13 C 171/2022

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem adresa o: náhradu škody ve výši 25 591,50 Kč a nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 085,50 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 413,50 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 3 085,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a dále je povinna zaplatit částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobce dále po žalované dále domáhal zaplacení částky 2 178 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a zaplacení 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 50 0123,66 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 25 591,50 Kč a 60 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu zkrácení daně podle § 240 odst. 1 ve spojení s § 116 tr. zák. Na základě stížnosti žalobce došlo ke zrušení tohoto usnesení Okresním státním zastupitelstvím v [obec]. Dne [datum] vydal policejní orgán nové usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, když stížnost proti tomuto usnesení již nebyla úspěšná. Trestní stíhání žalobce došlo až k podání obžaloby Okresním státním zastupitelstvím v [obec] a následnému hlavnímu líčení, na kterém Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl tak, že žalobce byl obžaloby zproštěn dle § 226 písm. a) tr. řádu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. V průběhu trestního řízení vznikly žalobci náklady na svou obhajobu spočívající v nákladech na odměnu obhájkyně v celkové výši 25 591,50 Kč Vedle této majetkové škody vznikla žalobci i nemajetková újma. Tuto újmu požaduje kompenzovat přiměřeným zadostiučiněním v penězích, když jako přiměřenou částku požaduje 60 000 Kč. K této sumě dospěl na základě toho, že byl ohrožen trestem s horní hranicí 3 roky a hrozilo mu i uložení trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu podnikatelské činnosti včetně výkonu funkce statutárního orgánu společnosti. Rovněž by se nemohl ucházet o veřejné zakázky a dotace. Samotné trestní stíhání pak trvalo 24 měsíců. Po celou dobu byl vystaven duševním útrapám, v důsledku čehož trpěl nespavostí, úzkostí a strachem o budoucnost. V důsledku probíhajícího trestního řízení docházelo k očerňování jeho osoby a narušení důvěry k němu jako podnikateli a byl proto nucen neustále vysvětlovat svou roli v jednání neoprávněně označené za trestné. V [obec] a okolí byl do té doby znám jako důvěryhodná a bezúhonná osoba. Za této situace považuje pouhou omluvu ze strany Ministerstva spravedlnosti za nedostatečnou. Uvedené nároky uplatnil u žalované, avšak do podání žaloby nebylo ničeho zaplaceno. Až dne [datum] došlo ze strany žalované k plnění ve výši 20 328 Kč jako náhrady nákladů na obhajobu. V této části proto vzal žalobu zpět a soud řízení částečně zastavil.

2. Žalovaná po podání žaloby uhradila žalobci částku 20 328 Kč na majetkovou škodu, tedy náklady vzniklé žalobci zaplacením obhájkyně. Z původně uplatněné částky 25 591,50 Kč tudíž žalovaná neuhradila 5 263,50 Kč představující odměnu za tyto úkony: - [datum] – účast při podání vysvětlení – za tento úkon nebyla přiznána náhrada, neboť se uskutečnil před vydáním nezákonného rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]), není zde tedy dána příčinná souvislost úkonu s nezákonným rozhodnutím; - [datum] – předložení důkazů, důkazní návrhy – v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon; - [datum] – sepis písemného závěrečného návrhu – za tento úkon nebyla přiznána náhrada, neboť se podle obsahu úkonu jedná o závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě, kterou nelze pokládat za písemné podání soudu týkající se věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

