13 C 127/2022
č. j. 13 C 127/2022-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně vyhověl žalobě o zaplacení částky 1 081,71 Kč s úroky z prodlení, které vznikly z nesplacení měsíčních splátek za koncové zařízení a za poskytnuté doplňkové služby. Soud uznal, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající z kupní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, a to i po přechodu pohledávky na žalobce. Rozsudek byl založen na § 2079 občanského zákoníku a ustanoveních zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které upravují povinnosti v rámci poskytování služeb. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 081,71 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 081,71 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 490 Kč za dobu od datum do zaplacení, ve výši 8,05 % ročně z částky 490 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve výši 8,05 % ročně z částky 101,71 Kč za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 081,71 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost T- právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, uzavřel s žalovaným v rámci Účastnické smlouvy – Zákaznické smlouvy číslo k telefonním číslům číslo a číslo kupní smlouvu. Předmětem koupě dle smlouvy bylo koncové zařízení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce sjednanou kupní cenu za zařízení, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené ve smlouvě, se splatností uvedenou na vyúčtování služeb. Své povinnosti ze smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil sjednané splátky zařízení, resp. zbývající část kupní ceny (2x 490 Kč). Zároveň souladu se smlouvou byly žalovanému poskytnuty sjednané služby, a to včetně služeb doplňkových. Za poskytnuté doplňkové služby se žalovaný zavázal v souladu se smlouvou řádně platit ceny dle ceníku, a to v rámci vyúčtování od anonymizováno. Své povinnosti ze smlouvy žalovaný porušil, když řádně a včas neuhradil ani poskytnuté doplňkové služby ve výši 101,71 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s ní spojenými byla ze strany anonymizováno postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky žalobci do dne sepisu tohoto návrhu nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný si zároveň koupil koncové zařízení, jehož kupní cenu se zavázal splácet v měsíčních splátkách po 490 Kč Tyto splátky však žalovaný neplatil a dosud na kupní ceně dluží 980 Kč (2 x 490 Kč). Žalovaný si dále objednal platební služby a služby třetích stran, které přes řádné vyúčtování také dosud neuhradil. Jedná se celkem o částku 101,71 Kč. Dne datum pak anonymizováno a.s. postoupil tuto pohledávku na žalobce, což bylo doporučením dopisem žalovanému oznámeno. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, avšak bezvýsledně. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že se jedná o platby za služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobce na základě uzavřené smlouvy umožnil žalovanému využívat takovéto služby, které také žalovaný využíval, když v období od datum do datum využil těchto služeb za celkem 101,71 Kč. Účastníci také uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo koncové zařízení (telefon) a kupní cena byla splatná v měsíčních splátkách po 490 Kč. Z kupní ceny dluží žalovaný dosud 980 Kč. Celá tato pohledávka pak byla v souladu s ustanovením § číslo a následujících postoupena původním věřitelem právnická osoba a.s. na žalobce. Protože žalovaný byl i poté nečinný a ničeho nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a zcela ji vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovanému výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 081,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.