14 C 154/2025

Plný text

Okresní soud v Jméno žalovaného B rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A pro 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce , částka, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne , datum, . Ani po opakovaných písemných upomínkách žalovaný splátky úvěru neuhradil, proto žalobkyně přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celé zbývající jistiny úvěru ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení.

2. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně vycházela z průměrného příjmu žalovaného , částka, , informací poskytnutých žalovaným, že je svobodný, nemá děti a jeho výdaje jsou ve výši , částka, , splátky poskytovaného CFIG úvěru , částka, . Žalobkyně provedla lustrace v CEE s výsledkem bez záznamu, insolvenčním rejstříku bez záznamu, registru platebních informací bez záznamu, úvěrovatelný, databázi odcizených dokladů apod. Žalobkyně vycházela ze skóringu spotřebitele. Žalovaný na svou pohledávku uhradil celkem tři splátky úroků po , částka, , tj. v souhrnu , částka, .

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.

5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

6. Žalobkyně se dne , datum, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, zavázala, že poskytne žalovanému na jeho výslovnou žádost a v jeho prospěch spotřebitelský úvěr typu neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši , částka, a podle čl. 4.3. smlouvy bude částka , částka, vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy. Podle čl. 4.5. a 4.6. smlouvy zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako úroková sazba roční a její výše činí 20 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 792,00 % p. a. Podle čl. 4.8. smlouvy se žalovaný se zavazuje splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši , částka, . Na základě smlouvy je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši , částka, . V čl. 5.1 smlouvy se žalovaný dále zavázal hradit měsíční splátky úroků ve výši , částka, , vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. (zjištěno ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ) Dne , datum, žalovaný z účtu č. , č. účtu, zaslal žalobkyni verifikační platbu , částka, s ID , podezřelý výraz, 26877617549. Žalobkyně dne , datum, poukázala na účet č. , č. účtu, částku , částka, s poznámkou „Andrýsek úvěr“ a variabilním symbolem , var. symbol, . (zjištěno ze dvou potvrzení o platbách) Žalovaný na pohledávku uhradil v souhrnu , částka, . (zjištěno z tabulky umoření)

7. Dokument Předsmluvní informace obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů a informace o sdružení SOLUS, Roční procentní sazba nákladů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulku umoření. Dle předsmluvních informací je doba trvání spotřebitelského úvěru sjednána na 12 měsíců. Žalovaný měl hradit 12 měsíčních splátek úroků po , částka, a současně s poslední splátkou úroku byla splatná jistina ve výši , částka, . Žalovaný tak měl uhradit žalobkyni celkem částku , částka, (zjištěno z Předsmluvních informací)

8. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, řidičského průkazu (zjištěno z kopie občanského průkazu, řidičského průkazu – č. l. 22 - 25) Žalobkyně provedla náhled na žalovaného v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, Centrální evidence exekucí dne , datum, s negativním výsledkem. (zjištěno z výpisu na č. l. 21).

9. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínky k úhradě dlužné splátky ze dne , datum, a ze dne , datum, . (zjištěno z 1. upomínky a 2. upomínky a e-mailů ze dne , datum, a , datum, ).

10. Dne , datum, právní zástupce žalobkyně vyhotovil dopis nadepsaný Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, . Dopis byl odeslán žalovanému dne , datum, . (zjištěno z dopisu ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, )

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr s úrokovou sazbou ve výši 20 % měsíčně, tedy celkem částku , částka, , splatit ve 12 měsíčních splátkách , částka, , když současně s poslední splátkou úroku byla splatná jistina ve výši , částka, . Žalovaný podepsal smlouvu pomocí verifikační platby a SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, na účet č. , č. účtu, . Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne , datum, , odeslaným téhož dne, ve kterém žalovanou vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do , datum, . Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že prováděla lustrace žalovaného v některých dostupných registrech a měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného za tři měsíce.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

17. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

18. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

20. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 občanského zákoníku v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 občanského zákoníku jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb.

21. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“22. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK)

23. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše ani částečné splacení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.

24. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a že žalobkyně tyto poměry prověřovala také nahlédnutím do některých veřejných rejstříků. Žalobkyně měla zjištěny příjmy žalovaného z výpisů z účtu žalovaného za období tří měsíců před poskytnutím úvěru, které dosahovaly výše , částka, . Zcela absentuje zjištění konkrétních měsíčních výdajů žalovaného. Žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalovaného, že jeho výdaje na bydlení činí , částka, měsíčně a náklady domácnosti činí , částka, , avšak nevyžádala od žalovaného žádné podklady tyto údaje dokládající (např. výpis z běžného účtu, doklad o způsobu bydlení a nákladech na bydlení, aj.), a to ačkoliv se tato žalovaným tvrzená částka jeví nepřiměřeně nízká.

25. Zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá při prověřování úvěruschopnosti spotřebitele individuální posouzení jak příjmů, tak výdajů žadatele o úvěr. Za situace, kdy žalobkyně věrohodným způsobem skutečné výdaje žalovaného neprověřila na základě aktuálních, nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od žalovaného, nelze než uzavřít, že před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla pečlivěji vyhodnotit majetkovou situaci žalovaného a měla žádat doložení jeho výdajů a závazků, což neučinila. Žalobkyní provedené lustrace nejsou dostačující.

26. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, jak vyžaduje právní úprava, a proto je úvěrová smlouva absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších službách a plněních (§ 576 o. z.).

27. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení se speciálním ustanovením § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalované plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, a žalovaný dosud žalobkyni uhradil na splátkách v souhrnu , částka, . Žalovaný v řízení na svou obranu neuváděl ničeho. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu uvedených částek, tedy , částka, .

28. Z důvodu neplatné smlouvy žalobkyni nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení představující nesplacený zůstatek jistiny ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení od 12. 8 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z.

29. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

30. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, a neúspěšná co do částky , částka, . Žalobkyně tedy byla úspěšná ze 39 % a neúspěšná z 61 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu by měl žalovaný nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 22 %. Žalovanému však žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak výše uvedeno.