14 C 115/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 73 397,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 13 500 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 085 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 099,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 065,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 3 585 Kč od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem ve výši 18,82 % z částky 17 715,22 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 384 Kč s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky 12 384 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žaloba se zamítá v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 428,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 729,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 889,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 11 750,80 Kč od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem ve výši 18,82 % z částky 24 134,80 Kč od [datum] do zaplacení.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 30 585 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 099,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 065,63 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 715,22 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 18,82 % ročně z částky 17 715,22 Kč od [datum] do zaplacení, částky 42 812,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 729,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 889,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 134,80 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 20,82 % ročně z částky 24 134,80 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 17 893 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 10 201 Kč s úrokovou sazbou 18,82 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 52 týdenních splátek po 729 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradila dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 17 715,22 Kč a dlužný poplatek 12 869,78 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 17 715,22 Kč úrokem ve výši 18,82 % ročně. Žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši 6 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou, s účinností ke dni [datum], postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ode dne postoupení žalovaná neuhradila žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.

3. Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Tuto částku převzala žalovaná v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 31 893 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 24 314 Kč s úrokovou sazbou 20,82 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 079 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit formou 24 měsíčních splátek po 2 496 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradila dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 24 134,80 Kč a dlužný poplatek 18 677,76 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 24 134,80 Kč úrokem ve výši 20,82 % ročně. Žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši 15 616 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou, s účinností ke dni [datum], postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ode dne postoupení žalovaná neuhradila žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.

4. Usnesením č. j. 14 C 115/2023-11 ze dne 2. 8. 2023 byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr.

5. K tomu žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne [datum], uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjčky, splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Ze shora uvedených zákaznických karet se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z výplatních pásek za měsíce 8, [číslo] a 3, [číslo] a zjistila, že je zaměstnána jako pokladní u společnosti [právnická osoba], její měsíční příjem činí částku 49 191 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnosti k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti a z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v Zákaznických kartách. Žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná svým podpisem na zákaznické kartě potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná.

7. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005).

8. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou (jako zákazníkem) byly uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce. Dne [datum] byla uzavřena smlouva, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 37 893 Kč, z čehož částka 17 893 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 10 201 Kč a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortní splácení ve výši 4 632 Kč). Žalovaná měla plnit v 52 týdenních splátkách po 729 Kč, poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. Úroková sazba činila 88 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 167,11 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně předložila k této smlouvě zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaná pracuje jako pokladní u zaměstnavatele [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 18 715 Kč a další příjmy domácnosti činí 5 000 Kč. Měsíční výdaje žalované činí 3 800 Kč. K ověření měla žalovaná předložit 2 výplatní pásky za období [číslo] a [číslo]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila částku ve výši 6 500 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 10 dnů od data doručení této výzvy (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku).

9. Dne [datum] byla uzavřena smlouva, na základě níž, společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 28 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 59 893 Kč, z čehož částka 31 893 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 24 314 Kč a poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, poplatek za službu komfortní splácení ve výši 6 079 Kč). Žalovaná měla plnit ve 24 měsíčních splátkách po 2 496 Kč, poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala částku 28 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. Úroková sazba činila 69 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 102,49 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně předložila k této smlouvě zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že žalovaná pracuje jako pokladní u zaměstnavatele [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 19 891 Kč a další příjmy domácnosti činí 29 300 Kč. Měsíční výdaje žalované představují externí splátky ve výši 3 000 Kč, interní splátky ve výši 1 900 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované činí 4 200 Kč. K ověření měla žalovaná předložit 2 výplatní pásky za období [číslo] a [číslo]. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila částku ve výši 15 616 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 10 dnů od data doručení této výzvy (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku).

10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 37 893 Kč, a to v týdenních splátkách, ovšem uhradila pouze částku 6 500 Kč. Tato pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).

11. Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 59 893 Kč, a to v měsíčních splátkách, ovšem uhradila pouze částku 15 616 Kč. Tato pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). <i>12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> 17. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2395 OZ, které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaná vystupovala jako spotřebitelka. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018, z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. [příjmení] je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

19. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

20. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

21. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

22. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smluv o zápůjčce schopnost žalované splácet poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ovšem k těmto svým tvrzením nepředložila žádné důkazy o skutečných příjmech a zejména výdajích žalované (nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na bydlení apod.), na základě nichž, posoudila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů, které žalovaná uvedla v kartě zákazníka, které nijak neprověřovala. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.

23. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětné úvěrové smlouvy neplatné podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smluv považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

24. U Smlouvy o zápůjčce [číslo] soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 20 000 Kč, kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatila, tedy částku 6 500 Kč. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku 13 500 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 13 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 500 Kč od [datum] do zaplacení.

25. U Smlouvy o zápůjčce [číslo] soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky 28 000 Kč, kterou žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatila, tedy částku 15 616 Kč. Žalovaná do dnešního dne nevrátila žalobkyni částku 12 384 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 12 384 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 384 Kč od [datum] do zaplacení.

26. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzené částky 13 500 Kč a 12 384 Kč se zákonným úrokem z prodlení, které představují bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedených smluv o zápůjčce co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouvy jsou jako celek neplatné z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky celkem 28 862,42 Kč (jistina pohledávek vč. Kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), která představuje 30 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky 96 410 Kč, tedy z 70 % uplatněného nároku. Jelikož z větší části úspěšné žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, jak výše uvedeno.