13 C 116/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 080 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 080 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 3 080 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované koncové zařízení, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však kupní cenu řádně nesplácela a z tohoto důvodu dlužila právnímu předchůdci žalobce částku 3 080 Kč. Tuto pohledávku pak původní věřitel postoupil na žalobce, který žalovanou vyzval k úhradě dluhu avšak bezvýsledně. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaná si koupila od žalobce koncové zařízení, jehož kupní cenu však nesplácela a dosud na ni dluží 3 080 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil tuto pohledávku původní věřitel žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však nereagovala ani na písemnou výzvu žalobce. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. a občanského zákoníku, když především dospěl k závěru, že se jedná o platby kupní ceny za koncové zařízení, kde je dána pravomoc soudu. Žalobce na základě uzavřené smlouvy prodal žalované koncové zařízení a žalovaná se zavázala zaplatit kupní cenu tohoto koncového zařízení ve splátkách. Splátky kupní ceny však řádně nehradila a na kupní ceně dosud dluží žalovanou částku. Celá tato pohledávka pak byla v souladu s ustanovením § [číslo] a následujících postoupena původním věřitelem [právnická osoba] [právnická osoba] na žalobce, který ještě naposled před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dluhu, avšak zcela marně. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalované výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 080 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.