13 C 18/2024
č. j. 13 C 18/2024-61
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1 § 580 § 1810 § 1813 § 1814 § 1970 § 2048 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: Home Credit a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , LL.M. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 71 283,33 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do 15. 1 . 2024, dále s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že žalobce poskytl žalované dva revolvingové úvěry formou poskytnutí úvěrového rámce. Úvěr se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami, což však nečinila. Žalovaná postupně čerpala peněžní prostředky v celkové výši , částka, a , částka, , z čehož , částka, a , částka, nesplatila. Žalobce proto ke dni , datum, oba úvěry zesplatnil a vyzval ji k zaplacení celého dluhu. Na to žalovaná nereagovala. Žalovaná tak žalobci dluží , částka, a , částka, na jistině, , částka, na poplatcích, 147,30 na poplatcích za pojištění, 2 x , částka, na nákladech za vymáhání a , částka, a , částka, na smluvních pokutách, to je celkem , částka, .
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Na základě toho poskytl žalobce žalované revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu , částka, . Žalovaná se pak zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná ke dni podání žaloby z úvěrového limitu nesplatila , částka, . , právnická osoba, s uzavřenou smlouvou vznikl žalobci nárok na zaplacení poplatků za upomínání o zaplacení , částka, (, částka, měsíčně), zaplacení smluvní pokuty, která celkem činí , částka, (, částka, za prodlení s úhradou každé splátky, v případě prodlení se splátkou nižší než , částka, ve výši dlužné částky). Dluh ve výši , částka, činí poplatky za vedení účtu (4 x , částka, ). Další smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřeli účastníci dne , datum, . Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu , částka, . Žalovaná se pak zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3,31 % ze sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná ke dni podání žaloby z úvěrového limitu nesplatila , částka, . , právnická osoba, s uzavřenou smlouvou vznikl žalobci nárok na zaplacení poplatků za upomínání o zaplacení , částka, (, částka, měsíčně), zaplacení smluvní pokuty, která celkem činí , částka, (, částka, za prodlení s úhradou každé splátky, v případě prodlení se splátkou nižší než , částka, ve výši dlužné částky). Dluh ve výši , částka, činí poplatky za pojištění. Při posuzování úvěruschopnosti žalované měl žalobce k dispozici výpisy z běžného účtu žalované, byla posuzována příjmová a výdajová stránka, přezkoumány klientské informace ohledně věku, vzdělání, zdroje příjmů, rodinného stavu, počtu dětí, způsobu bydlení a bylo též nahlíženo do externích úvěrových registrů.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovanou (žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byly platně uzavřeny dvě spotřebitelské smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná z úvěrového limitu revolvingového úvěru vyčerpala v průběhu trvání smluvního vztahu postupně celkem , částka, , z čehož , částka, nevrátila. Úvěruschopnost žalované byla dostatečně zkoumána a zjištěné údaje nezavdávaly příčinu k pochybnostem o schopnosti žalovaného úvěry řádně splácet. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky dosud nevrátila, uložil ji tuto povinnost soud rozsudkem.
8. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu , právnická osoba, (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
9. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
10. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku.
11. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí i úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Sjednaný smluvní úrok ve výši 15 % ročně je odpovídající citované judikatuře i novele zákona o spotřebitelském úvěru provedené zákonem č. 186/2020 Sb., a proto soud žalobě v této části vyhověl.
12. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta , částka, za prodlení s úhradou jednotlivé splátky (případně částka odpovídající dlužné splátce nižší než , částka, ), celkem , částka, , je přiměřená a tudíž souladná se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy. Požadované náhrada za vymáhání a upomínání , částka, za měsíc vymáhání, celkem , částka, je rovněž přiměřená a totéž platí o poplatku za vedení účtu , částka, , celkem , částka, a poplatku za pojištění , částka, . Soud proto i v této části žalobě vyhověl.
13. Konečně žalobce požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.