3. Ohledně nemajetkové újmy namítla promlčení ve vztahu k trestnímu stíhání zahájenému usnesením ze dne [datum] a ve vztahu k trestnímu stíhání zahájenému usnesením ze dne [datum] namítala, že sice za daný trestný čin teoreticky hrozí trest odnětí svobody v rozmezí 6 měsíců až 3 léta, ale již trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně byl žalobce odsouzen pouze k peněžitému trestu ve výši 60 000 Kč. Předmětné trestní stíhání trvalo přibližně 2 roky, což je délka přiměřená. Orgány činné v trestním řízení konaly po celou dobu jednotlivé úkony plynule a v přiměřených lhůtách. Každé trestní stíhání pak může zasáhnout do života stíhané osoby v řadě jeho rovin s větší či menší intenzitou, nicméně v rámci mimosoudního projednání lze poskytnout peněžité zadostiučinění jen tehdy, je-li zcela nesporné, že tento zásah je možno hodnotit jako skutečně závažný. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za což se žalobci omluvila. Konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou považuje za dostatečnou satisfakci.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Krajské ředitelství policie Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec] oddělení hospodářské kriminality dne [datum] zahájilo trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 ve spojení s § 116 tr. zák. Na základě stížnosti žalobce došlo sice ke zrušení tohoto usnesení Okresním státním zastupitelstvím v [obec], ale poté dne [datum] vydal policejní orgán nové usnesení o zahájení trestního stíhání. Stížnost do tohoto usnesení již státní zástupce zamítl pro nedůvodnost (usnesení o zahájení trestního stíhání [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a nesporná skutečnost). Státní zástupce pak dne [datum] podal na žalobce obžalobu pro uvedený přečin (obžaloba Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). trestní stíhání bylo skončeno dne [datum], kdy žalobce byl zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl stíhán. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (protokol o hlavním líčení ve věci Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]). Žalobce si jako obhájce v trestním řízení zvolil Mgr. [jméno] [příjmení], která mu za právní služby v tomto trestním řízení fakturovala celkem 25 591,50 Kč (faktura právní zástupkyně žalobce [číslo] ze dne [datum], faktura právní zástupkyně žalobce [číslo] ze dne [datum], faktura právní zástupkyně žalobce [číslo] ze dne [datum], faktura právní zástupkyně žalobce [číslo] ze dne [datum], faktura právní zástupkyně žalobce [číslo] ze dne [datum] včetně podrobného vyúčtování právních služeb). Po skončení trestního stíhání pak žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na náhradu škody dle zák. č. 82/1988 Sb., kdy se po ministerstvu domáhal zaplacení nákladů na obhajobu ve výši 25 591,50 Kč a nemajetkové újmy 60 000 Kč (dopis právní zástupkyně žalobce žalované ze dne [datum] a potvrzení žalované z téhož dne o přijetí žádosti). Ministerstvo se k žádosti vyjádřilo až po podání žaloby, a to dne [datum], kdy uznali a žalobci vyplatili částku 20 328 Kč představující náklady na obhajobu a neuznali 5 263,50 Kč představující odměnu obhájce za tři úkony a celý uplatněný nárok na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč. Své stanovisko odůvodnili tak, že nebyla přiznána náhrada za účast při podání vysvětlení dne [datum], neboť se uskutečnil před vydáním nezákonného rozhodnutí, za předložení důkazů byla přiznána jen polovina odměny a za sepis písemného závěrečného návrhu také nebyla přiznána žádná odměna, neboť závěrečnou řeč obhájce vypracovanou v písemné formě, nelze pokládat za písemné podání soudu týkající se věci samé. Co se týče nemajetkové újmy, domnívalo se ministerstvo, že vzhledem k délce trestního stíhání a trestu, který žalobci reálně hrozil, postačí omluva, což v tomto podání učinilo (písemné stanovisko žalované ze dne [datum]). Žalobce je společník a jednatel společnosti [příjmení] škola [právnická osoba], která provozuje základní školu a dále má živnostenské oprávnění na hostinskou činnost, výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a prodej lihu a lihovin (internetový výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] škola [právnická osoba] [IČO] a výpis živnostenského rejstříku týkající se žalobce). V průběhu trestního stíhání byl žalobce značně nervózní, pohubl. Reagoval podrážděně i na zaměstnance, kteří si na jeho chování i stěžovali. Byl registrován jako nespolehlivý plátce DPH, v důsledku čehož musel platit některé faktury buď předem, nebo hotově. Někteří dodavatelé i odmítali dodávat zboží V době Covidu pak nemohl dostat kompenzační bonusy, dostal jen dotace na zaměstnance. Pokud by byl odsouzen došlo by k pozastavení dotací Ministerstva školství, které čerpá škola. Proto přemýšlel, že by svůj obchodní podíl ve společnosti přenechal někomu jinému (výslech svědkyně [jméno] [příjmení], účetní žalobce a výslech žalobce).

5. Žalobce svůj nárok uplatnil v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., a to dopisem své právní zástupkyně ze dne 20. 8. 202, tedy pouhé dva dny poté, co zprošťující rozsudek nabyl právní moci. Rovněž byly splněny podmínky § 15 téhož zákona, tj. do šesti měsíců od uplatnění nároku nebylo ze strany žalovaného plněno a žaloba byla podána až po uplynutí této lhůty dne [datum]. Žalovaná částečně plnila až po podání žaloby, a to dne [datum], což je skoro čtyři měsíců po uplynutí lhůty dle § 15 zák. č. 82/1998 Sb.

6. Z majetkové újmy zůstalo jako předmět řízení zaplacení odměny obhájce za dva a půl úkonu a dva režijní paušály + DPH, kterou žalovaná rozporovala (5 263,50 Kč). Úkon spočívající v účasti obhájce při podání vysvětlení, které proběhlo před sdělením obvinění, tedy před samotným zahájením trestního stíhání žalobce soud na rozdíl od žalované hodnotil vzhledem k okolnostem tak, že se jedná o úkon v souvislosti s trestním stíháním žalobce. Trestnímu řízení totiž předcházela daňová kontrola finančního úřadu. Toto šetření vyústilo v závěr, že žalobce pochybil, bylo mu vyměřeno penále a doplatek daně. Poté co obdržel předvolání policie k podání vysvětlení mu muselo být zřejmé, že finanční úřad podal po uzavření šetření na něj trestní oznámení, a že je to předzvěst budoucího trestního stíhání. Z toho důvodu si také nepochybně sjednal obhájce již ve fázi prověřování. Úkon spočívající v předložení důkazů a důkazních návrhů pak soud podřadil na rozdíl od žalované pod ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy jako plnohodnotné podání ve věci samé, za které náleží celá odměna a nikoliv polovina dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. Naopak soud se ztotožnil se závěrem žalované, že sepis závěrečného návrhu v písemné podobě není samostatným úkonem, za který náleží obhájci odměna, zvláště za situace, kdy byl účtován úkon spočívající v účasti obhájce na hlavním líčení, u kterého přednesl závěrečný návrh. Z těchto důvodu proto soud přiznal žalobci na majetkovou újmu částku 3 085,50 Kč, což je odměna za jeden a půl úkonu, jeden režijní paušál a DPH a ohledně částky 2 178 Kč představující odměnu za jeden úkon, režijní paušál a DPH žalobu zamítl.

