13 C 171/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o: náhradu škody ve výši 25 591,50 Kč a nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 085,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 413,50 Kč za dobu od datum do datum a z částky 3 085,50 Kč za dobu od datum do zaplacení a dále je povinna zaplatit částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále po žalované dále domáhal zaplacení částky 2 178 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení a zaplacení 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 50 0123,66 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 25 591,50 Kč a 60 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu zkrácení daně podle § 240 odst. 1 ve spojení s § 116 tr. zák. Na základě stížnosti žalobce došlo ke zrušení tohoto usnesení Okresním státním zastupitelstvím v obec. Dne datum vydal policejní orgán nové usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, když stížnost proti tomuto usnesení již nebyla úspěšná. Trestní stíhání žalobce došlo až k podání obžaloby Okresním státním zastupitelstvím v obec a následnému hlavnímu líčení, na kterém Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl tak, že žalobce byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. a) tr. řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. V průběhu trestního řízení vznikly žalobci náklady na svou obhajobu spočívající v nákladech na odměnu obhájkyně v celkové výši 25 591,50 Kč Vedle této majetkové škody vznikla žalobci i nemajetková újma. Tuto újmu požaduje kompenzovat přiměřeným zadostiučiněním v penězích, když jako přiměřenou částku požaduje 60 000 Kč. K této sumě dospěl na základě toho, že byl ohrožen trestem s horní hranicí 3 roky a hrozilo mu i uložení trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti včetně výkonu funkce statutárního orgánu společnosti. Rovněž by se nemohl ucházet o veřejné zakázky a dotace. Samotné trestní stíhání pak trvalo 24 měsíců. Po celou dobu byl vystaven duševním útrapám, v důsledku čehož trpěl nespavostí, úzkostí a strachem o budoucnost. V důsledku probíhajícího trestního řízení docházelo k očerňování jeho osoby a narušení důvěry k němu jako podnikateli a byl proto nucen neustále vysvětlovat svou roli v jednání neoprávněně označené za trestné. V obec a okolí byl do té doby znám jako důvěryhodná a bezúhonná osoba. Za této situace považuje pouhou omluvu ze strany Ministerstva spravedlnosti za nedostatečnou. Uvedené nároky uplatnil u žalované, avšak do podání žaloby nebylo ničeho zaplaceno. Až dne datum došlo ze strany žalované k plnění ve výši 20 328 Kč jako náhrady nákladů na obhajobu. V této části proto vzal žalobu zpět a soud řízení částečně zastavil.

2. Žalovaná po podání žaloby uhradila žalobci částku 20 328 Kč na majetkovou škodu, tedy náklady vzniklé žalobci zaplacením obhájkyně. Z původně uplatněné částky 25 591,50 Kč tudíž žalovaná neuhradila 5 263,50 Kč představující odměnu za tyto úkony: - datum – účast při podání vysvětlení – za tento úkon nebyla přiznána náhrada, neboť se uskutečnil před vydáním nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum), není zde tedy dána příčinná souvislost úkonu s nezákonným rozhodnutím; - datum – předložení důkazů, důkazní návrhy – v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon; - datum – sepis písemného závěrečného návrhu – za tento úkon nebyla přiznána náhrada, neboť se podle obsahu úkonu jedná o závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě, kterou nelze pokládat za písemné podání soudu týkající se věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

3. Ohledně nemajetkové újmy namítla promlčení ve vztahu k trestnímu stíhání zahájenému usnesením ze dne datum a ve vztahu k trestnímu stíhání zahájenému usnesením ze dne datum namítala, že sice za daný trestný čin teoreticky hrozí trest odnětí svobody v rozmezí 6 měsíců až 3 léta, ale již trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně byl žalobce odsouzen pouze k peněžitému trestu ve výši 60 000 Kč. Předmětné trestní stíhání trvalo přibližně 2 roky, což je délka přiměřená. Orgány činné v trestním řízení konaly po celou dobu jednotlivé úkony plynule a v přiměřených lhůtách. Každé trestní stíhání pak může zasáhnout do života stíhané osoby v řadě jeho rovin s větší či menší intenzitou, nicméně v rámci mimosoudního projednání lze poskytnout peněžité zadostiučinění jen tehdy, je-li zcela nesporné, že tento zásah je možno hodnotit jako skutečně závažný. příjmení a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. spisová značka bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za což se žalobci omluvila. Konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje za dostatečnou satisfakci.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Krajské ředitelství policie Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor obec oddělení hospodářské kriminality dne datum zahájilo trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 ve spojení s § 116 tr. zák. Na základě stížnosti žalobce došlo sice ke zrušení tohoto usnesení Okresním státním zastupitelstvím v obec, ale poté dne datum vydal policejní orgán nové usnesení o zahájení trestního stíhání. Stížnost do tohoto usnesení již státní zástupce zamítl pro nedůvodnost (usnesení o zahájení trestního stíhání číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a nesporná skutečnost). Státní zástupce pak dne datum podal na žalobce obžalobu pro uvedený přečin (obžaloba Okresního státního zastupitelství v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací). trestní stíhání bylo skončeno dne datum, kdy žalobce byl zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl stíhán. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum (protokol o hlavním líčení ve věci Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací). Žalobce si jako obhájce v trestním řízení zvolil Mgr. jméno příjmení, která mu za právní služby v tomto trestním řízení fakturovala celkem 25 591,50 Kč (faktura právní zástupkyně žalobce číslo ze dne datum, faktura právní zástupkyně žalobce číslo ze dne datum, faktura právní zástupkyně žalobce číslo ze dne datum, faktura právní zástupkyně žalobce číslo ze dne datum, faktura právní zástupkyně žalobce číslo ze dne datum včetně podrobného vyúčtování právních služeb). Po skončení trestního stíhání pak žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu škody dle zák. č. 82/1988 Sb., kdy se po ministerstvu domáhal zaplacení nákladů na obhajobu ve výši 25 591,50 Kč a nemajetkové újmy 60 000 Kč (dopis právní zástupkyně žalobce žalované ze dne datum a potvrzení žalované z téhož dne o přijetí žádosti). Ministerstvo se k žádosti vyjádřilo až po podání žaloby, a to dne datum, kdy uznali a žalobci vyplatili částku 20 328 Kč představující náklady na obhajobu a neuznali 5 263,50 Kč představující odměnu obhájce za tři úkony a celý uplatněný nárok na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč. Své stanovisko odůvodnili tak, že nebyla přiznána náhrada za účast při podání vysvětlení dne datum, neboť se uskutečnil před vydáním nezákonného rozhodnutí, za předložení důkazů byla přiznána jen polovina odměny a za sepis písemného závěrečného návrhu také nebyla přiznána žádná odměna, neboť závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě, nelze pokládat za písemné podání soudu týkající se věci samé. Co se týče nemajetkové újmy, domnívalo se ministerstvo, že vzhledem k délce trestního stíhání a trestu, který žalobci reálně hrozil, postačí omluva, což v tomto podání učinilo (písemné stanovisko žalované ze dne datum). Žalobce je společník a jednatel společnosti příjmení škola právnická osoba, která provozuje základní školu a dále má živnostenské oprávnění na hostinskou činnost, výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a prodej lihu a lihovin (internetový výpis z obchodního rejstříku právnická osoba škola právnická osoba IČO a výpis živnostenského rejstříku týkající se žalobce). V průběhu trestního stíhání byl žalobce značně nervózní, pohubl. Reagoval podrážděně i na zaměstnance, kteří si na jeho chování i stěžovali. Byl registrován jako nespolehlivý plátce DPH, v důsledku čehož musel platit některé faktury buď předem, nebo hotově. Někteří dodavatelé i odmítali dodávat zboží V době Covidu pak nemohl dostat kompenzační bonusy, dostal jen dotace na zaměstnance. Pokud by byl odsouzen došlo by k pozastavení dotací Ministerstva školství, které čerpá škola. Proto přemýšlel, že by svůj obchodní podíl ve společnosti přenechal někomu jinému (výslech svědkyně jméno příjmení, účetní žalobce a výslech žalobce).

