12 C 47/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Chmelaře a přísedících Anonymizováno a Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta , Anonymizováno sídlem Adresa advokáta pro neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne , datum, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , se žalobkyně , Jméno žalobkyně, (dříve , jméno FO, ) domáhala určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne , datum, s tím, že žalovaná je povinna poskytnout žalobkyni náhradu mzdy. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřely dne , datum, pracovní smlouvu, na jejímž základě vznikl pracovní poměr ke dni , datum, , a to na dobu neurčitou. Žalobkyně byla zaměstnána jako pracovnice v expedici. Dne , datum, měla žalobkyně úraz při cestě do práce. O této skutečnosti informovala žalovanou s tím, že z tohoto důvodu nemůže přijít do práce a neprodleně doloží rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. U žalobkyně probíhá insolvenční řízení, kdy jí bylo povoleno oddlužení a nyní se nachází ve fázi před schválením oddlužení. Po popsaném úrazu, v době, kdy byla na nemocenské se žalobkyně od insolvenčního správce dozvěděla, že mu žalovaná sdělila, že žalobkyně a žalovaná uzavřely Dohodu o rozvázání pracovního poměru, a to již dne , datum, . Žalobkyně okamžitě kontaktovala žalovanou s tím, že žádnou dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepsala. Rovněž záležitost řešila s okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ) a s orgány inspekce práce. Na OSSZ bylo žalobkyni řečeno, že oznámení o ukončení pracovního poměru žalovaná zaslala na OSSZ dne , datum, . Až dne , datum, žalobkyně převzala doporučený dopis zaslaný žalovanou, který obsahoval Dohodu o rozvázání pracovního poměru datovanou dne , datum, . Žalobkyně konstatuje, že podpis na dohodě není její. Žalobkyně již dne , datum, zaslala žalované písemné oznámení, že trvá na tom, aby ji po skončení dočasné pracovní neschopnosti dále zaměstnávala, neboť dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepsala. Následně se žalobkyně obrátila s žádostí o právní pomoc na právní zástupkyni, která dne , datum, opětovně zaslala žalované sdělení, že žalobkyně trvá na tom, aby ji žalovaná dále zaměstnávala s tím, že podpis na dohodě není pravý. Žalovaná reagovala prostřednictvím svého právní zástupce, kdy sdělila, že trvá na tom, že pracovní poměr byl řádně ukončen dne , datum, . Dále rovněž sdělila, že pro ni nemůže být relevantní úraz žalobkyně, ke kterému mělo dojít dne , datum, , a neuznává jakékoliv případné vznesené nároky ze strany žalobkyně. K tomuto žalobkyně uvádí, že nikdy netvrdila, že by se jednalo o pracovní úraz a nevznášela žádné nároky z titulu pracovního úrazu. Vznesla pouze nárok na poskytnutí náhrady mzdy za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti jako při „standardní“ nemoci. Žalobkyně může pouze spekulovat, že možná obava z nároků z důvodu pracovního úrazu mohla žalovanou vést k jednání, kterým se snažila mít pracovní poměr ukončen před úrazem žalobkyně. Eventuelně se mohlo jednat pouze o neochotu hradit prvních 14 dnů DPN z důvodu osobní antipatie. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve své reakci uvádí, že účetní žalované dne , datum, vytiskla dohodu o rozvázání pracovního poměru a přinesla k podpisu do kanceláře jednatelky žalované, navrhujeme k důkazu výslech účetní žalované, neboť žalobkyně trvá na tom, že žádnou dohodu dne , datum, nepodepsala. Žalobkyně má k dispozici SMS komunikaci s žalovanou, kdy žalobkyně dne , datum, oznamovala žalované, že nemůže přijít do práce z důvodu úrazu a žalovaná jí odpovídá, nechť dá vědět, kdy přijde do práce. Pokud by skutečně byl pracovní poměr ukončen , datum, , pak by se zjevně žalovaná nedotazovala žalobkyně, kdy přijde do práce a nepožadovala by zprávu z pohotovosti. V současné době je žalobkyně stále v dočasné pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy, což žalovaná žalobkyni neposkytla. Pokud v rámci doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně opravila žalobní petit s tím, že se již nedomáhá, aby soud uložil žalované povinnost k náhradě mzdy žalované, byla tato její „oprava“ posouzena jako částečné zpětvzetí žaloby, když soud usnesením ze dne , datum, řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala náhrady mzdy, zastavil podle ust. § 96 o.s.ř.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že zásadně nesouhlasí s nároky a tvrzeními žalobkyně uvedenými v žalobě a tyto tudíž neuznává. Potvrdila, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu se vznikem pracovního poměru ke stejnému dni. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a žalobkyně pracovala u žalobkyně jako pracovnice v expedici. Uvedla, že žalovaná provozuje pekárnu, kam není vždy snadné najít zaměstnance a někdy je potřeba pracovat nárazově, proto také měla s žalobkyní vedle pracovní smlouvy (hlavní pracovní poměr) uzavřenu i dohodu o provedení práce – na vykrytí zvýšené poptávky. Způsob výkonu práce ze strany žalobkyně jako zaměstnance začal být pro žalovanou neuspokojivý zejména z toho důvodu, že se žalobkyně opakovaně nedostavovala do práce, nedodržovala pracovní dobu, během výkonu práce (směny) často odcházela od rozdělané práce kouřit mimo prostory firmy a řádně neplnila zadané úkoly od vedoucího směny. Proto žalovaná – její jednatelka , jméno FO, , nabídla dne , datum, žalobkyni ukončení pracovního poměru dohodou. Dne , datum, se žalobkyně dostavila přibližně po 12 hodině na pracoviště žalované v , adresa, na adrese , adresa, , když žalobkyně si toho dne primárně přišla vyzvednout zálohu na mzdu ve výši , částka, v hotovosti. Po převzetí zálohy dne , datum, se žalobkyně společně s jednatelkou žalované paní , jméno FO, dohodla na ukončení pracovního poměru dohodou. Z uvedeného důvodu paní , jméno FO, , účetní žalované, dohodu vytiskla a přinesla k podpisu do kanceláře jednatelky žalované. U podpisu dohody byla přítomna jednatelka , jméno FO, . V kanceláři jednatelky pak paní , jméno FO, nezůstala a navrátila se zpět do své kanceláře, která je poblíž kanceláře jednatelky. V následujících dnech/týdnech paní , jméno FO, jako účetní zpracovala ukončení pracovního poměru vůči žalobkyni. To zahrnovalo kromě jiného také poslání oznámení o ukončení pracovního poměru dne , datum, na OSSZ a další úkony. Ve vztahu k odhlášení žalobkyně (poslání oznámení o ukončení pracovního poměru) - toto účetní žalované učinila pravděpodobně dne , datum, , jak je uvedeno v žalobě, avšak systém OSSZ zřejmě toto odhlášení nezpracoval správně, proto eviduje žalovaná odhlášení (poslání oznámení o ukončení pracovního poměru) ke dni , datum, , které již prošlo bezchybně systémem. V dohodě si strany ujednaly skončení pracovního poměru založeného pracovní smlouvou ze dne , datum, pro pozici pracovnice v expedici, a to ke dni podpisu dohody, tj. k , datum, . Dohoda o ukončení pracovního poměru byla ze strany žalobkyně a žalované (jednatelky žalované) podepsána ve dvou vyhotoveních. Žalobkyně a žalovaná (jednatelka žalované) se dohodly na tom, že žalovaná zašle doporučeně na adresu žalobkyně vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru určeném pro žalovanou společně s ostatními dokumenty potřebnými k ukončení pracovního poměru, tj. zápočtovým listem, výplatním listem za prosinec roku 2022 a evidenčním listem důchodového pojištění. Všechny tyto dokumenty poslala žalovaná žalobkyni dne , datum, . Jednatelka žalované měla za to, že se strany dne , datum, rozešly v dobrém. To zejména proto, že dohoda o rozvázání pracovního poměru se vztahovala jen k pracovnímu poměru a mezi stranami tak nadále platila již dříve uzavřená dohoda o provedení práce ze dne , datum, (jakožto dohoda o práci konané mimopracovní poměr), která byla uzavřena na dobu určitou do , datum, . Na základě uvedené dohody o provedení práce měla, podle dohody žalobkyně a žalované, žalobkyně nadále docházet na pracoviště žalované v neděle a čtvrtky a vykonávat podle dohody o provedení práce pomocné práce ve výrobě. Dne , datum, byl pátek. Proto v nejbližší neděli dne , datum, měla žalobkyně přijít do práce v souladu s výše uvedeným a pomáhat ve výrobě v pekárně v souladu s dohodou o provedení práce, avšak před nástupem do práce, v ten den, tj. v neděli , datum, , napsala žalobkyně jednatelce žalované sms zprávu, že nedorazí kvůli úrazu zad. Odpověď jednatelky žalované pak koresponduje s tím, že žalobkyně u žalované stále vykonávala práci dle dohody o provedení práce a měla se tak do práce dostavit. Jednalo se však evidentně o práci na základě dohody o provedení práce, nikoliv pracovní smlouvy. Žalované bylo dne , datum, doručeno oznámení právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, o převzetí právního zastoupení (dále také jen jako „Oznámení“). Na něj reagoval již právní zástupce žalované dne , datum, . V návaznosti na skutečnosti uvedené v Oznámení bylo v Reakci mimo jiné uvedeno, že pro žalovanou nemůže být relevantní úraz žalobkyně, ke kterému mělo dojít dne , datum, , neboť k němu došlo až po ukončení pracovního poměru dohodou. Ve vztahu k uvedenému tak žalovaná ani v Reakci neuznala jakékoliv případně vznesené nároky ze strany žalobkyně. Ve spojení s tím, co je uvedeno žalobkyní v bodě III. žaloby, ohledně pracovního úrazu, si pak dovoluje žalovaná pouze poukázat, že o tom, že by úraz zad žalobkyně žalovaná považovala za pracovní úraz, nebyla v Reakci žádná zmínka. Pokud žalovaná hovořila v Reakci obecně o nárocích žalované spojených s úrazem žalobkyně, vztahovalo se to obecně na jakékoliv případně vznesené nároky spojené s úrazem, zejména však ve vztahu k náhradě mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. V den úrazu zad žalobkyně (, datum, ) již pracovní poměr žalobkyně a žalované netrval, neboť byl ukončen, a to dohodou k , datum, . Podle žalované tak žalobkyni v žádném případě nevznikl vůči žalované nárok na náhradu za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Dále žalovaná uvedl k podpisu dohody o ukončení pracovního poměru, že ze všech výše uvedených skutečností vyplývá, že dohoda byla žalobkyní podepsána, a to dobrovolně. S ohledem na uvedené tedy žalovaná žádala, aby soud žalobu zamítl v celém rozsahu a žalobkyni uložil uhradit žalované náhradu nákladů řízení.

3. Pro provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázané následující skutečnosti:

4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovanou jako zaměstnancem, vyplývá, že mezi účastníky byl sjednán pracovní poměr, který vznikl dnem , datum, na dobu neurčitou, když zkušební doba byla sjednána od , datum, do , datum, , a druhem práce, na který byla žalovaná přijímána, byla pracovnice v expedici. Smlouva je podepsána žalovanou a žalobkyní. Ze mzdového výměru zaměstnance vyplývá, že měsíční mzda žalované činila , částka, .

5. Z listiny nazvané „Rozvázání pracovního poměru dohodou (§49 ZP)“ vyplývá, že dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná dohodu o rozvázání pracovního poměru, v níž konstatovaly, že na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, vykonává zaměstnanec pro zaměstnavatele funkci pracovnice v expedici. Obě strany se dohodly na rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni , datum, . Smluvní strany se dohodly, že zaměstnanci nevznikl nárok na odstupné. V dohodě je uvedeno, že tato dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních, z níž jedno převzal zaměstnavatel a druhé zaměstnanec. Listina je podepsaná.

6. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná žalobkyni sdělila, že žádnou dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepsala a trvá na tom, aby jí žalovaná nadále zaměstnávala.

7. Z SMS komunikace telefonního čísla , hodnota, vyplývá, že mezi žalobkyní a jednatelkou žalované došlo ke komunikaci prostřednictvím zpráv SMS, které zněly takto: „Já ještě dojedu večer do pekárny a dopočítám vám to“, odpověď: „Dobře, děkuji“ (v neděli 4. 9., ve 13:10 hod). V neděli 11. 12. (2022), v 18:10 hod. byla zaslána tato zpráva: „Dobrý podvečer, chci se omluvit, dnes nemohu dojít do práce, šla jsem na autobus a upadla jsem, mám natažený záda, přítel mě odveze do nemocnice na injekci. Děkuji za pochopení. , jméno FO, “. Odpověď byla: „Dobrý večer, dejte vědět, kdy přijdete do práce, budu chtít vidět zprávu z pohotovosti o ošetření. Děkuji za pochopení. , jméno FO, “.

8. Z Dohody o provedení práce do 300 hodin ročně ze dne , datum, vyplývá, že mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobkyní jako zaměstnancem byla uzavřena dohoda, na základě níž měl zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat jako: pomocné práce ve výrobě. Dohoda o provedení práce byla sjednána na dobu od , datum, do , datum, . Dohoda je podepsána oběma stranami.

9. Z listu záloh – prosinec 2022 vyplývá, že dne , datum, žalovaná převzala částku zálohy ve výši , částka, . U této částky je tiskacím písmem napsáno , jméno FO, a stejně tak i ve sloupci, v němž měl být podpis; v dalším sloupci za tím je podpis, který není čitelný.

10. Z výplatního listu žalobkyně za prosinec 2022 vyplývá, že žalobkyni byla poskytnuta záloha ve výši , částka, , při čisté mzdě , částka, , tedy vyúčtování je na částku mínus , částka, .

11. Z oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) 2022 vyplývá, že na ČSSZ bylo podáno oznámení týkající se žalobkyně s datem jejího nástupu do zaměstnání , datum, a datem skončení zaměstnání , datum, , přičemž toto oznámení je datováno , datum, a důvod ukončení pracovněprávního vztahu je uveden jako „2“.

12. Z potvrzení o zaměstnání z data , datum, vyplývá, že žalovaná vystavila potvrzení o zaměstnání žalobkyně na období od , datum, do , datum, ; započteno jako doba zaměstnání tedy bylo 162 dní.

13. Z podací stvrzenky vyplývá, že žalovaná zasílala žalobkyni dopis dne , datum, .

14. Z (další) SMS komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobkyně napsala žalované, respektive její jednatelce dne , datum, zprávu: „, právnická osoba15. Z insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení vyplývá, že dne , datum, podala žalobkyně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, v němž mimo jiné uvedla, že od , datum, je zaměstnána jako pracovnice v expedici u žalované. Usnesením krajského soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, pak byl zjištěn úpadek dlužnice (žalobkyně) a soud povolil řešení úpadku oddlužením.

16. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalované vyplývá, že žalovaná byla na dočasné pracovní neschopnosti od , datum, , když důvodem byl úraz.

17. Podle podrobného přehledu o docházce byla žalobkyně naposledy v práci do , datum, , do 2:06 hod.

18. Soudu byly doloženy listiny, a to mzdový výměr zaměstnance ze dne , datum, , , datum, , dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnancích k vyúčtování, dohoda o zasílání mzdy na bankovní účet, a to z důvodu jejich předložení znalci jako srovnávací materiál pro vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví.

