Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

13 C 274/2025

č. j. 13 C 274/2025-13

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNJ:2025:13.C.274.2025.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 26 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a ve výši 12 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , Adresa advokáta, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalobce se s žalovaným dohodl, že úvěr uhradí v pravidelných 40 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy prvá splátka byla dohodnuta se splatností na den , datum, . Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalobci také dle Smlouvy o úvěru vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, (což je , částka, ), tedy o smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru. Vedle této smluvní pokuty nárokuje žalobce smluvní pokutu dle čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru , částka, za nezaplacenou splátku a dle čl. VI. bodu 4 písm. b), d) , částka, za tři upomínky zaslané žalovanému. Dále žalobce požadoval po žalovaném zaplacení úroku ve výši 27,28 % ročně z dlužné jistiny za dobu od , datum, do , datum, a ve výši 12 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení. Tyto částky žalovaný žalobci dosud nezaplatil.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce jako podnikatel se žalovaným jako spotřebitelem prostřednictvím prostředků komunikace na dálku platně uzavřel Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne , datum, žalovanému poskytl částku , částka, , kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil, respektive vrátil jen část.

4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobce a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Schopnost žalovaného splácet úvěr zkoumal žalobce kromě nahlédnutí do veřejných i neveřejných rejstříků také na základě výplatních lístků žalovaného, který je zaměstnám u společnosti ČD a.s. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který měl vrátit v pravidelných 40 měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný většinu poskytnutých peněžních prostředků nevrátil, když na jistině dosud dluží , částka, , byla mu tato povinnost uložena rozsudkem.

9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne , datum, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

11. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Požadovaný úrok ve výši 27,28 % ročně, kapitalizovaný ke dni zesplatnění dluhu na , částka, je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl.

12. Rovněž požadovaný a žalovaným již zaplacený poplatek ve výši , částka, je přiměřený, když k otázce přiměřenosti odměny zapůjčitele se vyslovil ve svém rozsudku ze dne , datum, č. j. , spisová značka, Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že je nemravný zisk zapůjčitele nad 30 % zapůjčené částky při zápůjčce trvající 13 měsíců. Tady by měl žalovaný zaplatit 8,3 %, což se jeví ve světle zmíněného judikátu jako přiměřené i pokud k zisku připočteme i výše uvedený požadovaný úrok.

13. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.

14. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednané smluvní pokuty (0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , to je , částka, , , částka, za neuhrazenou měsíční splátku a , částka, za každou upomínku, celkem za tři upomínky , částka, ) jsou přiměřené, a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě vyhověl i v této části.

15. Konečně žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě i v této části vyhověl.

16. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit celkem , částka, (23 625 jistina + 1 569 kapitalizovaný úrok 28,17 % ročně ke dni zesplatnění + 300 poplatky za tři upomínky + 499 smluvní pokuta za neuhrazenou splátku + 957 smluvní pokuta 0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ), když poplatek ve výši , částka, nebyl žalován, neboť byl již uhrazen.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.