7. Ohledně nemajetkové újmy požadované v částce 60 000 Kč vycházel především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a z dopadů jaké toto trestní stíhání mělo do osobnostní sféry žalobce. Přihlédl také v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. Zn. [spisová značka] publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem [spisová značka] k rozhodnutím odvolacích soudů ve věcech zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíhání, aby výše přiznaného zadostiučinění odpovídala rozhodnutím, které se v podstatných znacích shodují. Seznam takovýchto rozhodnutí, který je průběžně doplňován za tímto účelem zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Odškodnění nemajetkové újmy se v obdobných případech, to je při neoprávněném stíhání pro přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se pohybuje v rozmezí 633 Kč až 1 190,40 Kč za každý měsíc trvání trestního stíhání. Konkrétně soud přihlédl k těmto řízením v obdobných věcech: Soud; sp. zn.; Délka trestního stíhání v měsících; Odškodnění za měsíc stíhání v Kč MS v [obec]; [spisová značka]; 91; 846 MS v [obec]; [spisová značka]; 45; 955,50 MS v [obec]; [spisová značka]; 126; 1 190,40 MS v [obec]; [spisová značka]; 79; 632,91 VS v [obec]; [spisová značka]; 118; 847 8. V daném případě trvalo trestní stíhání 24 měsíců ([datum] – [datum]). Požadovaných 60 000 Kč představuje tudíž náhradu ve výši 2 500 Kč za každý měsíc trestního stíhání. Takováto výše zcela vybočuje z rozhodovací soudní praxe a je proto neadekvátní. Naproti tomu se soud neztotožňuje ani s názorem žalované, že postačí písemná omluva, kterou žalobci již poskytl. Soud vyšel z toho, že samotné trestní stíhání se svou délkou řadilo ke spíše kratším a žalobci reálně nehrozil trest nepodmíněného odnětí svobody. Státní zástupce navrhoval trest peněžitý ve výši 60 000 Kč a v následně vydaném trestním příkazu mu tento peněžitý trest byl také uložen. Žalobce tudíž nemohl být v obavách z přísného trestu, natož v obavách, že by musel nastoupit případně i do výkonu trestu odnětí svobody. Z tohoto pohledu mu trestní stíhání způsobilo minimální újmu. Trestní stíhání se však velmi negativně projevilo v oblasti podnikání žalobce, když tím, že byl stíhán pro daňový delikt se stal pro své dodavatele nespolehlivým partnerem a byl nucen vše opakovaně vysvětlovat, platit faktury předem, či hotově při dodání zboží. Zároveň mu jako podnikateli v pohostinství tato situace znemožňovala čerpat pro sebe v době covidu poskytované dotace na nuceně zavřené provozovny. Žalobce byl proto ve značné existenční nejistotě, neboť gastro provoz činil 99 % jeho příjmů, což se negativně projevovalo na jeho psychice v důsledku čehož byl podráždění a choval se nepatřičně ke svému okolí, včetně své rodiny. Soud dále přihlédl k osobním poměrům žalobce, kdy žalobce není osobou veřejně činnou ani veřejně známou, jak to tvrdí v žalobě. Provozování baru nečiní osobu žalobce známou, když ani návštěvník tohoto zařízení nemá povědomí o tom, kdo jej provozuje, kdo je vlastník. Skutečnost, že je spoluvlastníkem společnosti provozující soukromě školní zařízení je pak známo jen rodinám studujících žáků, neboť žalobce nikde veřejně nevystupuje a stojí spíše v pozadí. Tvrzená skutečnost, že v důsledku toho že žije na malém městě, kde se skoro všichni znají a všechno se ví, sama osobě nemůže být důvodem pro vyšší odškodnění i kdyby tato teze byla pravdivá, o čemž soud pochybuje, když ani soudu mimo trestní oddělení nebyla tato skutečnost známa. Ve svém důsledku by takový přístup vedl k tomu, že neveřejně činní a tím pádem mimo své okolí neznámí obyvatelé velkoměst by za podobné neoprávněné trestní stíhání mohli požadovat méně, než takový obyvatelé malých měst či vesnic. Vzhledem k popsané situaci proto soud jako přiměřené zadostiučinění vidí částku 20 000 Kč, což představuje 833 Kč za měsíc. Tuto částku soud žalobci přiznal společně s úrokem z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalované, to je od uplynutí šesti měsíční lhůty od výzvy žalobce k plnění, výši úroků z prodlení.

9. O náhradě nákladů řízení v části, kde se žalobce domáhal zaplacení majetkové újmy ve výši původně 25 591,50 Kč rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”), když částečné zastavení řízení bylo procesně zaviněno žalovanou, která částečně plnila až po podání žaloby tak, že přiznal žalobci, jenž byl v této části řízení převážně úspěšný úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 599,21 Kč, přičemž tato částka představuje 83 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,5 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 591,50 Kč sestávající z částky 11 513,76 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. ze dne [datum], z částky 2 124 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (podání žádosti o náhradu škody u žalované) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne [datum], z částky 2 124 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne [datum], po částečném plnění z tarifní hodnoty 5 263,50 Kč z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. ze dne [datum], z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne [datum], z částky 1 500 0 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne [datum], z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne [datum] a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.

10. O náhradě nákladů řízení v části, kde se žalobce domáhal zaplacení nemajetkové újmy ve výši 60 000 Kč, rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť výše plnění záviselo na úvaze soudu (viz Ústavní soud II ÚS 42/16 a Nejvyšší soud [spisová značka]) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 800 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne [datum], z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne [datum], z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne [datum] a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (písemný závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.

11. K tomu náleží osm paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, to je celkem 2 400 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 713,76 Kč ve výši 8 129,90 Kč a soudní poplatek 3 280 Kč Celkem proto soud přiznal žalobci na nákladech řízení částku 50 123,66 Kč (11 513,76 + 24 800 + 2 400 + 8 129,90 + 3 280 = 50 123,66).