14 C 136/2023
č. j. 14 C 136/2023-19
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 1 § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 17 098 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 997 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 997 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 101 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 112,42 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 101 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 392,30 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 098 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 112,42 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 098 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Úvěrovou smlouvu (bezúčelový spotřebitelský úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. [příjmení] ve výši 10 000 Kč byla žalovanému zaslána na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě [bankovní účet]. K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce [webová adresa], je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti – [email]. Při uzavírání první smlouvy je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Protože jména žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Rovněž srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou. Ve smlouvě byly sjednány následující poplatky: 1) poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta (žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity), 2) poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč (tento poplatek umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnou aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě, bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy) a 3) poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč za zasílání informací žalovanému o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 490 Kč, který byl sjednán ve smlouvě v části„ náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Žalovaný uhradil dne [datum] částku 1 Kč, dne [datum] částku 1 Kč a dne [datum] částku 1 Kč (částky ve výši 1 Kč, uhrazené dne [datum] a dne [datum] byly zaslány za účelem prodloužení splatnosti). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy. Žalovanému byla účtována smluvní pokuta dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč a dne [datum] ve výši 500 Kč. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč a dne [datum] ve výši 130 Kč. Poplatky za bezpečnou splátku byly žalovanému účtovány následovně: dne [datum] ve výši 99 Kč, dne [datum] ve výši 99 Kč, dne [datum] ve výši 99 Kč a dne [datum] ve výši 99 Kč. Poplatky za SMS servis byly účtovány následovně: dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč a dne [datum] ve výši 49 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána žalovanému doporučeně. V souvislosti s tímto dopisem byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku celkem ve výši 17 098 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 9 998 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 979 Kč, z úroků ve výši 1 470 Kč, z účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a ze smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 112,42 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 17 098 Kč od [datum] do zaplacení.
3. Usnesením, č. j. 14 C 136/2023-10 ze dne 8. 9. 2023, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a aby předložila (označila) důkazy k prokázání těchto tvrzení. Současně byla vyzvána, aby uvedla, jakou částku žalovaný na předmětný úvěr uhradil.
4. V doplnění žaloby, ze dne [datum], žalobkyně mimo jiné uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, jsou obsažena v Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a v Kartě klienta. V rámci Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je podrobně popsáno, jakým způsobem žalobkyně získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, v rámci Karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela při posouzení schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet. Příjem klienta z žádosti činil 10 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 35 000 Kč, minimální výdaje na bydlení byly stanoveny na 13 510 Kč, životní minimum členů domácnosti byl stanoven na 8 090 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem činily 5 000 Kč, splátka schváleného úvěru činila 1 094 Kč a částka, která zůstane domácnosti tedy činí 22 306 Kč. Žalobkyně uvedla, že v Kartě klienta je chybně uvedena částka„ splátky jiným společnostem uvedené v žádosti“, jedná se ve skutečnosti o výdaje na domácnost. Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru [příjmení] byl proveden s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NEKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru [příjmení] a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách s tím, že úroky nebo poplatky budou přičteny k jednotlivým splátkám na jistinu a budou splatné tímto způsobem: poplatek za poskytnutí úvěru bude přičten k 1. splátce, tento poplatek je splatný spolu s 1. splátkou jistiny. Úrok za 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude přičten k druhé až osmé splátce. Tento úrok je splatný spolu s příslušnou splátkou jistiny. Úvěr bude úročen pevnou částkou. Tato částka bude záviset na výši vyčerpaného úvěru, a to bez ohledu na to, jakou částku žalovaný ještě nesplatil. První měsíc trvání úvěru bude úvěr bezúročný, 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude úvěr úročen pevnou částkou, která bude záviste na výši poskytnuté jistiny. Výše úroku je 49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč. Roční úroková sazba se v tomto případě pohybuje v rozmezí od 0 % do 83,04 %. Od 9. měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti úvěru bude úvěr bezúročný. To znamená, že bude mít pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 0 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činila 17 511 Kč. Mezi stranami byl dále dohodnut: 1) poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, 2) poplatek za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů, tzv.„ korunový odklad“ ve výši 990 Kč (účtován za prodloužení splatnosti úvěru o 30 dní), 3) poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, (účtován za urychlení poskytnutí úvěru na účet klienta), 4) poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč (účtován v případě nečekané životní události) a 5) poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč (účtován za zasílání informací o každé důležité události prostřednictvím SMS na telefonní číslo). Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady (300 Kč a 130 Kč za upomínku), smluvní pokutu ve výši 500 Kč (pokud bude výše dlužné částky nižší než 500 Kč, může být naúčtována smluvní pokuta maximálně do výše dlužné částky) a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády (z úvěrové smlouvy ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, z potvrzení o provedené platbě). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný zaplatil celkem částku 3 Kč (ze splátkového kalendáře), a to dne [datum] částku 1 Kč, dne [datum] částku 1 Kč a dne [datum] částku 1 Kč, které žalobkyně započetla podle výše uvedených pravidel. Z důvodu porušení povinnosti úvěr řádně splácet žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] (z výzvy ze dne [datum]). Výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu (z výzvy ze dne [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum], z poštovního podacího archu).
7. Z„ Potvrzení o provedení věření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ bylo zjištěno, že příjem žalovaného činil 10 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč a výdaje na domácnost činily 0 Kč. <i>8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. Zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
14. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
15. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný měl dle tvrzení žalobkyně průměrný měsíční příjem 10 000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného si žalobkyně nezjišťovala, výdaje uvedené žalovaným ve výši 0 Kč jsou nereálné. Rovněž tvrzený příjem domácnosti ve výši 35 000 Kč si žalobkyně nijak neověřovala, navíc příjem osob, které nejsou účastníky úvěrové smlouvy, nemá žádný vliv na posouzení úvěruschopnosti dlužníka splácet v budoucnu svůj dluh, nejsou-li tyto osoby zavázány vůči věřiteli spolu s dlužníkem. Žalobkyně neměla k dispozici žádné listiny, prokazující skutečné výdaje žalovaného (např. její životní náklady, náklady na bydlení, splátky jiných úvěrů apod.). Z těchto důvodů soud nepovažuje za prokázané, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť na základě uvedených zjištění existovaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr splatit.
16. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smlouvy (včetně poplatku) považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.
17. Žalovaný od žalobkyně obdržel částku ve výši 10 000 Kč a uhradil částku 3 Kč. K dnešnímu dni nevrácená jistina poskytnutého úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit, činí částku 9 997 Kč (10 000 Kč – 3 Kč). Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 997 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 997 Kč od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Ohledně dalších požadovaných nároků (poplatků, úroků, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty) soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku 9 997 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 392,30 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 098 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.