyní řádně evidována v majetkové evidenci, a to v majetkové kartě DHM 660 – identifikační číslo majetkové evidence 8101–604429–45193665–3/1, přičemž dne , datum, bylo (naposledy) rozhodnutím Krajského úřadu č.j. MSK , č. účtu, provozování uvedené kanalizace žalobkyni jakožto jejímu vlastníkovi povoleno; k vlastnictví kanalizace městem, jak tvrdil žalovaný, soud pouze poznamenává, že v případě stejného vlastníka pozemku a kanalizace v něm uloženého, by stěží mohlo být zřízeno věcné břemeno k pozemkům města , adresa, ve prospěch žalobkyně, jak bylo v řízení prokázáno. Účelovost námitky žalovaného vyplývá i z již dříve uzavřené smlouvy mezi ním, žalobkyní a , tituly před jménem, , jméno FO, , v níž (bez námitek žalovaného) je žalobkyně označena za vlastníka předmětné kanalizace.

35. Vzhledem k výše uvedenému závěru je tedy žalovaný povinen nahradit žalobkyni ztráty za neoprávněné vypouštění srážkových vod dle shora citovaného ustanovení, přičemž ustanovení § 14 odst. 1 a 3 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb., určuje, jakým způsobem má žalobkyně posuzovat podmínky vypouštění odpadních vod odběratele s tím, že pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace (popřípadě provozovatel) z odběru naměřeného ve srovnatelném období, když nelze-li využít předchozího měření, náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1. vyhlášky. Žalobkyně tedy v souladu s tímto ustanovením provedla výpočet náhrady ztráty za množství odvedených srážkových vod podle ust. § 31 odst. 1 vyhlášky. Žalobkyně tak vycházela ze vzorce uvedeného v příloze č. , hodnota, vyhlášky na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (viz výše) a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. , hodnota, . Podrobný výpočet pro jednotlivá období je pak uveden ve výše uvedených fakturách a jejích přílohách, když za období od , datum, do , datum, (91 dnů) prováděla žalobkyně výpočet se srážkovým množstvím 32,411, za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, (92 dnů) se srážkovým množstvím 32,767 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, (92 dnů) se srážkovým množstvím 32,767 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, za období od , datum, do , datum, (91 dnů) se srážkovým množstvím 32,322 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH, a za období od , datum, do , datum, (91 dnů), prováděla žalobkyně výpočet se srážkovým množstvím 32,322 za jednotkovou cenu , částka, bez DPH. Při výpočtu počítala se zpoplatněnou plochou 220 m², při odtokovém součiniteli 0,9, kdy redukovaná plocha v m2 tak činí 198 m², použila dlouhodobý srážkový normál ve výši 0,6571, přičemž roční množství odváděných srážkových vod „Q“ v m3 se rovná součet redukovaných ploch v m2 x dlouhodobý srážkový normál v metrech/rok, a ten činil 130 m²/rok (365 dní); následně provedla výpočet této částky ve vztahu k počtu dní, přičemž dospěla fakturovanému množství srážek za období, která jsou uvedeny ve výše uvedených fakturách. Ostatně samotné provedení výpočtu nebylo žalovaným nijak zpochybňováno, když žalovaný zpochybňoval toliko použitou hodnotu tzv. dlouhodobého srážkového normálu a poukazoval na sušší období posledních pěti let. K tomu soud uvádí, že má v souladu s postupem žalobkyně za to, že při výpočtu množství odváděných srážkových vod do kanalizace bez měření je namístě výpočet dle dlouhodobého srážkového normálu (jedná se o 30-ti letý průměr v místě a čase), který dostatečně zohledňuje případné mimořádné výkyvy počasí i jeho dlouhodobý vývoj.

36. Pokud pak žalovaný namítal, že se na projednávanou věc vztahují některé z výjimek ust. § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., zejména, že předmětný dům je vystaven a kolaudován k trvalému bydlení, pak v řízení byl prokázán opak, tedy že se jedná o nemovitost (stavbu) tzv. občanské vybavenosti, konkrétně jde o kancelářskou budovu, kterou sice žalovaný plánoval rekonstruovat, avšak zjevně od svého záměru ustoupil, když stavební řízení v uvedeném směru bylo zastaveno. Soud přitom připomíná komentářovou literaturou (viz níže) zastávaný názor, ke kterému se také přiklání, a to, že stavbu určenou k trvalému bydlení dle znění ust. §20 odst.6 zákona č. 274/2001 Sb. nelze identifikovat podle jejího stavebnětechnického uspořádání či vybavení, nýbrž výhradně z účelu užívání stavby, který byl úředně aprobován kolaudačním souhlasem apod. přičemž komentář také připomíná, že užívat stavbu k jinému než kolaudovanému účelu, je přestupek (§ 178 odst. 1 písm. g) stavebního zákona). Na uvedeném závěru tedy nemůže nic změnit ani skutečnost, že v současnosti v předmětné budově bydlí paní , jméno FO, . I kdyby však soud posuzoval bydlení paní , jméno FO, v kancelářské budově z pohledu fakticity, pak by nutně musel vyjít z proporcionálního hlediska, které by nutně bylo určující pro povahu nemovitosti, přičemž je-li v kancelářské budově s nejméně 16-ti jednotkami jedna užívána k bydlení, nesvědčí tato situace pro proporcionální převahu ve prospěch námitky žalovaného. Je-li ust. § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. zmiňována také domácnost, je tím jednoznačně míněno osobní osvobození bydlících osob, resp. osob užívajících nemovitost při bydlení, což na žalovaného, který v předmětném domě nebydlí, nedopadá (k tomu rovněž jako k předchozímu srov. Zákon o vodovodech a kanalizacích: Komentář, P. Rubeš, Wolters Kluwer, komentář k ust. § 20 odst. 6 zákona).

37. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že žalovaný, který bezesmluvně využívá kanalizaci ve vlastnictví žalobkyně k odvodu srážek z nemovitosti v jeho vlastnictví na adrese , adresa, , je podle § 10 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, povinen nahradit ztráty vzniklé žalobkyni neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace, jež byly řádně vyfakturované žalobkyní fakturou splatnou dne , datum, ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ) a fakturou splatnou dne , datum, ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ), tedy žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku v celkové výši , částka, a zároveň je povinen zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení z jednotlivých fakturovaných částek, když výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

38. Úspěšné žalobkyni soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v částce , částka, . Náklady řízení žalobkyně tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 (předžalobní výzva, podání žaloby) a dále , částka, za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , datum, , 2x příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem dne , datum, , , datum, ).