13 C 127/2022
č. j. 13 C 127/2022-17
V PLATNOSTICitované zákony (4)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 202
- o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), 127/2005 Sb. — § 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2079
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 081,71 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 081,71 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 490 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 490 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a ve výši 8,05 % ročně z částky 101,71 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 081,71 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost T- [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], uzavřel s žalovaným v rámci Účastnické smlouvy – Zákaznické smlouvy [číslo] k telefonním číslům [číslo] a [číslo] kupní smlouvu. Předmětem koupě dle smlouvy bylo koncové zařízení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce sjednanou kupní cenu za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve smlouvě, se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Své povinnosti ze smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky zařízení, resp. zbývající část kupní ceny (2x 490 Kč). Zároveň souladu se smlouvou byly žalovanému poskytnuty sjednané služby, a to včetně služeb doplňkových. Za poskytnuté doplňkové služby se žalovaný zavázal v souladu se smlouvou řádně platit ceny dle ceníku, a to v rámci vyúčtování od [anonymizováno]. Své povinnosti ze smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil ani poskytnuté doplňkové služby ve výši 101,71 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany [anonymizováno] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky žalobci do dne sepisu tohoto návrhu nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný si zároveň koupil koncové zařízení, jehož kupní cenu se zavázal splácet v měsíčních splátkách po 490 Kč Tyto splátky však žalovaný neplatil a dosud na kupní ceně dluží 980 Kč (2 x 490 Kč). Žalovaný si dále objednal platební služby a služby třetích stran, které přes řádné vyúčtování také dosud neuhradil. Jedná se celkem o částku 101,71 Kč. Dne [datum] pak [anonymizováno] a.s. postoupil tuto pohledávku na žalobce, což bylo doporučením dopisem žalovanému oznámeno. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, avšak bezvýsledně. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že se jedná o platby za služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobce na základě uzavřené smlouvy umožnil žalovanému využívat takovéto služby, které také žalovaný využíval, když v období od [datum] do [datum] využil těchto služeb za celkem 101,71 Kč. Účastníci také uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo koncové zařízení (telefon) a kupní cena byla splatná v měsíčních splátkách po 490 Kč. Z kupní ceny dluží žalovaný dosud 980 Kč. Celá tato pohledávka pak byla v souladu s ustanovením § [číslo] a následujících postoupena původním věřitelem [právnická osoba] a.s. na žalobce. Protože žalovaný byl i poté nečinný a ničeho nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a zcela ji vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovanému výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 081,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.