5. Žalobce svůj nárok uplatnil v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., a to dopisem své právní zástupkyně ze dne 20. 8. 202, tedy pouhé dva dny poté, co zprošťující rozsudek nabyl právní moci. Rovněž byly splněny podmínky § 15 téhož zákona, tj. do šesti měsíců od uplatnění nároku nebylo ze strany žalovaného plněno a žaloba byla podána až po uplynutí této lhůty dne datum. Žalovaná částečně plnila až po podání žaloby, a to dne datum, což je skoro čtyři měsíců po uplynutí lhůty dle § 15 zák. č. 82/1998 Sb.

6. Z majetkové újmy zůstalo jako předmět řízení zaplacení odměny obhájce za dva a půl úkonu a dva režijní paušály + DPH, kterou žalovaná rozporovala (5 263,50 Kč). Úkon spočívající v účasti obhájce při podání vysvětlení, které proběhlo před sdělením obvinění, tedy před samotným zahájením trestního stíhání žalobce soud na rozdíl od žalované hodnotil vzhledem k okolnostem tak, že se jedná o úkon v souvislosti s trestním stíháním žalobce. Trestnímu řízení totiž předcházela daňová kontrola finančního úřadu. Toto šetření vyústilo v závěr, že žalobce pochybil, bylo mu vyměřeno penále a doplatek daně. Poté co obdržel předvolání policie k podání vysvětlení mu muselo být zřejmé, že finanční úřad podal po uzavření šetření na něj trestní oznámení, a že je to předzvěst budoucího trestního stíhání. Z toho důvodu si také nepochybně sjednal obhájce již ve fázi prověřování. Úkon spočívající v předložení důkazů a důkazních návrhů pak soud podřadil na rozdíl od žalované pod ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy jako plnohodnotné podání ve věci samé, za které náleží celá odměna a nikoliv polovina dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. Naopak soud se ztotožnil se závěrem žalované, že sepis závěrečného návrhu v písemné podobě není samostatným úkonem, za který náleží obhájci odměna, zvláště za situace, kdy byl účtován úkon spočívající v účasti obhájce na hlavním líčení, u kterého přednesl závěrečný návrh. Z těchto důvodu proto soud přiznal žalobci na majetkovou újmu částku 3 085,50 Kč, což je odměna za jeden a půl úkonu, jeden režijní paušál a DPH a ohledně částky 2 178 Kč představující odměnu za jeden úkon, režijní paušál a DPH žalobu zamítl.

