Okresní soud v Novém Jičíně · Rozsudek

13 C 370/2021

č. j. 13 C 370/2021-47

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-15 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNJ:2022:13.C.370.2021.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu s úroky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum], a s úrokem 35 % ročně za dobu od [datum], maximálně do výše [částka]. Soud uznal za přiměřené smluvní úroky ve výši 35 % ročně a smluvní pokutu 0,1 % denně, které nevykazují nerovnováhu mezi stranami. Rozsudek byl založen na § 2395, § 2048 a § 1813 občanského zákoníku, které upravují spotřebitelské smlouvy a zákaz nepřiměřených ujednání. Soud také přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], což odpovídá 90,92 % celkové výše nákladů.

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, z částky částka za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 35 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení původně částky částka. Po částečném zpětvzetí žaloby částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil, respektive zaplatil jen část. Vedle dlužné jistiny dluhu ve výši částka se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení: - zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení - smluvního úroku ve výši 35 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 8,25 % ročně z téže částky za dobu od datum do zaplacení - jednorázové smluvní pokuty ve výši 4 x částka - smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, to je celkem částka - náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřel Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti přes písemné upomínání nevrátil, když na jistinu, úroky a poplatky zaplatil jen částka (20 x částka, z toho 1 x částka po zesplatnění dluhu).

4. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

6. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

7. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobcem a žalovaným (žalobce coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, V plné výši, uložil mu soud rozsudkem vrátit i zbývající část, to je částka.

10. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. občanského zákoníku), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

11. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne datum o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

12. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku.

13. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Požadovaný úrok ve výši 35 % ročně je odpovídající citované judikatuře, a proto soud žalobě v této části vyhověl, když úrok dlužný ke dni zesplatnění úvěru, to je částka přirostl k tehdy dlužné jistině částka, na kterou později zaplatil ještě jednu splátku ve výši částka 14. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku nebo prodlení dlužníka. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta 0,1 % denně při nezaplacení dluhu po zesplatnění úvěru vyčíslená částkou částka a částka za každé prodlení se splátkou (celkem tedy částka), poplatek částka na náklady vzniklé v souvislosti prodlením žalovaného jsou přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy, a proto žalobě v této části vyhověl.

15. Konečně žalobce požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl.

16. Celkem tak uložil soud žalovanému zaplatit částku částka, která sestává z dlužné jistiny částka, úroků dlužných ke dni zesplatnění jistiny a přirostlých k původní jistině ve výši částka v tzv. novou jistinu, ze smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, to je celkem částka, ze 4 smluvních pokut po částka za prodlení žalované se dvěma splátkami, to je celkem částka a z poplatku sanujícího náklady žalobce související s prodlením žalované ve výši částka.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 90,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,46 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.