Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

13 C 1/2025

č. j. 13 C 1/2025-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-05-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNJ:2025:13.C.1.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl ve prospěch žalobce o náhradě pohledávky ve výši 28 173,19 Kč s úroky 11,9 % ročně za dobu od splatnosti až k zaplacení. Soud uznal platnost spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, včetně smluvního úroku, který nebyl v rozporu s přiměřeností podle § 1813 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady za zastoupení advokátem, cestovních výdajů a ztráty času.

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 28 173,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem ve výši 11,9 % ročně za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka k rukám tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta se sídlem Adresa advokáta, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobce (právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa) dne datum žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobce. Vedle jistiny dluhu se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení smluvního úroku ve výši 11,9 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa) se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel Smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobce (právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa) dne datum žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti (42 měsíčních splátek po částka) nevrátil, respektive vrátil jen část a částka stále dluží. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Dopisem ze dne13. 12. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným (právní předchůdce žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, v níž si sjednali úroky dle § 2392 občanského zákoníku. Schopnost žalovaného splácet řádně úvěr byla dostatečně zkoumána, když kromě nahlížení do veřejných rejstříků vyšel zapújčitel z příjmu žalovaného ve výši částka měsíčně a deklarovaným výdajům, které byli ještě navýšeny. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou měl vrátit do 4.

2. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v plné výši, ale jen částečně uložil mu soud rozsudkem zaplatit i zbývajících částka. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobce postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, v níž si sjednali úroky dle § 2392 občanského zákoníku. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí i úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Sjednaný smluvní úrok ve výši 11,9 % ročně je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl. Konečně žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum (jednání neproběhlo na základě žádosti o odročení žalovaného) a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 44 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 44 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.