7. Ohledně nemajetkové újmy požadované v částce 60 000 Kč vycházel především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a z dopadů jaké toto trestní stíhání mělo do osobnostní sféry žalobce. Přihlédl také v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. Zn. spisová značka publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem spisová značka k rozhodnutím odvolacích soudů ve věcech zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíhání, aby výše přiznaného zadostiučinění odpovídala rozhodnutím, které se v podstatných znacích shodují. Seznam takovýchto rozhodnutí, který je průběžně doplňován za tímto účelem zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Odškodnění nemajetkové újmy se v obdobných případech, to je při neoprávněném stíhání pro přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se pohybuje v rozmezí 633 Kč až 1 190,40 Kč za každý měsíc trvání trestního stíhání. Konkrétně soud přihlédl k těmto řízením v obdobných věcech: Soud; sp. zn.; Délka trestního stíhání v měsících; Odškodnění za měsíc stíhání v Kč MS v obec; spisová značka; 91; 846 MS v obec; spisová značka; 45; 955,50 MS v obec; spisová značka; 126; 1 190,40 MS v obec; spisová značka; 79; 632,91 VS v obec; spisová značka; 118; 847 8. V daném případě trvalo trestní stíhání 24 měsíců (datum – datum). Požadovaných 60 000 Kč představuje tudíž náhradu ve výši 2 500 Kč za každý měsíc trestního stíhání. Takováto výše zcela vybočuje z rozhodovací soudní praxe a je proto neadekvátní. Naproti tomu se soud neztotožňuje ani s názorem žalované, že postačí písemná omluva, kterou žalobci již poskytl. Soud vyšel z toho, že samotné trestní stíhání se svou délkou řadilo ke spíše kratším a žalobci reálně nehrozil trest nepodmíněného odnětí svobody. Státní zástupce navrhoval trest peněžitý ve výši 60 000 Kč a v následně vydaném trestním příkazu mu tento peněžitý trest byl také uložen. Žalobce tudíž nemohl být v obavách z přísného trestu, natož v obavách, že by musel nastoupit případně i do výkonu trestu odnětí svobody. Z tohoto pohledu mu trestní stíhání způsobilo minimální újmu. Trestní stíhání se však velmi negativně projevilo v oblasti podnikání žalobce, když tím, že byl stíhán pro daňový delikt se stal pro své dodavatele nespolehlivým partnerem a byl nucen vše opakovaně vysvětlovat, platit faktury předem, či hotově při dodání zboží. Zároveň mu jako podnikateli v pohostinství tato situace znemožňovala čerpat pro sebe v době covidu poskytované dotace na nuceně zavřené provozovny. Žalobce byl proto ve značné existenční nejistotě, neboť gastro provoz činil 99 % jeho příjmů, což se negativně projevovalo na jeho psychice v důsledku čehož byl podráždění a choval se nepatřičně ke svému okolí, včetně své rodiny. Soud dále přihlédl k osobním poměrům žalobce, kdy žalobce není osobou veřejně činnou ani veřejně známou, jak to tvrdí v žalobě. Provozování baru nečiní osobu žalobce známou, když ani návštěvník tohoto zařízení nemá povědomí o tom, kdo jej provozuje, kdo je vlastník. Skutečnost, že je spoluvlastníkem společnosti provozující soukromě školní zařízení je pak známo jen rodinám studujících žáků, neboť žalobce nikde veřejně nevystupuje a stojí spíše v pozadí. Tvrzená skutečnost, že v důsledku toho že žije na malém městě, kde se skoro všichni znají a všechno se ví, sama osobě nemůže být důvodem pro vyšší odškodnění i kdyby tato teze byla pravdivá, o čemž soud pochybuje, když ani soudu mimo trestní oddělení nebyla tato skutečnost známa. Ve svém důsledku by takový přístup vedl k tomu, že neveřejně činní a tím pádem mimo své okolí neznámí obyvatelé velkoměst by za podobné neoprávněné trestní stíhání mohli požadovat méně, než takový obyvatelé malých měst či vesnic. Vzhledem k popsané situaci proto soud jako přiměřené zadostiučinění vidí částku 20 000 Kč, což představuje 833 Kč za měsíc. Tuto částku soud žalobci přiznal společně s úrokem z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalované, to je od uplynutí šesti měsíční lhůty od výzvy žalobce k plnění, výši úroků z prodlení.

9. O náhradě nákladů řízení v části, kde se žalobce domáhal zaplacení majetkové újmy ve výši původně 25 591,50 Kč rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”), když částečné zastavení řízení bylo procesně zaviněno žalovanou, která částečně plnila až po podání žaloby tak, že přiznal žalobci, jenž byl v této části řízení převážně úspěšný úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 599,21 Kč, přičemž tato částka představuje 83 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,5 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 591,50 Kč sestávající z částky 11 513,76 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. ze dne datum, z částky 2 124 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (podání žádosti o náhradu škody u žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne datum, z částky 2 124 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne datum, po částečném plnění z tarifní hodnoty 5 263,50 Kč z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne datum, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne datum, z částky 1 500 0 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne datum, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne datum a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.

10. O náhradě nákladů řízení v části, kde se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč, rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť výše plnění záviselo na úvaze soudu (viz Ústavní soud II ÚS 42/16 a Nejvyšší soud spisová značka) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne datum, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne datum, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne datum a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (písemný závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.

11. K tomu náleží osm paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, to je celkem 2 400 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 713,76 Kč ve výši 8 129,90 Kč a soudní poplatek 3 280 Kč Celkem proto soud přiznal žalobci na nákladech řízení částku 50 123,66 Kč (11 513,76 + 24 800 + 2 400 + 8 129,90 + 3 280 = 50 123,66). Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.