13 C 82/2022
č. j. 13 C 82/2022-15
V PLATNOSTIOkresní soud v Novém Jičíně rozhodl ve prospěch žalobce o vyplacení dluhu ve výši deseti tisíc korun s úroky z prodlení. Soud uznal, že půjčka byla pravidelně poskytnuta a následně postoupena žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Dlužník se nevyjádřil, a proto soud rozhodl bez jednání podle § 115a o.s.ř. Soud se opřel o § 657 starého občanského zákoníku a § 1879 nového občanského zákoníku, který umožňuje postoupení pohledávky bez souhlasu dlužníka.
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 19 601,28 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně za dobu od datum do datum, ve výši 7,5 % ročně za dobu od datum do datum a dále ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvému dni pololetí, ve kterém prodlení trvá, za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2 089 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o.s.ř. a dospěl k závěru, že dne datum uzavřel žalovaný jako dlužník se společností právnická osoba jako věřitelem smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy obdržel od věřitele půjčku 10 000 Kč. Tuto částku se zavázal vrátit spolu s poplatkem 5 500 Kč ve 31 týdenních splátkách po 500 Kč. Věřitel pak pohledávku, respektive její zbytek ve výši 10 000 Kč postoupil na žalobce a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámil. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně. Podle § 657 občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (zák. číslo Sb.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníka Soud po právní stránce dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce dle starého občanského zákoníku (§ 657 zák. č. 40/1964 Sb.). Žalovaný však nesplnil základní povinnost dlužníka, kterou je vrátit půjčenou částku, když věřiteli nevrátil vůbec ničeho. Pohledávka pak byla platně postoupena na žalobce dle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), což bylo žalovanému i písemně oznámeno. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku 10 000 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení, který není v rozporu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb., které v době prodlení žalovaného určovalo výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.