13 C 335/2024

Plný text

Okresní soud v Jméno žalované B rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A pro zaplacení 28 682,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , dále s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalované zaplacení částky , částka, , žaloba se v této části zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, k rukám , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , Jméno žalobkyně B, /8, , adresa, - , Jméno advokáta B, , do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s tím se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatky v celkové výši , částka, a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Zaplatila pouze , částka, . Tím vznikl úvěrujícímu nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné částky denně, což je celkem , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.Žalovaná se k věci nevyjádřila.Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o.s.ř. a dospěl k závěru, že dne , datum, platně uzavřela žalovaná v postavení spotřebitele jako úvěrovaná se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, v postavení podnikatele jako úvěrujícím smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy obdržela od úvěrujícího částku ve výši , částka, . Tuto částku se zavázala vrátit spolu s poplatkem , částka, a s poplatkem za fakultativní hotovostní inkaso splátek , částka, v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Úvěrující pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši , částka, postoupil na žalobce a žalované tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně.Podle § 2395 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1887 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníkaSoud po právní stránce posuzoval, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal schopnost žalované řádně splácet úvěr, a to, zda poplatky za úvěr ve výši , částka, poskytnutý na dobu 14 měsíců jsou přiměřené. Schopnost žalované dostát svému závazku ze smlouvy vyplývajícího, byl zkoumán dostatečně, když byly vyhodnocovány ověřené informace o finančních poměrech žalované a bylo nahlíženo i do veřejných rejstříků. Žalovaná měla zaplatil na poplatcích celkem , částka, , což je 67,88 % poskytnuté částky, což se jeví jako nepřiměřené. Za přiměřenou výši poplatků považuje soud 30 % jistiny, což je v tomto případě , částka, . Do celkové výše poplatků soud nezapočítával poplatek za fakultativní hotovostní inkaso splátek, neboť jde o fakultativní službu, tedy jakýsi nadstandard, kdy se dlužník nemusí starat o zasílání splátek, neboť osoba pověřená věřitelem přijde za ním sama pro splátku.Požadovanou výši úroku (8 %), je možno označit za nikoliv v rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku). Nemravná je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době uzavření smlouvy obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).Co se týče požadované smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné částky, celkem , částka, , tak soud při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů uvážil funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční) a její přiměřenost posuzoval s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu vzal rovněž výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená.Z uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl ohledně částky , částka, (jistina , částka, + poplatek , částka, + poplatek za inkaso , částka, + smluvní pokuta , částka, - zaplaceno , částka, = , částka, ), spolu s úrokem z prodlení, který není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 65,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,83 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,17 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .