14 C 135/2023

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 71 409,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 354,62 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 354Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 250 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 354,62 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši 7 613,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 927,18 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 60 604,62 Kč od [datum] do zaplacení,

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 921,50 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 60 604,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 604,62 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 7 613,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 927,18 Kč, úroku z částky 60 604,62 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, smluvní pokuty v částce 10 804,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 804,45 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] PERSONAL FINANCE, bd [příjmení] 1, [číslo] Paříž, Francie, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v Paříži pod c. [tel. číslo] ([číslo]), jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr s možností čerpání finančních prostředků až do výše 500 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet minimální stanovenou měsíční splátkou 5% z čerpané výše úvěru, minimálně však částku 500 Kč. Žalovanému byla poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Celková žalovaným vyčerpaná částka finančních prostředků činí 60 354,62 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně na splátkách úvěru neuhradil ničeho. Žalobkyně k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí prověřila pravdivost tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmu a výdajů, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a v registru [příjmení]. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že v době uzavření smlouvy pobíral mzdu ve výši 20 500 Kč, přičemž jeho výdaje činily 7 000 Kč. Při sjednané splátce 3 500 Kč, tak činil disponibilní měsíční zůstatek žalovaného 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně aktivně ověřila finanční situaci žalovaného a prověřila jej v dostupných bankovních i nebankovních registrech. Žalovaný nemá a v době uzavření smlouvy neměl záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně doplnila, že u právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala další případnou dokumentaci prokazující ověření schopností žalovaného splácet úvěr, avšak případná další dokumentace již nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dohledána.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně se prostřednictvím zprostředkovatele dne [datum] zavázala, že poskytne žalovanému spotřebitelský revolvingový úvěr s aktuálním a maximálním úvěrovým rámcem. Z revolvingového úvěru měla být částečně či zcela uhrazena kupní cena zboží nebo služeb. Aktuální úvěrový rámec činil 60 000 Kč. Strany smlouvy sjednaly, že aktuální úvěrový rámec je možné při splnění stanovených podmínek zvýšit až do výše maximálního úvěrového rámce 500 000 Kč. Roční úroková sazba činila 26,28 %, RPSN 26,69 %, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí ve splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky (bez čerpání podle specifických podmínek a splácení) k poslednímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč a dále, že zaplatí žalobkyni měsíční poplatek za správu a vedení úvěrového účtu ve výši 69 Kč měsíčně. Žalovaný podpisem smlouvy prohlásil, že souhlasí s pojištěním a že splňuje podmínky pro vznik pojištění uvedené v přihlášce k pojištění a zavázal se hradit měsíční pojistné ve výši 7,99 % z měsíční splátky specifického čerpání. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky splatného závazku a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky v měsíci následujícím po měsíci prodlení ve výši 100 Kč. V čl. I. smlouvy žalovaný uvedl údaje pro účely posouzení jeho úvěruschopnosti, konkrétně uvedl, že je zaměstnán jako dělník (řemeslník, opravář) u [právnická osoba] [právnická osoba] od [číslo] s čistým měsíčním příjmem 20 500 Kč. Celkové náklady domácnosti uvedl ve výši 7 000 Kč, ostatní finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) a ostatní pravidelné výdaje (výživné, telefon, internet, aj.) uvedl částkou 0 Kč. Dále uvedl, že nemá žádné vyživované děti, bydlí v nájmu a je svobodný (zjištěno z dokumentu nadepsaného Žádost/ Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, Přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb [číslo]).

6. Součástí úvěrové smlouvy je přihláška žalovaného k pojištění k revolvingovému úvěru pro případ úmrtí, invalidity III. stupně, pracovní neschopnosti, pro případ zneužití úvěrové karty v případě odcizení nebo ztráty karty a pro případ ztráty nebo odcizení dokladu současně s úvěrovou kartou. (zjištěno z Přihlášky k pojištění pro revolvingový úvěr)

7. Žalovaný průběžně čerpal z úvěrového účtu [číslo] [bankovní účet] finanční prostředky v celkové výši 60 354,62 Kč, a na úvěrový účet v souhrnu nezaplatil ničeho (zjištěno z výpisu úvěrového účtu [číslo] [bankovní účet]).

8. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně dopisem nadepsaným Odstoupení od úvěrové smlouvy vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru odstoupila od úvěrové smlouvy a úvěr se ke dni [datum] stal splatným v celém rozsahu. (zjištěno z dopisu ze dne [datum])

9. Žalobkyně činila úkony mimosoudního vymáhání pohledávky (zjištěno z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a dopisu ze dne [datum])

10. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení). Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum], že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky 69 204,48 Kč nejpozději do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum] (z dopisu Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z dopisu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum]).

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se dne [datum] zavázala, že žalovanému poskytne v jeho prospěch aktuální úvěrový rámec 60 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně úrok, pojistné a poplatky. V žádosti o revolvingový úvěr žalovaný uvedl údaje o svých příjmech, výdajích a osobních poměrech. Z důvodu prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum] a úvěr zesplatnila. Žalovaný dosud na úvěrový účet neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o úvěr. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván dopisem odeslaným dne [datum] ve lhůtě nejpozději do [datum]. Výzva byla odeslána dne [datum].

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.

21. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

22. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“ 23. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] proti GK)

24. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že právní předchůdkyně žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do bankovních i nebankovních registrů. Jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, příjmy ze zaměstnání ani výdaje žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neověřovala z žádných dokladů. Žalovaný jako své výdaje uvedl pouze částku 7 000 Kč na bydlení a žádné další výdaje neuváděl, a to ani výdaje na stravu, léky, mobilní telefon a jiné, což zjevně nemůže odpovídat skutečnosti, když každý má nějaké běžné výdaje nad rámec úhrad za bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak při výpočtu disponibilní částky žalovaného vyšla z neověřených a zjevně nepravdivých vstupních údajů. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nedoložila ani to, zda právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných bankovních a nebankovních registrech. Vzhledem k tomu, že žalobkyně výslovně uvedla, že u právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala další případnou dokumentaci prokazující ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, avšak případná další dokumentace již nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dohledána, soud již nepoučoval žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

25. Soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).

26. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Ze žalobních tvrzení (konkrétně č. l. 4 a 17) vyplývá, že žalovaný v součtu čerpal z úvěrového účtu částku 60 354,62 Kč. Uvedená tvrzení žalovaný nijak nerozporoval a neodporuje jim ani výpis z úvěrového účtu.Dále bylo prokázáno, že žalovaný dosud na úvěrový účet neuhradil ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, který činí 60 354,62 Kč.

27. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 60 354,62 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne [datum] který byl žalovanému odeslán dne [datum]. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě nejpozději do [datum] a ode dne [datum] je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v částce 62 712 Kč (při zohlednění veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což představuje 68 % uplatněného nároku a neúspěšná v částce 29 818 Kč (při zohlednění veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku), což představuje 32 % uplatněného nároku. Poměr úspěchu a neúspěchu pak činí 36 % ve prospěch žalobkyně. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 36% nákladů řízení, jejichž výše činí 19 226,40 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek v částce 3 690 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 409,07 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 840 Kč ve výši 2 696,40 Kč. [příjmení] představující 100 % náhrady nákladů řízení činí 19 226,40 Kč, z toho 36 % odpovídá částce 6 921,50 Kč.