19. Žalobkyně vypověděla, že v neděli měla jít na svou noční na šest hodin, šla do práce, upadla, měla úraz. Tehdejší její přítel, nyní manžel, psal paní , jméno FO, (jednatelce žalované), že má úraz a že se jde ošetřit, na což paní , jméno FO, odepsala, že má potom dát vědět, kdy přijde do práce. Ještě ten večer tam nesli nemocenský lístek, jela domů a ráno měla telefonát od paní , jméno FO, , že si má přijít pro výpověď, že už s ní nechce pracovat. Žalobkyně, která zdůraznila, že byla „pod práškama“, řekla: „Dobře“, a položila telefon. Až poté se od známé od manžela, co dělá na sociální správě, dozvěděla, že dostala výpověď už zpětně, a to v pátek, přitom měla normálně jít do práce. Uvedla, že poté, co byla naposledy v práci v noci devátého, tam byla ještě v ten pátek odpoledne pro zálohu a od té doby už nesla jen nemocenský lístek v neděli. Ten předala ve dveřích nějakému zaměstnanci. Když byla pro tu zálohu, nepotkala se s jednatelkou, pouze s paní účetní a s druhou paní účetní, ta jí jen pozdravila mezi dveřmi, a to bylo vše. , jméno FO, vůbec nepotkala. Zálohu jí předávala účetní, respektive mzdová účetní, co vyplácí zálohy.20. , jméno FO, , jednatelka žalované, uvedla, že v pátek , datum, byla u sebe v kanceláři, vešla do fakturace, uviděla paní , jméno FO, (nyní , jméno FO, ), pozvala ji k sobě do kanceláře, protože s ní bohužel nebyli pracovně spokojeni. Měla špatnou pracovní morálku a řešili to spolu. Řekla jí, že klidně mohou ukončit pracovní poměr dohodou, třeba hned. Ona souhlasila, jednatelka šla k paní , jméno FO, , řekla jí, ať nachystá ukončení dohody o rozvázání pracovního poměru ještě ten den, že žalobkyně to podepíše. , jméno FO, donesla jednatelce dokument, odešla. Žalobkyně dokument podepsala a tím se spolu rozloučily. Dále uvedla, že se ale s žalobkyní domluvily, protože byla doba před vánocemi, a to je velmi hektické, a to i přesto, že syn jednatelky na ni naléhal, aby žalobkyni propustila; jednatelka se snažila žalobkyni pořád držet v pracovním procesu, neboť se blížila doba vánoc a ona potřebovala každou ruku. Přikročila tedy k dohodě o rozvázání pracovního poměru, ale myslela si, že se rozcházejí s žalobkyní v dobrém, tak se s ní ještě domluvila, kdyby alespoň v hektické dny, což je většinou neděle a čtvrtek, chodila pomoct na dohodu do konce roku. Žalobkyně s tímto souhlasila. Jednatelka potvrdila, že účetní, která přinesla vytištěnou dohodu, u ní žalobkyni viděla. Její kancelář je hned vedle. Účetní, pak již nebyla přítomna při podpisu. Byly u toho s žalobkyní pouze samy dvě. Vyhotovení dohody byly dvě, ale jedno nebylo předáno žalobkyni, protože to tak běžně dělají, že jej potom i se zápočtovým listem a s výstupními dokumenty zasílají poštou. O tomto uvědomila jednatelka žalobkyni, která s tím souhlasila a papíry tam nechala. Jednatelka je pak předala účetní a po zpracování výplat jí vše odeslali. Podle ní to účetní posílala až po zpracování prosincových výplat v lednu. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nastoupila potom na nemocenskou, přičemž kdyby šla na úřad práce, tak jí to pošlou dřív, ale protože právě nastoupila na nemocenskou, tak počkali, až budou zpracované prosincové výplaty. Dále jednatelka žalované doplnila, že jí od žalobkyně přišla esemeska, že nepřijde do práce, respektive že nepřijde v tu neděli pomoct na dohodu, tak se jí jenom ptala, jestli s ní mají nějak počítat. Když se později snažila žalobkyni sama kontaktovat nebo její účetní, tak nezvedala telefon nebo neodpovídala. I nemocenský lístek podala mezi dveřmi nějakému zaměstnanci, měla ještě vrátit pracovní oděvy, a to už neproběhlo. Jednatelka popřela, že by při podepisování dohody o skončení pracovního poměru na ní vyvíjela jakýkoliv nátlak. Uvedla, že se snaží vždy po dobrém domluvit se zaměstnanci, i když jejich pracovní morálka je na to, aby to řešili pro hrubé porušení pracovní kázně, tak i přesto se vždy snaží ukončit pracovní poměr dohodou. Uvedla, že myslí i na jejich sociální zázemí či finanční zázemí, aby potom dostali třeba nějakou podporu. Také doplnila, že z 99 % končí pracovní poměr u nich zaměstnanci dohodou. Ty dohody mají jako vzorový dokument, který je pořád stejný. Poté ještě jednatelka doplnila, že žalobkyni v zaměstnání držela, i když měla špatnou pracovní morálku, a to s ohledem na dobu před vánocemi. K SMS zprávě, podle níž chtěla vidět zprávu z pohotovosti o ošetření, uvedla, že po zkušenostech s žalobkyní už jí nevěřila. Pokud se týká donesení nemocenského lístku, když pracovala žalobkyně již pouze na dohodu, jednatelka uvedla, že zaměstnanci, ale i „dohodáři“ nevědí, že v takové situaci není nutno nemocenský lístek nosit. , právnická osoba, uvedla, že si žalobkyně možná myslela, že má ještě nárok na nějakou nemocenskou nebo něco takového. Dále také doplnila, že dohodu o rozvázání pracovního poměru žalobkyně podepisovala v klidu, a nikoliv ve spěchu. Nevzpomněla si přesně, zda u podpisu žalobkyně stála nebo seděla. Posléze doplnila ještě to, že tím důvodem, proč chtěla, aby žalobkyně zůstala na základě dohody o provedení práce, přestože s ní nebyla spokojená je, že chtěla žalobkyni nějak pomoct.

21. Svědkyně , jméno FO, (účetní žalované) vypověděla, že dne , datum, byla u sebe v kanceláři ve firmě a paní , jméno FO, za ní přišla s tím, že v její kanceláři je žalobkyně a prosila ji, aby nachystala a vytiskla dohodu o rozvázání pracovního poměru. Svědkyně tuto během 5–10 minut připravila a donesla ji paní , jméno FO, do kanceláře. Žalobkyně tam byla stále přítomna. Svědkyně si nebyla jistá, jestli stála nebo seděla. Svědkyně předala papíry a šla zpět do své kanceláře. Nebyla přítomna tomu, když žalobkyně podepisovala dohodu. Svědkyně byla potom u sebe v kanceláři dělala svoji práci, paní , jméno FO, jí donesla podepsané dohody o rozvázání pracovního poměru a sdělila jí, že pracovní poměr byl ukončen a že se nějakým způsobem domluvily, že výstupní dokumenty, to je zápočtový list, potvrzení o příjmu atd. budou zaslány poštou. Podle svědkyně se toto stává, zejména když někdo není z , adresa, , přičemž dokumenty byly poslány v lednu. Bylo to proto, že se zpracovávaly ještě prosincové výplaty. Dále doplnila, že byl ukončen pracovní poměr, ale žalobkyně zůstala na dohodu o provedení práce. Svědkyně věděla, že žalobkyně však už nedorazila, a to proto, že byla na dočasné pracovní neschopnosti. Dále doplnila, že se jí do rukou dostal nemocenský lístek od žalobkyně, a ona jej navedla do systému. Dále také doplnila, že když se posílají předmětné dokumenty poštou, netrvá to vždy tak dlouho, byla to spíš jiná situace. Většinou se snaží totiž vše posílat co nejrychleji, nicméně připadlo to na pátek, takže by to svědkyně neposílala dřív než v pondělí, přičemž žalobkyně nastoupila na pracovní neschopnost, takže nějakým způsobem věděli, že to nebude hned potřeba na Úřad práce. Svědkyně si nebyla jistá, ale podle ní pracovní neschopnost obdrželi hned v pondělí. Podle svědkyně fyzicky lístek neměla k dispozici, ale neschopenka jí přišla do datové schránky. Potvrdila, že podepsané dohody byly ve dvou vyhotoveních. Jednu založila do složky a druhou připravila bokem k ostatním výstupním dokumentům, které potom zpracovávala. Dohoda o skončení pracovního poměru, kterou připravovala, nebyla nijak atypická. Podle svědkyně žalobkyně v době, kdy svědkyně vstoupila do kanceláře jednatelky, nebyla rozčílená. Byl tam podle ní čistý vzduch. Klidné jednání. Nepřišlo jí tam nic podezřelého nebo něco v nepořádku. Dále uvedla, že nemocenský lístek do systému zaváděla i přesto, že byl již ukončen pracovní poměr z důvodu ochranné lhůty. Nevzpomněla si přesně, kdy posílala oznámení o ukončení pracovního poměru žalobkyně na OSSZ.

22. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je zaměstnancem žalované, vzpomněla si, že žalobkyně pracovala u žalované. Uvedla, že dělá na fakturaci objednávek, v rámci účetnictví vyplácí zálohy nebo výplaty, případně proplácí faktury. Nebyla schopna si uvědomit, kdy naposledy si byla žalobkyně pro nějakou výplatu nebo zálohu. Nevzpomněla si přesně, jestli si pro výplatu nebo zálohu chodila sama nebo s někým. K zálohovému listu založenému na čísle listu 35 spisu svědkyně uvedla, že tuto listinu poznává. Jedná se o zálohový papír, kdy zaměstnancům jsou vypláceny zálohy. Takovýto list je používán na každý měsíc. Podpis v posledním sloupci toho listu patří svědkyni. V prvním sloupci podle svědkyně píše datum, kdy si člověk přišel pro zálohu, svým písmem, pak napíše jméno toho, kdo to byl, ve třetím sloupci je částka, která je vyplácena, a ve čtvrtém je podpis zaměstnance a v posledním sloupci je podpis svědkyně. To stejné, co píše svědkyně do zálohového listu, píše i do pokladního sešitu. Dále uvedla, že podpis na této listině může být tiskacím, nicméně do sešitu trvá na písmu psacím. K podpisu pak svědkyně dává zaměstnanci zároveň zálohový list i sešit. Zaměstnanci to musí podepsat před ní. Nevzpomněla si na situaci, kdy by se žalobkyně dostavila pro zálohu a následně by přešla k jednatelce do kanceláře. Zdůraznila, že toho má v práci opravdu hodně, takže opravdu nesleduje, kdo kam jde.

23. Svědek , právnická osoba, , manžel žalobkyně vypověděl, že jeho manželka měla úraz, který se stal v neděli. Odevzdala pracovní neschopnost svému zaměstnavateli, který potom následně v pondělí napsal, že má ukončený pracovní poměr už od pátku. Napsal esemesku, že v pondělí vlastně se má potom dostavit do práce a má dát vědět, kdy nastoupí zpátky v pondělí. Pokud se týká předcházejícího pátku, potvrdil, že žalobkyně si byla v práci pro zálohu s tím, že v neděli měla jít do práce na noční. Pracovala přitom neustále v expedici, nic jiného u zaměstnavatele nedělala. Dále uvedl, že zjišťovali, kdy bude mít žalobkyně nemocenskou, kolik bude mít. A protože svědek má známou na sociální správě, tak se zeptali jí a ona odpověděla, že žalobkyně má ukončený s , právnická osoba, pracovní poměr k pátku, k tomu datu devátého; to se dozvěděli prostě až později. Svědek nevěděl, na základě jakých dokumentů pracovala žalobkyně v , právnická osoba, , jakou smlouvu s , právnická osoba, měla uzavřenou.

24. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, , znalce z oboru písmoznalectví, evidenční číslo posudku , č. účtu, , č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , vyplývá, že sporné podpisy, které mají znít na jméno , jméno FO, napsané na lince podpisové doložky zaměstnanec, na dvou originálech listiny „Rozvázání pracovního poměru dohodou (§ 49 ZP)“ ze dne , datum, doložených žalobkyní a žalovanou – označených číslem 01 a 02/07–24 pravděpodobně jsou pravými podpisy žalobkyně , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, , že znaky, které bývají průvodním jevem vyloženě nespontánního psaní nebo obkreslování vzoru podpisu v průsvitu, jako jsou nelogická zastavování, přerušování psacího pohybu, zlomy, třes, napojování tahů a podobně v podpisech nebyly zjištěny; rovněž při doplnění znaleckého posudku u jednání zdůraznil, že zde není ani jeden ze znaků, který by mohl svědčit o nepravosti podpisu. V rámci znaleckých závěrů ze znaleckého posudku mimo jiné vyplývá, že nad sporným podpisem na listině označené číslem , hodnota, jsou vidět také fragmenty protlačených tahů jiného podpisu, přičemž bylo zjištěno, že se jedná o průtlaky právě sporného podpisu napsaného na listině označeného čísla , hodnota, . Podle znalce je tak zřejmé, že sporný podpis byl na listinu označenou číslo , hodnota, psán ve stavu, kdy tato listina ležela na listu papíru, na který pak byl vyhotoven sporný podpis 02, a lze tak podle znalce soudit, že oba sporné podpisy patrně vznikly najednou, respektive v krátkém sledu za sebou. Znalec ve znaleckém posudku dále hodnotil i další nalezené znaky (což velmi podrobně ve znaleckém posudku popsal), přičemž uvedl, že po komplexním vyhodnocení všech nalezených znaků a jejich zasazování do možných hypotéz vzniku každého ze sporných podpisů, tedy rozvahou mezi pravostí a padělkem vyhotoveným nápodobou vzoru podpisu žalobkyně považuje pro stanovení směru závěru zjištěné shody, z nichž za identifikačně nejvýznamnější je shoda ve znacích kvalitativních, za určující a kloní se tak na stranu pravosti, tedy toho, že jejich pisatelkou byla právě žalobkyně. Doplnil, že množství znaků (v důsledku jednoduchosti podpisů) a taky jejich identifikační hodnota, kterou do určité míry snižuje zatím menší kvalita (rozsah) zajištěného srovnávacího materiálu žalobkyně, který neumožňuje komplexněji analyzovat šíři variability psaní podpisů žalobkyní v odpovídajícím období, ale nejsou na úrovni, která by závěr zkoumání umožnila formulovat přesněji než ve střední kladné pravděpodobnostní rovině. V poznámce poté zdůraznil, že stanovení závěru zkoumání některé z rovin pravděpodobnosti není nějakým matematickým vyjádřením jeho hodnoty, ale jedná se o verbální uvedení míry jeho přesnosti. Stanovený stupeň závěru je potom dán množstvím a hodnotou znaků, které byly nalezeny. V české písmoznalecké praxi se užívají tři stupně pravděpodobnosti, a sice pravděpodobnost nízká, pravděpodobnost střední a pravděpodobnost vysoká. Střední pravděpodobnost pak vyjadřuje stupeň mezi závěrem ve vysoké rovině pravděpodobnosti a závěrem v rovině pravděpodobnosti nízké. Formulace závěrů pravděpodobnostních, vedle závěrů kategorických, kterých je dle opakovaných analýz závěrů písmoznaleckých posudků cca 50 %, je nutná, a to v zájmu zajištění maximální objektivity znaleckého zkoumání a přijatého závěru. Znalec při komplexním posuzování nalezených znaků a jejich zasazování do možných hypotéz vzniku sporného podpisu totiž musí vždy vycházet z objektivně zjištěných skutečností s maximálním vyloučením subjektivního vnímání znaků, neboť jinak by se nejednalo o závěr dokázaný, ale o závěr uhodnutý, pokud však je počet a identifikační hodnota znaků, jak v důsledku jednoduchosti sporného podpisu, případně v důsledku vysoké variability podpisu osoby, na jejíž jméno má znít, nebo v důsledku nízké kvality srovnávacího materiálu snížená, což je právě tento případ, tak i v případě, že jsou některé shody nebo na druhé straně rozdíly zjištěny, nelze je neopodstatněně nadhodnotit. Takové nadhodnocení by bylo výrazně subjektivní a důkazně nepodložené a znamenalo by porušení objektivity zkoumání, což je nepřípustné. Množství a identifikační hodnota znaků nalezených komparací sporného a srovnávacího materiálu, množství a identifikační hodnota znaků nalezených komparací sporného a srovnávacího materiálu (z nichž každý sám o sobě lze chápat jako dílčí důkaz podporující hypotézu pravosti nebo naopak podporující hypotézu padělku, zjednodušeně pak jako drobné či významnější závaží kladené na pomyslnou misku vah) pak tvoří komplex, který znalci umožní (v mezním případě, pokud je znaků velmi málo, případně mají nízkou identifikační hodnotu či jsou v rozporu i neumožní) se přiklonit na stranu pravosti či nepravosti sporného podpisu. A právě celková síla či přesnost podaného důkazu (zjednodušeně míra vychýlení pomyslných misek vah) je pak verbálně vyjádřena buďto jako závěr kategorický, nerozhodný nebo v některé ze tří pravděpodobnostních rovin. Je ale také logické, že pokud se znalec na základě nalezených znaků kloní na stranu pravosti či nepravosti, a to třeba i jen v nízké pravděpodobnostní rovině, nemůže zároveň připouštět i možnost závěru ve směru opačném. Lapidárněji řečeno, pokud se pomyslné misky vah začnou vyklánět na jednu ze stran od své rovnováhy, potom není možné, aby se zároveň klonily i na stranu opačnou.

25. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Pro právní posouzení věci přitom bylo stěžejním zjištění, zda žalobkyně uzavřela se žalovanou dohodu o „Rozvázání pracovního poměru“ či nikoliv, resp. zda tuto dohodu podepsala žalobkyně, která to popírala. Ze znaleckého posudku, který byl v řízení vypracován , tituly před jménem, , jméno FO, přitom jednoznačně vyplývá znalecký závěr, že podpis na dohodě je pravým podpisem žalobkyně. Soud v podrobnostech odkazuje na znalecký posudek (viz výše) včetně jeho ústního doplnění, a pouze připomíná, že pokud znalec určil znalecký závěr v tzv. střední rovině pravděpodobnosti, neznamená to žádné procentuální vyjádření pravděpodobnosti pravosti podpisu (např. 50:50, jak se patrně snažila v řízení vydedukovat žalobkyně), ale jedná se jednoznačný závěr, že vzhledem ke komplexnímu zjištění všech nalezených znaků jde o pravý podpis žalobkyně, když pouze jednoduchost podpisu a menší množství srovnávacího materiálu v rámci kladného závěru stanovuje toliko míru přesnosti tohoto znaleckého závěru na střední úroveň ke kategorickému závěru (zde soud k menšímu množství srovnávacího materiálu podotýká, že žalobkyně, která pravost podpisu popřela, předložila ke srovnání toliko dvě listiny, ačkoliv by jich měla mít k dispozici stejně, ne-li více jako žalovaná, která předložila ke srovnání osm listin s podpisem žalobkyně). Pokud žalobkyně (v podání ze dne , datum, , č.l. 167 spisu) namítala, že podpis na dohodě doložené žalovanou měl více shodných znaků, než podpis na dohodě doložené žalobkyní, pak není zřejmé, kam touto námitkou směřovala, když dle závěrů znaleckého posudku je zcela zřejmé, že obě výše uvedené listiny byly podepsány jednou osobou v těsném časovém sledu, kdy při podepisování ležely tyto listiny na sobě.

26. Závěry znaleckého posudku jsou také podporovány jak (účastnickou) výpovědí jednatelky žalované, tak také výpovědí svědkyně , jméno FO, (účetní žalované), které zcela shodně popisují průběh přípravy, vyhotovení a podpisu předmětné dohody žalobkyní, kompletaci dalších listin souvisejících s ukončením pracovního poměru a jejich zaslání žalobkyni. Skutečnost, že žalobkyně byla přítomna v sídle žalované v den, kdy byla dohoda podepsána ostatně potvrzuje nejen svědkyně , jméno FO, (mzdová účetní), ale žalobkyně sama, jejíž výpověď však ve zbytku zůstává zcela osamocena, a proto jí soud neuvěřil. K výpovědi svědka , jméno FO, soud nepřihlížel, neboť jednak se netýkala ve věci rozhodných skutečností a nadto ji soud shledává vnitřně rozpornou, když svědek nejprve uváděl, že zaměstnavatel měl sms zprávou v pondělí (12.12.) jeho manželce sdělit, že má ukončený pracovní poměr již k pátku (9.12.), ale následně popsal, že o ukončení pracovního poměru k pátku 9.12. se s manželkou dozvěděli až od známé pracující na sociální správě.

27. Na hodnocení jednotlivých důkazů a zjištění z nich učiněná nemají vliv ani žalobkyní namítané další okolnosti skončení pracovního poměru dohodou, a sice, že dohoda nebyla žalobkyni ihned předána. Ačkoliv listina sama obsahuje sdělení, podle níž každá ze stran obdrží při podpisu jedno její vyhotovení, bylo v řízení prokázáno (výpovědí svědkyně , jméno FO, a jednatelky žalované), že zaslání poštou je u žalované obvyklou praxí zejména u osob, které nejsou z , adresa, , když k této dohodě jsou připojovány i další dokumenty, které s ní souvisí. Svědkyně , jméno FO, také přesvědčivě vysvětlila, proč tyto listiny nebyly žalobkyni odeslány ihned v prosinci bezprostředně po kompletaci výstupní dokumentace, ale až v lednu po zpracování prosincových výplat. Pokud žalobkyně odkazovala na textovou zprávu, kterou se jednatelka žalované dotazovala na nástup do práce, pak je třeba uvést, že žalobkyně u žalované stále pracovala na základě dohody o provedení práce a z namítané komunikace je zřejmá jistá nedůvěra jednatelky žalované ve zdravotní stav žalobkyně („…budu chtít vidět zprávu z pohotovosti o ošetření…“), což ostatně jednatelka žalované při své výpovědi potvrdila. Dále žalobkyně namítala, že nedává smysl, aby žalovaná ukončila pracovní poměr se žalobkyní z důvodu nespokojenosti s její prací, a zároveň od ní vyžadovala další práce na základě dohody o provedení práce. I k této námitce soud považuje za dostatečné a logické vysvětlení jednatelky žalované, která uvedla, že pracovní poměr s žalobkyní sice ukončila (na naléhání syna), nicméně jednak z důvodů jistého sociálního cítění s žalobkyní, o jejíž finančních a rodinných poměrech jednatelka žalované věděla (viz sms zpráva o tom, že žalobkyně byla vyhozena z bytu) a také z důvodů blížícího se období vánočních svátků (kdy byla potřeba výpomoci v pekárně). Rovněž donesení nemocenského lístku není důvodem, který by zpochybňoval zjištěný skutkový stav, když lze přisvědčit jednatelce žalované, že absence tohoto postupu při dohodě o provedení práce není zcela v povědomí široké veřejnosti. Skutečnost, že žalobkyně neměla žádný důvod ukončovat pracovní poměr s žalovanou s ohledem na to, že byla v oddlužení je otázkou vnitřní motivace žalované, kterou je možno jen s těží v řízení prokazovat (například vnitřní výhrady žalobkyně k druhu práce, který vykonávala, možnost jiné lépe placené práce, popř. žalobkyně důsledky ukončení pracovního poměru ve vztahu k insolvenčnímu řízení zcela nedomyslela apod.).

28. Po hodnocení důkazů tak soud dospěl k jednoznačnému závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaná jako zaměstnavatel uzavřely dne , datum, pracovní smlouvu, na jejímž základě vznikl žalované pracovní poměr ke dni , datum, , a to na dobu neurčitou. Žalobkyně byla zaměstnána jako pracovnice v expedici. Dne , datum, uzavřeli účastníci také dohodu o provedené práce na dobu od , datum, do , datum, , a to na pomocné práce ve výrobě. Žalobkyně se dne , datum, dostavila ke mzdové účetní žalované pro zálohu mzdy, zahlédla jí tam jednatelka žalované, pozvala ji k sobě do kanceláře, kde žalobkyni sdělila, že s ní hodlá ukončit pracovní poměr. Žalobkyně i jednatelka se shodly, že se tak stane dohodou, a proto jednatelka žalované pověřila účetní jejím vyhotovením. Ta během několika minut dohodu o rozvázání pracovního poměru připravila, přinesla ve dvou vyhotoveních do kanceláře jednatelky a odešla. Následně žalobkyně a jednatelka dohodu podepsaly a dále se dohodly, že do konce roku 2022 žalobkyně zůstane u žalované vypomáhat dle již dříve uzavřené dohody o provedení práce. Poté, co žalobkyně odešla, zanesla jednatelka podepsanou dohody (obě její vyhotovení) účetní, která ji spolu s dalšími dokumenty, včetně vyúčtování mzdy za měsíc prosinec zaslala žalobkyni dne , datum, . Dne , datum, žalovaná žalobkyni sdělila, že žádnou dohodu o rozvázání pracovního poměru nepodepsala a trvá na tom, aby jí žalovaná nadále zaměstnávala.

29. Podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále také „ZP“), pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

30. Podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, pracovní poměr může být rozvázán jen a) dohodou, b) výpovědí, c) okamžitým zrušením, d) zrušením ve zkušební době.

31. Podle ustanovení § 49 odst. 1 - 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná. Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

32. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení, když mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem vznikl pracovní poměr ke dni , datum, , a to na dobu neurčitou. Jak bylo uvedeno již výše, mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k rozvázání tohoto pracovního poměru dohodou, resp. zda žalobou napadené rozvázání pracovního poměru dohodou bylo podepsáno žalobkyní či nikoliv. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uvedenou listinu podepsala – zde soud odkazuje zejména na znalecký posudek z oboru písmoznalectví a odůvodnění hodnocení důkazů v odstavcích 25-27 tohoto rozsudku – a projevila srozumitelným a určitým způsobem svou vůli k rozvázání pracovního poměru u žalované. V řízení tedy bylo prokázáno, že pracovní poměr mezi žalobkyní a žalovanou skončil ke dni , datum, , když v tento den byla mezi účastníky uzavřena písemná dohoda o rozvázání pracovního poměru, jejíž jedno vyhotovení žalobkyně obdržela poštou (viz § 49 ZP). S ohledem na výše uvedené byla žaloba, aby soud určil neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne , datum, , zamítnuta.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."), když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalované pak sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne , datum, , , datum, a , datum, , vyjádření ze dne , datum, a , datum, ) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou osobním automobilem RZ , SPZ, na trase , adresa, a zpět realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 278 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 278 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 278 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celková výše nákladů žalované činí , částka, .

34. Stát v řízení hradil náklady, a to na ustanoveného znalce z oboru písmoznalectví , tituly před jménem, , adresa, . Náklady na znalečném představují částku v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, ). Částka ve výši , částka, byla hrazena z prostředků soudu. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žaloba byla zamítnuta a žalovaná byla usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, osvobozena od placení soudních poplatků, rozhodl soud ve výroku III. rozsudku tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. soud učinil pouze z důvodů procesní přehlednosti, neboť jinak má dle standardní praxe soudů za to, že výslovného výroku není třeba a zpravidla postačuje uvedené poznamenat v odůvodnění rozsudku).